Praha — Seděli jsme v předvánočním čase v jedné žižkovské hospůdce. Den předtím tam sanitář vyčistil trubky, guláš byl dobrý a kupodivu i tlačenka na pražské restaurační poměry obsahovala maso (i když ta z domácí zabíjačky bývá samozřejmě daleko lepší). Jak to bývá zvykem, řeči se vedly o všem možném – od věcí železničních až snad po nesmrtelnost chrousta. Poklid večera byl ale přerušen dotazem muže sedícího už nějakou dobu u vedlejšího stolu: „Vy jste ze ŽelPage, že? Mohu si přisednout?“ A dříve, než jsme stačili zareagovat, že se jedná o uzavřenou společnost, si přisunul svou židli k našemu stolu. „Už vás nějakou dobu poslouchám a možná bych pro vás něco zajímavého měl. Když mne pozvete na pivo, tak vám dám jedno hodně zajímavé DVD.“ Nemáme ve zvyku zvát někoho zcela neznámého na pivo, ale na druhou stranu – nevypadal nijak ošuntěle, spíš by se dal popsat jako nenápadný muž, taková šedá myška, člověk, kterého byste v davu lehce přehlédli. Takže v čase předvánočním jsme udělali výjimku a za malou chvíli už předním stálo jedno orosené. Upil a z kapsy vytáhl DVD s tím, že se nám určitě bude líbit. Měl dobrý splávek, zbytek ze sklenice v něm rychle zmizel. A vzápětí zmizel i on – vlastně se ani nepředstavil.

Říkal jsem si, že než to DVD doma spustím v počítači, tak ho napřed budu muset zkontrolovat antivirem, ať si náhodou nezaneřádím počítač. Jenže dnešní mladí lidé jsou daleko vybavenější technikou. Někteří kolegové hrábli pod stůl a DVD si mohlo pomalu vybírat ve kterém notebooku skončí. Nakonec to vyhrálo nakousnuté ovoce. Nebyla tam žádná videa, jen několik hodin audionahrávek. Obsah byl pro nás opravdu zajímavý. Shodli jsme se, že záznam byl pořízen na Nábřeží a že ti, kteří jsou na záznamu zachyceni, určitě netuší, že byli nahráváni. Audiozáznam z porady vypadá jinak. Kdo nahrávku pořídil? ABL? BIS? Netušíme. A ani nepátráme. Co s tím? Nakonec bylo rozhodnuto jednohlasně: „Zveřejnit!“ Když mohla média publikovat záznamy telefonních hovorů třeba mezi Mazánkem a Kolibříkem, tak proč bychom nemohli zveřejnit tohle? Za dobrotu na žebrotu – zaplatil jsem pivo, tak jsem dostal od kolegů za domácí úkol nahrávku zpracovat. Protože to je ale záznam zjevně z neformálního jednání, nebylo možno jeho autenticitu ani informace ověřit z dalších zdrojů.

• „Před pár dny se Jourová neformálně sešla s ministrem i našim generálním. Předpokládá, že do března 2015 by měly vlády odsouhlasit kvóty pro ženy v manažerských pozicích. Proti je sice zatím devět států, kromě Česka třeba Spojené království, Dánsko, ale hlavně Německo. Ona je ale optimistka a předpokládá, že to projde. Takže ministr bude muset někoho vyměnit v řídícím výboru a generální si bude muset najít novou náměstkyni. Hezké, že? Ale to jde naštěstí mimo nás.“
• „Aby ses nedivil. V Bruseli jsou schopni vymyslet, že má být třeba i 40 % strojvůdkyň. A jestli to Němci s Francouzi nesmetou ze stolu a nebo je nedokopou aspoň k tomu, aby tam byl buď náběh pozvolný a nebo nějaký výrazný odklad, tak jsou schopni zastavit železniční dopravu téměř v celé Evropě. Jen počkej, až vydají nařízení, že 40 % mužů musí rodit.“
• „Ses zbláznil, ne? To přece nejde!“
• „Když v Bruseli vydají nařízení, tak jde všechno. Ale zajímavější je další informace – Jourová se společně s kolegyní Violetou Bulc domluvily, že v dubnu představí návrh, že až 40 % dálkových vlaků, které nesou nějaké pojmenování, se má jmenovat po ženách. Teda ne že by se musely přejmenovávat ty se zeměpisnými názvy jako Radhošť nebo Praděd, ty mohou zůstat, ale máme udělat přehled, kolik vlaků se jmenuje po ženách a ke každému názvu muže máme alternativně navrhnout nějakou ženu. Ministr to chce komisi, která vybere co se změní, představit do konce března. A my to máme vymyslet.“
• „Proboha, to jsou zase nápady! A to paní eurokomisařsky určitě ani netuší, že skoro většina hyder nese ženská jména. Kdo ví, kdy ta česká jela naposledy vlakem.“

• „Chlapi, když se na to dívám, tak se u nás žádný rychlík nejmenuje po ženské! To jsou samí chlapi. Vždyť my nemáme ani Boženu Němcovou! To bude dobrá šou to všechno přejmenovat.“
• „No už to vidím – jak chcete něco vymyslet třeba za F. A. Gerstnera? Vy znáte nějakou inženýrku, co stavěla koněspřežku spolu s ním? V té době snad ani žádné inženýrky nebyly.“
• „Však si zadej na Googlu ‚významné ženy jižní Čechy‘ a ono ti to něco najde!“
• „Jo, něco to našlo, ale samé chlapy! Ani strýček Gůgl to nemá genderově srovnané. Ještě že vlaky Pendolíno se i potom budou jmenovat Pendolíno!“
• „Ono to nebude tak jednoduché přejmenovat, jak si někteří myslí. Se podívejte po českých dějinách – samí králové, ale žádná královna. Hudebních skladatelů bych znal hodně, ale znáte nějakou hudební skladatelku? Mezi Brixim, Vejvanovským, Duškem, Zelenkou, Rybou počínaje, konče třeba Smetanou a Dvořákem, kteří už jezdí, nikoho nenajdu. Možná by se dala najít nějaká operní pěvkyně. A spisovatelky? České spisovatelky? Zapátrejte v paměti, kdo byl v maturitních otázkách kromě Boženy Němcové? Převažovali spisovatelé, i když třeba napsali jen jednu knížku. Vytáhnout si Bezruče chtěl každý. Stejné to je s malířkami, stavebními či dopravními inženýrkami, architektkami. Dívám se na web Akademie věd a mezi vědci v minulosti byli samí pánové. Vždyť dříve bylo zvykem, že dámy byly doma a staraly se o dům a domácnost. Vydělával manžel – a povětšinou byl tak dobře placen, že ženy mohly zůstat doma a nemusely pracovat, jak je tomu dnes.“
• „Jo, slyšel jsem, že dnes chtějí z dam udělat i odbornice na IT. Prý to nebude problém, protože u nás přes 60 % dětí umí pracovat s tabletem. No jo, ale v Číně ho 80 % dětí umí smontovat!“

• „Nejjednodušší přejmenování bude u názvů Detvan, Galán, Hradišťan, Košičan, Moravan, Ostravan, Slezan, Slovan, Šohaj a Vsacan. Tam prostým přechýlením přidáním přípony -ka; vzniknou názvy Detvanka, Galánka, Hradišťanka, Košičanka, Moravanka, Ostravanka, Slezanka, Slovanka, Šohajka a Vsacanka. To půjde rychle.“
• „Ostravanka? Jako obyvatelka Ostravy a nebo ten rozpadající se obchodní dům, který nový majitel po plyšáku vystěhoval a nechal ho zpustnout? Podle statiků je rekonstrukce velmi složitá, protože nosné prvky ocelové konstrukce nejsou zcela ideálně navržené, navíc jsou na některých místech udělány trošku jinak, než byl projekt. To by se muselo snad vevnitř celé vybourat postavit zcela nově podle současných norem. A to chce zase parta lidí prohlásit za kulturní památku!“
• „Neblbni, Ostravanka přece nebude. Vždyť v novém grafikonu je Ostravan z Prahy zkrácen jen do Olomouce. A protože by bylo blbé, aby Ostravan do Ostravy vůbec nedojel, tak jsme ho přece úplně zrušili. Na to jsi už zapomněl?“
• „Ale ne, bordel v tom máš ty. To bylo v červnu, teď jsme tam ty názvy zase přeházeli a máme Ostravana z Prahy do Návsí. Ale z Brněnského draka bych udělal Brněnskou dračici!“
• „Jezdí na něm ještě pořád ta krásná vlakvedoucí?“
• „Myslíš tu blondýnku s vlasy do půli zad, krásně tvarovanými plícemi a věčně rozesmátou, která šíří dobrou náladu všude kolem? Jo, s tou jsem jel před čtrnácti dny, takových by mělo být na dráze víc. Ale dokáže být i ostrá. Byl jsem svědkem, jak vyběhla se dvěma mladíky, na pohled lehce pod parou, kteří byli bez jízdenky. Na tu, kdyby Žák vytáhl svou neplatnou průkazku kontrolora ministerstva dopravy, tak by se divil, co by možná následovalo. Ten by ji neopil rohlíkem jako toho mladíka v moudivláčkovi. Ta by možná nechala zastavit vlak v nějaké zastávce bez přístřešku a vysadila by ho tam, ať si počká až pojede něco dalšího. Však když by kolegové znali důvod mimořádného zastavení bez nahlášení dispečerovi, tak by to jistě pokryli a ještě se u toho dobře bavili.“
• „Jo, to by bylo hezké. Třeba v Bezpráví. Ale v rozpise je přece i trošku vata, nějaké dvě minutky, co by ztratil, by asi šikovný fíra zase najel.“
• „Pojďme se vrátit k práci, kolegové. Když nad tím tak přemýšlím, byla dána nějaká omezení? Zákon o obcích v § 29 stanoví, že ulice se nesmí pojmenovávat po žijících osobnostech veřejného života. Ale to jsou ulice, pro vlaky žádné takové omezení neplatí, že?“
• „Ne, neplatí. Akorát jsme se tomu vždycky vyhýbali, aby nás někdo nenařkl, že někomu děláme neplacenou reklamu.“
• „Takže když bude nejhůř, tak můžeme sáhnout i po žijících?“
• „To bude hezké, až místo Jana Amose Komenského začne jezdit Petra Buzková!“
• „Petra? Neblbni, jednak to je politička, těm bych se úplně vyhnul, navíc si vzpomeň že současný pan prezident ještě v době, kdy byl premiér, ji neměl moc rád a bral ji spíš jako maskota. To by nám neprošlo, tam musí být něco neutrálního. Jan Amos si ve škole hrál – pojďme si hrát taky!“
• „Dobrá, žijící tedy jo, jen ve stavu nouze, ale tak maximálně umělkyně nebo sportovkyně. Nemluvilo se náhodou o tom, kolik procent musí tvořit blondýnky, kolik brunetky a černovlásky? A jestli tam musí být třeba i Rómky, nezaměstnané matky a podobně?“
• „Teď jsi mi nahrál. Co byste řekli třeba Lucii Bílé? Místo Strausse – dřív v Pendolinu cestující vítaly jeho valčíky, teď jim zazpívá Lucka. Před Vánocemi třeba Halelůja, přes rok pak o tom, jak plyn už syčí z trouby ven a při příjezdu do Prahy pak o Petřínu – jak tam randí kluci s klukama a holky s holkama.“

• „A když máme sloníka Elfíka, nemají v nějaké ZOO pěkně pojmenovanou slonici?“
• „Slonici? A to pak přijde Jaromír Dušomír s tím, že i Dolní Dobrouč je rodu ženského, tak proč jsme nepojmenovali něco po ní. Slonici zamítám!“

• „Maria Curie-Skłodowska? Ale to přece není Češka, jak jsi na to přišel?“
• „Sobieskiho i Chopina přece vypravují Poláci, takže by nebylo zrovna slušné jim to přejmenovat někým českým. Víš co, zavolám Justyně do Varšavy, která dělá pojmenovávání vlaků u PKP Intercity, aby v půlce ledna přijela (když už zase jezdí to přímý écéčko, že jo) a probereme to s ní osobně. Možná se bude divit a ještě o tom ani nebude vědět, tak bude aspoň na své vedení připravená. Teď před Vánocemi by se jí asi už ani nechtělo, navíc v lednu bude už zase nový rozpočet a s ním konečně naplněný reprefond. Nezapomeňte, že s tím zbytkem, co tam je v prosinci, už smí nakládat jen ředitelé odborů a musí se to zdůvodňovat předem náměstkovi.“
• „Už se těším, až Andula bude hlásit: ‚Stanice Břeclav. Vlak EuroCity číslo 104 Maria Curie-Skłodowska ze směru Wien Westbahnhof, který dále pokračuje ve směru Přerov, Ostrava-Svinov, Ostrava hlavní nádraží, Bohumín, Katowice, Warszwawa Centralna, Gdańsk Główny a Gdynia Główna, pravidelný odjezd v 9 hodin, 13 minut, přijede k nástupišti číslo 3, kolej čtvrtá‘.“

To je jen letmý průřez získanou audionahrávkou. Je zbytečné přepisovat debatu o tom, zda Jarmilu Glazarovou zařadit či nezařadit, nebo o tom, jak složitě se hledala náhrada třeba za Jana Kašpara – až se posléze našla Božena Laglerová, první česká pilotka. Jak to nakonec všechno dopadlo, jsme shrnuli do přehledné tabulky.

Byli bychom špatní novináři, kdybychom se nezeptali v Bruseli. Odpověď dorazila během pár dní: „V souvislosti se zaváděním kvót pro genderovou vyváženost ve vedení firem a politických stran bude schválen i železniční balíček, který bude upravovat užívání pojmenování vnitrostátních i mezinárodních vlaků a požaduje minimálně 40% zastoupení názvů odvozených od ženských osobností. Nicméně váš dotaz je předčasný, Evropská subkomise pro genderovou rovnoprávnost názvů vlaků bude oficiálně jmenována až v prvním čtvrtletí roku 2015, zatím je vše ve stádiu příprav.“ Znamená to konec tradičních názvů, jakými jsou Antonín Dvořák či Jan Perner? Dobrou zprávou je, že zeměpisná pojmenování jsou této genderové revoluce ušetřena, jak se můžete přesvědčit v exkluzivním přehledu, který vám v našem článku přinášíme.

Jestliže hledáte někoho, kdo v prosinci 2014 na Generálním ředitelství ČD opravdu pracoval, byl to Odbor pro pojmenování vlaků ve spolupráci s Odborem jízdního řádu. Jejich pracovníci totiž analyzovali pojmenování všech vlaků Českých drah, vyloučili pojmenování podle komerčních produktů a zeměpisných názvů, a zbytek se snažili přejmenovat tak, aby minimálně 40 % názvů bylo odvozených od jmen žen, nikoliv mužů.

V následující tabulce jsou uvedeny pouze ty vlaky, kterých se přejmenování týká. Z nich pak budou vybrány komisí sestavenou generálním ředitelem ty nejlepší změny tak, aby byla naplněna 40% kvóta, zbylým vlakům zůstane pojmenování původní.

Můžeme se těšit na jaro, kdy na tiskové konferenci k této záležitosti ministr dopravy Dan Ťok třeba uvede: „Ministerstvo dopravy jakožto vykonavatel vlastnických práv ČD pečlivě prozkoumalo navržený materiál a musí uznat, že Odbor pro pojmenování vlaků odvedl skvělou práci. Pro zajímavost uvádím, že všichni členové odboru byli osobně pochváleni na železničním hřbitově v České Třebové za zvuku nastartovaných provozuschopných motorů všech zde odstavených lokomotiv. Bylo to přímo hrobové ticho.“ My s panem ministrem určitě budeme souhlasit a budeme doufat, že spokojena bude i Evropská subkomise pro genderovou rovnoprávnost názvů vlaků, jejíž zřízení se již připravuje.

Samozřejmě nám to nedalo a obrátili jsme se na tři největší soukromé dopravce, jak se na budoucí požadavek dívají oni. Ti mohou mluvit o velkém štěstí, neboť podobně jako u geografických názvů mohou názvy komerčních produktů zůstat beze změny. I nadále se tedy budeme setkávat s vlaky RegioJet, LEO Express či Trilex. Od žlutých přišla SMSka: „Konání Evropské unie je samozřejmě chvályhodné, ženy hrají v naší společnosti (ve společnosti všeobecně, nikoliv ve spol. RegioJet — pozn. redakce) významnou roli a zaslouží si uznání. Koneckonců minimálně 40 % našich cestujících tvoří ženy! Rád bych však dodal, že pokud bychom nedostali výjimku a museli naše vlaky přejmenovat, podali bychom žalobu k Soudnímu dvoru EU v Bruselu.“

Černozlatí však naznačili možné změny: „Víme, že název našich vlaků je v pořádku a nemusíme nic měnit. Nicméně rozhodli jsme se, že v rámci nového projektu vyjedou vlaky s ženským označením — nebudou to lvi (LEO), ale lvice (LEA). Rádi bychom vašim čtenářům vzkázali, že nové vlaky LEA Express vyjedou již 1. dubna 2015.“ Zatím však nevíme, jakou trasu pro nové spoje společnost zvolí. „To bychom si rádi ponechali jako překvapení. Prodej jízdenek spustíme 29. února,“ zněla doplňující informace.

Tyrkysovo-krémoví byli stručnější. „Zatím se na českých kolejích nijak výrazně nepohybujeme a v nejbližších dnech neplánujeme vyjet s dálkovými vlaky na komerční bázi. Doufáme, že ministerstvo v nejbližší době vypíše výběrová řízení na jím objednávané vlaky, a pokud zvítězíme, necháme právě na něm, jak je pojmenuje. Bude nám jedno, jestli se vlak bude jmenovat ‚Princezna Helena‘ podle pohádky Šíleně smutná princezna nebo třeba ‚Pussy Riot‘ podle nejoblíbenější hudební skupiny pana prezidenta. Autobusů se tyto výmysly zatím naštěstí netýkají.“

V příštím jízdním řádu se věru máme nač těšit.

Upozornění: Čtete-li tuto aktualitu jindy než v posledním dnu v roce, pak vězte, že se jedná o silvestrovskou fikci.

Zdroje: Evropská subkomise pro genderovou rovnoprávnost názvů vlaků, JŠP, WildDuck Agency