Ústí nad Labem - 113, 132, 135 nebo 164 - to jsou čísla jen některých tratí v severních Čechách, na kterých byla kdysi většinou z úsporných důvodů zastavena či výrazně omezena pravidelná osobní doprava a zůstaly jen sezónní či víkendové spoje. Podobné tratě se nyní musí spoléhat pouze na podporu místních samospráv, dobrovolných spolků či menších soukromých dopravců. Na provoz výletních vlaků sice často přispívá i kraj, nicméně většinou se jedná o jednorázovou nesystémovou podporu bez hlubší koncepce, systematické propagace či navázání s dalšími typy dopravy. Odlišnou cestou se nyní rozhodl vyrazit Ústecký kraj, který připravuje novou koncepci provozu a podpory těchto drah a již zadal zpracovávání studie, která má možnosti a potenciál turistických železničních linek prověřit.

Pohledem do historie začíná vyjádření hejtmanství mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková: „Díky primárnímu určení některých tratí pro nákladní dopravu byly tyto dráhy z důvodu snížení investičních nákladů dříve směrovány dle terénních možností, a proto dnes již neobstojí v porovnání se silniční dopravou. Z těchto důvodů byla v předchozích letech na některých tratích pravidelná osobní doprava objednávaná v závazku veřejné služby zastavena, popř. významně utlumena,“ poukazuje Hanáčková například na osud například takzvané Švestkové dráhy, Kozí dráhy, ale i třeba tratě 096 mezi Račiněvsí a Libochovicemi nebo převážně turistické dráhy z Mostu na Moldavu. Omezování pravidelného provozu se však vždy neobešlo bez protestů a nesouhlasu veřejnosti, což si uvědomuje i kraj: „Postupem času se ukazuje, že část cestujících má o určitou formu využívání těchto tratí nadále zájem. Ten je patrný především v obdobích, kdy kromě pravidelných cestujících mohou služeb železniční dopravy využít ve zvýšené míře i cestující směřující do těchto oblastí za rekreací,“ říká Hanáčková. Tento cíl lze podle kraje ještě dále podpořit nasazením netradičních železničních vozidel, od čehož si lze dle názoru krajských úředníků slibovat zvýšení atraktivity provozované linky spojené s příslušným navýšením využití cestujícími a tržeb.

„Na některých tratích Ústeckého kraje již v nedávné minulosti vznikly s podporou různých finančních zdrojů nostalgické linky, které však obvykle nejsou dostatečně kvalitně navázány na dopravní síť kraje, což lze hodnotit jako zásadní nedostatek těchto provozů,“ uvádí krajská mluvčí. Plány kraje by měly dostat jasnější obrysy po dokončení již zmíněné studie: „Linky, které by na těchto tratích mohly být provozovány v různých variantách, byly v rámci studie prověřeny, ohodnoceny z hlediska turistického potenciálu, byl na nich navržen určitý provozní koncept, proběhl návrh vhodných vozidel a byly ověřeny další náležitosti. Dále došlo k předběžnému kontaktování celé řady možných dopravců (cca 30 dopravců), zda se mohou nějakým způsobem podílet na případném provozu na těchto linkách,“ sděluje pohled ústeckého krajského úřadu Magdalena Hanáčková s tím, že reálné možnosti provozu se na základě studie nyní vyhodnocují. Na konečné podobě provozu se následně projeví i další faktory, kromě těch provozních zejména dostupné finance. Ty chce kraj získat především úsporami při výběrových řízeních ve veřejné linkové dopravě.

První z věcí, které se kritici obávají, je otázka výběru dopravce na dotčených tratích, kde panují obavy z dominance jednoho konkrétního dopravce. Rozpory jsou také v pohledu na podobu provozu, kde dnes můžeme v Ústeckém kraji sledovat dva možné koncepty. První z nich ukazuje společnost KŽC Doprava se svým Středohorským a Podřipským motoráčkem. Tyto vlaky jsou vedeny většinou historickými motorovými vozy v počtu jeden pár vlaků denně o víkendech v sezóně. Opakem je provoz vlaků s názvy Švestková a Kozí dráha. Tyto spoje nejsou prezentovány jako nostalgické, ale spíše směřují blíže k pravidelnému provozu - běžný tarif, který je výrazně levnější než v předchozím případě, více párů vlaků denně, od letoška částečně i novější a úspornější motorové vozy řady 810.

Samotný kraj hodlá vybírat dopravce podle provozních souborů po například dvou až třech blízkých linkách, případně po jednotlivých linkách. Podle představitelů kraje proběhne určitá transparentní forma výběrového řízení, o konkrétním způsobu však ještě nebylo rozhodnuto. V čem má však kraj jasno, je jednotné tarifní odbavení, kde bude snaha zavést integrovaný tarif Dopravy Ústeckého kraje, jehož příprava v současné době probíhá. Zda bude však na všech linkách platný také hojně rozšířený tarif TR10 ČD, není v tuto chvíli možné podle kraje potvrdit.

„Plné nasazení koncepce předpokládáme z časových důvodů nejdříve od roku 2016, pro rok 2015 zvažujeme určitý přechodný provozní koncept,“ uzavírá za Ústecký kraj Magdalena Hanáčková. Pro úplnost dodejme, že v současné době probíhá podpora jednotlivých nostalgických či turistických linek prostřednictvím Fondu Ústeckého kraje. Například dopravce KŽC Doprava obdržel na provoz Středohorského, Podřipského a Kamenického motoráčku spolu s údržbou tamější trati 400 tisíc korun, spolek LOKO-MOTIV dostal na provoz cyklovlaků na na trati Chomutov - Křimov - Vejprty 200 tisíc. Mezi 150 a 170 tisíci korun pak obdržely mikroregiony Integro a Nechranicko, stejně jako město Děčín. Tyto finance byly určeny na víkendový provoz již zmíněných tratí 113, 132 a 164. Naopak zkrátka letos přišla Zubrnická museální železnice, která nedostala ani korunu. „Přidělení či nepřidělení se nezdůvodňuje, záleží na rozhodnutí orgánů kraje,“ odmítá dotazy na důvod tohoto kroku Hanáčková.

Zdroj: Ústecký kraj

Odkaz: Studie turistických linek v Ústeckém kraji (PDF)