..: Dodávka RegioSharků Českým drahám je kompletní :..

Poslední dodaný RegioShark v pravidelném provozu, foto: Matouš Danielka Bydgoszcz/Praha — Na trase Pardubice – Hlinsko byla 5. února nasazena do provozu poslední dodaná jednotka RegioShark Českých drah. Končí tak více než dvouleté období zavádění dvoudílných motorových jednotek Link II od polské společnosti PESA Bydgoszcz, které dopravce pořídil v počtu 31 kusů na základě výběrového řízení z konce roku 2010. Celková hodnota kontraktu činila necelé dvě miliardy korun, přičemž část dodávky byla spolufinancována z regionálních operačních programů až do výše 40 % uznatelných nákladů. Smlouva byla podepsána 17. března 2011 a počítala s dodávkami v rozmezí prosinec 2012 – leden 2014. První hotová jednotka řady 844 byla novinářům představena 28. června 2012 na cerhenické zkušební základně. Veřejnost pak měla možnost RegioSharky poprvé spatřit v září hned na několika místech v rámci oslav Dne železnice. Do běžného provozu „žralok“ poprvé zasáhl na podzim 2012; trochu paradoxně na elektrifikované trati v úseku Karlovy Vary – Chomutov.

RegioSharky na trati Plzeň – Domažlice, foto: JirkaŠOsm souprav bylo dodáno do Karlovarského kraje, kde zajišťují vozbu osobních vlaků na trase Chomutov – Karlovy Vary – Sokolov – Cheb – Mariánské Lázně a Cheb – Aš – Hranice v Čechách. Nasazovány jsou nově také na jeden pár přeshraničních vlaků Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Stejný počet vozidel byl dodán do Ústeckého kraje pro linku (Mariánské Lázně) – Karlovy Vary – Chomutov. Jeden pár vlaků je veden až z/do Ústí nad Labem. Úsek Karlovy Vary – Chomutov zajišťují ústecké a karlovarské jednotky společně. Soupravy z Ústí jsou dále běžným jevem na trati Děčín – Rumburk – Dolní Poustevna a Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa.

Nakonec pouze sedm jednotek, namísto plánovaných devíti, bylo dodáno do Plzeňského kraje, kde zajišťují regionální dopravu na trati Plzeň – Domažlice v až trojčlenném řazení. Několik vlaků je vedeno „žraloky“ na trase Plzeň – Plasy – Žihle a z Plzně směrem do Chebu. Šest vozidel získal Zlínský kraj. Na trati Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm jsou všechny osobní vlaky vedeny výhradně jednotkami RegioShark. Některé spoje zajišťují také na trati Valašské Meziříčí – Kojetín, Otrokovice – Vizovice a v okrajových časech i na lince Staré Město u Uh. Hradiště – Vlárský průsmyk.

Poslední dvě jednotky našly své působiště v Pardubickém kraji namísto plánovaného kraje Plzeňského. Řada 844 zajišťuje dopravu na trati Pardubice – Hlinsko a v okrajových časech jsou vedeny i do Hradce Králové z důvodu údržby. Provozní ošetření v Pardubicích je v současnosti utlumeno a rovněž myčka se nachází pouze v Hradci Králové.

České dráhy dříve vyhlásily výběrové řízení na devět motorových jednotek pro Pardubický kraj; to však bylo následně zrušeno. Tehdejší náměstek generálního ředitele Antonín Blažek zmiňoval jako důvod přiblížení se hranici maximálního zadlužení drah a nutnost zachovat si zbylý prostor pro nákup netrakčních jednotek Railjet. Zároveň došlo k zastavení výroby motorových vozů Stadler Regio-Shuttle RS1, které jako jedny z mála odpovídaly zadání tendru. RegioSharky jsou zde tedy jistou kompenzací za neuskutečněný nákup. Další jednotka by sem navíc mohla být redislokována nejdříve v létě letošního roku z Ústeckého kraje po obnovení přeshraničního provozu Dolní Poustevny – Sebnitz, kde bude provoz zajišťovat DB Regio s vlastními náležitostmi, s čímž se dříve nepočítalo.

Poslední RegioShark v pravidelném provozu, foto: Matouš DanielkaPardubický kraj je jediným z krajů, kde je první třída ve „žralocích“ vedená skutečně jako první. Na trati Pardubice – Hlinsko byl vytvořen jeden oběh speciálně pro vlaky RegioShark s garantovanou 1. třídou, který však lze z hlediska jízdních dob obsloužit i jednotkou Regionova. Náročnější klientela tak má teoreticky možnost využít vyšší cestovní třídy, jízdní doba prodloužená četnými prostoji a celková (ne)koncepce současného jízdního řádu však má na atraktivitu spojení spíše opačný dopad. Nemalou část kapacity vlaku totiž z tohoto důvodu ubírá právě první třída, jež je v provozu standardně nevyužitá.

Na trať se zde prozatím vydává vždy pouze jedna ze dvou jednotek na zmíněném oběhu. Druhá bude pravděpodobně následovat zanedlouho na spojích, kde nahradí regionovu. Důvodem současného provozu jen jednoho kusu ř. 844 jsou mj. problémy s netěsností převodovky na obou těchto soupravách.

Podlaha je standardně v nízké poloze, vyvýšená je pouze nad podvozky, foto: Matouš DanielkaNové, částečně nízkopodlažní vlaky přinesly na některé tratě výrazné zvýšení kultury cestování. Vedle modernizované řady 814 v některých oblastech nahradily ještě starší motoráky, případně rovnou vozy klasické stavby, které pro regionální dopravu nejsou příliš vhodné. Výjimku tvoří spoje v Ústeckém kraji, kde došlo k částečné výměně jednotek Siemens Desiro, disponujících v principu stejnými parametry. Desira však jsou pouze pronajímána od německé Deutsche Bahn, aby dráhy byly schopny poskytovat kvalitu, ke které se vůči kraji smluvně zavázaly.

Oproti jednotkám řady 814 poskytují „sharky“ klidnější jízdní vlastnosti díky dvounápravovým podvozkům, lepší akceleraci i vyšší maximální rychlost: 120 km/h. Cestující na první pohled upoutá moderní vzhled i prostorný interiér. Jednotka disponuje klimatizací, zásuvkami 230 V u některých ze 120 sedadel. Cestující mohou nově využít Wi-Fi připojení k internetu i na vedlejších tratích, kde jsou tyto vlaky v provozu.

Sedadla Borcad Regio v druhé, a Regio+ v první třídě jsou uchycená do bočnice, aby byl usnadněn úklid a cestující měli případně kam snadněji odložit svá zavazadla. K dispozici jsou však i dostatečně prostorné podélné police. Pamatováno je také na vozíčkáře, kterým je k dispozici plošina pro přístup z nižších nástupišť a prostorná kabina WC. Cyklisté a lyžaři mohou naopak využít háky k uchycení kol a lyží v prostoru se sklopnými sedačkami.

Sklápěcí sedadla před toaletou včetně úchytů pro jízdní kola, foto: Matouš DanielkaProstor pro invalidní vozíky a jízdní kola, foto: Matouš DanielkaJediná kabina WC v jednotce s prostorem pro vozíčkáře, foto: Matouš DanielkaVozový přechod nad jacobsovým podvozkem, foto: Matouš DanielkaPrvní třída se nachází za stanovištěm strojvedoucího a je od oddílu druhé třídy oddělena prosklenou stěnou, foto: Matouš DanielkaPrvní třída v uspořádání 2+1, foto: Matouš Danielka

„žralok pod dráty“ není nic neobvyklého, foto: Robert VelechovskýJednotky ř. 844 samozřejmě nejsou po všech stránkách ideální. Mimo drobné dětské nemoci se kritika snáší především na jejich vysokou průměrnou spotřebu nafty – 100 l/100 km – která je například dvojnásobná oproti ř. 814. Porovnání by však bylo namístě teprve s koncepčně podobným vozidlem – např. Siemens Desiro Classic s průměrnou spotřebou 80 l/100 km. Rovněž je třeba brát v úvahu, že jednotky PESA Link byly vyvinuty podle přísnějších norem na pasivní bezpečnost při nehodách, což přispělo i ke zvýšení hmotnosti vozidla, která činí 84,4 t (Desiro Classic DMU-2: 68,7 t). Výrobce proto sáhl po výkonnějších šestiválcových motorech MTU s výkonem 2 × 390 kW (Desiro 2 × 275/315 kW), jež z motoráku dělají sprintera.

Další skutečností související se spotřebou paliva je nutnost plnění normy UIC IIIB, jež vyžaduje přítomnost kapalného aditiva, snižujícího emise vznětových motorů – AdBlue. Zbrojená močovina musí být skladována v prostorách s teplotami nad bodem mrazu, což není v drážních podminkách v zimním období zrovna nejjednodušší. Při zvýšených nárocích na bezpečnost na jedné straně je ovšem trochu paradoxní, že dráhy v zadání tendru nepožadovaly magnetickou kolejnicovou brzdu jakožto obvyklého bezpečnostního prvku moderních vlaků. Nutno ovšem dodat, že právě tato volba přispěla ke snížení už tak vysoké hmotnosti vozidla a příznivý dopad měla i na cenu, jež byla oproti předpokladům výrazně nižší.

České dráhy byly vůbec prvním dopravcem, který jednotky typu Link zařadil do provozu. Dalšími zákazníky u společnosti Pesa na tento typ jsou především polské regionální společnosti a německé dráhy Deutsche Bahn, které uzavřely rámcovou smlouvu na dodávku až 470 vozidel v různých modifikacích.

Zdroj: České dráhy


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 14.2.2014 (19:20)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Keprt 
14.02.2014 (10:22)  
Na Střekov se jezdilo jen dočasně v rámci zácviku fírů. Ty hodnoty spotřeby jsou kulaté proto, že to jsou značně přibližná, orientační, čísla - aby bylo možno prezentovat nějaké přesnější číslo, musel by se uvést konkrétní úsek a druh vlaku (více měření), nebo průměr za nějakou dobu v nějakém provozním souboru, apod. Jinak to nemá valnou hodnotu. No a zjištění, že 810 žere míň, snad nemůže vyvolávat údiv.

Pardubický kraj je jediným z krajů, kde je první třída ve „žralocích“ vedená skutečně jako první.

To si nemyslím. A dále - zmíněná rožnovka - zrovna tady by se první třída hodila, jako přípoj k dálkovým vlakům. Maďaři se svými Interpici na to přišli už před mnoha lety.
registrovaný uživatel Kakov 
14.02.2014 (9:56)  
Joska Holibajda: u nás na trati 180 jezdí žraloci i v trojci a rozhodně nevyužití nejsou....
registrovaný uživatel martinrozsy  mail  
14.02.2014 (9:46)  
Máte tam chyby... Zlínský kraj nedostal 7 jednotek,ale pouze 6 ks a další věc: nejezdí až na Vláru, ale pouze po Bojkovice
registrovaný uživatel Sim 
14.02.2014 (9:38)  
Joska Holibajda > ja pocitam, ze spotreba u nas bude v podstate podobna te, co maji na zapade od nas; maji zastavky dal od sebe, ale zase jezdi podstatne rychleji a kopcovite to maji koneckoncu podobne.
registrovaný uživatel Benpat 
14.02.2014 (9:21)  
Takže žraloci co jsou v Pardubicích jsou z Plzně? Já měl za to že mají být z Ústí. Každopádně, do Dečína budou zajíždět desira od DB, takže do Pardubice příjde další jednotka či dvě? (když ty naše němec nedovolil?) Nebo se použíjí na osobáky do Liberce?
14.02.2014 (9:13)  
Žralokem jsem jel dokonce ze Střekova do Děčína, kde to považuju za vyložené plýtvání. Tam kapacitně stačí i solo 810.
To je sice pravda, ale pokud se dopravce zaváže kraji k dodržování určité úrovně komfortu vozidel a nízké podlaze, tak nezbývá nic jiného, než vozit vzduch nízkopodlažním motorákem. Třicetiletá 810 toho v této oblasti moc nezmůže, byť je kapacitně ideální.
14.02.2014 (8:58)  
Ta čísla vyjadřující spotřebu jsou až podezřele kulatá (50, 80, 100 l/100km). Nevíte někdo, zda jsou někde k dispozici přesnější, nezaokrouhlené hodnoty?
Pro Desiro jsem kdesi našel 0,9 l/km, což je taky dost kulaté číslo. Navíc se asi jedná o hodnotu dosahovanou v německých podmínkách (méně zastávek a menší sklon než na průměrné české lokálce). A divil bych se, kdyby se v ČR dalo jezdit se spotřebou ještě nižší, jak je uváděno v tomto článku.

Taky je otázka, nakolik jsou Žraloci kapacitně využitelní. Jestliže někde dříve postačovala Regionova s 84 místy, proč tam nasazovat vlak se 120 místy?
Žralokem jsem jel dokonce ze Střekova do Děčína, kde to považuju za vyložené plýtvání. Tam kapacitně stačí i solo 810.

EDIT:
Spotřebu některých vozidel jsem našel zde:
http://www.buschbacher.at/EndberichtRegInnoMobil.pdf
Je to materiál staršího data, takže Žralok tam ještě není. V těch grafech bezkonkurenčně vedou nejrůznější odrůdy 810 :-)
registrovaný uživatel Sim 
14.02.2014 (8:30)  
Jaka byla puvodne planovana koncepce s deviti zraloky v Plzni, resp. kam mely byt ty dva dnes Pardubicke nasazeny?

Hlava mi nebere soucasnou situaci, kdy na Plasy jezdi nekdy zralok, jindy kvatro (s vlekem = nutnost objizdet) a jindy zase regina. Vysledkem je grafikon navrzeny na jizdni doby reginy, obraty na kvatro s vlekem, takze prinos pro cestujici je "jen" v komfortu... ale chvala bohu za nej :-)
14.02.2014 (8:24)  
Vím minimálně o dvou dalších cestujících, kteří 1. třídu z Chrudimi využívají. :) Vadou na kráse jsou naprosto doprasené přípoje v Pardubicích.
14.02.2014 (8:16)  
...se kritika snáší především na jejich vysokou průměrnou spotřebu nafty...
Zajímavé je, že když se někde nasadí výkonnější vozidlo, které pak třeba toho svého výkonu i občas využívá (např. k té lepší akceleraci), tak se každý diví, že to "žere". Ještě když je to těžké jak kráva, staví to "u každé vrby" a z principu to nic nerekuperuje. Hlavně, že to bylo "levné"...

...podle přísnějších norem na pasivní bezpečnost při nehodách, což přispělo i ke zvýšení hmotnosti vozidla...
No jo, sice to má "crashová" čela, ale plnění EN 15227 určitě samo o sobě neudělá oproti Desiru pomalu 20 tun navíc...

...nepožadovaly magnetickou kolejnicovou brzdu...
A to je taky zvláštní. Obzvlášť tehdy, když to má jezdit i na regionálních tratích, kde se přecijen ta "rosa (a listí) na kolejích" vyskytuje v hojnější míře. Samotný LINK II má sice velmi pěkné brzdicí váhy, ale aby to nebyla jen čísla na bočnici, tak k tomu potřebuje i tu adhezi. Toho magnetu je škoda, no; obzvlášť když to může mít i PZB...
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko