..: Dodávka vozů ABpee pro ČD se oddaluje :..

Ilustrační fotografie, interiér vozu Bdmpee, foto: Aleš Petrovský Praha/Bydgoszcz — Zákazníci majoritního železničního dopravce se i nadále budou muset spokojit na určitých rychlíkových linkách s „komfortem“ vozů první a druhé třídy řady AB či první třídy A. Polská společnost PESA, která pro dráhy rekonstruuje patnáct vagonů druhé třídy řady Bdt na první a druhou třídu v nově vzniklé řadě ABpee, má totiž problémy s jejich nasazením do zkušebního provozu. Nyní je již jasné, že avizované dodání vozů na přelomu roku 2013 a 2014 se nestihne. Jak pro portál ŽelPage uvedl Drážní úřad České republiky (DÚČR), tak k dnešnímu dni zkušební provoz stále nebyl povolen, navzdory zveřejnění protichůdné informace v aktuálním čísle Železničního magazínu.

Jaké jsou tedy důvody příslušného rozhodnutí Drážního úřadu? „Při jednání vyplynula skutečnost, že výrobce PESA pro zvýšení rychlosti drážního vozidla ze 120 km/h na 140 km/h, která je limitována použitím podvozků drážního vozidla GP200, použil jinou než doporučenou metodu úpravy podvozků ke zvýšení rychlosti, kterou si nechaly v minulosti vypracovat dřívější ČSD u VÚKV Praha, ale použil metodu, kterou PESA používá u podvozků GP 200 vyrobených v Německu pro německé zakázky,“ uvedl Pavel Kostka z oddělení drážních vozidel DÚČR.

To úřad odmítl akceptovat, jelikož podvozky GP200 z Vagonky Studénka jsou jiné konstrukce, než jejich německý ekvivalent. DÚČR tak požadoval pro podvozky posouzení odbornou právnickou osobou. Mimo jiné bylo také během zkoušek na Zkušebním okruhu ve Velimi zjištěno překročení povolených hodnot rušivých proudů (EMC). Drážní úřad následně 22. listopadu 2013 dostal od společnosti PESA žádost o povolení zkušebního provozu s jedním vozem ABpee, která mj. obsahovala vyjádření VÚŽ Praha a.s. a VÚKV Praha a.s. k celkové modernizaci vozidla, a to včetně úprav provedených na podvozku. U žádosti však chyběl souhlas s jejich obsahem od dopravce, tedy od zadavatele modernizace a majitele drážního vozidla.

Drážní úřad po pečlivé analýze všech předložených dokumentů dospěl k závěru, že není možné dostát všem podmínkám Zákona o drahách (konkrétně paragrafu 43 odstavce 9), při schválení zkušebního provozu bez omezení, jelikož by mohlo dojít při provádění zkoušek k ohrožení bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy. DÚČR taktéž nepovolil zkušební provoz s omezením, které bylo Drážnímu úřadu doporučeno právnickou osobou s přihlédnutím k nevyhovujícím hodnotám elektromagnetické kompatibility vozidla a pevnosti podvozku, jelikož se zkušební provoz vydává na drážní vozidlo jako celek (to znamená, že není možné omezení elektrického vytápění apod.).

Polská PESA ve svém stanovisku uvádí, že po dokončení probíhajících prací bude finalizována technická dokumentace, která bude po odsouhlasení ČD zaslána na DÚČR. Jakmile Drážní úřad schválí zkušební provoz, tak budou Českým drahám přistaveny dva vozy pro testovací provoz s cestujícími. Samotné dráhy pak dodávají, že v případě nedodržení stanovených termínů dodání budou uplatňovány na výrobci standardní smluvní pokuty.

Zdroje: PESA Bydgoszcz, České dráhy, Drážní úřad, rozhodnutí o nepovolení zkušebního provozu DÚČR pro vůz řady ABpee347


Aleš Petrovský | 7.2.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
07.02.2014 (12:01)  
Ad NIcKON:
Verze pro 160 km/h potřebuje tlumiče primárního vypružení, které není u studénkovských podvozků na co uchytit - mají je ovšem paradoxně třeba honeckery.
Tak to zas není až tak nepřekonatelný problém ty konzoly pro připevnění přimárních tlumičů na rám podvozku a na ložiskové skříně přivařit; na sysly se to koneckonců také dosazovalo až při modernizaci. A co je paradoxního na těch tlumičů u Bdmtee? Vždyť ty vozy jsou na 160 km/h konstruované i schválené. Jo a pro těch 200 km/h by asi u GP200 tlumiče vrtivých pohybů být ani nemusely; přecijen to má postranní kluznice a třeba na alexím ABvmz podélné tlumiče také nevidím...
http://www.vagonweb.cz/fotogalerie/foto/200902/ABvmz-3995-518.jpg

Ad Jiří Bajer:
A obzvlášť se divím tomu, že podvozek, konstruovaný pro rychlost 200 km/h, je třeba upravovat.
Já jsem kdesi slyšel, že vůz při rekonstrukci v tom Polsku docela ztěžknul. Tak je otázka, jestli tam nebude problém třeba s pevností, když to bude více zatížené a bude to ještě navíc jezdit rychleji...
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
07.02.2014 (11:22)  
Verze pro 160 km/h potřebuje tlumiče primárního vypružení, které není u studénkovských podvozků na co uchytit - mají je ovšem paradoxně třeba honeckery. A pro dvoustovku pak jsou třeba ještě tlumiče vrtivých pohybů - dtto. Předpokládám že další problém bude (re-)konstrukce brzdy, ale to už jen spekuluju.
registrovaný uživatel Sim 
07.02.2014 (10:56)  
Jirko, snad si to pamatuju spravne; rychlost 200 km/h je u GP200 rychlosti konstrukcni, takze na tuto rychlost je koncipovan ram podvozku a ostatni hlavni komponenty. Pricemz, pro povoleni plne konstrukcni rychlosti je nutne mit verzi "v plny palbe". No a to, co vyrabela Studenka, byla tak trochu "fabie v zakladu" ... krome v te dobe u nas vcelku exoticke magneticke brzdy tu chybi i nejake tlumice (jen uz nevim, jestli se jednalo o tlumice vypruzeni, nebo vrtivych pohybu, pripadne nejake jine). Takze teoreticky by zvyseni rychlosti melo spocivat v pouhem dovybaveni chybejicich komponent.
registrovaný uživatel BigDye 
07.02.2014 (10:12)  
PPP: jde tuším o nedostatečnou pevnost celé skříně.
registrovaný uživatel PPP 
07.02.2014 (9:37)  
A já bych si dovolil ještě doplňující otázku, jaké dodatečné úpravy by byly potřeba pro schválení na 160 km/h tak, aby soupravy s těmito vozy mohly využít maximální traťovou rychlost na uvažovaných relacích (především na Olomouc - Přerov - Břeclav - Brno). Případně co (z hlediska podvozku) chybí pro Vmax 200 km/h, na kterou byl původně konstruován. Tlakotěsnost skříně považuji za české specifikum které je spíš administrativní než technické povahy. Když se dá bez tlakotěsnosti jezdit 200 km/h v Německu a Rakousku, jistě by to šlo i na těch "pár kilometrech" mezi. Nebo je tam nějaký skutečně technický problém? V konstrukci žel. vozidel jsem bohužel jen nevzdělaný amatér ;-).
07.02.2014 (9:21)  
Díky za článek :-) Zajímalo by mne, v čem se liší úpravy na GP200 pro ČD a pro Němce. A obzvlášť se divím tomu, že podvozek, konstruovaný pro rychlost 200 km/h, je třeba upravovat. Ví někdo, co se doplňuje či uřezává?
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko