Praha — Dopravní obsazení budovy výhybny Praha-Vyšehrad, která je již řadu let ve velmi kritickém a havarijním stavu, se tento rok blíží ke svému konci. Dlouhou dobu se vedly diskuze, co s budovou, která paradoxně není v majetku SŽDC ani ČD. Ty nikdy neměly regulérního a jasného výsledku. A to i přes to, že obsazení budovy i dvou stavědel dopravními zaměstnanci bylo pro velmi vytíženou trať 171 a celou železniční dopravu v Praze obecně nezbytně nutné. Při každoročních prověrkách BOZP prováděných Správou železniční dopravní cesty společně s odborovými centrálami bylo opakovaně upozorňováno a poukazováno na nevyhovující technický stav a neadekvátní pracovní podmínky ve zchátralé a zdevastované budově.
V zimních měsících topení zajišťovala pouze kamna na tuhá paliva, ze střechy secesní budovy postupně mizely krytinové pláty z mědi a elektromechanické zabezpečovací zařízení s řídícím a stavědlovými přístroji nebylo koncipováno na nejvyšší frekvenci vlakové dopravy v Česku. Proto se správce infrastruktury rozhodl pro dílčí modernizaci, jejíž cena by se měla vyšplhat na 54 milionů korun a to v režii AŽD Praha.
Ke konci roku 2013 tak bylo vypsáno výběrové řízení a následně uzavřena zakázka na výstavbu provizorního staničního zabezpečovacího zařízení výhybny a traťového úseku Praha-Vyšehrad – Praha-Smíchov včetně dálkového ovládání. V rámci připravované úpravy se vedla řada jednání se zástupci investora, zhotovitele, projektanta, ale i odborníků ze Správy sdělovací a zabezpečovací techniky, zástupci odboru řízení provozu i samotných provozních zaměstnanců. Tato investiční akce s sebou logicky přinese i úsporu pracovních míst, kdy po ukončení stavby budou zrušena obě stavědla a dojde k opuštění dopravní kanceláře včetně demontáže všech technologií. Dotčeným zaměstnancům bude však po dohodě s přednostou provozního obvodu nabídnuto další uplatnění v rámci organizační jednotky Oblastního ředitelství SŽDC Praha.
provizorní DOZ: 17 800 068 Kč
provizorní SZZ: 18 149 640 Kč
provizorní TZZ: 18 083 575 Kč
Nově bude výhybna dálkově ovládána ze stanice Praha-Smíchov, kde se zapojí do JOP, čímž tak vznikne plnohodnotné pracoviště výpravčího s autonomním obvodem. Dále pak dojde k navázání veškerých závislostí jak na reléové zabezpečovací zařízení Smíchova a Vršovic, tak na elektromechanické na Smíchově společném nádraží a JOP na Hlavním nádraží. V rámci stavebních úprav budou přesunuta a vyměněna původní návěstidla, vyměněny hákové závěry výměn za čelisťové včetně dosazení elektrických přestavníků a další nezbytné úkony, které souvisí se stavbou takového rozsahu. Po dopravní stránce se očekává značná výluková pracovní činnost v řádu týdnů, přičemž limitním termínem dokončení je 15. listopad 2014, kdy má být vše již v ostrém provozu. Ačkoliv SŽDC již disponuje stavebním povolením, na místě zatím žádný stavební ruch patrný není. Tato úprava s sebou provozním zaměstnancům přinese řadu náročných směn, ale jistě také zkvalitnění a zlepšení parametrů pro obsluhující výpravčí.
Zdroj: SŽDC

Student jest tvor líný a nejraději by měl zastávku tram přímo u vchodu do školy.
Jako dopravně nejlepší bych viděl zastávku na výtoni (ale to by vyžadovalo asi největší investice). I když, mezi koncem oblouku v dopravně a začátkem vlastního "velkého" mostu je 180 m, tam by se dvojitý ešus taky vešel a do "velkého mostu" by se hrabat nemuselo.
Finančně schůdnější je zast. Ostrčilovo nám. (délka přímé je asi 230 m, což je dostačující)
už dlouho to tak nevypadá, že dálnice z A do B se staví proto, aby se z A do B zlepčšila.. a zrovna tak se třeba trmavaje neobjednávají proto, aby se zlepšila doprava
25 let poslouchám žvásty o dopravě pro cestující, o optimalizacích, , koridorech, modernizacích, humanizacích... Ve skutečnosti jde o rozkrádačky při opravě starých c. a k. tratí, dražších než fungl nové tratě pro TGV (!!!), o co největší zprasení jízdních řádů, aby lidi konečně přestali otravovat (viz Cimrmanova hospoda), nekompetentní nákup početně nedostatečné nové techniky (Pendolino), která se musí složitě uzpůsobovat - přičemž ty,kteří na to upozornili dopředu (a tím i na nekompetenci dotyčných) pro jistotu vyhodíme....
Zkrátka a dobře jsme v Čechách, buď máme moc nových tramvají a nemáme pro ně koleje (nějaký zlořád jich kdysi málo postavil, nebo je pak dokonce zlomyslně vytrhal a my teď krásné nové koupené tramvaje nemáme kvůli němu kde prohánět :-)), nebo moc kolejí a málo vlaků (protože místo modernizací, u kterých to nakonec vynuceně logicky skončilo, se žvanilo a žvanilo o novém, co nikdy v dostatečném počtu nepřišlo - a lidi už jsme odtamtud stejně dávno dostali do aut či busů), a když už nedej Bože je někde i trať, i tam jezdí hodně vlaků, i dokonce hodně lidí tam je a i by jezdili --- hle, nějaká svině nám před 150 lety postavila tenhle kousek do oblouku - ach sláva, to se nám ulevilo, tady to fakt nejde. Napsali jsme si to pro jistotu černé na bílém. Ne, nejde to. To je úleva!
Já nevím, jak někdo může vážně 25 let myslet vážně řeči o konkurenceschopné železniční osobní dopravě s tímhle přístupem. Skoro se mi vnucuje věta z Šíleně smutné princezny:"Já nevím, jak jsi to s touhle inteligencí mohl dotáhnout na kata? A ty přitom máš klíč od celé té záležitosti!?"
A kdyby se snad někdo opravdu modře tupě chtěl zeptat na řešení, nusí se spokojit s citací pokračování scénky téhož instruktážního filmu:"Já nemyslím coby pracující v letecké dopravě vůbec nic. Ty musíš myslet! Já nesmím ani pomyslet na to, na co ty myslíš!!"
Bože bože, už chápu, proč se u nás 60 let o vyšších rychlostech jen žvaní, a proč el. loko vyrobené ve škodovce svého 200km/h maxima mohly provozně denodenně využívat na východ od nás, ale zde zásadně ne.
P.S.:Nechcete si do řádů napsat, že nádraží nesmí být moc blízko kolejí? Že byste si ještě trochu víc pomohli?
Jinak jako "topič" na žabotlamech jsem v zastávkách v levých obloucích vždy trnul, abych nenechal na peroně průvodčího. A dveřím se v obloucích taky občas nechtělo do práce. Takže to omezení docela chápu.
To je taková oblíbená šotolegenda. Zastávka v oblouku obecně může být nově postavena, záleží na poloměru oblouku a požadované délce nástupiště. Tetička wiki cituje ze Stavebního a technického řádu drah: V Česku na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.
Vyšehrad se do tohoto nevejde, ale jak už zaznělo, pokud by v této lokalitě někdy nějaká zastávka měla vzniknout, tak by to bylo v té rovince podél ulice Na Slupi, což je místo technicky schůdné a z hlediska cestujících atraktivní.
Ta budova by si určitě našla nějakou formu využití - a Praha 2 by to udělala v původním půdorysu a formě budovy, bez snahy o to nechat to spadnout nebo předělat do nějaké hovadiny zabírající celý pozemek...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
