..: SBB přijala bezpečnostní opatření po červencové srážce vlaků :..

ABReh 150.204-2 ADLER, Oberried am Brienzersee - Niederried, foto: Filip Štajner Bern — SBB přijaly první bezpečnostní opatření po červencové srážce vlaků u Granges-près-Marnand. Tam jeden ze strojvedoucích projel červenou, strojvedoucí protijedoucí soupravy to odnesl životem a 20 cestujících bylo zraněno. Před 20 lety zavedly SBB systém, kdy odjezd ze stanice byl závislý jen na strojvedoucím. S účinností od 1. října 2013 začalo ve vybraných sedmi stanicích – Cugy (VD), Estavayer (FR), Yvonand (VD), Court (BE), Pruntrut (JU), Zweidlen (ZH) a Granges-près-Marnand (VD) – platit „pravidlo čtyř očí“, tedy k opuštění stanice musí vlakvedoucí dostat i souhlas dispečera. SBB naléhavým opatřením sází opět na lidský faktor. Na sedmi nádražích výpravčí, kteří pouze obsluhovali blok (panel elektronického řízení vlakové cesty) opět osobně na místě kontrolují odjezd vlaků. Výběr provedla interní pracovní skupina a zvolila ty stanice, kde dochází k mimořádným křižováním. Druhá skupina stanic, kde bude zavedeno obdobné opatření, bude vybrána do konce roku.

Tato okamžitá opatření nejsou ale jediná, co SBB připravuje. Je zpracován střednědobý a dlouhodobý plán technických zlepšení. Síť by měla být vybavena monitoringem rychlosti vlaků. Instalace těchto zařízení je již v běhu a měla být dokončena do roku 2020. Nyní je snaha, aby byl systém zprovozněn jako celek nejpozději v roce 2018, případně dříve. SBB již investovala 50 milionů franků do výměny 1700 návěstí se zastaralou technologií za moderní. „Bude třeba přijmout další opatření, aby se budoucí zatížení sítě způsobené rostoucí poptávkou mohlo udržet v rovnováze s našimi vysokými požadavky na zabezpečení,“ řekl Philippe Gauderon, ředitel infrastruktury SBB. Vyšetřování nehody by mělo být ukončeno v červnu 2014 a na základě závěru vyšetřovatelů budou ze strany SBB přijaty další kroky ke zvýšení bezpečnosti. Už dnes se ukazuje, že čtyřem z pěti železničních nehod z posledního období šlo teoreticky předejít, pokud by byla k dispozici kvalitnější technika.

ABe 8/12 RhB 3506, Bernina Lagalp, foto: Tomáš Kubovec Švýcaři měli v plánu mít celou svou síť pokrytou ETSC úrovně 2 do roku 2065. Ukazuje se, že tento termín je příliš vzdálený a začínají se hledat cesty, jak jej výrazně zkrátit a přiblížit současnosti.

SBB velmi úzce spolupracuje se strojvedoucími, kteří mohou formou interních hlášení upozorňovat na problémy na trati. Současně Jeannine Pilloud, personální ředitelka SBB, ujistila, že nebude docházet k žádným kompromisům při bezpečnostních školeních. Vždy ale zůstává zbytkové riziko. Chybu lidského faktoru nelze stoprocentně vyloučit.

Zdroje: 20 minuten, Global Rail News, SRF


Vlad Poslat mail autorovi | 3.12.2013 (6:00)
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty Nehody a mimořádnosti

More from Švýcarsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
05.12.2013 (10:36)  
Joska Holibajda: Asi proto, že existuje i riziko nárazu zezadu.
Ajo. Tak to dava smysl.
Nad vasi opatrnosti hlavou nekroutim. Ja si zas vetsinou "zariskuji" a chodim dopredu kvuli nizsi obsazenosti.
05.12.2013 (8:31)  
ukulele: ale tohle je už trochu paranoia
Jsem si toho vědom, je to individuální pocitová záležitost. Dokládá to i skutečnost, že v autě se bojím, zatímco na kole se cítím poměrně bezpečně. Přitom vím, že cyklisté jsou na silnici nejohroženější. A někteří lidé se takto iracionálně staví k letecké dopravě - autem se jezdit nebojí, ale do letadla by v životě nevlezli.

bartik09: Proc je to ve 2/3 bezpecnejsi nez na konci?
Asi proto, že existuje i riziko nárazu zezadu. Je to ale méně pravděpodobné než čelní náraz, proto se asi doporučují ty 2/3 (co nejdál od mašiny, ale zase ne úplně na konec, kdyby náhodou došlo k nárazu zezadu).

Našel jsem si následky nehody ve Studénce (pořadí vozu - druh vozu - mrtví/zranění cestující):
1 - 2.tř. - 4/34
2 - 2.tř. - 1/20
3 - 2.tř. - 1/13
4 - 2.tř. - 0/4
5 - 2.tř. - 0/2
6 - 2.tř. - 0/1
7 - 2.tř. - 0/0
8 - 2.tř. - 0/2
9 - rest. - 0/0
10 - 1.tř. - 0/1
U dalšího jednoho mrtvého a sedmi zraněných se nepodařilo zjistit, ve kterém voze cestovali.
Zdroj: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Studenka.pdf
V podstatě to potvrzuje ty 2/3. A to i přesto, že se jednalo o čelní náraz. Nízký počet zraněných v posledních dvou vozech si vysvětluju tím, že v hospodě a v první třídě nebývá tak narváno jako ve dvojce.

Kamarád denně dojíždí z Roudnice do Prahy. Taky nad mým strachem kroutil hlavou, ale když se u Vraňan vysypal rychlík, začal o tom přemýšlet. Ono je to vždy mnohem "působivější", když se něco takového stane někde blízko.
05.12.2013 (0:37)  
Omlouvám se za chybu, rok 83 jsem si dopočítal špatně. Jinak hezká stránka o nehodách v ČR/SR je tady: http://loko.goo.cz/nehody-rozcestnik.htm
O téhle hromadě jsem neměl tušení. Nic hezkého nato, že v protisměru se jezdí 140. http://loko.goo.cz/nehody/prosenice.jpg
04.12.2013 (22:05)  
Pikehead: Nechapu, proc by mela bejt PJ v dobe, kdy na koleje nemuze nic spadnout ani blbou nahodou. Snad existuje nakej plan praci a lze rict, kdy tam to nebezpeci je a kdy ne. Samozrejme nemam na mysli presne hodiny, ale minimalne presne dny.

To uz muzete rovnou rict, ze si za to obeti mohly samy, protoze kdyby sedeli doma na prdeli, tak je nulovy riziko, ze narazi s vlakem do padaciho mostu...

A mimochodem - to, ze se ten pripad tahne uz 5 let povazuji za jeden z dukazu totalni neschopnosti cesky spravedlnosti.

Joska Holibajda: Proc je to ve 2/3 bezpecnejsi nez na konci?
Registered user IvaA 
04.12.2013 (21:13)  
Joska Holibajda > Ještě jste mi připoměl nutnost doplnění předchozího příspěvku. Prezentované statistiky jsou rovněž důležité, ale spíše z profesionálního pohledu, nikoliv individuální volby. Dokumentují vyspělost oboru v různých zemích/u různých dopravců a měly/mohly by motivovat ke zlepšování se.
04.12.2013 (21:06)  
Joska Holibajda: Ostražitost je správná, ale tohle je už trochu paranoia. Lze předpokládat, že autem nejezdíte vůbec, večer nevycházíte a na Vánoce nejíte kapra kvůli kostím. Nemyslím to zle...
04.12.2013 (20:53)  
IvaA: "Když bude průser, přežiju to?"
Samozřejmě že takto se taky ptám. A v podstatě jen takto, protože výběr dopravce je v praxi nemožný. Pokud jezdím po ČR, tak je mi k ničemu informace o tom, že nějaká západoevropská železnice je bezpečnější. Nezbývá mi než se spolehnout na SŽDC a ČD. A jelikož jsem opravdu hodně podělanej, snažím se to pojistit. Jak nám říkal učitel na průmyslovce, nejbezpečnější je cestovat zhruba ve 2/3 délky vlaku (ověřoval jsem si to podrobně u následků ve Studénce a sedělo to téměř přesně). Když jedu Regionovou, sedám si zásadně do zadního vozu bez ohledu na to, zda je to řvoucí motorák nebo tichý nízkopodlažní řidičák. Dokonce jsem kdysi přemýšlel o tom, že kdybych měl In-Gold, stejně bych asi jezdil dvojkou, protože jednička je většinou řazená na začátku/konci vlaku.
Registered user IvaA 
04.12.2013 (20:35)  
Joska Holibajda > Debata se nám tu začíná trochu zvrhávat, zkusím ji vrátit k bezpečnosti dopravy a jejímu "vnímání zdravým rozumem". Člověk se totiž IMO neptá: "Jaká je statistická pravděpodobnost přežítí z hlediska počtu ujetých kilometrů?", ale čistě sobecky a pochopitelně: "Když bude průser, přežiju to?" A rázem tu máme úplně jiný pohled: nejlepší je auto (JÁ řídím a vše mám pod kontrolou - tento aspekt je kíčový, všude jinde je člověk jen pasažér bez možnosti cokoli ovlivnit) a nejhorší pak letecká doprava, kde se jako bonus ke smrti obvykle podává několik minut čiré hrůzy, často okořeněné flambováním. Vlak z tohoto úhlu pohledu vychází rovněž velmi dobře (obvykle se moc neumírá a srážka bývá dílo okamžiku). Bohužel takto postavenou statistiku jsem zatím nikde nedokázala najít.
04.12.2013 (20:14)  
Pikehead: Vozy s kotoučovýma brzdama by nehodě ve Studénce zcela jistě nezabránili a šance, že by počet obětí byl menší je stejná, jako možnost, že by obětí bylo víc.
Neštěstí mohl primárně zabránit jiný stavební postup, sekundárně pomalá jízda.
04.12.2013 (18:33)  
Bartik09: Určitě se shodneme v tom, že stavba byla evidentně řízena zločinnými a nevypočitatelnými kretény, ale neříkejte mi, že PJ se zřizuje na přesné hodiny operace posunu s mostem. Za těch skoro 200 let železnic snad musí existovat best practice v tom, jak postupovat. "Ze strany železnice" nemyslím ČD-vlaky, ale i drážní úřad či kdo měl danou stavbu dozorovat. V Radotíně když stavěli estakádu Pražského okruhu, byla na 171 PJ v řádu měsíců.

Ano, za jistých okolností si za to oběť zločinu zčásti může sama, protože nebyla dost opatrná, aby rizika snížila. Pokud sebou nosíte zbytečně moc hotovosti, chodíte v divnou dobu na divná místa, nechováte se opatrně a odpovědně. Analogicky, pokud se za posledních 20 let významně zvýšila průměrná rychlost české dálkové dopravy, plyne samo sebou(v safety-aware oborech, kam železnice vždy patřila), že se budete snažit mít i tomu odpovídající brzdy. Pokud na to kálíte jako ČD, ten bezpečnostní prvek vám prostě chybí.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko