Paříž — Vedení společnosti Alstom překvapivě oznámilo svůj záměr prodat minoritní podíl ve své dopravní divizi. Finacial Times dokonce zprávu uvedly titulkem: „V Alstomu na prodej korunovační klenoty.“ Celý proces odstartovalo zveřejnění hospodářských výsledků společnosti za první pololetí (účetní období od dubna do září). Část podniku je tedy nabízena k prodeji buď průmyslovému partnerovi a nebo finančnímu investorovi. Alstom se také snaží zbavit nestrategických aktivit s cílem získat do prosince 2014 jednu až dvě miliardy eur. Je zde snaha o zvýšení finanční flexibility a strategické mobility.

Současně hodlá vedení společnosti přikročit k restrukturalizaci společnosti, neboť se ve výhledu 18 měsíců předpokládá snížení tržeb a ve střednědobém horizontu pak jen mírný růst. To všechno v době, kdy jen za první pololetí letošního roku získala dopravní divize Alstomu objednávky za více než 2,9 miliard eur – vysokorychlostní i meziměstská kolejová vozidla ve Francii, zakázka pro britské Great Western. Nelze nezmínit další podepsané smlouvy, třeba na 600 vlaků pro Jižní Afriku, systém metra bez řidiče pro Rijád. Jsou uzavřeny objednávky na vlaky za více než 4 miliardy eur na příštích několik let. Přesto se Alstomu daří získat velké zakázky (nad 500 milionů eur) jen velmi zřídka a portfolio je naplněno spíše zakázkami středními nebo menšími.

Skupina Alstom, která po celém světě zaměstnává přes 18 tisíc pracovníků, se v roce 2011 rozdělila na 4 divize. V celé skupině Alstom byly letos získány zakázky za 9,4 miliardy eur, což je oproti předchozímu období pokles o 20 %. Prozatím největší obrat má v letošním roce divize tepelných elektráren, činí 54 % ve skupině, téměř dvojnásobek toho, co generuje divize dopravy. V USA i Evropě ale v poslední době klesá poptávka po výstavbě nových tepelných i „ekologických“ elektráren (po omezení dotací OZE). Jiný je vývoj v Asii, kde sice poptávka po nových zdrojích roste, ale je zde velmi silná čínská a jihokorejská konkurence, která mnohdy vítězí nabídkou nižších cen.

Za posledních pět se tak čistý finanční dluh dostal na hranici 3,3 miliard eur. Kromě snižování nákladů, snížení počtu pracovníků o 1300 (převážně v divizi tepelných elektráren), chce Alstom prodat aktiva až za 2 miliardy eur, což je téměř čtvrtina společnosti. Přesto, že se s produkty železniční divize můžete setkat od Amsterdamu po Chicago, od São Paula po Šanghaj, bylo rozhodnuto prodat část divize dopravy. Odhad hodnoty divize se pohybuje mezi 2,7 až 3 miliardami eur. Prodej 20 až 30 procent podílu v divizi by mohl Alstomu přinést 540 až 900 milionů eur. Snížení počtu pracovníků o 1300 by mohlo uspořit dalších až 1,5 miliardy eur.

Byl odmítnut úpis nových akcií, protože tím by se naředila práva současných akcionářů. „Není žádný důvod, abych přiložil pistoli k hlavě našich akcionářů,“ komentoval toto rozhodnutí Patrick Kron.

Jeden z pařížských burzovních makléřů postup zhodnotil slovy: „Prodej aktiv jistě odvrátí nové navýšení kapitálu a bude držet čisté zadlužení na rozumné úrovni. Přes průměrné výsledky Alstom drží své roční a střednědobé prognózy trendu tržeb a ziskovosti."

„Nemohu říci, zda budeme prodávat 20 nebo 30 procent, není to důležité, a ještě méně vám řeknu cenu, ale máme čas a začneme proces se všemi dotčenými osobami," upřesnil generální ředitel Alstomu.

Alstom se dostal do problémů už v roce 2003. V té době ho zachránil francouzský stát mnohamiliardovou finanční výpomocí. Pod vedením generálního ředitele Patricka Krona ale situaci zvládl, vrátil se zpět na světové trhy a navíc ustál snahy prezidenta Nicolase Sarkozyho spojit Alstom se státem řízenou jadernou energetickou skupinou Areva. Dědictvím sanací v dobách minulých je 29,4procentní podíl, který v Alstomu drží stavební a mediální skupina Bouyges.

S mottem svého generálního ředitele: „Nikdy se nevzdávej,“ míří Alstom dále.

Zdroje: Finacial Times, France 24, The Wall Street Journal, Railway Bulletin