Taškent — Uzbekistán patří mezi hospodářsky nejvyspělejší státy Střední Asie a pokračuje v rozsáhlém investičním programu obnovy své železniční infrastruktury. Elektrifikace tratí odstartovala v roce 1971, od té doby byly dokončeny (mezi těmi hlavními) úseky Chingeldy – Šumilovo, Uzbekistan – Keles a Šumilovo – Kyzyl Tukumachi. Uzbecká síť má v současné době kolem 4 tisíc kilometrů a výhledově by měla být elektrifikována až polovina tratí. V srpnu 2010 byla dokončena elektrifikace úseku Taškent – Angren (takže trošku překonáváme připojenou mapu). Objem investic této zakázky činil 85,4 miliónu amerických dolarů a kromě uzbeckých železnic se na financování podílely německá KfW Bank a Kuwait Fund for Economic Development. V současné době byla zahájena elektrifikace trati Marokand – Karši – Termez.
Vláda Uzbekistánu zahájila výstavbu železnice úseku Angren – Pape. Nový 125kilometrový úsek umožní propojení uzbekistánské železniční sítě tak, aby vlaky nemusely část své trasy jezdit peážní trasou přes sousední Tádžikistán. Náklady v objemu 2 miliard amerických dolarů budou částečně hrazeny ze státního rozpočtu, též bude použito úvěrů od mezinárodních bank.
Zástupci uzbecké vlády potvrdili, že ještě v letošním roce by se mělo začít se stavbou železniční trati, která spojí Uzbekistán, Kyrgyzstán a Čínu. Realizace by se měla ujmout China National Machinery Imp. & Exp. Corporation. Náklady cca 2 miliardy amerických dolarů by měla nést čínská strana, která doufá, že si tak otevře cestu k nerostným zdrojům Střední Asie. Trať bude jednokolejná a neelektrifikovaná.
V roce 2011 začaly uzbecké železnice s rekonstrukcí tratě mezi Taškentem a Samarkandem na rychlost 250 km/h. Smělé plány zrealizovat úpravy během jediného roku sice přibrzdil nedostatek finančních prostředků, přesto od října 2011 odstartoval komerční provoz, vlaky mají označení Afrosiyab. Uzbekistán pořídil dvě jednotky Talgo 250 (dva hnací vozy, 8 vložených osobních vozů s kapacitou 257 míst a vůz restaurační). Zpočátku jezdily jen dvakrát týdně, od února 2012 pak každý den. Díky prozatím nedokončené rekonstrukci trati v celém úseku 344 kilometrů zvládá vlak cestu za něco málo více než dvě a půl hodiny, místo původně plánovaných hodin dvou.
Podle dekretu prezidenta Republiky Uzbekistán o aktualizaci lokomotivního parku Uzbeckých drah ze 13. března 2012 a na oslavu 22. výročí Dne nezávislosti země Uzbecké železnice představily obyvatelům republiky další pěkný dárek: společnost rozšířila svou flotilu lokomotiv o další tři moderní nákladní lokomotivy. S podporou čínské společnosti Eximbank Uzbecké dráhy pořídí celkem 11 moderních nákladních lokomotiv řady „O'ZEL“. Všechny lokomotivy budou dodány v průběhu roku 2013. Vyrábí je čínské konsorcium SNTIC-CNADLR, elektrosoučásti dodává vyrábí Toshiba.
Uzbekistán získal nezávislost na Sovětském svazu 1. září 1991. Žije v něm přibližně 30 milionů obyvatel (třikrát více než v ČR), zaujímá plochu 447 400 km² (Česká republika 78 867 km²), železniční síť s cca 4 tisíci kilometry nedosahuje ani poloviny délky té české ve správě SŽDC.
Zdroje: Oriental Express Central Asia, Railway Bulletin [1], [2], [3], [4], Skyscraper City, SSRC O'zbekiston Temir Yo'llari, Wikimedia Commons [1], [2], Wikipedia [1], [2]


Schweiz:
http://de.wikipedia.org/wiki/L%C3%B6tschberg-Basistunnel
http://de.wikipedia.org/wiki/Gotthard-Basistunnel
ÖsteReich:
http://de.wikipedia.org/wiki/Koralmbahn
http://de.wikipedia.org/wiki/Wienerwaldtunnel
Tož tak. :D
Edit: Je tady menší rozdíl, trasa Taškent-Samarkand vede krajinou, které spíše připomíná střední Maďarsko, čili je to mírně zvlněná placka.
30milionovou zemi dva rychlé vlaky nespasí.
A u nás by většinu cestujících víc potěšilo, kdyby se 160kilometrovou rychlostí jezdilo alespoň na všech hlavních koridorech, kdyby se na nich eliminovaly pomalé úseky, kde se jezdí sotva poloviční rychlostí. Stamiliardy potřebné na výstavbu zcela nové trati (+ vykupování pozemků + zábor půdy) by se daly efektivněji investovat do optimalizace stávajících úseků (namátkou východočeský diametr, trať Praha-Liberec, spojení západních a severních Čech, spojení Jihlava-Brno, Jeseník-Ostrava nebo Hulín-Frenštát.
Štve mě, že peníze do železniční infrastruktury u nás jdou, ale je z toho pochybný výsledek - kilometry betonových koryt PHS a navýšení rychlosti o zlomky
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
