Madrid — Španělský dopravce RENFE přepravil ve svých vlacích AVE na koridoru Madrid - Barcelona za 5 let od uvedení do provozu (20. února 2008) celkem 27,2 milionu cestujících. Ten byl tehdy zahájen se 17 spoji denně v každém směru a jízdním časem nejrychlejších vlaků 2 hodiny 38 minut mezi oběma největšími španělskými městy. Dnes RENFE nabízí až 29 spojů denně a cestovní čas non-stop vlaků se zkrátil o osm minut. Za poslední rok využilo služeb AVE na této trase nebo v její části více než 5 mil. cestujících, což činí podíl na trhu 51,2 %. Nejvíce pak láká relace Madrid - Barcelona, kde to bylo 2,7 milionu cestujících, což znamená meziroční nárůst o 5,6 %. Navíc od 8. února letošního roku je možné na daném ramenu cestovat za akční cenu 32 eur. Další v pořadí se umístily dílčí relace Madrid - Zaragoza s 1,08 mil., Barcelona - Zaragoza 446 tis., Madrid - Camp de Tarragona 280 tis. a Madrid - Lleida 223 tisíci cestujících.
Průměrné obsazení vlaků se pak pohybuje kolem 80 %, přičemž typický cestující je osoba ve věku 35 - 60 let (61,1 %), který vlak používá především z důvodů pracovních (65,3 %) nebo z důvodů rodinných a volnočasových (29,5 %) s průměrnou frekvencí 21 cest za rok. Z výsledků nedávného průzkumu by každý osmý klient z deseti doporučil služby AVE na tomto koridoru. Lidé si zde nejvíce cení spolehlivosti a s ní související přesnosti a také rychlosti.
Počty přepravených cestujících v hlavních relacích v období let 2008 až 2012
- Madrid - Barcelona: 12 941 321
- Madrid - Zaragoza: 6 543 121
- Barcelona - Zaragoza: 2 566 741
- Madrid - Camp de Tarragona: 1 553 345
- Madrid - Lleida: 1 278 619
Zdroj: Via Libre
I kdyby do Prahy přiletěl nějaký ropný towelhead a položil na stůl šek na 5 miliard USD jako dar pro železnici, bylo by využití těch peněz na čistě osobní VRT do Brna projevem zásadně pomýlených priorit.
Taky je poněkud mylné, že na VRT se něco odkloní. Kdepak. To musí být vlaky navíc. Taky zákazníci TGV se dost rekrutovali právě od letadel, která byla najednou pomalejší a neohrabanější. Pomalejší vrstva na stávajících tratích zůstane. Vlaky budou možná kratší, ale místa moc nepřibude. Na rozdíl od konvenční rychlé trati, kam by se dalo vymístit kde co. Vlastně skoro všechno co v daném úseku nestaví a je dost rychlé. Tedy taková železná dálnice:o)
Spíš to byly myšlenky za účelem dalších úhlů pohledu.
Chceme-li snižovat závislost na ropě a vůbec se chovat ekologicky (protože tímto směrem nejspíš politika půjde), neměli bychom se spíš podívat na nákladní dopravu?
Co se stane s nákladkou, když postavíme VRT? Kolik osobní dopravy zmizí z dnešních tratí a pomůže to vůbec? Nejsou náhodou hlavní hrdla příměsto, kterého se VRT vůbec netýká?
Abychom nedopadli tak, že budeme mít rychlé spojení Praha-Brno zůstane nám (skoro) stejně ucpaná stará trať?
Nebyl by lepší systém a la Bahn 2000 "nicht so schnell wie möglich, sondern so schnell wie nötig"? Tj. postavit klidně novostavby, ale tak, aby tam jezdila i pomalá vrstva R/Ex/Os/Nex? A Praha Brno sice nebude za hodinu, ale za dvě. Ale té dopravy se nám tam vejde dvojnásobek (tj. výrazně více nákladky, ROPIDem vysněný S-Bahn po 7.5 min a další sny).
Moderním rychlým spojením Prahy, Brna a Přerova vyřešíme elegantně spojení Prahy a Brna, zrychlíme spojení obou měst s Ostravou, dále výrazně zrychlíme spojení na České Budějovice a už samotným odkloněním části dálkových vlaků ze stávajícího 1. koridoru výrazně zvýšíme kapacitu pro nákladní a příměstskou dopravu. Přesunutím části osob a nákladu na elektrickou vozbu se jako bonus sníží závislost ČR na ropě.
Automatická auta jsou sice pěkná věc, nicméně neřeší kapacitu silnic a dálnic, parkování ve městech a zřejmě ještě dlouho nebudou mít vyřešenou závislost na ropě.
Máte tedy nějaké jiné technické řešení, jak toto relativně jednoduše řešit?
Abyste to mohli objektivně srovnat, nesmíte uvažovat, že po té dálnici budete jezdit s vraky z bazaru, které jste si koupili za 50.000 Kč, které nemají havarijní pojištění, a které brzy přestanou splňovat ekologické normy. Po VRT také nebudete jezdit polorozpadlými "Béčky".
Rovněž v tomu nepomáhá v naší republice velmi rozšířený zlozvyk lidí ve firmách, že firemní auto, ať stojí, kolik stojí, je díky chybně nastaveným daňovým zákonům téměř vždy výhodnější, než jakákoliv veřejná doprava.
Přeprava jakýkoliv dopravním prostředekm, ať IAD nebo VHD nesmí být NIKDY pro firmu náklad, který lze odečít od daňového základu! Pak by to firmy skutečně nutilo k efektivitě a lidé by o několik řádů více využívali VHD.
Já zkusím nějaké neotřelé:
1. Internetová konektivita, především poslední míle. Zrovna naše město řeší, že bude do chodníků pokládat optiku, až se zase někdy budou rozkopávat. Tedy možná, snad, a někdy.
Cíl: snížit potřebu mobility. A zvláště těch, kteří jsou cílovou skupinou VRT (business cestující apod.)
2. Telematika, včetně automatických aut.
Cíl: zvýšit využití kapacity již postavené infastruktury.
Než ty VRT postavíme a splatíme, uplyne tolik vody... aby pak vůbec byly potřeba. (Na jedné straně potřeba kapacity viz 1. a 2., na straně druhé úpadek Evropy a následně malá koupěschopnost obyvatelstva.)
Další zrychlení bych viděl už jen tím, že ty vlaky budou třeba před Ostravou používat právě nějaký nově postavený úsek VRT.
Naprostý souhlas. Navíc těch 2:55 vychází z předpokladu, že prostě bude rychlá trasa na 011, což ale nemusí za všech okolností platit.
Já bych to upřesnil, tedy dnes Pha hl.n - Ova hl.n.:
pendo - 3:11
LE - 3:15
RJ - 3:24
Ex ČD - 3:41
Do dejme tomu 3 let je slušná šance na zrychlení o čtvrthodinu, pak ještě o pár minutek, ale tím to pomalu hasne, víc než 20, v extrému 25 minut bych raději nepočítal. RJ a Ex ČD myjí šanci dohnat při stejném zastavování nějakých dejme tomu 5 min. při lepší technice - to je ale marginální. Rozumný průměr může být tak 2:55.
Další zrychlení bych viděl už jen tím, že ty vlaky budou třeba před Ostravou používat právě nějaký nově postavený úsek VRT.
Oproti tomu čistá VRT by byla kolem 1,5 h, a tedy rozdíl mezi čistou VRT kolem 300 km/h a čistou neVRT bych viděl na téměř 1,5 h, a ne žádnou nesmyslnou půlhodinu.
Pokud by chtěl někdo šetřit a část VRT ponížit (což je hodně pravděpodobné) nebo nechat rovnou konvenční, tak to bude za víc než 1,5 h, ale zároveň levnější (doufejme). A naopak, pokud bude někdo chtít vlaky přes ČT za podstatně méně než 2:55, musí je zčásti vést po VRT nebo v dlouhých nových tunelech, což je samozřejmě naopak prodraží. Přibližování časů a ceny nutné to vidět jako spojené nádoby.
To prece netvrdim a souhlasim s vami v tom, ze provozovat stat na dluh je spatne. Jenomze kdyz uz sme se dostali do faze (shodou okolnosti stejne jako mnoho ostatnich statu, ktere jsou na tom jeste hur), ze ten dluh je stejne nesplatitelnej, tak bych za tema ostatnima prasatama skocil do zita taky. Az si za par let nekdo vytahne toho cernyho petra a bude muset jit investorum, ze se s tema prachama maj rozloucit, tak uz je jedno jestli ta castka bude o par miliard eur vyssi...
Ja netvrdim, ze to bude 110 mist na jednu mili. Tomu se snad ani nedalo verit. Jen si myslim, ze samo se to asi nepostavi.
mic: A jestli konvenční vlak jede Pha-Ova za 3h (výhledově méně - 2,5h? tak vrt přes Brno za dvě? Kdo bude ochoten si za tu půlhoďku připlatit? Obávám se, že zdejší lidé jsou na cenu citlivější, než na ušetřenou půlhodinu. Konvencni vlak, to dneska nejede 3h, ale 3,25h. Ale hlavne je tu nekolik otazek: Kolik nas bude stat to zrychleni na 2,5h a jak vyresime kapacitu? Kolik muze stat realne, dlouhodobe udrzitelne jizdne na stavajicim koridoru (odhaduji tak tech min 295) a kolik by stalo jizdne po VRT (neodvazuji se hadat)?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.