Praha — Mnozí z čtenářů ŽelPage si jistě vybaví, jaké problémy na železnici přineslo před časem zjištění, že jsou povoleny matice přidržující kolejnice na trati mezi Vyškovem na Moravě a Nezamyslicemi. Vykolejení nákladního vlaku bylo sice nepříjemné, ale při představě, že by vykolejil třeba plně obsazený rychlík, až mrazí. Následovala kontrola železničního svršku na síti SŽDC. Projít pěšky nebo projet drezínou celou síť – to zabere spoustu času, musí být nasazeno mnoho lidí. Většina této kontrolní práce je závislá na mužích (předpisy Evropské unie zatím nařizují 40% zastoupení žen jen mezi řídícími pracovníky firem) – a muži jsou, jak známo, pohodlní. Než aby nějakou práci dělali hodinu, tak budou nejdříve 55 minut přemýšlet, jak ji udělat efektivněji a pak ji udělají ve zbývajících pěti minutách. Nebýt nich, nebylo by pokroku.

Oceňme práci studentů Fakulty dopravy ČVUT pod vedením Ing. Zdenka M., kteří přišli s unikátní novinkou. Vyvinuli nový diagnostický přístroj, který umožní kontrolu stavu železničního svršku dálkově a podstatně rychleji. Není třeba používat žádných speciálních železničních vozidel. Přístroj lze umístit do letadla – obdobně, jako když se provádí letecké snímkování. Postačí průlet nad tratí – a data se přenesou do počítače, který je zpracuje a vyhodnotí. Jak nám prozradil jeden z řešitelů – Filip. Š. – postačí průlet nad tratí ve výšce minimálně 12,8 a maximálně 496 m rychlostí v rozmezí od 214 do 501 km / h.

První testy proběhly na Slovensku 17. června na trati mezi Madunicemi a Novým Mestom nad Váhom. Slovenská armáda bezplatně zapůjčila pro testování vojenský letoun An-26, který je na úvodním snímku zachycen v okolí Piešťan. Podrobnější technické informace o tom, jak celý systém pracuje, nám nechtěli studenti prozatím prozradit, protože v současné době probíhají patentová jednání jak v zemích Evropské unie, tak ve Spojených státech amerických, Rusku, Číně a Japonsku. Michal Š. nám ale prozradil, že byli připraveni jednat s novou paní ministryní obrany a nabídnout jí své technické řešení, které by mohlo být instalováno ve vojenském letadle CASA, které není dosud chráněno před raketovou palbou a nemůže být tedy nasazeno do zahraničních misí. Při monitoringu tratí v Česku, případně v zemích Evropské unie, by jistě ostřelování raketami nehrozilo a letadlo by – kromě převážení koní przewalského do Mongolska – mohlo být konečně smysluplně využito. Po „leteckém týdnu“, kdy dívenka už není v roli ministryně obrany, budou muset hledat nové kontakty. SŽDC udává, že k 31. prosinci 2011 spravovala 9 470 km tratí. Při průměrné rychlosti 280 km/h by pro kontrolu tratí postačilo jen 33,82 letových hodin (přelety mezi letištěm a tratěmi zanedbáváme).

Další z týmu studentů, který se podílel na konstrukci nového zařízení – Radek P., nám poodhalil, že na počátku všeho stál zájem o železniční dopravu a třeba prográmek, který spočítá nejkratší trasu po železnici. Po problémech u Vyškova se pak s kamarády pustili do složitějších řešení. Technice nevadí, pokud je trať pod stromy, ale zařízení zatím neumí vyhodnotit stav tratě pod stojícím či jedoucím vlakem (na tom se ještě pracuje). Ale i tak nové řešení je výrazně efektivnější a rychlejší, než stávající systém používaný SŽDC. Navíc – chybovost jen 0,12 % při jediném přeletu nad tratí, jak se ukázalo na testovaném úseku na Slovensku, je velmi zajímavá i pro japonské správce tamější dopravní cesty. Popřejme studentům, ať se jim v jejich studiu i práci daří a věřme, že to bude inspirací pro další příznivce železnice – dveře dopravních fakult našich technických škol jsou jim otevřené. A pokud náhodou uvidíte, jak na trať či na váš vlak nalétává v přízemním letu letadlo, nepodléhejte panice, s velkou pravděpodobností nejde o projev nepřátelství ani o teroristický akt…

Zdroj: Wild Duck Agency