..: Solární energie na železnici :..

Trakční vedení, foto: Martin Pitřík Evropa — Se zájmem jsem si přečetl článek od pana Michala Černého, který vyšel 29. srpna 2012 v internetovém magazínu o vědě a technice VTM. Článek se zabývá využitím obnovitelných zdrojů, a to především solárních článků, v železniční dopravě. Ač jsem článek přečetl několikrát, nalezl jsem vždy jen klady o použití solárních panelů. I většina dalších článků pojednávajících o ekologii ve výrobě elektřiny mluví ve prospěch získávání energie ze slunce. Pojďme se tedy na danou problematiku podívat hlouběji a zhodnotit klady a zápory.

Panely v Újezdu u Uničova, foto: Martin PitříkV dnešní době je solární energie prosazována jako nejlepší ekologický způsob získávání elektřiny. Již několik let nejen v ČR běží propagační kampaň na podporu slunečních elektráren, nehledě na jejich finanční podporu a nutnost vykupování energie z obnovitelných zdrojů. Jako hlavní argument je vždy považován fakt, že po instalaci nemá solární článek žádné emise oxidu uhličitého. Ano, tato skutečnost je opravdu nepopiratelná, avšak nijak nevypovídá o celém procesu výroby a funkčnosti solárního panelu.

Jak to vlastně funguje?

Princip činnosti solárního panelu, foto: www.elmetr.czZprvu se pokusím lehce nastínit princip funkce solárního panelu. Jedná se o velkoplošný PN přechod, který je vyrobený technologií tenkých vrstev. To znamená, že se na předem vyrobenou vrstvu čistého křemíku nanese pomocí epitaxe druhá velmi tenoučká křemíková vrstva. Tyto dvě nadotované polovodičové vrstvy vytvoří mezi sebou vyprázdněnou oblast, chcete-li PN přechod, který zamezí průchodu elektronů. Vystavíme-li tuto nanesenou vrstvu slunečnímu svitu, dochází k vnitřnímu fotoelektrickému jevu a elektron, nabuzený dopadajícím fotonem, získá energii potřebnou k překonání vyprázdněné oblasti PN přechodu. Jakmile se elektron ocitne ve druhé vrstvě, dostane tendenci vrátit se zpět na původní místo, ale nemá již dostatečnou energii na to, aby znovu pronikl bariérou PN přechodu. Jediná cesta zpět tedy vede vodičem, kde na elektron čeká spotřebič.

Porovnání emisí z černouhelné tepelné elektrárny, jaderné elektrárny a solárního článku, foto: Martin Pitřík1 MWh energie vyrobené v černouhelné elektrárně uvolní cca 1000 g CO2 a asi 400 g SO2 (do tohoto čísla je také započítána výstavba elektrárny). 1 MWh energie z jaderné elektrárny vypustí do ovzduší cca 50 g CO2 a 60 g SO2 a do třetice 1 MWh vyrobena solárním článkem uvolní 170 g CO2 a 400 g SO2. Zde je samozřejmě brána v potaz výroba, neboť solární článek nemá po instalaci žádné emise. Je tedy na místě si položit otázku, zda 400 g SO2 (mimochodem způsobuje kyselé deště) není horší než 1000 g CO2. V poslední řadě je problém likvidace solárního článku. Životnost jednoho panelu je cca dvacet let, poté bude nutné jej zlikvidovat. Právě likvidace se provádí pomocí dnes stále nedořešené metody, při níž dochází k dalšímu uvolňování siřičitanů a polychloridů do ovzduší.

Posledním problémem je skutečnost, že článek vyrábí elektřinu přibližně do 60 °C, poté přestává zcela fungovat, což značně omezuje jeho výdajnost v letních dnech. Dále je zde skutečnost, že z celkem 8760 hodin v roce je v našich končinách panel slunci vystaven necelých 2000 hodin, které jsou navíc nerovnoměrně rozloženy do celého roku. Tato kolísavost způsobuje nestabilitu celého zdroje získávání energie, a je jen otázkou času, kdy současné sítě založené převážně na energii ze solárních panelů začnou kolabovat.

Jak tedy může autor článku říci, že získávání elektřiny ze slunce je ekologické? Ano, musím připustit, že žádný ze způsobu výroby elektrické energie není 100% čistý, ale solární články určitě nepatří ke vhodnému způsobu získávání energie ve velkém.

Pohled do Evropy

Střecha tunelu pokryta panely, foto: ČT24Vraťme se nyní k železniční dopravě. Ve výše citovaném článku je zmíněna vysokorychlostní železnice v Belgii. Zmínka je i doplněna videem, na kterém můžeme vidět betonový tunel vybavený solárními panely dlouhý několik kilometrů. Solární napájecí systém dle dostupných informací za rok dodá energii přibližně pro 4000 souprav, a navíc je touto energií napájena i infrastruktura železnice. Avšak ne všude jsou pro podobné projekty podmínky, jako v případě rychlostní železnice z Paříže do Amsterdamu. Tunel, který zde posloužil jako těleso pro vybudování solární elektrárny, zde byl zřízen již dříve z důvodu ochrany lesa. Z tohoto důvodu nebylo potřeba kácet stromy, které by ohrožovaly bezpečný provoz na železnici. Ale jak tedy efektivně a ekologicky postupovat v případě jiných železničních tratí?

Umístění panelu na střeše vagonu, foto: Fakulta strojní, VŠB-TU OstravaDalší experimenty se solárními panely v železniční dopravě proběhly v Itálii, kde společnost Trenitalia instalovala solární panely na střechy pěti osobních vozů, tři nákladních vozů a dvou lokomotiv. Solární panely zde však neslouží k pohonu vlaku, ale k dobíjení akumulátorů pro napájení pomocných zařízení. V případě osobních vozů se jedná o klimatizaci a osvětlení, u nákladních vozů je energie použita k zabezpečení převáženého zboží. Také se zde uvažuje o využití protihlukových stěn, které by se zakryly solárními panely a přispívaly by energii do trakčního vedení. Že by to byl důvod, proč se jinak nepříliš účinné a nevzhledné protihlukové bariery staví v tak velikém počtu?

Koncepci využitelnosti obnovitelných zdrojů v železniční dopravě chtějí i německé dráhy, které do roku 2014 chtějí z 28 % pokrýt svou spotřebu z obnovitelných zdrojů a do roku 2050 se chtějí obejít bez jakýchkoliv uhlíkových emisí! Ptám se tedy jak? Ať již budou získávat energii odkudkoliv, tak emise budou (třeba ne ve velké míře oxidu uhličitého, ale jiných látek, které přírodě neméně škodí).

ČR má první "solární" přejezd

U nás je solární energie pro přímý pohon vlaků nepoužitelná. V poslední době se však začínají objevovat jiné, smysluplné projekty, například napájení zabezpečovacích zařízení na železničních přejezdech. Jeden takový solární přejezd se nyní testuje na trati Humpolec – Havlíčkův Brod v km 15,664. Napájení zajišťuje 15 ks panelů namontovaných na střeše přejezdového domku o celkovém výkonu 75 W dodávajících 24 V k dobíjení akumulátorů, napájení LED výstražníků PZZ-RE a dvou kusů přejezdníků s halogenovými žárovkami (12 V, 5 W). V základním stavu je spotřeba zabezpečovacího zařízení plně kryta z panelů (případně z akumulátoru), avšak v případě déle trvajícího nepříznivého počasí se přepíná na dobíječ napájený z veřejné distribuční sítě. Pokud by se testovací provoz osvědčil, předpokládá firma AŽD montáž dalších takto vybavených přejezdů na vedlejší tratě s traťovou rychlostí do 60 km/h.

Přejezd u Humpolce, foto: AŽD Praha Přejezd u Humpolce, foto: AŽD Praha Elektronika přejezdu, foto: AŽD Praha

S autorem článku lze souhlasit, že železniční doprava je v současnosti ihned po chůzi nejekologičtějším způsobem dopravy, a to nejen z pohledu uniku emisí do ovzduší, ale i z pohledu zásahu do krajiny. Pokud bychom tedy připustili další ekologizaci a snížení energetické náročnosti, tak určitě nevidím primární cestu v solární energii. Daleko lepšími řešeními se mi jeví optimalizace jízdy vlaku (ať již školením strojvedoucích či pomocí AVV), rekuperace elektrické energie, modernizace infrastruktury či zvýšení podílu elektrifikovaných železničních tratí.

Solární energie jako taková je určitě zajímavým vynálezem, ale je třeba zvážit, kde se její aplikace vyplatí a způsobí méně škody než jiné způsoby získávání energie. Rozhodně lze uvažovat o využití v zabezpečovací technice či o montáži na střechy železničních vozů pro napájení pomocných zařízení. Jsem však zásadně proti výstavbám obludných betonových tunelů či protihlukových zdí jen za účelem montování „ekologických“ solárních panelů pro napájení celé infrastruktury a provozu. Stejně tak jsem proti pomalu nekontrolovatelnému rozmachu nejrůznějších solárních elektráren zabírajících ornou půdu, kde již nelze hovořit o ekologickém získávání elektrické energie.

Zdroje: Solární vlaky: Rychlost 355 km/h - VTM, envicrack, Fotovoltaika v dopravě, EnviWeb, AŽD Praha


Martin Pitřík | 4.10.2012 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel kobros 
10.10.2012 (9:39)  
Pane Ondruchu - Vase diskuse s Phantomem025 okolo uranu - vytezi se ruda, zpracuje se na ciste U2O3, obohati se stepitelnym izotopem, fabrikuje se. Straseni radioaktivitou je v pripade uranu uplne mimo misu. Uran, ani palivo se nijak zvlast nestini. Neni k tomu duvod. Radiokativni je jen velmi slabe. Pokud mate na pameti zdravi lidi, kteri u zpracovani uranove rudy pracuji, tak tam nejde o nasledky z ozarovani, ale z faktu, ze uran je tezky kov. Pro srovnani - z hlediska lidskeho zdravi vyroba a tezba vsech materialu nutnych pro vyrobu FVE ci VE zdrava take neni. Jinak, palivo vytazene z reaktoru (to uz je to, co se tinit musi)je dalsim energetickym zdrojem po prepracovani dnes komercne dostupnou technologii MOX. Cili o nedostatek stepitelneho materialu bych se vubec nebal. Obecne, jaderna energie je nejkoncentrovanejsi forma energie, je ji nekonecne mnozstvi a jedine, co je potreba k jejimu uziti, je znalost technologie. To je dost velky rozdil oproti nestalosti pocasi (za situace, kdy efektivne skladovat energii proste neumime a jen tak umet nebudeme), pripadne oproti zavislosti na majiteli fosilnich paliv - v dnesni dobe v Evrope predevsim zemniho plynu. Ruskeho.
Jinak, pokud byste vedel neco o ekonomice staveb energetickcyh zdroju a jejich financovani, zjistil byste, ze JE ma velmi vysoke naklady na stavbu, ale provoz je prakticky zadarmo. Naproti tomu plynova elektrarna ma nizke naklady na stavbu, ale vysoke na provoz. A vzhledem k tomu, jak Evropa plytva penezi na OZE, je jasne, ze kdyz bude nutne SKUTECNE resit energeticke potreby, investicni penize nebudou a bude se to resit stavbou plynovych zdroju. Ostatne, dnes se plynove zdroje zacinaji stavet take z duvodu jejich snadne regulovatelnosti prave podle pozadavku site rozkolisane OZE. K pozornosti bych doporucil fakt, ze nemecky kancler Schroeder rozhodl o odstaveni JE v Nemecku a doporucil bych zjistit si, cim se zivi dnes. Aneb toto je cesta do zavislosti na Rusku. Cela krasa energeticke revoluce v Evrope. Krasne je i socialni zduvodneni - budeme vyrabet proud v kazde vesnici a je jedno, jestli ten proud v takovem mnozstvi ci kvalite potrebujeme. Rozbijeme a prebijeme velke producenty. Pripomina to silne Maovu vyrobu oceli. Kazdy rolnik, misto aby obdelaval pole - tedy delal to, co umel nejlepe, povinne se venoval sve domaci vysoke peci. Vysledkem byl hladomor.
A jeste jeden historicky exkurz bych si dovolil - duvody padu vychodniho bloku. Neefektivita a nekonkurenceschopnost hospodarstvi celeho vychodniho bloku byla z velke casti dorovnavana prijmem z prodeje sovetske ropy do zapadni Evropy. Jen se jaksi na zacatku 70. let stalo, ze si za ropu rekli Arabove neskutecne penize. Proto se na Zapade zacli masivne stavet JE, aby se ropa neuzivala na vyrobu elektriny a tepla. Dale se pro zapadni Evropu otevrela naleziste v Severnim mori, padla cena ropy, Sovetskemu svazu se snizili prijmy, Americanum to nezustalo utajeno a cilene - novymi zavody ve zbrojeni zvysili Sovetskemu svazu vydaje. Sovetsky svaz se tomu snazil celit primym financovanim zapadnich, predevsim nemeckych zelenych a mirovych hnuti - jejich program byl proti JE a proti rozmistovani americkych raket v Evrope. Situace dnes - v zapadni Evrope je cim dale mene jadernych zdroju a cim dale tim mene investicnich prostredku na jejich stavbu, energetickych surovin ze Severniho more ubyva a jadernych zbrani je v Evrope take cim dale tim mene a obyvatelstvu je odvadena pozornost k diskusim nad naprosto neeftektivnimi OZE. Jednoduse - Evropa si svou namyslenosti a blbosti zaroven nechala vzit vitezstvi ve Studene valce.
Take jsem velmi zvedav cim chce Evropa platit za ten zvyseny dovoz energii ci energetickych surovin. Prumyslova vyroba je pryc - v Cine, v mnoha oblastech dobre placena vylucnost technickeho a vedeckeho know-how je take pryc, ba co hur v mnoha oblastech je Evropa rada, ze vubec nejake know-how jeste ma, nebot vystudovanych technickych odborniku je zoufale malo. Asi budeme platit financnimi derivaty a pravnimi ci ekonomickymi sluzbami.
Jeste z energetickeho hlediska by stala za zminku i zemedelska politika Evropy. Tam odmitani efektivnich zemedelskych technologii (GMO) nevede take nikam jinam, nez k zvysenemu vyuzivani dovazenych energetickych surovin.
Omlouvam se za svuj dlouhy prispevek, nekomu se muze zdat mimo misu, no v kazdem pripade poukazat na sirsi geopolitickou souvislost soucasneho (podle me naprosto zvrhleho) energetickeho revolucniho mysleni, je bezpodminecne nutne.
08.10.2012 (13:00)  
Petr budvar: Zrovna jsem to tady chtěl zmínit. Napájení Kirnitzschtalbahn z fotovoltaiky probíhá stále, na této stránce se dají najít detaily a graf výroby a spotřeby energie (německy):
http://www.ovps.de/Verkehrsmittel/Kirnitzschtalbahn/Photovoltaik/448/
registrovaný uživatel Keprt 
08.10.2012 (10:50)  
Já si dovolím ještě podotknout (zatím v článku ani diskuzi nezaznělo), že jakékoliv zapojení fotovoltaiky a větrníků (obecně časově nestálých a nevyzpytatelných zdrojů) do sítě (a do trakce obzvlášť) je nesmyslné bez souběžné instalace zařízení, která jsou schopna akumulovat vyrobené přebytky a uvolnit je do sítě v době potřeby. Klasickým příkladem jsou přečerpávací elektrárny, na co nestačí, je snaha doregulovat klasickými zdroji (což má své limity jak časové, tak technické). Netušíte někdo, jestli třeba v Německu se používají v provozním měřítku i jiné způsoby akumulace (elektrolýza vody + palivové články, kondenzátory) pro omezení výkyvů z (určitých) OZE?
registrovaný uživatel Petr budvar  mail  
07.10.2012 (23:01)  
Jak je to s Kirnitztalbahn? Tam někdy v r. 2003 jakýsi experiment s napájením dráhy ze solárního pole probíhal.
registrovaný uživatel wormik 
07.10.2012 (19:37)  
ad Jarin_f: (přejezdy na polních cestách)
To je jednoduché. Tam, kde není zajištěn dostatečný rozhled pro řidiče, jsou 4 možnosti:
1. nainstalovat přejezdové zařízení
2. snížit rychlost vlaků (třeba na 20 km/h)
3. zrušit cestu
4. zrušit dráhu
registrovaný uživatel -sl- 
07.10.2012 (17:12)  
Neví někdo jak se u toho PZS bude řešit požár? Nápájení ze solárního panelu pokud vím nejde vypnout, takže půjde o hašení zařízení pod napětím. Slyšel jsem teorie, že pokud to máte na střeše, hasiči se na hašení kvůli nemožnosti vypnout vykašlou..
07.10.2012 (0:39)  
Bohužel se touto problematikou trochu zabývám a předem upozorňuji, že nejsem náhončím jakékékoliv zájmové skupiny. v místech kde není k dispozici přípojka elektrické energie solární přejezdová zařízení podporuji( tam kde je to nutné). Je třeba opvšem důkladně zhodnotit, zda přejezdová zabezpečovací zařízení jsou opravdu nutná ( příklad H.Cerekev -Tábor cca 25 el.zabezpečovacízařízení téměř úplně zbytečná_ ale realizována i na polních cestách, úplně zbytečně čtyři ukazatele/elektrické/ na jenom přejezdu a td.). Takže bych raději řešil situaci o odpovědnosti řidičů a uvolněné prostředky raději investoval do kvality našich tratí - viž výše uvedená trať, projet ji "šukafonem" to je erotický zážitek na tělesnou schránku.
06.10.2012 (14:00)  
Chemii jsem měl naposledy velmi dávno, tak to možná správně nespočítám, nicméně:
Molekula O2 má hmotnost 16x2 = 32, atom síry má hmotnost 32, atom uhlíku má hmotnost 14.
Tedy molekula CO2 má hmotnost 46 a molekula SO2 hmotnost 64.
Abychom dostali hmotnostní poměr CO2 : SO2 roven 1:1 musíme spálit 1,4 hmotnostního dílu uhlíku na 1 hmotnostní díl síry.
Jestliže v uhlí bude hmotnostní poměr síry 5 : 95 čistého uhlíku (ostatní látky neuvažuji) tak nám vyjdou poměry 0,05 : 1,33. Neboli 1:27 ve prospěch CO2 (navíc před odsířením spalin).

emise SO2 na rok pro uhelnou tepelnou elektrárnu 11300 tun a 1900 t CO2
nesmysl. To bychom měli ve vsázce 56 tun síry a 5,8 tuny uhlíku. Nesmysl to je, ikdyby ta čísla někdo přehodil. Pořád by to bylo 9,5 tuny síry a 34 tun uhlíku, což je více než desetinásobek běžné sirnatosti, která je 1 až 2,5%
registrovaný uživatel vb007 
05.10.2012 (18:09)  
S prominutím tomu moc nerozumíte: Posledním problémem je skutečnost, že článek vyrábí elektřinu přibližně do 60 °C, poté přestává zcela fungovat. Články schott které mám na střeše mají teplotu v létě i 70c stupňů a mají výkon jako na štítku.A budou pracovat i při 110c, jen výkon bude menší. Pravda jsou to rok staré amorfní panely a u těch je pokles výkonu při vzrůstající teplotě minimální, ale předtím jsem tam měl 15 let polykrystalický a taky fungoval na rozpálené plechové střeše dokud ho někdo neukradl. Nejsem zastáncem elektráren na zelené louce, ale panely seberete a druhý rok zasejete, to po uhelném nebo uranovém dole.....asi to sem nepatří.
registrovaný uživatel Keprt 
05.10.2012 (16:38)  
emise SO2 na rok pro uhelnou tepelnou elektrárnu 11300 tun a 1900 t CO2

Sorry, ale to je totální úlet. Stačí si uvědomit, co to to uhlí vlastně je.
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko