..: Solární energie na železnici :..

Trakční vedení, foto: Martin Pitřík Evropa — Se zájmem jsem si přečetl článek od pana Michala Černého, který vyšel 29. srpna 2012 v internetovém magazínu o vědě a technice VTM. Článek se zabývá využitím obnovitelných zdrojů, a to především solárních článků, v železniční dopravě. Ač jsem článek přečetl několikrát, nalezl jsem vždy jen klady o použití solárních panelů. I většina dalších článků pojednávajících o ekologii ve výrobě elektřiny mluví ve prospěch získávání energie ze slunce. Pojďme se tedy na danou problematiku podívat hlouběji a zhodnotit klady a zápory.

Panely v Újezdu u Uničova, foto: Martin PitříkV dnešní době je solární energie prosazována jako nejlepší ekologický způsob získávání elektřiny. Již několik let nejen v ČR běží propagační kampaň na podporu slunečních elektráren, nehledě na jejich finanční podporu a nutnost vykupování energie z obnovitelných zdrojů. Jako hlavní argument je vždy považován fakt, že po instalaci nemá solární článek žádné emise oxidu uhličitého. Ano, tato skutečnost je opravdu nepopiratelná, avšak nijak nevypovídá o celém procesu výroby a funkčnosti solárního panelu.

Jak to vlastně funguje?

Princip činnosti solárního panelu, foto: www.elmetr.czZprvu se pokusím lehce nastínit princip funkce solárního panelu. Jedná se o velkoplošný PN přechod, který je vyrobený technologií tenkých vrstev. To znamená, že se na předem vyrobenou vrstvu čistého křemíku nanese pomocí epitaxe druhá velmi tenoučká křemíková vrstva. Tyto dvě nadotované polovodičové vrstvy vytvoří mezi sebou vyprázdněnou oblast, chcete-li PN přechod, který zamezí průchodu elektronů. Vystavíme-li tuto nanesenou vrstvu slunečnímu svitu, dochází k vnitřnímu fotoelektrickému jevu a elektron, nabuzený dopadajícím fotonem, získá energii potřebnou k překonání vyprázdněné oblasti PN přechodu. Jakmile se elektron ocitne ve druhé vrstvě, dostane tendenci vrátit se zpět na původní místo, ale nemá již dostatečnou energii na to, aby znovu pronikl bariérou PN přechodu. Jediná cesta zpět tedy vede vodičem, kde na elektron čeká spotřebič.

Porovnání emisí z černouhelné tepelné elektrárny, jaderné elektrárny a solárního článku, foto: Martin Pitřík1 MWh energie vyrobené v černouhelné elektrárně uvolní cca 1000 g CO2 a asi 400 g SO2 (do tohoto čísla je také započítána výstavba elektrárny). 1 MWh energie z jaderné elektrárny vypustí do ovzduší cca 50 g CO2 a 60 g SO2 a do třetice 1 MWh vyrobena solárním článkem uvolní 170 g CO2 a 400 g SO2. Zde je samozřejmě brána v potaz výroba, neboť solární článek nemá po instalaci žádné emise. Je tedy na místě si položit otázku, zda 400 g SO2 (mimochodem způsobuje kyselé deště) není horší než 1000 g CO2. V poslední řadě je problém likvidace solárního článku. Životnost jednoho panelu je cca dvacet let, poté bude nutné jej zlikvidovat. Právě likvidace se provádí pomocí dnes stále nedořešené metody, při níž dochází k dalšímu uvolňování siřičitanů a polychloridů do ovzduší.

Posledním problémem je skutečnost, že článek vyrábí elektřinu přibližně do 60 °C, poté přestává zcela fungovat, což značně omezuje jeho výdajnost v letních dnech. Dále je zde skutečnost, že z celkem 8760 hodin v roce je v našich končinách panel slunci vystaven necelých 2000 hodin, které jsou navíc nerovnoměrně rozloženy do celého roku. Tato kolísavost způsobuje nestabilitu celého zdroje získávání energie, a je jen otázkou času, kdy současné sítě založené převážně na energii ze solárních panelů začnou kolabovat.

Jak tedy může autor článku říci, že získávání elektřiny ze slunce je ekologické? Ano, musím připustit, že žádný ze způsobu výroby elektrické energie není 100% čistý, ale solární články určitě nepatří ke vhodnému způsobu získávání energie ve velkém.

Pohled do Evropy

Střecha tunelu pokryta panely, foto: ČT24Vraťme se nyní k železniční dopravě. Ve výše citovaném článku je zmíněna vysokorychlostní železnice v Belgii. Zmínka je i doplněna videem, na kterém můžeme vidět betonový tunel vybavený solárními panely dlouhý několik kilometrů. Solární napájecí systém dle dostupných informací za rok dodá energii přibližně pro 4000 souprav, a navíc je touto energií napájena i infrastruktura železnice. Avšak ne všude jsou pro podobné projekty podmínky, jako v případě rychlostní železnice z Paříže do Amsterdamu. Tunel, který zde posloužil jako těleso pro vybudování solární elektrárny, zde byl zřízen již dříve z důvodu ochrany lesa. Z tohoto důvodu nebylo potřeba kácet stromy, které by ohrožovaly bezpečný provoz na železnici. Ale jak tedy efektivně a ekologicky postupovat v případě jiných železničních tratí?

Umístění panelu na střeše vagonu, foto: Fakulta strojní, VŠB-TU OstravaDalší experimenty se solárními panely v železniční dopravě proběhly v Itálii, kde společnost Trenitalia instalovala solární panely na střechy pěti osobních vozů, tři nákladních vozů a dvou lokomotiv. Solární panely zde však neslouží k pohonu vlaku, ale k dobíjení akumulátorů pro napájení pomocných zařízení. V případě osobních vozů se jedná o klimatizaci a osvětlení, u nákladních vozů je energie použita k zabezpečení převáženého zboží. Také se zde uvažuje o využití protihlukových stěn, které by se zakryly solárními panely a přispívaly by energii do trakčního vedení. Že by to byl důvod, proč se jinak nepříliš účinné a nevzhledné protihlukové bariery staví v tak velikém počtu?

Koncepci využitelnosti obnovitelných zdrojů v železniční dopravě chtějí i německé dráhy, které do roku 2014 chtějí z 28 % pokrýt svou spotřebu z obnovitelných zdrojů a do roku 2050 se chtějí obejít bez jakýchkoliv uhlíkových emisí! Ptám se tedy jak? Ať již budou získávat energii odkudkoliv, tak emise budou (třeba ne ve velké míře oxidu uhličitého, ale jiných látek, které přírodě neméně škodí).

ČR má první "solární" přejezd

U nás je solární energie pro přímý pohon vlaků nepoužitelná. V poslední době se však začínají objevovat jiné, smysluplné projekty, například napájení zabezpečovacích zařízení na železničních přejezdech. Jeden takový solární přejezd se nyní testuje na trati Humpolec – Havlíčkův Brod v km 15,664. Napájení zajišťuje 15 ks panelů namontovaných na střeše přejezdového domku o celkovém výkonu 75 W dodávajících 24 V k dobíjení akumulátorů, napájení LED výstražníků PZZ-RE a dvou kusů přejezdníků s halogenovými žárovkami (12 V, 5 W). V základním stavu je spotřeba zabezpečovacího zařízení plně kryta z panelů (případně z akumulátoru), avšak v případě déle trvajícího nepříznivého počasí se přepíná na dobíječ napájený z veřejné distribuční sítě. Pokud by se testovací provoz osvědčil, předpokládá firma AŽD montáž dalších takto vybavených přejezdů na vedlejší tratě s traťovou rychlostí do 60 km/h.

Přejezd u Humpolce, foto: AŽD Praha Přejezd u Humpolce, foto: AŽD Praha Elektronika přejezdu, foto: AŽD Praha

S autorem článku lze souhlasit, že železniční doprava je v současnosti ihned po chůzi nejekologičtějším způsobem dopravy, a to nejen z pohledu uniku emisí do ovzduší, ale i z pohledu zásahu do krajiny. Pokud bychom tedy připustili další ekologizaci a snížení energetické náročnosti, tak určitě nevidím primární cestu v solární energii. Daleko lepšími řešeními se mi jeví optimalizace jízdy vlaku (ať již školením strojvedoucích či pomocí AVV), rekuperace elektrické energie, modernizace infrastruktury či zvýšení podílu elektrifikovaných železničních tratí.

Solární energie jako taková je určitě zajímavým vynálezem, ale je třeba zvážit, kde se její aplikace vyplatí a způsobí méně škody než jiné způsoby získávání energie. Rozhodně lze uvažovat o využití v zabezpečovací technice či o montáži na střechy železničních vozů pro napájení pomocných zařízení. Jsem však zásadně proti výstavbám obludných betonových tunelů či protihlukových zdí jen za účelem montování „ekologických“ solárních panelů pro napájení celé infrastruktury a provozu. Stejně tak jsem proti pomalu nekontrolovatelnému rozmachu nejrůznějších solárních elektráren zabírajících ornou půdu, kde již nelze hovořit o ekologickém získávání elektrické energie.

Zdroje: Solární vlaky: Rychlost 355 km/h - VTM, envicrack, Fotovoltaika v dopravě, EnviWeb, AŽD Praha


Martin Pitřík | 4.10.2012 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa


  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   
04.10.2012 (20:26)  
Ondruch: Dovolte ještě jeden doplňující dotaz: Jak často a v jakém množství řádově se naváží palivo do jaderné elektrárny? Případně jaká je spotřeba paliva řádově v jaderné elektrárně? Děkuji
04.10.2012 (19:51)  
Borovička: Nejsem dobrým pisatelem, omlouvám se, jestli to bylo příliš chaotické. Bludy to nejsou z jednoho důvodu a tím jsou vědecké práce podložené sesbíranými daty a důkazy. Ke globálním změnám klimatu v historii Země došlo několikrát, dá se tedy usuzovat, že je to jev, který probíhá v několika cyklech. Člověk však svou čiností značně přispívá ke globálním změnám životního prostředí.
Phantom O5Z5 nemohu Vám to více vysvětlit, ne tak, jako to dokáže například internet. Nemám zájem se s někým dohadovat nebo slovíčkařit. Snad se oba shodneme na tom, že uran je radioaktivní prvek a jako s radioaktivním prvkem se s ním musí zacházet se zvýšenou pozorností. Jak při dopravě, tak při skladování. Takhle jsem to myslel.
04.10.2012 (19:42)  
Ondruch: k uranu: "musí se velice náročně dopravit, skladovat" můžete prosím dopravu a skladování specifikovat podrobněji a více vysvětlit? Děkuji
04.10.2012 (19:38)  
Ondruch: Ty bludy o oteplování a CO2 - to nemá hlavu a patu. A těch důvodů je fakt mnoho...
04.10.2012 (19:33)  
Mimochodem uran taky není výhra, také se musí náročně ze země vytěžit, musí se velice náročně dopravit, skladovat a rozhodně ho v zemi není nějaké úžasně závratné množství. Ve své podstatě je ho velice málo. Jádro je dobrý zdroj energie, ale rozhodně by neměl být tím hlavním. Protože jen posuneme problém s tím, že dochází zdroje, o pár let dál. Kdo ví, ale, co se za těch pár let vymyslí.
04.10.2012 (19:31)  
Pane Jiří Vackáři, zjednodušujete dost, (ale máte v zásadě pravdu v prvním bodu) koloběh látek v pořírodě je mnohem složitější a uhlík se rozhodně neváže jen v rostlinách a po jejich smrti se neuvolní jen tak zpět do vzduchu. Vliv na CO2 jinak rostliny samozřejmě mají tím, že ho vážou při "temnostní fázi" fotosyntézy v krebsově cyklu za vzniku cukrů.
Velké množství CO2 je pak absorbováno oceány (velké množství uhlíku je pak také v horninách). Někdo tu psal, že vliv CO2 na takzvaném "globálním oteplování" není dokázán, no není tomu tak. Množství CO2 v atmosféře stoupá, má to z velké části na svědomí spalování fosilních paliv. CO2 je skleníkový plyn. Globální změny klimatu samozřejmě ale nesouvisí jen s rostoucím množstvím CO2 v atmosféře, ale jde to ruku v ruce s dalšími pochody. Jinak vliv na zvyšování obsahu CO2 v atmosféře nemá vliv pouze spalování ropy a uhlí přímo, ale třeba právě i vypalování lesů nebo nepřímo i jejich kácení. A nejen těch tropických samozřejmě. Těch důvodů je mnoho a rozhodně by vydaly na víc, než na jeden komentář.
Jinak to, že stromy spadnou do bažim a stane se z nich uhlí, to je záležitost mnoha milionů let a dnes už k tomu nejsou takové podmínky, jako "před lety" a prakticky tenhle děj neprobíhá. Tady se CO2 nezbavíme.
Jinak solární energie je v základu opravdu velice čistá, už jen z principu, že Slunce je tu prostě "zadarmo". Bohužel dnešní technologie ještě nedokáží (možná nechtějí) vyrobit panel, který by neměl velkou "uhlíkovou stopu" při své výrobě a pak i likvidaci. Píšu uhlíkovou v uvozovkách, protože se nejedná jen o uhlík. V našich podmínkách prakticke nejde, aby se ten panel nějak "zaplatil" nebo ospravedlnil. To ale neznamená, že by se měla solární energie zatracovat. Jsou místa na zemi, kde se solární energie dá využít (nemusí jít jen o fotovoltaiku) a měla by se využívat a zatraceně se nevyužívá. Arabské státy bohaté na ropu ve své honbě za penězi prostě dál pálí ropu, staví sjezdovky se sněhem v pušti atd, když mají skvělé podmínky k využití solárních zdrojů. (nikdo netvrdí, že se musí využívat JEN ty, každý víme proč to nejde, že? :))
Ale to už zabíhám opravdu daleko od tématu. Chtěl jsme jen říct, že solární energie má budoucnost, jen se musí technologie ještě trochu zdokonalit. A to bez vývoje a praktických testů nejde. O tom, že stejně většinu lidí štvou více nesmyslné dotace, než celková efektivita a dopad na životní prostředí, o tom už raději hovořit nebudu :)
04.10.2012 (19:24)  
Pavel Randák: Mě by právě zajímal zdroj těchto dat a způsob určení. Autor by právě měl umět svá tvrzení podepřít a nebo odkázat na zdroj. V dnešní době, kdy se všude ohání skleníkovými plyny, by mě právě zajímalo na jakých datech jsou ta tvrzení postavena. Ale uznávám, že v této problematice se dostat k nějakým věrohodným a objektivním datům je dnes problém.
04.10.2012 (19:10)  
Jonáš:
Ta poučka o tuně uhlí na MWh už dávno neplatí. To platilo pro elektrárny s účinností 30%, dneska maj přes 40% a spotřeba je při severočeském uhlí někde na 0,75 kg/kWh. Množství popela v palivu má sice na účinnost vliv, ale ne tak dramatický, jak si myslíte (on se ten popílek zase na konvenčních plochách kotle ochladí na nějakých 150°C). Moderní blok lze provozovat s účinností přes 42% s jakýmkoliv hnědým uhlím.

Phantom O5Z5:
V tom článku jsou evidentně pomíchaný jabka s hruškama a mezi tím i brambory, to nerozpletete. Což není vina autora článku.
04.10.2012 (18:59)  
Zdravím, měl bych pár dotazů na autora článku. Mohl bych se prosím zeptat na zdroj dat k odstavci: "porovnání emisí podle druhu elektrárny"? V odstavci jsou uvedeny hodnoty emisí pro CO2 a SO2 se započtením výstavby elektrárny. V tom případě by mne zajímalo pro jaký výkon a jakou dobu běhu elektrárny jsou tato data určena? Děkuji
04.10.2012 (17:17)  
M 474 003:
Rostliny CO2 potřebují a za pomoci fotosyntézy z jej a vodu mění na svá těla a O2. Jenže po jejich odumření se hořením / tlením (to je jedno) zase všechen zachycený uhlík změní na CO2 a stejné množství CO2, jako rostlina zachytila, se uvolní.

Takže efekt na obsah CO2 mají buď v případě že vysadíme (resp. obnovíme) les někde, kde nebyl, a ten les tam zůstane, nebo pokud se rostliny propadnou do bažiny a začnou se měnit na uhlí...

Biologové prominou, kapku zjednodušuji.
  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko