Ostrava/Verona — V pátek 13. ledna 2012 vyjel první nákladní expresní vlak kombinované (intermodální) přepravy z Verony do Ostravy pod hlavičkou společnosti Bohemiakombi. Podle plánu bude vlak jezdit třikrát týdně v každém směru a tuto cestu zdolá za pouhý jeden den. Terminál v Paskově (nedaleko Ostravy) obslouží zároveň i přilehlé oblasti Polska, z terminálu v severoitalské Veroně mohou pak zásilky pokračovat dále po celé Itálii a také do řeckého Patrasu. Dopravu vlaků této linky mají plně v kompetenci soukromí dopravci. Za italskou stranu je zodpovědná společnost RTC, v Rakousku jejich německý partner dopravce Lokomotion a na tuzemské části trasy česká firma AWT, která je zároveň také provozovatelem terminálu v Paskově. První vlak z Verony přivezla do Břeclavi lokomotiva 189.914 Lokomotion.
Zdroj: Bohemiakombi
Totéž dokáže dokáže jakákoliv souprava pokud Břeclav - Přerov pojede bez zastavení rychlostí 160 km/h. Efekt pro Zlínský kraj je v obou případech stejný.
V prvním případě stavíme 130 km VRT trati pro V300 souběžně s tratí na V160 až V200.
V případě druhém netřeba nic. V tom je ten podstatný rozdíl.
Takže tomu teď rozumím tak, že kdyby se kapacita toho úseku měla vyčerpat, že se část osobní dopravy přesune na VRT a takto uvolněná kapacita by byla ve prospěch nákladů...
Ale co když na VRT nebudou prachy? A co úsek Přerov - Břeclav? Z dřívějších diskusí na ŽP mám dojem, že ten úsek by byl časem z velké části průjezdný rychlostí až 200 km/h, co žby případnou stavbu VRT oddálilo, a že i kdyby se stavěla nějaká VRT sever - jih, že by byla snaha vést ji mírnou oklikou přes Brno (což by té trati PR-BV ovšem i tak ulehčilo (ale mám obavu, že tam stejně nikdy žádná VRT nepůjde...)).
Pokud by skutečně někdy v budoucnu hrozilo vyčerpání kapacity, řešilo by se to výstavbou zárodků či celé VRT.
Za podstatnější považuju to, že k realizaci tohoto projektu došlo a že se tím snad dostane pár návěsů či kontejnerů ze silnic na železnici a že konečně někdo prakticky ukáže, jak zpozdilý je návrat ke snaze opět oživit projekt plavebního kanálu Labe-Odra-Dunaj. Jen mě trošku mrzí, že když se ten koridor Břeclav - Ostrava přebudovával, že se to původní těleso tratě místo mírného rozšíření naopak zúžilo jen na 2 koleje.
Někde jsem kdysi četl, že ta původní KFNB byla projektována tak, že jednou (až tomu bude odpovídat hustota dopravy) bude tříkolejná. A z dřívejších dob si pamatuju, že - aspoň v úseku Hranice - Přerov, kterým jsem často od dětství jezdíval - bylo těleso tratě opravdu podstatně širší než na 2 koleje. Samozřejmě že jizdní rpofil v 19. století byl asi poněkud užší než na začátku 21. století, ale nestálo to přeci jen aspoň za nějaké nejzákladnější práce aspoň v těch nejjednodušeji řešitelných úsecích tratě? Laickým okem viděno mi to připadá, že teď by případné rozšířování tratě bylo už trošku probelmatické a přitom třeba ten úsek Přerov - Hranice mi připadá už opravdu hódně vytížený na to, aby se v tom směru sever - jih postupně zavádělo co nejvíce té kombinované přepravy. Pokud totiž teď už případné rozšíření tratě bude problém a pokud už nebude kapacita dostatečná na výrazné rozšíření nákladní doprvy, tak tím budeme zákonitě nahrávat té stavařské lobby, která by mermomocí chtěla stavět ten plavební kanál (dle mého názoru opravdu z ůdvodů čistě soukromých - totiž zajistit si do budoucna dostatek práce a trvalé příjmy na mnoho let zajištěné ze státní pokladny). Co na to odborníci? Prosím, jaké jsou vaše názory (ať tu nešířím případně jen svá laická zjednodušení a omyly)... Díky předem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cechy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohemia
On se ten protektorát nejmenoval Böhmen und Möhren jen tak pro srandu králíkům...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.