..: Škoda dodá litevským železnicím další patrové jednotky :..

EJ 575 pro Litvu, foto: CharyOstrava — Ostravská Škoda Vagonka vyrobí další patrové elektrické soupravy pro Litevské dráhy (LG). Dodávky vozidel v hodnotě necelých 39 milionů eur (zhruba 950 milionů korun) jsou naplánovány na roky 2012 až 2014. Celkem půjde o pět souprav, přičemž tři z nich budou shodné s již provozovanými jednotkami řady 575 v trojvozové verzi. Zbývající dvě dodá výrobce jako dvouvozové v provedení s hnacím dílem ř. 211 a řídicím vozem ř. 307, tedy bez středního dílu ř. 444. Stejně jako u předchozích čtyř dodaných souprav půjde o patrové jednosystémové jednotky (25 kV/50 Hz) se širokorozchodnými podvozky s maximální rychlostí 160 km/h. Kapacita souprav bude 304 sedících cestujících v trojvozové a 170 v dvojvozové verzi.

LG počítají s nasazením nových vlaků na jediné elektrifikované trati Vilnius – Kaunas, kterou dnes řada 575 obsluhuje několikrát denně s jedinou zastávkou ve městě Kaišiadorys a jízdní dobou 59 minut. Novinkou oproti předcházející sérii má být například vybavení vozidel Wi-Fi přístupem; jinak soupravy nabídnou dnes již obvyklý standard. Rada 575 je ostatně přímo odvozena od jednotek ř. 471 pro České dráhy, pocházejících z poloviny 90. let, s nimiž sdílí i prakticky kompletní řešení interiéru. Tomu odpovídají i některé vlastnosti těchto souprav, včetně vozových přechodů s návalky místo dnes již rozšířenějších otevřených přechodů s měchy nebo rovná okenní skla v horním podlaží. Škoda Vagonka přesto s těmito soupravami slaví exportní úspěchy až v poslední době, kdy kromě litevských železnic odvozená vozidla dodává také na Slovensko a na Ukrajinu.

Zdroj: Škoda


JiříK. | 19.7.2011 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Litva


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
21.07.2011 (13:46)  
kobros: díky za rozšíření. btw, v Kaunasu měli na nádraží vyvěšenou cosi jako Via Baltika a tvářili se, že ty světlé zítřky už brzo přijdou
registrovaný uživatel Keprt 
21.07.2011 (12:07)  
FRK: a on někdo Škodovce zakazuje elefanty vyrábět??

Dvounapěťové se vyrábějí pro Slovensko a budou vyrábět (možná už vyrábějí) pro Ukrajinu, dvoufrekvenční by nebyl problém, ale stavět jí na sklad?
registrovaný uživatel stoupa  mail  
21.07.2011 (11:56)  
Pro Farkač Karel

Jest to o to zajímavější, že "Podnikové studie" Škoda z let 70. automaticky uvažovaly 3kV ss, 50 Hz střídavá a to pro CSSR a CCCP podmínky, s výhledem na BLR. Ale kdo vlastně Slona vyvinul? Puvodně Škoda byla el. výzbroj, nebo se mýlím? A dělá se už 3. - 4 . pětiletku. (Odtud má uštěpačná poznámka o "maloseriovém produktu").

(Ono jde hodně taky o poptávku, a ta u ČD byla/je skromná. Spíš bych se nedivil úvaze o EM 152 / RegioElektroNova :-))
21.07.2011 (11:21)  
Vozidla tohoto typu by měla být vyráběna dále, pokud se samozřejmě najdou odběratelé. Pro Česko bylo velkou chybou, že se nevyvinuly dvounapěťové a dvoufrekvenční.
Bylo by ale chybou, aby se s nimi počítalo pro dálkovou dopravu, jak si to někteří lidé s úzkým rozhledem představují.
FRK
registrovaný uživatel Luxian  mail  
21.07.2011 (10:54)  
-> Martin Keppert: OK, to jsem nevěděl.
registrovaný uživatel Keprt 
21.07.2011 (9:16)  
Norsko (a Švédsko) sice mají normální rozchod, ale vagóny široké jak na 1520 mm (3200 mm).
registrovaný uživatel kobros 
21.07.2011 (9:02)  
Lexaretista: k problemu litevskych zeleznic.
Jo, to mate pravdu. A je to dano historicky. Uzemim dnesni Litvy prochazelo postupne nekolik zeleznicnich magistral. Jedna pro spojeni Petrohradu a Varsavy, ktera dnes neexistuje (na belorusko litevskych hranicich konci a na lotyssko - ruskych hranicich prekonava hranici Schengenu). Ta mela odbocky do pruskeho Kralovce a do Rigy, pripadne Tallinu. Za sovetskych casu ziskalo navrch spojeni vychod-zapad. Cili do baltskych pristavu z Moskvy. Ted ma navrch spojeni sever jih - ale baltska zeleznicni severejizni magistrala neexistuje, jedine ta vyse zminena W-wa-Hrodno-Vilno-Dvinohrad-Pskov-Petrohrad, ale 3*pres Schengen.
A Evropska unie neni zrovna spolek, ktery by dokazal prosadit a realizovat nekde neco strategickeho.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
20.07.2011 (21:30)  
-> Martin749: Když tedy vyrobil už širokorozchodné Flirty pro Finsko a Bělorusko, jistě by pro něj nebyl problém stejné jednotky dodat do Litvy, ne?
A když tedy ani Stadler nevyrábí malé série, tak těch 5 kousků pro Novotného vyrábí pak s čím?
Mimochodem pro Norsko vyrobil Stadler sice jednotky pod označením Flirt, ale úplně jiné koncepce a designu a s Finskou sérií nemají nic společného.
viz http://www.stadlerrail.com/media/uploads/factsheets/FNSB1008e_NSB_NO_E.pdf
A jen takový detail - Norsko používá normální rozchod.
20.07.2011 (20:45)  
Luxian: Stadler dodal Bělorusům široké Flirty ochotně jelikož je mohl vyrobit společně se sériemi pro Finsko a Norsko.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
20.07.2011 (15:13)  
pro Ekoter:

:-) Otoč za 5 minut - tj. Sprint vůkol soupravy. Vzpoměl jsem, jak se "točilo" na staré Florenci trasa C, dokud byla koncová "do šturcu". Vyjížděli tam 90 sekund. V praxi to nešlo dooběhnout ("zrušit" stanoviště, sprint mezi kaštánky, zřídit stanoviště). Tak holt byla jedna "klika putovní" a o fíru navíc :-).
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko