Přerov — První z devíti lokomotiv řady 162 dopravce RegioJet má za sebou úspěšnou technicko–bezpečnostní zkoušku, kterou podstoupila v úterý 1. února 2011 na trati 330. Při zkušební jízdě mezi Přerovem a Nedakonicemi byly ověřeny technické parametry stroje až do rychlosti 150 km/h, čímž peršing 162.119 završil proces své rekonstrukce. Při technických úpravách pro české podmínky byla lokomotiva zbavena úprav, které Škodovka provedla před jejím nástupem do služeb italského dopravce Ferrovie Nord Milano; oproti obdobným strojům ČD však dostala i několik nových prvků. Úternímu testu předcházela ověřovací jízda v sobotu 29. ledna, kterou představitelé Regiojetu hodnotí jako bezproblémovou: „Lokomotiva je v pořádku, všechny základní funkce jsou bez problémů,“ uvedl provozní ředitel dopravce Jan Paroubek.
Samotná technicko-bezpečnostní zkouška ovšem k definitivnímu schválení nestačí. Lokomotiva 162.119 musí podstoupit ještě další testy na Železničním zkušebním okruhu v Cerhenicích, na jejichž základě vydá Drážní úřad stanovisko ke schválení typu pro provoz na veřejné železniční síti v ČR. V těsném závěsu podstoupí stejnou sérii jízd ještě stroj 162.120. Další pak budou následovat v horizontu několika týdnů.
Ještě před letní premiérou žlutých vlaků InterCity mají peršingy Regiojetu najít uplatnění v nákladní dopravě – o využití stejnosměrných elektrických lokomotiv podle společnosti projevilo zájem několik nákladních dopravců. První dvě lokomotivy by tak do pronájmu mohly nastoupit do konce března. Nejmenovaný dodavatel prací bude zatím pokračovat ve zprovozňování zbylých strojů Škoda 99E2, odkoupených od FNM. Průběžně mají být rozpracovány 3 až 4 kusy italské řady E630 s tím, že každý měsíc budou dodány dva hotové stroje řady 162.
Probíhající úpravy mají za cíl uvést lokomotivy do stavu schváleného Drážním úřadem. Stanoviště strojvedoucího je tak přesunuto zpět na pravou stranu, odstraněny jsou dílčí úpravy ve strojovně, instalována je v Česku schválená radiostanice i vlakový zabezpečovač MIREL VZ1 a elektronický rychloměr. Zásadní úpravou je zrychlení ze 120 na 140 km/h. Na rozdíl od strojů Českých drah budou žluté peršingy navíc disponovat přemostěním záchranné brzdy a centrálním ovládáním dveří ve vozech. Pro tyto, i některé další zamýšlené úpravy jsou tedy lokomotivy Regiojetu vybaveny UIC zásuvkami. Cena kontraktu na úpravu strojů nebyla zveřejněna; částku 400 milionů korun za pořízení lokomotiv z Itálie, kterou uvedla ČTK, nicméně RegioJet rezolutně odmítl jako nesprávnou.
Schválení lokomotiv pro české tratě je ovšem jenom prvním krokem na cestě k vlastním dálkovým vlakům. Žlutý dopravce zatím nezveřejnil detaily o výrobci objednaných 50 rychlíkových vagonů, ani podrobnosti o pronájmu vozidel, které nasadí v průběhu úvodního přechodného období, než budou nové vozy dodány. Tyto informace si dopravce nechává na pozdější komplexní představení celého produktu spojů Praha – Ostrava – Žilina, v rámci něhož kromě konkrétní podoby vlaků představí také technické zázemí, tarifní podmínky a služby cestujícím.
Zdroj: RegioJet, ŽelPage
Navíc co se týče kapacity samotné trati, pakliže dopravní superkoncepce ministra Bárty nelže, má se příští rok začít s modernizací (a tuším že i ztříkolejněním) traťového úseku Praha-Běchovice - Úvaly. Což jednak zvýší propustnost trati a do budoucna odstraní např. zastavování ve vítkovských tunelech.
Jarinek: Doufejme, že výběrové řízení příští rok na trať Praha - Ústí nad Labem - Cheb dopadne dobře, nejlépe samozřejmě pro cestující :)
Tam mu nekdo odkejvejte, ze odhalil skandalni omyl, za kterej by asi Ondruj mel jit do vezeni, protoze to vylozene ohrozilo narodni bezpecnost, a bude spokojenej:)
Na druhou stranu, ten dotaz byl polozeny uplne jasne, jasna je i odpoved, tak nechapu, proc to okecavat...
K AVV asi jen doplním to, že pokud by se mělo dosadit na mašiny, které máte, znamenalo by to docela hodně práce a času a hodně peněz a zatím si myslím, že je třeba aby si mašina na sebe začala co nejdřív vydělávat a nestála na dílně.
Joska Holibajda: Viz moje odpověd na Honzu P., ono to není jen o tom, co stojí přísttroje, který se musí na mašinu osadit, ale i to, co je třeba upravit a změnit aby bylo možné ty přístroje do mašiny vůbec umístit. A pak takvou úpravu je třeba taky zhomologovat. A to taky není zadarmo.
Otázkou je, zda hlavním významem AVV je ulehčit fírovi práci (a šetřit energii), nebo zajistit vyšší bezpečnost. Kdysi jsme tu probírali situaci, kdy to s fírou "šlehne". Zrádné je to, že na konci rychlého úseku může být ostrý oblouk a LVZ si neumí ohlídat, zda před ním vlak přibržďuje. LVZ vidí "volno", takže vlaku dovolí jet tak, jak káže ARR nebo zákon setrvačnosti. V této souvislosti byl v diskuzi jako rizikový zmíněn úsek Dlouhá Třebová - Ústí. A podle informací na www.szdc.cz je třeba právě tento úsek vybaven AVV.
V nějaké diskuzi jsem se dočetl, že vozidlová část AVV je v porovnání s traťovou částí "za hubičku". Netušíte někdo, kolik by vybavení peršinga tímto systémem stálo? A na jakých vozidlech to mají ČD? Jsou to jen 471 nebo i nějaké další vehikly?
Na druhý straně - až bude v Česku aspoň jedno médium, které dokáže o železnici referovat tak, aby se neobjevila ani jedna zlostná reakce anonymního šotouše, tak mu vyseknu poklonu. Ostatně, ten člověk, co tu křičí, je v podstatě jenom jeden, pokud jsem si všimnul správně, a mám z toho celého pocit, že tím křikem sleduje úplně jiné zájmy. Že by byl "taz" někdo od konkurence?
Ještě k dotazům níže: AVV nemáme a zatím určitě mít nebudeme. Je to výborná věc, ale hlavně na osobáky, které staví každou chvíli. Navíc u dálkovky, kde je mašina s ARR, tohle postrádá ten hlevní význam.
Snížená střecha - na tuhle úpravu DÚ kývnul, že se nemusí vracet. Ničemu to nevadí, mašina vyhovuje profilu UIC 505-1, postrádalo by to logiku.
taz, JTB) Ne ne, nebojte, nic se mazat nebude. Není důvod.
JTB) Můžu se tady normálně bavit s diskutujícími, aniž by to někdo měl potřebu komentovat? Ano? Díky. :)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.