..: Komentář: Česká Třebová nepotřebuje více vlaků, má jiné problémy :..

350.015, EC 30273 Jaroslav Hašek, Kúty, 7. 7. 2009, foto: KuTom Česká Třebová — Čtyřiačtyřicet – tolik přímých vlaků dnes spojuje šestnáctitisícové město Česká Třebová s Prahou. Přesto jeho starosta loni požadoval, aby v tamní železniční stanici zastavovaly bez výjimky všechny vlaky EuroCity jedoucí v relaci Praha – Brno. Trnem v oku mu byla část těchto spojů, které dnes podle objednávky ministerstva dopravy tamní stanici projíždí. Poté, co s podobnou iniciativou před rokem neuspěl, začal se podle ČTK starosta Jaroslav Zedník dožadovat zastavování dvanácti vlaků EuroCity opět 24. ledna 2011. Nejvíce mu přitom vadí vlak EC 273 Jaroslav Hašek, který ve směru z Prahy zastavuje v nedalekém okresním městě Ústí nad Orlicí. Důvodem je přípoj na mezinárodní vlak do polského Kłodzka. I přes nadstandardní vlakové spojení, a to zejména v porovnání s okolními městy regionu, však vedení České Třebové považuje zastavování všech dálkových vlaků za svou prioritu.

Zastavování Jaroslava Haška v patnáctitisícovém Ústí nad Orlicí, které na českotřebovské radnici vyvolalo vlnu nevole, je ve skutečnosti dočasnou záplatou. V průběhu konstrukce grafikonu byl totiž v rámci škrtů zrušen původní přípoj od Pardubic a Prahy, což by pro spojení z Prahy do Kłodzka znamenalo dvouhodinové čekání v Ústí nad Orlicí. Zastavení vlaku EC proto bylo operativně zapracováno do jízdního řádu jako ad hoc náhrada. Dočasném charakteru tohoto řešení si je vědomo jak ministerstvu dopravy, tak i Pardubický kraj – přesto se z něj stalo výbušné téma komunální politiky.

Pohled do jízdního řádu vše prozradí

Českotřebovský starosta Jaroslav Zedník dosud neakceptuje četné argumenty, proč vlak v jeho městě nestaví. Pohledem do jízdního řádu třeba zjistíme, že zde 10 minut před příjezdem „Haška“ staví jiný vlak z Prahy: EC 121 Košičan, který tak obslouží cestující z Prahy, stejně jako ty, kteří pokračují dále na Moravu. Ve směru na Brno zde ovšem chybí rychlík, zrušený právě podzimním škrtem ministerstva dopravy. Jako náhrada se tu nabízí pouze EuroCity o hodinu dříve, nebo rychlík o cca. 40 minut později.

Starosta se proto rozhodl sám vyzkoušet, zda předmětné EuroCity dokáže i po zastavení v jeho městě dojet do Brna včas. Pro svůj experiment využil možnosti objednat si mimořádné zastavení vlaku a uhrazení zpoždění, způsobeného touto předjednanou mimořádností. Hašek dojel do Brna včas – což ovšem není nic překvapivého. Vlaky EC mají jízdní doby dimenzované na nejpomalejší soupravy, resp. lokomotivy, jaké se během hodinového intervalu na expresní lince Praha – Břeclav vystřídají – a souprava vlaku 273 patří k těm rychlejším.

Česká Třebová je obsloužena v meziregionální dopravě dvouhodinovým intervalem do Ostravy, hodinovým intervalem do Brna, Olomouce i Prahy. Přesto si její představitelé myslí, že spojů potřebuje více. Porovnáme-li přitom absolutní počty přímých vlaků, dostaneme se k číslům, které městu v okrese Ústí nad Orlicí může závidět nejedno krajské město. V roce 2003 byly v nabídce tři desítky přímých spojů do Prahy, v roce 2011 už jejich počet přesahuje číslo 40. O tisíc obyvatel lidnatější Svitavy přitom ani dnes nedosahují počet spojů, jakým se Česká Třebová honosila již před 7 lety. Z okresního centra Ústí nad Orlicí je pak mnohdy možné do Prahy cestovat jen přes Českou Třebovou, což znamená zbytečnou (a tarifně neošetřenou) zajížďku proti směru cesty.

Toto absolutní číslo ohromí ještě více, srovnáme-li možnosti přímého spojení do metropole s krajskými městy jako Plzeň, Hradec Králové nebo Ústí nad Labem. Ani jedno z nich nedosahuje skvělých 44 vlaků denně (v jednom směru, bez posilových vlaků). Ústí nad Labem jich má k dispozici 29, Hradec Králové 16 a Plzeň 19.

Argumenty: uzlová stanice, spádová oblast a dopravní terminál

EN57-1951 PKP na Os 15121 (Ústí nad Orlicí - Kłodzko), foto: Petr DunglStejně jako před rokem, jsou i teď ve hře ty argumenty, které zdůrazňují důležitost České Třebové jako centra regionu. Argumentace starosty Zedníka vychází především z faktu, že Třebová je uzlovou stanicí, což ovšem znamená jediné: stýkají se zde trati 010 Praha – Česká Třebová, 260 Česká Třebová – Brno a 270 Česká Třebová – Bohumín. Pojem „uzel“ je podvědomě umocněn faktem, že obvod stanice je jedním z největších v republice, byť za tuto zvláštnost vděčí zejména prostorám depa a seřazovací stanice nákladních vlaků. Má-li ovšem reálně fungovat jako uzel, pak víc než zahuštění spojů potřebuje přípoje, zejména v problematickém směru od Brna na Olomouc, v němž přes Českou Třebovou za současného stavu nelze zavést rozumné přímé vlaky.

„Spádová oblast České Třebové neexistuje,“ tvrdí svorně autoři loňské iniciativy proti zastavování vlaků EC v tomto městě, adresované ministru dopravy. Česká Třebová se svými šestnácti tisíci obyvateli není jednoznačným centrem regionu – ne v kontextu porovnatelných, či větších měst jako Svitavy, Ústí nad Orlicí, nebo také menších měst Litomyšl, Letohrad, Lanškroun či Moravská Třebová. V odborné terminologii se o takové oblasti mluví jako o polycentrické. Dobrou obslužnost je v takovém případě nutné zajistit pro všechny, nejen jeden z významných bodů regionu. U diskutovaného EC 273 navíc trvá otázka, zda by vyjma České Třebové neměl obsluhovat také Přelouč, Choceň, Svitavy, Skalici nad Svitavou či Blansko. Z mezinárodního vlaku by se pak ale stal meziregionální spěšný vlak do Brna, zatímco na požadovanou rychlost přepravy do Brna by cestující mohli zapomenout.

Česká Třebová dále v loňském roce nákladem 200 milionů korun zrekonstruovala přednádražní prostor, v němž se nachází autobusové nádraží. Z této sumy přitom 145 milionů poskytl ROP Severovýchod díky státní a evropské dotaci. Výsledkem je reprezentativní dopravní terminál, podzemní parkoviště, lepší možnost parkování jízdních kol, bezbariérový přístup v rámci terminálu i do nádražní budovy ČD a nový informační systém pro cestující. Starosta Zedník již v minulém roce tvrdil, že bez vlaků EuroCity bude investice znehodnocena. Podobně rozsáhlý dopravní terminál však v uplynulých letech otevřelo např. krajské město Hradec Králové, do kterého však vlak InterCity, natož EuroCity od zavedení těchto kategorií nezavítal ani jednou. Přesto zde o zbytečné investici nemůže být řeč. Podobně jednoduchý přestup vlak–bus najdeme např. také na východním nádraží v Opavě, která jako okresní město žádný přímý spoj do Prahy ani Brna nemá. Terminál může totiž stejně dobře sloužit cestujícím osobních a spěšných vlaků či rychlíků – důležitá je jen a pouze návaznost různých druhů veřejné dopravy.

Problémy jsou, tak je řešme

Dopravní obslužnost ústeckoorlicka není ideální – např. chybí jmenovaný rychlík v hodinovém intervalu Praha – Brno s odjezdem kolem 11. hodiny dopolední z Ústí nad Orlicí. Takový spoj by obsloužil všechna významná sídla na trati, nejen Českou Třebovou. Druhá věc je, že kvalita souprav těchto rychlíků absolutně neodpovídá současným potřebám – stejně jako jinde v republice. Právě nevalná úroveň rychlíků bude patrně nejdůležitějším skrytým důvodem, proč vedení Třebové volá po značce EC.

Pokud si některý aspekt zdejší dopravy žádá bezodkladnou pozornost, je to především stanice. Ta nutně potřebuje opravit většinu nástupišť a doplnit je o bezbariérový přístup, stejně jako zrekonstruovat kolejiště a zabezpečovací zařízení. Tyto investice jsou ale ministerskou „superkoncepcí“ oddáleny až za funkční období současné vlády, a ačkoliv lze problémy jednoznačně pojmenovat, pozornost veřejnosti a médií je místo toho strhávána k nepodstatným detailům, které navíc od prosincové změny jízdního řádu budou minulostí.

Zdroj: ČTK/Finanční noviny, ČT 24, Regionální rada Severovýchod, ŽelPage


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 26.1.2011 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád Komentáře

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4 5 ... 28      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel pekař 
28.01.2011 (23:05)  
MD: Polonia, Sobieski, CHopin, obecně vlaky na Slovensko, vlaky přes Domažlice do Německa ( i když tady se dá mluvit jen o Mnichovu, protože i ve vlaku do Norimberku jede většina stejně do Mnichova ), některé vlaky Praha - Vídeň...
registrovaný uživatel Busman 
28.01.2011 (22:43)  
M:

Jsme vlastně v souladu. V Rakousku mají jen 3 kategorie vlaků: RJ/ICE ÖBB = SC ČD (jen na Westbahn), IC ÖBB = R ČD a osobák je osobák. Doplňkově REX, což je vlastně Sp - a vůbec nemají R (jen několik nočních spojů). Ano, je to komparativní metoda, takže ty podobnosti vidíme až z odstupu.

Kdežto u nás, na příkladu trati 260: EC, co nestaví nikde, ale tam kde nestaví, je chtějí, protože mají lepší (často zahraniční) vagóny. Pak R, které obsluhují střední sídla na trati, Sp, co obslouží střediskové obce jako Rájec-Jestřebí apod., a nakonec Os. Pokud bychom chtěli mít hodinový takt, tak to máme 5 spojů do hodiny, jinak musíme ředit na 2hodinový takt. Před časem se tu psalo, že právě ten rychlíkový takt má na mále. A pokud tu Třebováci otvírají 13. komnatu (rozšíření) zastavování EC v České Třebové, pak je třeba tu místnost vyvětrat pořádně a vylezou z toho Svitavy, Ústí nad Orlicí a Blansko (tu Třebovou jsem jim nakonec stejně zazdil). Proč ne? Když to bude vyřešeno koncepčně. I když, přiznávám, je to určitá rezignace na rychlé spojení Brno - Praha. Ale znovu opakuji, při použití nových lokomotiv, se pár zastávek navíc nemusí poznat, ať řeknou zdejší fírové, co to čtou.

Stále se ukazuje, že není problém, jaká kategorie vlaků v ČT staví, ale to, jak vypadá.

Railpic:

Prodej slotů byl asi rozhodující, ale myslím, že na Airways.cz jsem četl, že v tom taktéž hrálo roli, že většina pasažérů byla point-to-point, takže bylo těžké konkurovat nízkonákladovým dopravcům. Ale nevím, letectví nerozumím, ale snažím se to sledovat, abych měl přehled. Odnesl jsem si sdělení, že plné letadlo ještě neznamená zisk - a naopak poloprázdný let může být ziskový.

Jugy:

Přiznám se na rovinu: jsem laik, jenom mě baví špekulovat nad jízdními řády. Vzděláním jsem ekonom. Nemohu tedy potvrdit, zdali se jedná jen o slangový, nebo již o kodifikovaný výraz. Možná vám odpoví zdejší odborníci na dopravní plánování Michal Drábek nebo Nádražák. Já to chápu jako linku - soubor spojů se stejnými vlastnostmi v pravidelném intervalu, v taktu.

Věřím, že mě to z této diskuze nediskvalifikuje, protože do budoucna dopravní plánování bude muset stále častěji přecházet na objednavatele, který musí myslet nejen technicky, ale také ekonomicky (aby věděl, co si objednává - na co vypisuje výběrové řízení - a kolik to tak asi může stát). Doprava, a zvlášť železniční, je multioborový žánr.
registrovaný uživatel M 
28.01.2011 (20:46)  
Busman - ja tam porad jeden rozdil vidim, ale mozna ze to vidim spatne a oprvadu se necham klidne opravit.
V Rakousku jezdi RJ jakoze top (rychly) vlak a potom EC/IC jako min top (mene rychly) vlak. Jenze soucasne je to i ten nejhorsi vlak - nebo ne (regionalni vlaky v potaz neberu)? Ten RJ je zcela na urovni naseho SC (myslim zastavky). Nejak to nedokazu presne vyjadrit, ale chci rict, ze oni maji dve urovne vlaku, zatimco my mame tri a v useku Praha-CT vlastne ctyri, protoze mezi EC smer Brno a smer Olomouc je rozdil velky.
Kdyby nejake "SC" jezdilo i na Brno (mohly by to byt treba i ty stavajici EC), tak necht horsi urovne (cili rychliky a EC na Olomouc) jedou jako stavajici rychliky. Tyhle vlaky necht jezdi treba po pul hodine nebo co ja vim. Problem je, ze prave ted by kazdy vlak mel jinou soupravu a nevim, jak by to vychazelo s nejakou jednotnou jizdni dobou

Takze tenhle muj pohled skonci tak, jak to vicemene je uz ted - v CT stavi hodne vlaku, ale ne ty uplne elitni.
Na druhou stranu uznavam, ze pokud se na to podiva nejakym "komercnim" pohledem nebo cim, cili at ty nejlepsi vlaky zastavuji vsude a to i za cenu nejake (urcite) rezignace na rychlost a efekt zajmu v tech mensich stanicich vyvazi negativa, tak....
28.01.2011 (20:33)  
Busman: je to mimo téma, ale když už jste to nakousnul: Podle zdrojů zevnitř byla linka do Londýna pro ČSA zisková, dokonce velmi zisková, ale v jejich situaci převážilo okamžitých 400 mil. v hotovosti, které dostaly za přistávací práva v Londýně.
registrovaný uživatel Jugy  mail  
28.01.2011 (20:10)  
Busman: není potřeba se omlouvat, mě to fakt zajímá. Najdu někde na téma "vrstvy v GVD" nějakou literaturu (link), nebo je to jenom slang místních přispěvatelů a v praxi se nic takového nepoužívá? Díky za odpověď.
registrovaný uživatel Busman 
28.01.2011 (18:32)  
M:

IC ÖBB nezastavují jen na konci trasy, zastavují průběžně všude.
Linie Wien - Villach: 368 km, 10 zastávek
Wien - Salzburg: 317 km, 9 zastávek

Zjednodušeně: IC mají úlohu našich rychlíků. Rychlá "vrstva" (Jugymu se omlouvám, ten výraz jsem v příspěvku opravdu použil nadměrně, až mě to zpětně bije do očí) jsou RailJety a ICE. Čili výhradně ve směru Wien - Linz - Salzburg (dá se přirovnat k naší relaci Ostrava - Praha). Ovšem nutno podotknout, že ÖBB žádní mistři v taktu nejsou.
registrovaný uživatel M 
28.01.2011 (18:08)  
Busman - zeptal bych se na to Rakousko. Kde tam naleznete to, ze dalkovy vlak uprostred trasy stavi i v mesteccich? A vynechejme treba Bad-Gastein-Tal, kde zadne jine vlaky nejezdi a tudiz je snazsi, aby tam zastavovalo EC, nez aby se kvuli par lidem vypravoval extra vlak. Toto ale neni pripad CT, ktera nezastavovanim EC o vlakove spojeni spojeni.
Pozn.: Rakousko nevybiram ucelove, jenom, ze to tam "znam" a je mi blizsi (kdyz nic jineho, tak z tech uvedenych zemi je to jediny soused:)
28.01.2011 (17:32)  
pekař:
Ano, mám na mysli konkrétní vlaky.
registrovaný uživatel Jugy  mail  
28.01.2011 (16:17)  
OT: Poslední dobou se tady na ŽP už skoro nejezdí vlakem, ale EC vrstvou, Sp vrstvou, Os vrstvou... Kde bych si mohl něco o těchto "vrstvách" přečíst, abych na to 20 let po úspěšně dokončené VŠDS nemusel koukat jak na zjevení a byl taky trochu "in"? Děkuji za případné odkazy.
registrovaný uživatel Busman 
28.01.2011 (15:41)  
Teď dostanou vyrážku Zastavovači i Projížděči:

Koncepčně by mi vůbec nevadilo, kdyby vrstva IC zastavovala v sídlech 15.000+. Nejsme Německo, co se týče dopravních konceptů, můžeme se inspirovat v zemích s podobnou rozlohou a obdobným sídelním uspořádáním (milionová metropole a krajská centra se 100.000 obyvatel, kterým se říká "velkoměsta"). Tedy v Rakousku a Maďarsku, částečně ve Švýcarsku a Belgii. Když si ČR porovnáme s Rakouskem a Německem, uvidíme v plné nahotě, že rozdílné kategorie vlaků mohou v daném kontextu hrát úplně stejnou roli v dopravní obsluze území: IC ÖBB = R ČD = RE DB.

Vzhledem k této sídelní struktuře (a nenalhávejme si, že Brno je největší město v ČR, protože Praha je kraj) - a výše uvedené země našeho typu to potvrzují - není udržitelné mít na jedné relaci až 5 vrstev (Os, Sp, R, IC, SC). Je to na úkor délky taktu. Stačí 3 vrstvy v kratším taktu: Os, Sp a IC s kompromisním počtem zastavení. Vrstva SC je v současnosti rentabilní jen na lince Ostrava – Praha. Podívejme třeba na IC linii ÖBB Wien - Graz/Villach a další rakouské relace: http://www.oebb.at/de/Fahrplanauskunft/Aktuelles_Kursbuch/index.jsp Při použití nových lok. ř. 1216/380 nemusí ani dojít k prodloužení současných jízdních dob postavených na lok. ř. 350/362. Problém tedy skutečně není v počtu zastávek, ale v kvalitě souprav a jejich čistotě (viz můj příspěvek v této diskuzi dne 27. 1. v 6:22).

Po těchto (teprve) úvodních tezích otevřeme Pandořinu skříňku zastavování IC/EC vrstvy mezi Brnem a Pardubicemi. Ale nebojte, nebudu drsný jak ÖBB.

Blansko (21 tisíc obyvatel). Z obchodního hlediska je rozhodně zajímavější než Česká Třebová. Proč? Protože v relaci Blansko – Praha jsem schopen úspěšně konkurovat D1, protože po trati jsem k Praze blíž. Dokonce v Blansku jsem schopen dosáhnout vyššího tržního podílu na přepravách Blansko – Praha než v samotném Brně (v relativních počtech). A proč je zajímavější než Česká Třebová, kde jako železniční dopravce mám pozici vůči IAD ještě lepší? Právě kvůli tomu, jste na mě závislí, a proto máte méně citlivou poptávku na kvalitu i na cenu. Budete jezdit i v humusovaným Béčku, protože nemáte na výběr, budete vrzat zubama, ale stejně do toho vlezete. Byznys je o penězích. A to není pěkné. Ale nebojte, Béčka nepřeji ani vám.

Skalice nad Svitavou, Boskovice, Kunštát, Letovice (21 tisíc obyvatel). Dohromady dobré, asi by se to dalo svážet autobusy k nádraží v Letovicích (k IC/EC na Prahu), ale přepustil bych to vrstvě Sp. Ovšem ÖBB by se zastavením žádné problémy neměly.

A teď to teprv začne být zajímavé. Choceň (Vysoké Mýto, Týniště nad Orlicí), Ústí nad Orlicí (Letohrad), Česká Třebová, Svitavy. Už z tohoto plyne, že Česká Třebová nemá spádovost žádnou a není o nic lepší než na první pohled nejslabší Choceň. Lanškroun lze totiž stejně dobře vázat autobusem na Českou Třebovou (směr Praha, Olomouc) jako na Svitavy (směr Brno). Pro spojení na Brno jsou Svitavy pro Lanškroun dokonce výhodnější, stačí se podívat na trasování silnic. To, že má Česká Třebová terminál, „který závidí i Pardubice“, nehraje roli, protože obdobný terminál by měla mít všechna výše uvedená města. A pokud ho nemají, napájecí autobusové linky mohou alespoň zajíždět k nádraží. Ulice k nádražím vedou. Takže bych brněnskou IC/EC vrstvu nechal zastavovat ve Svitavách a pak až v Ústí nad Orlicí. K tomu proloženě olomouckou IC/EC vrstvu v Chocni a České Třebové. Takže spojení do Prahy má každý přímé a komfortní (pragocentrismus je realita, protože v Praze trvale žije 12 % populace – nejsem z Prahy, pozn. autora). Ústí nad Orlicí si na Olomouc popojede do České Třebové (po trase) a Choceň s Českou Třebovou na Brno si popojede do Svitav. Popojedou si vrstvou Sp (modernizované Bdmtee, nebo jednotka koncepce Flirt), anebo jí mohou pokračovat do Brna přímo, jen o něco pomaleji, organizace obdobná jak na trati 70 MÁV (v obvodu IDS JMK již nestaví): http://www.mav-start.hu/res/2010-2011_e-book_net-v4.pdf Kompromisem v podobě přípojů, vlakových i autobusových, lze toto polycentrické uspořádání obsloužit velice dobře, rychle a komfortně, i když Třebováci budou řvát (ale stejně pojedou – viz výše).

A na závěr: proč není rentabilní SC vrstva Brno – Praha? Protože s časem 2 hodiny 20 minut nejsem schopen konkurovat IAD, jsem na úrovni žlutého autobusu, kterému zas nemohu svým prémiovým produktem konkurovat cenou. Kdybych šel pod cenu, tak Pendolíno sice naplním, na pohled to bude úspěšné, ale finančně by to bylo pouštění žilou. Ze stejného důvodu opustily ČSA linku Praha – Londýn. Dokud se nedá Brno – Praha za 1:55, tak to dobře nevidím.

To byl můj nejdelší příspěvek na Želpage. A teď do mě!
  1 2 3 4 5 ... 28      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko