..: Komentář: Česká Třebová nepotřebuje více vlaků, má jiné problémy :..

350.015, EC 30273 Jaroslav Hašek, Kúty, 7. 7. 2009, foto: KuTom Česká Třebová — Čtyřiačtyřicet – tolik přímých vlaků dnes spojuje šestnáctitisícové město Česká Třebová s Prahou. Přesto jeho starosta loni požadoval, aby v tamní železniční stanici zastavovaly bez výjimky všechny vlaky EuroCity jedoucí v relaci Praha – Brno. Trnem v oku mu byla část těchto spojů, které dnes podle objednávky ministerstva dopravy tamní stanici projíždí. Poté, co s podobnou iniciativou před rokem neuspěl, začal se podle ČTK starosta Jaroslav Zedník dožadovat zastavování dvanácti vlaků EuroCity opět 24. ledna 2011. Nejvíce mu přitom vadí vlak EC 273 Jaroslav Hašek, který ve směru z Prahy zastavuje v nedalekém okresním městě Ústí nad Orlicí. Důvodem je přípoj na mezinárodní vlak do polského Kłodzka. I přes nadstandardní vlakové spojení, a to zejména v porovnání s okolními městy regionu, však vedení České Třebové považuje zastavování všech dálkových vlaků za svou prioritu.

Zastavování Jaroslava Haška v patnáctitisícovém Ústí nad Orlicí, které na českotřebovské radnici vyvolalo vlnu nevole, je ve skutečnosti dočasnou záplatou. V průběhu konstrukce grafikonu byl totiž v rámci škrtů zrušen původní přípoj od Pardubic a Prahy, což by pro spojení z Prahy do Kłodzka znamenalo dvouhodinové čekání v Ústí nad Orlicí. Zastavení vlaku EC proto bylo operativně zapracováno do jízdního řádu jako ad hoc náhrada. Dočasném charakteru tohoto řešení si je vědomo jak ministerstvu dopravy, tak i Pardubický kraj – přesto se z něj stalo výbušné téma komunální politiky.

Pohled do jízdního řádu vše prozradí

Českotřebovský starosta Jaroslav Zedník dosud neakceptuje četné argumenty, proč vlak v jeho městě nestaví. Pohledem do jízdního řádu třeba zjistíme, že zde 10 minut před příjezdem „Haška“ staví jiný vlak z Prahy: EC 121 Košičan, který tak obslouží cestující z Prahy, stejně jako ty, kteří pokračují dále na Moravu. Ve směru na Brno zde ovšem chybí rychlík, zrušený právě podzimním škrtem ministerstva dopravy. Jako náhrada se tu nabízí pouze EuroCity o hodinu dříve, nebo rychlík o cca. 40 minut později.

Starosta se proto rozhodl sám vyzkoušet, zda předmětné EuroCity dokáže i po zastavení v jeho městě dojet do Brna včas. Pro svůj experiment využil možnosti objednat si mimořádné zastavení vlaku a uhrazení zpoždění, způsobeného touto předjednanou mimořádností. Hašek dojel do Brna včas – což ovšem není nic překvapivého. Vlaky EC mají jízdní doby dimenzované na nejpomalejší soupravy, resp. lokomotivy, jaké se během hodinového intervalu na expresní lince Praha – Břeclav vystřídají – a souprava vlaku 273 patří k těm rychlejším.

Česká Třebová je obsloužena v meziregionální dopravě dvouhodinovým intervalem do Ostravy, hodinovým intervalem do Brna, Olomouce i Prahy. Přesto si její představitelé myslí, že spojů potřebuje více. Porovnáme-li přitom absolutní počty přímých vlaků, dostaneme se k číslům, které městu v okrese Ústí nad Orlicí může závidět nejedno krajské město. V roce 2003 byly v nabídce tři desítky přímých spojů do Prahy, v roce 2011 už jejich počet přesahuje číslo 40. O tisíc obyvatel lidnatější Svitavy přitom ani dnes nedosahují počet spojů, jakým se Česká Třebová honosila již před 7 lety. Z okresního centra Ústí nad Orlicí je pak mnohdy možné do Prahy cestovat jen přes Českou Třebovou, což znamená zbytečnou (a tarifně neošetřenou) zajížďku proti směru cesty.

Toto absolutní číslo ohromí ještě více, srovnáme-li možnosti přímého spojení do metropole s krajskými městy jako Plzeň, Hradec Králové nebo Ústí nad Labem. Ani jedno z nich nedosahuje skvělých 44 vlaků denně (v jednom směru, bez posilových vlaků). Ústí nad Labem jich má k dispozici 29, Hradec Králové 16 a Plzeň 19.

Argumenty: uzlová stanice, spádová oblast a dopravní terminál

EN57-1951 PKP na Os 15121 (Ústí nad Orlicí - Kłodzko), foto: Petr DunglStejně jako před rokem, jsou i teď ve hře ty argumenty, které zdůrazňují důležitost České Třebové jako centra regionu. Argumentace starosty Zedníka vychází především z faktu, že Třebová je uzlovou stanicí, což ovšem znamená jediné: stýkají se zde trati 010 Praha – Česká Třebová, 260 Česká Třebová – Brno a 270 Česká Třebová – Bohumín. Pojem „uzel“ je podvědomě umocněn faktem, že obvod stanice je jedním z největších v republice, byť za tuto zvláštnost vděčí zejména prostorám depa a seřazovací stanice nákladních vlaků. Má-li ovšem reálně fungovat jako uzel, pak víc než zahuštění spojů potřebuje přípoje, zejména v problematickém směru od Brna na Olomouc, v němž přes Českou Třebovou za současného stavu nelze zavést rozumné přímé vlaky.

„Spádová oblast České Třebové neexistuje,“ tvrdí svorně autoři loňské iniciativy proti zastavování vlaků EC v tomto městě, adresované ministru dopravy. Česká Třebová se svými šestnácti tisíci obyvateli není jednoznačným centrem regionu – ne v kontextu porovnatelných, či větších měst jako Svitavy, Ústí nad Orlicí, nebo také menších měst Litomyšl, Letohrad, Lanškroun či Moravská Třebová. V odborné terminologii se o takové oblasti mluví jako o polycentrické. Dobrou obslužnost je v takovém případě nutné zajistit pro všechny, nejen jeden z významných bodů regionu. U diskutovaného EC 273 navíc trvá otázka, zda by vyjma České Třebové neměl obsluhovat také Přelouč, Choceň, Svitavy, Skalici nad Svitavou či Blansko. Z mezinárodního vlaku by se pak ale stal meziregionální spěšný vlak do Brna, zatímco na požadovanou rychlost přepravy do Brna by cestující mohli zapomenout.

Česká Třebová dále v loňském roce nákladem 200 milionů korun zrekonstruovala přednádražní prostor, v němž se nachází autobusové nádraží. Z této sumy přitom 145 milionů poskytl ROP Severovýchod díky státní a evropské dotaci. Výsledkem je reprezentativní dopravní terminál, podzemní parkoviště, lepší možnost parkování jízdních kol, bezbariérový přístup v rámci terminálu i do nádražní budovy ČD a nový informační systém pro cestující. Starosta Zedník již v minulém roce tvrdil, že bez vlaků EuroCity bude investice znehodnocena. Podobně rozsáhlý dopravní terminál však v uplynulých letech otevřelo např. krajské město Hradec Králové, do kterého však vlak InterCity, natož EuroCity od zavedení těchto kategorií nezavítal ani jednou. Přesto zde o zbytečné investici nemůže být řeč. Podobně jednoduchý přestup vlak–bus najdeme např. také na východním nádraží v Opavě, která jako okresní město žádný přímý spoj do Prahy ani Brna nemá. Terminál může totiž stejně dobře sloužit cestujícím osobních a spěšných vlaků či rychlíků – důležitá je jen a pouze návaznost různých druhů veřejné dopravy.

Problémy jsou, tak je řešme

Dopravní obslužnost ústeckoorlicka není ideální – např. chybí jmenovaný rychlík v hodinovém intervalu Praha – Brno s odjezdem kolem 11. hodiny dopolední z Ústí nad Orlicí. Takový spoj by obsloužil všechna významná sídla na trati, nejen Českou Třebovou. Druhá věc je, že kvalita souprav těchto rychlíků absolutně neodpovídá současným potřebám – stejně jako jinde v republice. Právě nevalná úroveň rychlíků bude patrně nejdůležitějším skrytým důvodem, proč vedení Třebové volá po značce EC.

Pokud si některý aspekt zdejší dopravy žádá bezodkladnou pozornost, je to především stanice. Ta nutně potřebuje opravit většinu nástupišť a doplnit je o bezbariérový přístup, stejně jako zrekonstruovat kolejiště a zabezpečovací zařízení. Tyto investice jsou ale ministerskou „superkoncepcí“ oddáleny až za funkční období současné vlády, a ačkoliv lze problémy jednoznačně pojmenovat, pozornost veřejnosti a médií je místo toho strhávána k nepodstatným detailům, které navíc od prosincové změny jízdního řádu budou minulostí.

Zdroj: ČTK/Finanční noviny, ČT 24, Regionální rada Severovýchod, ŽelPage


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 26.1.2011 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád Komentáře

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4 5 ... 28      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Busman 
01.02.2011 (11:20)  
land:

Problém sídelní struktury v této oblasti je, že zde není žádné přirozené spádové centrum, a tudíž všechna města jsou si rovnocenná. Přičemž celkový počet obyvatel je velice zajímavý, a proto není možno oblast přehlédnout. Nabízí se 2 řešení:

VARIANTA A:

IC ve směru Přerov zastaví Choceň, Česká Třebová
EC ve směru Břeclav zastaví Ústí nad Orlicí, Svitavy (a Blansko),
vůči sobě jedou proloženě (v úseku Praha - Pardubice)

Přípoje vlakové:

Os Týniště nad Orlicí - Choceň - Ústí nad Orlicí, proloženě s
Os Litomyšl - Choceň - Ústí nad Orlicí (ano, nafta pod elektrikou)

Os Králíky - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová (ano, vratná souprava + elektrika měla být až do Králík)
Os Moravská Třebová - Česká Třebová

Sp Česká Třebová - Svitavy - Brno

Přípoje autobusové:

Lanškroun - Česká Třebová (ano, asi to bude lepší)
Lanškroun - Svitavy
Moravská Třebová - Svitavy
Litomyšl - Svitavy

VARIANTA B:

Ponechat současný stav, ba s břeclavskými EC tu vůbec nestavět, a na rychlíky pořídit Bmz.

Váš odpor k taktu chápu, umí plošně obsloužit území, avšak nedokáže reagovat na místní, zcela konkrétní požadavky. Musí se mu trochu přizpůsobit (nemohou všechny školy na trati začínat v 8:00 na minutu přesně). A proto v žádné zemi není doveden k úplné dokonalosti.

Pokud se Vám výše uvedené varianty zdají jako výsměch železnici, navrhněte něco vlastního. Jinak s Vámi souhlasím, téměř ve všech bodech.
01.02.2011 (10:10)  
land:

Samozřejmě, že dálnici (či rychlostní silnici) může konkurovat pouze VRT.
Já se dokonce domnívám, že mezi Prahou a Brnem by se vyplatila spíš VRT (s intervalem spojů po 30 - 15 min), než rozšiřování D1 o 3. pruh, kterýžto šílený nápad někteří politici berou vážně (!).
Stavbou vhodných spojek by se dále vyřešily relace Praha - Vysočina a Vysočina - Brno atd. (klasickými soupravami na 200).
Zbývá vyřešit tarif, aby byl ekonomicky udržitelný, ale ne o moc dražší než současný. Včetně výrazných slev v přepravních sedlech, aby se nám vlaky vytěžovaly co nejrovnoměrněji.

Nicméně i VRT jsou u nás z jakýchsi podivných důvodů tabu - stejně jako projíždění Třebové :-).
registrovaný uživatel Busman 
01.02.2011 (6:27)  
M: Souhlasím. Problém je, že u nás jedině IC/EC mají vozy jakžtakž na úrovni (chybí jen údržba a úklid). Jenže tato kvalita (a ještě o něco vyšší) by měla být standardem, nikoli nadstandardem.
registrovaný uživatel land 
01.02.2011 (1:36)  
No rekord 219km/h i jeho stáří je tu jistě dobře známo, nakonec u nás vyrobená technika jezdila trasu Moskva-Leningrad kolik desetiletí zpátky s jakou maximálkou?

Jenže jim to tak rychle doopravdy jezdilo a nám? Skutek utek.

Ovšemže nikomu nelze bránit v dalších 300 příspěvcích na téma :"Proč nezastavit tímto vláčkem v jednom zapadákově a blahodárný vliv na takt v širokém okolí, zahraničí nevyjímaje."

Průser je jinde a vytrvale roste. Rychlé mašinky potřebují dostatek rychlých vagónků, nepřerušeně rychlé trati, nenasírací jízdní řády a nezasrané hajzly. Třeba za peníze nerozkradené na koridorech. Dvojkolí zdar.
01.02.2011 (1:17)  
Jak jsem se níže zmiňoval o rezervách v jízdních dobách - jeden z rychlíků (s 362) dokázal na trase Pardubice - Brno (151 km) se sedmi zastávkami zkrátit 22 minut, tj jen 98 minut (Původní jízdní doba byla 120 minut). EC mají nyní psáno 103 minut!

Takže i fírové dokážou se starou technikou zajet slušné časy
registrovaný uživatel land 
01.02.2011 (1:06)  
K smíchu, k pláči, k útrpnému pozdvižení očí... Z namátkou uvedených, leč podstatných důvodů.

1) Dvacet let se tady zvysoka a proudem sere na cestujícího, ať už v regionální, nebo i v dálkové dopravě (železniční dopravu mám na mysli, ano správně). Dvacet let oborová periodika (Historie, Současnost, Modely Železnice, Dráha apod.) upozorňují na nesmyslné proškrtávání starých jízdních řádů a výrobu naschválů v nenávaznostech. Trvalo dlouho, než i na tak zaměřeném serveru, jako je Želpage, kdosi ze správců a to až po upozornění byl schopen dopočítat se počtu tratí z diskutované lokace prýštící. Smutné. Bylo to označeno za detail, no já myslím, že je to naopak docela podstatný vstup. Proběhlo tu mnoho kombinací, posunů a úprav tras a vlaků, kterak se obejít bez zastávky EC na jedné stanici v ČR. Gigantické úsilí. A kolik diskutujících použilo své logické argumenty oboustranně a nezaujatě pro případ, kdy by spoje naopak tamtéž mezi sebou hrály, navazovaly, přivážely si cestující? Ani jeden. Ještě smutnější. O co tedy přesně jde už 20 let, cestující dostat do vlaků nebo z vlaků???

2) Jen velmi opatrně, po špičkách se 20 let chodí kolem skutečné příčiny - za 20 let NIKDO z geniálních stratégů za velmi slušné příjmy nevyřešil nejbanálnější - uvést hajzly a interiéry vagónů do přijateného stavu. Od 90 let časopisy o dráze kritizují záměr uvést pár vzorových rychlíků na pár tratí a zbytek nechat shnít. No, když už se to ale povedlo a my máme, co jsme chtěli, neměli bychom se divit, že se lidi chtějí vozit právě těmito vlaky. Určitě pokud pro vnitrostátní dálkovou dopravu, o regionální raději nemluvě, nezbývá nic než to, co bylo před dvaceti lety, jen to má dva křížky na hřbetě navrch. A těch pár modernizací, ke kterým se někdo probudil s generačním zpožděním situaci jak vidno nezachrání, o kontaktu se západní Evropou raději pomlčme.

3) Ani jeden z téměř tří set příspěvků se ani nepokusil reagovat na Miroslava Zikmunda, který namítl, že pokud se jede v taktech a co se tuhle ušetří se jinde bez užitku prostojí a tudíž nula od nuly pojde... Řeči se vedou, ale smysl trochu utekl, byl-li vůbec kdy obsažen, že?

4) To nejhrozivější závěrem. Jak naznačil XZbysek - R35 z HK do Mohelnice bude pro severní tah Pha-Ostrava tímtéž, čím je lepší panelové nástupiště D1 pro tah Pha-Brno. Konečná pro jakékoliv úvahy o konkurenceschopnosti dráhy proti silnici i na této relaci. Detaily rozebral Busman. Jak to, že 300 příspěvků řeší jedno zastavení vláčku v jedné staničce a ne efektivitu vynaložených (a závratných) peněz na "koridory" srovnatelné cenově s drážními tělesy pro TGV???

Cenou, časem, komfortem, tím vším silnice dráhám utíká čím dál rychleji a bude ještě víc. Kardinální chyby, nebo možná úmyslné podrazy přinesly své plody. Budiž. Že si GŘ ČD bude hledat 20 let zástupná a nesmyslná témata, čekal jsem to, budiž. Ale oborový server, článek, který lze smáznout jediným příspěvkem o jedné větě a pokračující diskuse jen za podmínky ignorování toho příspěvku na něm (jinak totiž můžou všichni končit a předejít ztrátě času) a diplomové práce na stejné téma? To už si dělají z dráhy legraci i její fandové? TO jsem nevěděl..
registrovaný uživatel M 
01.02.2011 (1:05)  
Busman - ano i ne... Jde tak nejak o to, ze pokud mame (v teto diskusi aspon) prijmout rakousky system, tak musime rict, co patri do kategorie "railjet" a co jenom "intercity". Problem (pokud to je problem) je, ze v intercity by mohla skoncit jak Vindobona, tak i rychlik Praha-Veseli:(
registrovaný uživatel Jugy  mail  
31.01.2011 (11:55)  
Díky, mrknu na to. J.
31.01.2011 (11:28)  
Jugy:
Najdu někde na téma "vrstvy v GVD" nějakou literaturu (link), nebo je to jenom slang místních přispěvatelů a v praxi se nic takového nepoužívá?

Online bohužel asi přímo žádná literatura. Když si ale zadáte do Googlu "angebotsstufen personenverkehr", vypadne vám (v němčině) vyhláška např. kantonu Luzern, kde jsou ony vrstvy definovány.
U podrobnějších zdrojů je už potřeba zainvestovat - skripta System- und Netzplanung. Určitě 1.2, kap.3
http://www.ivt.ethz.ch/oev/publications/skripte

Pokud studujete na ČVUT FD, můžete nějaký čas počkat - skriptum by se časem mělo objevit ve fakultní knihovně.

Zdroje v angličtině mi nejsou známy a je otázka, zda existují.
31.01.2011 (10:06)  
Jugy:
Myslím, že definice uvedená Busmanem je v pořádku.

S pojmy vrstva (resp. segment) vlaků pracuje např. Koncepce dopravy Plzeňského kraje, kterou snadno objevíte googlem.

Případně bych si dovolil doporučit diplomovou práci Tomáše Záruby, ve které je toto zpracováno v kapitole 3 v části nazvané Segmentace nabídky. Ta ale pokud vím na internetu dostupná není.
  1 2 3 4 5 ... 28      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko