..: Drážní inspekce zveřejnila statistiky roku 2010 :..

titul_přejezd, foto: Chary Praha — Černé statistiky za rok 2010, které 5. ledna vydala Drážní inspekce ČR, jsou neúprosné — na železnici přibývá nehod i zraněných způsobených řidiči motorových vozidel. První evidovanou nehodu v této smutné statistice byla srážka automobilu s vlakem v Halenkově, která se stala necelých šest hodin poté, co se začal psát rok 2010. Podobně vypadal i poslední zápis do statistiky z 28. prosince 2010, kdy u zastávky Stráž nad Nisou opět došlo ke srážce automobilu na přejezdu i přes to, že výstražné zařízení bylo funkční. Více či méně podobný scénář měly další nehody v minulém roce, stejně jako i první nehoda tohoto roku. Minulý rok však došlo k nárůstu smrtelných nehod o 12 % a počet 38 mrtvých na přejezdech z roku 2009 byl v roce 2010 vyrovnán již v září.

Od roku 2005, kdy se stalo na železnici celkem 2855 nehod, jejich počet stále klesal až do roku 2009, kdy byl jejich celkový počet 1466, v minulém roce bylo zaznamenáno 1656 nehod, zraněných však bylo méně než v roce 2009, z celkového počtu 277 klesl na 269. V roce 2010 se událo na železničních přejezdech 277 nehod, při nichž bylo 128 osob zraněno a 47 nehody nepřežilo. Počet střetnutí s účastníky pozemních komunikací na přejezdech se tak oproti roku 2009 navýšil o 21% a to je nejvíce od roku 2003, kdy byl počet střetnutí vlaku s automobily, motocykly, cyklisty a chodci celkem 298. Nejvíce za posledních osm let umírali lidé na přejezdech právě v roce 2003, o život jich přišlo 68, zraněno bylo 156.

Smutná nej

přejezd kreslený Počet úmrtí na přejezdech se během roku 2010 vyšplhal na 241, což je o 26 více než v roce předešlém. Zraněných však bylo méně — v roce 2009 jich bylo 277, ale za rok následující „jen“ 269. Černým písmem se zapsal den 6. července 2010, kdy v Písku– při nejtragičtější nehodě na přejezdu zemřeli hned tři lidé i přes to, že byl přejezd vybaven výstražnou světelnou signalizací, která byla v provozu. 13 zraněných si vyžádala nehoda v Kamenných Žehrovicích 20. prosince, kdy se srazila motorová jednotka řady 814 Regionova s posunovým dílem. Škoda byla odhadnuta na 4,1 mil. korun. Nehoda s nejvyšší škodou, tedy na lidském životě i finanční se stala 28. června v Ústí nad Labem, škoda na trati byla 15 mil., na vlaku pak 50 mil. korun. Zraněno bylo 11 osob. Nejhorší bilanci mrtvých za posledních osm let, celkem 254, si nese i nadále rok 2005, stejně jako největší celkový počet 2855 nehod. Nejvíce zraněných (362) má červeným písmem zapsán rok 2008. Naopak nejméně nehod za posledních osm let se stalo v roce 2009 – 1466. Nejméně zraněných (227) zaznamenal rok 2003, rok 2007 zase přinesl nejméně úmrtí – 209.

Preventivní kampaně

Evropský den přejezdů, který připadá na 25. června, je jen jedna z mnoha preventivních kampaní ohledně bezpečnosti na železnici a železničních přejezdech. V České republice, kde byl v roce 2008 na 1000 km trati připadalo asi 26 nehod na přejezdech, čímž se umístila na 4. místě v celkovém žebříčků 22 vybraných evropských zemích, jsou tyto kampaně opravdu potřebné. Jde například o video „Na přejezdech chybují řidiči“, kampaně Drážní inspekce či jiné další. Je nutno dodat, že bezpečné jsou všechny přejezdy — každý varuje řidiče, ať výstražným křížem, často doplněné světelnou signalizací, nebo i závorami, které jsou jen doplněk. I přesto však účastníky pozemních komunikací ignorovány.

Zdroj: Drážní inspekce, Přejezdy.eu


Vojtěch Beran Poslat mail autorovi | 6.1.2011 (12:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Nehody a mimořádnosti

More from Česká republika (celá)


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Registered user JK ml. 
13.01.2011 (17:06)  
Honza: Hned po dostavbě koridoru přesně na tomhle přejezdu měl tatík mimořádnou událost...Jel směrem na ústí s rychlíkem do chomutova/chebu. Protijedoucí EC minulo přejezd a v momentu kdy tatík vjel na přejezd čelem lokomotivy závory došly do téměř plně otevřené polohy(a nezačaly se sklápět)....Celé se to nějak testovalo, zjistilo se, že je přejezd ve skříni špatně vydrátovaný (nevydrátovaný) pro tento případ či co...Existoval snad 200m úsek do kterého když vjely v určitém pořadí stejně dlouhé a stejně rychlé vlaky, přejezd poznal vlak jen jeden....Naštěstí se vlaky minuly tak na těsno, že do kolejí nikdo nestihl vlézt.Tuším že se tam tenkrát stejně jako dnes jezdí 90km/h....
Registered user tomik 
07.01.2011 (23:48)  
Vojtěch Beran: Omlouvám se za hnidopišství, ale že se jedná o úmrtí na přejezdech je uvedeno u obou dvou číselných údájů.
Registered user tomik 
07.01.2011 (17:46)  
Nevím, jestli je to jen můj osobní pocit, ale i po opakovaném přečtení článku se pořád nemůžu zbavit přesvědčení, že si v každém odstavci protiřečí a čísla nedávají smysl. Podle jednoho dostavce v roce 2009 zemřelo na přejezdech 38, podle dalšího po dalšího 215 lidí, opravdu se mi zdá, že je tenhle článek jeden velký chaos. Jestli je to způsobeno jen mým neporozuměním textu, potom se uctivě omlouvám.
07.01.2011 (16:47)  
Doporučuji navštívit muzeum zabezpečovací techniky v Hradci Králové, opravdu pěkné a zajímavé, spoustu si toho můžete vyzkoušet, úžasný průvodce a přejezdům je věnována celá jedna "kapitola" + model s funkčním výstražným zařízením.
Registered user Honza  mail  
07.01.2011 (14:25)  
Tohle bych mohl natočit kdekoliv a kdykoliv

http://www.youtube.com/watch?v=sxLuF0YZjm8 3:38

navíc nějaké kontrolování volnosti přejezdu při varovném stavu jak je vidět taky nikoho nanapadlo.

Další lahůdka tohoto přejezdu v Lovosicích je, protože je na koridoru pořád v permanenci, když následuje výstraha okamžitě po její anulaci, snaží se co nejvíce aut stojících v dlouhé koloně ještě přejet. Snad to natočím někdy.
Registered user Honza  mail  
07.01.2011 (14:16)  
Petr Lešek: Proč asi jsou snad u všech závor ty špičky břeven viditelně novější než ten zbytek? Nebo u obouatranných závor nového typu co se zvedají všechny 4 najednou celá břevna ve směru jízdy řidiče za přejezdem?
Registered user Honza  mail  
07.01.2011 (14:11)  
To, že řidič vjíždí na přejezd hned po zvednutí závor a nečeká až zhasne výstraha je asi v 99% případů. U oboustranných závor staršího typu (AŽD 71) je dobré, že jde nejdříve levá strana nahoru a pak pravá. U moderních systémů jdou všechny najednou, mělo by se ale u nich zajistit aby ten efekt znovupadajících závor bez přezváněčky nenastřal.

Jiří Hovorka: Smysl to má na jednokolejkách, kde je pravděpodobnost následného či protijedoucího vlaku ve stejném úseku téměř nulová.
Na tratích s vyšší traťovou rychlostí může jet další vlak hned za předchozím když se závory budou zvedat docela normálně, když bude trať vybavena autoblokem a nejezdí se na odhlášku.
07.01.2011 (14:06)  
Drahos Svestka: Tak nevím, jestli se k tomu mám přiznat, mně se před časem stalo, že jsem se takhle z blbosti nechal mezi závory za projetým vlakem zavřít, prostě jsem nepočkal, až se zvednou úplně, červená světla byla proti sluníčku. O čtrnáct dní později se to samé stalo na stejném přejezdu nějaké dodávce. Rozhodně to není "hypotetická situace". Od té doby šířím mezi řidiči osvětu: Počkejte až se šraňky zvednou úplně a soustřeďte se na červená světla! Věřím, že spoustu řidičů prostě nenapadne, že zvedající se závora může - aniž by dokončila zvedání - zase spadnout.
07.01.2011 (13:29)  
Opět se debata posouvá někam do zcela nepochopitelné roviny.Drtivá většina nehod na přejezdech je způsobena tím,že řidič gumokolu nerespektuje výstražné zařízení a ÚMYSLNĚ vjede na přejezd v době,kdy je PZZ v činnosti.A tady se řeší hypotetická situace,kdy na dvoukolejné trati zůstane řidič "uvězněn" mezi závorami.Kolik takových situací nastane...z celkového počtu nehod?
Correspondent or Member of ŽelPage MirKo 
07.01.2011 (12:58)  
Petr Lešek, Jiří Hovorka: No, z logiky věci by měly závory nejdřív dojít nahoru a po uplynutí předzváněcí doby jít opět dolu. Tuhle situaci jsem tam, ale neviděl ani nezkoumal, nenapadlo mě, že by to mohlo být jinak. Určitě budou výpočty předzváněcí doby jiné než u nás, delší.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko