Muj názor je ten, že to je další nehoda (vybavilo se mi nedávný Ústí n. L.), kdy je jako viník označenej člověk na trati/ve voze, ale skutečný viníci jsou přitom lidi ve vedení ČD, který kupojou vozy bez dostatečný brzdový výbavy, lidi u SŽDC, který nejsou schopný zajistit akutální úroveň zbezpečení na všech tratích (vlastně vůbec nikde) a samozřejmě lidi z MDCR, který je k tomu nutěj malým rozpočtem. Ale ty to samozřejmě neschytaj...

A k tomu hašteření o nárazu auta do vlaku a vlaku do auta a energiích asi takle...
Když to vemu fyzikálně, tak podle vzorečku pro kinetickou energii (Ek = 0,5mv^2) mi pro tu regínu vychází 1 209 877 J (ve skutečnosti to neni tak velká energie, nestačila by ani na ohřátí vody v bojleru). Pokud by auto mělo při nárazu do stojícího vlaku mít stejnou energii, muselo by jet skoro 180km/h. Stojící auto (nebo stojící barča) má Ek = 0.

Samozřejmě se energie nespotřebovala jen na deformaci. Barča byla odstavená, tudíž pro její pohyb (pokud se hnula) se musela překonat buď "parkovací" brzda plus valivý odpor (popojetí s otáčením kol) nebo síla statického tření o koleje plus smykového tření (popojetí smykem) - co bylo aktuálně menší. Stejnětak Regína měla aktivovanou dokonce rychlobrzdu, takže u ní se musely překonat obdobné (ne zrovna malé) síly, takže do deformace šla jen čast od 100% asi dost vzdálená.

Jen pro zajímavost souprava lokomotivy s deseti vozy jedoucí 160km/h (takový EC...) má Ek = 483 950 612 J. Auto dosáhne takové energie až někde kolem 3500 km/h. Proto je to na přejezdu vždycky masakr - kolik aut se testuje na boční srážku s jiným autem v 3500km/h? Samozřejmě v praxi dojde k tomu, že auto skokově zrychlí na skoro 160km/h a vlak zpomalí asi o 0,16km/h (!!!) (vlak předá autu 985 642 J). :-D Zbytek se spotřebuje deformací, bržděním a třením auta ... nebo spíš toho co z něj zbylo ... o koleje.

PS: Výpočty jsou zjednodušené a zaokrouhlené, slouží jen orientačně. Pro regínu jsem počítal m=40t a v=28km/h (do vzorečku je třeba dosadit v m/s). Pro EC počítám váhu 490t. Pro auto jsem dosadil rovnou tunu. Pro ohřátí vody jsem počítal z 20°c na 65°c, ta energie vyjde asi na 7 litrů. :-) Samozřejmě pokud mam někde chybu, tak mě proboha opravte! ;-)

Sim: samozřejmě potvrzuji, pokud se při myšlené srážce nedostane pokusná osoba "pod kola" ale zůstane "viset na čele" tak je to úplně jedno... změna rychlosti z 15kmh na 0 má na pokusnou osobu naprosto stejné účinky jako z 0 na -15kmh...
Pokud tam DenSha doplní ten šturc tak to už je samozřejmě jiná, to pak dopadne smyšlená testovací osoba v případě pohybující se loko "na placku" :)


DenSha: jenže ona se zdaleka ne všechna kinetická energie na srážce se účastnících předmětů přemění na deformaci, že? Ono totiž i po okamžiku srážky se ještě pravděpodobně (záleží samozřejmě na situaci) budou předměty nadále pohybovat nějakou rychlostí, která se postupně ještě bude spotřebovávat (i nadále) brzdícími brzdami, též různým třením trosek o trať a podobně...

ad Sim: Nejsem fyzik, takže berte s rezervou. Domnívám se ale, že záleží také, jaká to bude srážka. U dokonale pružné by se asi s těmi objekty přímo nic nestalo, ale: Po obou srážkách se všechny ty objekty zastavily a to jako následek srážky. Což znamená, že v podstatě všechna energie, kterou ta soustava před tím měla se přeměnila do energie deformační. Kinetická energie závisí na hmotnosti pohybujícího se tělesa přímo úměrně, proto je jasné, že v případě jedoucího R s Esem napáchá škodu daleko větší.
Ano, v případě toho auta to může být podobné snad jenom pokud se auto odmrští z kolejí a vlak se pohybuje dál rychlostí jen lehce sníženou. Jakou, to by se muselo spočítat. Když se ale srazí dva vlaky, obvykle je to oba zastaví.
V mém přirovnání s Bertou si to představte tak, že za ní bude šturc, když proti ní poběžíte. Zrovna tak vy budete opřený o šturc, až berta pojede proti vám. (šturc je ideálně pevný).

koleys to s tebou nemohu souhlasit... vyzkousej si co se stane kdyz 200 tun narazi do 20 nebo naopak rychlost muze byt konstatni nasledky budou rozdilne. protoze je rozdil zdali se pohybuje 200 tun 20 tun stoji nebo naopak. jou to lehke pocty 200 tun ti 20 odhodi 20 tun s 200 ani nehne:-) je to jen priklad. tak same je to auto vs vlak takze to neni jedno

odrazilo se to od sebe. jakmile jsem vysel z vlaku tak jak je to vyfocene tak to bylo. a take po mimoradne udalsoti se nesmi s nicim hybat vsechno musi zustat tak ja je. podle meho nazoru kdyby neutekl tak ho odvazi letecka zachranka ten clovek co byl ihned za stanovistem dopadl zle a myslim ze to na nem pujde videt do konce zivota

DenSha > z hlediska pouze tech dvou objektu je o uplne fuk. Ale fuk to neni, pokud je potreba jeste Bertu po srazce zastavit - jinak by me krome odrazeni naraznikem take prejela.

Mirosla Zikmund: Jistě, že může. Člověk je jen člověk, proto si myslím, že signalista měl zareagovat a vjezd nestavět, když musel bezpečně vidět na druhé zhlaví, kde se posunovalo. Není to jeho povinnost předpisová, zjišťovat volnost koleje v jiném, než ve svém obvodu, ale teková samozřejmá a morální.

Jiří Průša: S tím bohudík/bohužel, že si ESA pamatuje všechno do detailu s přesnými časy, jste to vychytal. Víme pro koho bohužel a pro koho bohudík, že jo...
Ten vjezd na obsazenou bych asi upřednostnil jako příčinu, ale stejně je celkem zbytečné o tom polemitovat, neboť vlastně víme jen to, že "do sebe vrazily vlaky".

Koleys:
Představte si, že běžíte rychlostí řekněme 15 km/h a narazíte do nárazníku berty. Nepříjemné, že? A teď si představte, že berta jede rychlostí 15 km/h a narazí nárazníkem do vás. Opravdu to bude mít stejný efekt jako v předchozím případu?

Koleys: Tohle by platilo pokud by vlak i auto měly stejnou energii. Vzhledem k jejich různé hmotnosti by musely mít různou rychlost (auto větší). Takže Tomáš Kraus má pravdu.

Staňa Kulatý : Já bych tady laicky neřešil co se komu nepovedlo.
Ona to může být prostá lidská chyba, výpravčí zjistil řádně volnost vlakové cesty, signalisté ve svém obvodu taky. Podle fotek se to stalo s největší pravděpodobností „v obvodu výpravčího". Výpravčí sice pohledem zjistí, že na koleji stojí lokomotiva, ale má zafixováno, že vlak jezdi pravidelně na určitou kolej, současně je tu křižování s vlakem 19707 a mechanicky prostě nařídí přípravu vlakové cesty na „obsazenou" kolej, ačkoli předtím zjistil, že kolej je obsazená ... prostě myšlenkové OKNO ... a pokud je ve stanici standardní řídící přístroj, pak podcenění použití mechanické upamatovací pomůcky, která by jej při obsluze „trkla" ...
Tohle se může stát každému ...