..: V Kamenných Žehrovicích se srazily vlaky, 13 zraněných :..

Srážka Os 19702 s lokomotivou 751.236 ČD Cargo v žst. Kamenné Žehrovice, foto: Drážní inspekce ČRKamenné Žehrovice — Srážka motorové jednotky RegioNova se stojící lokomotivou 751.236 v Kamenných Žehrovicích na Kladensku si dnes ráno vyžádala 13 zraněných, z toho jednoho cestujícího musel transportovat vrtulník LZS do střešovické nemocnice se zraněním hlavy. Provoz na trati 120 byl ochromen poté, co v 8.50 narazila souprava vlaku Os 19702 z Kladna do Rakovníka v rychlosti 28 km/h do lokomotivy ČD Cargo s jedním nákladním vozem. V úseku Kladno - Stochov byla přibližně do poledne zavedena náhradní autobusová doprava. Příčiny mimořádné události se vyšetřují, škoda na vozidlech byla prozatím vyčíslena na 4,1 milionu korun, z toho přibližně 4 miliony na jednotce RegioNova.

Srážka Os 19702 s lokomotivou 751.236 ČD Cargo v žst. Kamenné Žehrovice, foto: Drážní inspekce ČR Srážka Os 19702 s lokomotivou 751.236 ČD Cargo v žst. Kamenné Žehrovice, foto: Drážní inspekce ČR 

Podrobnosti zjišťujeme.

Další fotografie z místa nehody jsou dostupné na serveru Požáry.cz

Zdroj: České dráhy, Drážní inspekce ČR


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 20.12.2010 (11:42)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Nehody a mimořádnosti

More from ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
27.12.2010 (15:40)  
Staňa Kulatý : že signalista měl zareagovat a vjezd nestavět, když musel bezpečně vidět na druhé zhlaví, kde se posunovalo. ... promiňte prosím, ale než napíšete takovýto nesmysl, tak se podívejte na mapy.cz (letecký snímek), jak stanice vypadá ... Signalista na "kladenském" zhlaví "za roh" nevidí ...
Registered user Koleys 
25.12.2010 (17:02)  
Sim: Odpovím Vám takto:

Nejdříve nízká rychlost vlaku (,,by oko" 40 - 60 kmph); tvar prostoru pro posádku se po nárazu nezmění
http://www.youtube.com/watch?v=NaOAajuTf0Y&feature=fvw

Ve 125 km/h se auto totálně zdemoluje, ale všimněte si, že při hrnutí se už tvar vraku téměř nemění..
http://www.youtube.com/watch?v=Kw_HaLFt6WQ

Konec OT, pardon za něj, ale snad je to zajímavé téma..
25.12.2010 (11:02)  
milos: Zkus to kilo peří stlačit do rozměrů kila železa a pak to zkus :-P

1) Vztlaková síla působí i v plynech (ve vzduchu) a čim je objem části tělesa ve vzduchu ponořeného (v našem případě celé tělseo) větší, tim větší je vztlaková síla a tedy menší výslednice sil, působící na peří směrem k zemi.
2) Čim větší plocha (tedy u peří), tim je menší tlak (v našem případě působící na nohu).

Sry za OT, diskuse fakt zašla dost daleko :-D
Registered user milos  mail  
25.12.2010 (7:07)  
zdravim - to uz mi posledni dobou pripomina debatu na tema, co je tezsi!? jestli kilo zeleza, nebo kilo peri!?

najdou se taci, co mi tvrdi, ze je to stejne!!?
a ja se tazi: skutecne? i kdyz si to zkusite pustit na nohu?
:- )
Registered user Sim 
24.12.2010 (16:50)  
Koleys > jenze pokud se potka vlak s autem na prejezdu, nasledky prvotniho narazu se o narazu do zdi (lepe receno, do zdi vybaveny narazniky ve vysce hlav posadky osobniho vozu) prakticky nelisi. Ovsem nasledky nehod na prejezdech byvaji podstatne horsi prave proto, ze rozjety vlak pouziva vrak auta po prazcich hopsajici jako svuj airbag.
Registered user Koleys 
24.12.2010 (1:14)  
Sim: Ano, co píšete, já beru, ale tady už řešíte situaci PO okamžiku střetu. Pro střet samotný není nikterak významné, zda se vlakem tlačenému automobilu poškodí kola o pražce či jiné překážky (to už na výsledek nehody má pramalý dopad, pokud není kousek za přejezdem šturc :-D). To sčítání rychlostí v druhém odstavci je rovněž korektní, ale pro okolnosti střetu nic nepřinášející.
Registered user Sim 
24.12.2010 (0:57)  
Koleys > to by ovsem nesmel vlak (byt s rovnym celem bez narazniku) to auto hrnout pred sebou pryc z prejezdu a diky zadrhavani o prazce a jine prekazky ho nepouzivat jako svoji brzdu. Okamzik narazu je vec jedna, nasledne zastaveni vlaku (resp. sily, ktere k nemu vedou) dokazou nadelat paseku mnohem vetsi - a to jaksi u stojici zdi neni. V tom je ten zadrhel.

Teoreticky je fuk, jestli do sebe vrazi celne dva objekty jedouci 50, nebo zda jeden "dojede" druhy pri rychlostech 50 a 150. V realu ale dojde k tomu, ze v prvnim pripade (pri stejne hmotnosti obou objektu) po srazce uz oba stoji, kdezto v pripade druhem jsou to nerizene projektyly ritici se spolecnou rychlosti kolem 100km/h ...
Registered user Koleys 
24.12.2010 (0:14)  
Krutas57: Ale zase bych to tak nepaušalizoval, že nehody na přejezdech jsou hroznější než ty na silnicích.
Vezmu 2 příklady, kdy auto dopadne (po minimální aproximaci) stejně při stejných rychlostech nárazu.

1, Dvě stejná auta jedou proti sobě, každé z nich má stejnou počáteční rychlost. Obě dostanou smyk a narazí do sebe svými boky, kdy se každé z nich v okamžiku nárazu pohybuje 60 km/h. Obě se částečně zdeformují a zůstanou stát na místě střetu. (Úplně stejně by auto dopadlo, i kdyby nabouralo takto do pevné zdi)

2, Jedno auto z příkladu 1, uvízne na přejezdu, jede několikasettunový vlak s plochým čelem BEZ nárazníků rychlostí 61 km/h a nabourá do auta. Těsně po okamžiku střetu jede vlak již jen 60 a třeba začne zpomalovat brzdou(což však není vůbec důležité pro výsledek nehody).

Já tvrdím, že auto v obou případech dopadne stejně, přestože se může zdát, že tomu tak nebude, když se jedná o příklady s odlišně velkými energiemi. Avšak ta energie na deformaci auta je vždy ta samá - vlak "použije" jen zlomeček své obrovské pohybové energie na deformaci a rozpohybování auta, zbytek si zachová, protože se i nadále pohybuje rychlostí 60 km/h (včetně tlačeného vraku před sebou).
To je to, o co mi šlo, jen se asi neumím jednodušeji vyjádřit ;-).. Ale děkuji za příspěvky, fyziku - hlavně tuto část mechaniky, dynamiku - mám obzvláště rád, protože se aplikuje v nespočetných příkladech všedního života.
23.12.2010 (23:41)  
Koleys: Chcete tím tvrdit, že stojící auto dopadne stejně po nárazu zmíněného EC při 160 km/h jako kdyby do tohoto auta narazilo jiné auto jedoucí 3500 km/h??

Ne, jen že se musí při tom nárazu (popř. při následným brždění) spotřebovat stejná energie. Roli hraje hromada ostatních faktorů (všemožný odpory, úhel nárazu, tuhost karoserií, plocha nárazu (u vlaku nejdřív jen nárazníky), blablabla...). Tady se nedá takle "od piva" ani moc odhadovat...

Samozřejmě zrychlení je klíčový, jenže velkou roli hraje taky deformace. Ono totiž zrychlení je změna rychlosti za čas. Pokud bude malá energie nárazu, deformační zóny jí snadno pohltěj a změna rychlosti udělená rámu vozidla/posádce bude menší a navíc udělená během delší doby (= menší zrychlení). Ovšem pokud tý energie máme hafo, tak deformační zóna spotřebuje jen minimální část a během kraťoučkýho okamžiku, takže "chráněnýmu obsahu" se udělí větší zrychlení. A k tomu, samozřejmě, pokud se auto zderformuje tak, že rozmačká pasažéry, tak na zrychlení už nezáleží...

A praktickej důkaz je, že škody na autech i pasažérech jsou u nehod na přejezdech o hodně větší, než na silnici (i při nižších rychlostech). Stačí se podívat na fotky kdy šukafon nebo regína srazí auto na přejezdu na nějaký lokálce. Malej vláček, rychlost do 60km/h, ale to auto stejně skončí úplně na sr... na šrot.
Registered user Koleys 
23.12.2010 (22:54)  
Krutas 57:
..souprava lokomotivy s deseti vozy jedoucí 160km/h (takový EC...) má Ek = 483 950 612 J. Auto dosáhne takové energie až někde kolem 3500 km/h
Chcete tím tvrdit, že stojící auto dopadne stejně po nárazu zmíněného EC při 160 km/h jako kdyby do tohoto auta narazilo jiné auto jedoucí 3500 km/h?? Vyznívá to tak..

Jediná významná veličina, která rozhoduje o přežití posádky auta, je zrychlení a velikost změny rychlosti (delta v). Zrychlení je samozřejmě závislé na rychlosti a hmotnosti tělesa, které nabourá do stojícího auta.
Pokud vlak bude mít hmotnost 490 tun a rychlost 160 km/h, pak autu na přejezdu udělí rychlost 159,84 km/h.
Pokud vlak bude mít teoreticky vzato hmotnost 30 000 tun a rychlost 160 km/h (tedy více než šedesátinásobnou Ek), pak autu na přejezdu udělí rychlost 159,99 km/h. Auto a posádka dopadne s miniaturním rozdílem de facto stejně, přitom zde působí diametrálně rozdílné kinetické energie (, které v obou případech klesnou kvůli srážce s autem jen o několik setinek procenta z počáteční kinetické energie vlaku)..
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko