Sorry, už jsem byl línej koukat na čísla vlaků, která pořád mění. Bylo to 469. Rychlosti jsem měřil podle hodinek a hektometrů, takže na krátké vzdálenosti chyba 5km/h může být. V každém případě Brejlovec ze Zdic na Kařízek byl v pátek rád, že se vyhrabal na kopec +10 (rychlostí 45-55km/h) a zkopce do Plzně už moc nebrzdil, aby měl tak +5.

Jinak vím z vyprávění fírů, že po obnově trati 1971 Plzeň - Nepomuk se našli jedinci, kteří na laminátkách jezdili na konstrukční rychlost (s proužky asi vyváděli zmíněné věci). Ovšem v té době tam byla kolej udělána perfektně a 120 žádný problém. Přejezdy rovněž, protože auta v té době prakticky nebyly a pokud ano, tak řidiči věděli, že na přejezdech má vlak přednost. Ovšem nejlepší úsek byl km 339,7-343,7 bez přejezdů se čtyřznakým AB. Po obnově koleje 1989 dle nové normy a s prasaty ze železničního vojska je traťová rychlost 100 na hranici možnosti. Jinak po další rekonstrukci koleje tzv. optimalizací se dá jezdit 130-140. Samozřejmě všechny stanice jsou na předělání stejně jako na trati Velenice-Veselí nad Lužnicí.

Vůbec nechápu polemiku na téma proužky a překročení rychlosti. Jezdil jsem 13 let a max. rychlost je prostě max. rychlost. Potkat tak v rychlosti 103 auto na přejezdu nebo cokoli jiného.... Pak by se to polemizovalo.
A jinak hurá..... Dostat mašinu z Domažlic na Bad Brambach a dál do SRN na údržbu znamenalo přes Plzeň, Beroun, Rakovník.... Uf. Tak akorát výlet a platba pro SŽDC. Za co????

ad Jirka Panter: Jen připomínám, že rekord R459 (Mnichovák) Plzeň - Praha Smíchov byl 1:14 stejně jako např. Balt-Orient na HBrod - Brno.

To na Smíchov šlo dosáhnout i v čase těsně před stavbou koridoru. Já mám rekord Plzeň - Praha hl.n. 82 minut se skoro zastavením na Smíchově a s motorovým vozem a vozem řídícím o maximální rychlosti 90 km/h, která samozřejmě nebyla překročena a bylo to v roce 2006 nebo 7.
Jinak v osmdesátých letech se občas krátívávalo rozumným překročením rychlosti. Záleželo na tom, jak moc měl strojvedoucí pokrytou kontrolu proužků. Za mě platilo, že na VZ se kontrolují všechny proužky a na rychlost cca 1/8 proužků a musí se kontrolovat tak, aby někteří strojvedoucí nebyli kontrolováni moc a někteří vůbec. Dále byla poměrně častá poruchovost rychloměrů, trhaly se voskové proužky, takže i zde byla možnost to ofixlovat. Stačilo napsat na konci směny ID na rychloměr a odevzdat potrhané zbytečky proužku. Na Sergejích platil na proužek i puštěný kalorifer na 1. stanovišti, krásně se záznam slil do nečitelna, horko těžko šla přečíst VZ a byly vidět vyražené hodiny.

Jirka Panther : moc bych pochyboval, že by fírové šli s brejlákem (čímkoli) přes 100, proužek je sviňa a sprostý udavač ... Denně se kontroluje 1/8 proužků, rozdíl mezi 95 a 100 se při kontrole "dá přehlédnout", ale 110 je jasných jak slunce a je to překročení konstrukční rychlosti ...

Ty proužky se archivují rok ... Navíc se tím překročením rychlosti ušetří jen pár vteřin ...

Těch 1:14 bylo nepochybně dílo Lojzy Firbacha, zvaného fousek, ale číslo vlaku bylo o desítku větší 469 ... Blbé bylo, že se ten náskok musel odstát na Smíchově, protože vlak nemohl odjet před dobou odjezdu uvedenou v kursbuchu ... Kromě toho ten vlak míval zpravidla 5 vozů, tj. tak cca 200 tun, ty německé vozy byly lehké ... On ten jeho brejloveček mohl mít trochu vyšší výkon, konstrukčně má spalovací motor 1765 kW (Kyklop), na 753 (ex T478.3) měl snížený výkon 1325 kW.

Kocurek Jiří: No jo, já jen, že jiné vozy se stejnými podvozky 160 km/h jezdit můžou, resp. mohly. Významnou roli hraje taky lepší údržba u vozu schváleného pro 160 km/h.

A co třeba Bee272 apod. tahané 151 mezi Prahou a Ostravou?

doomlukas: B a 160? nevím nevím, už při 120 km/h na rovné trati (Hranice - Přerov) se třepou až si člověk říká že tohle by se dít nemělo. V oblouku to přestane a po výjezdu z oblouku opět tatramatka.
PS: s lokomootivou řady 163/363 je těch 160 stejně důležitých jako rychlost 160 u Bdmtee tažených plecháčem/brejlovcem.

Jirka Panther: Tak nejspíš tomu nic nebrání, jen by se to muselo schválit, což bývá běh na dlouhou trať... Ono by se nic nestalo, ani kdyby B apod. jezdily podle horních rychlostníků. Dokonce by se ani moc nestalo, kdyby jezdily 160 km/h, protože WRm se stejnými podvozky 160 km/h donedávna mohly jezdit a WLAB822 rovněž se stejnými podovozky můžou 160 km/h jezdit dodnes. Samozřejmě by to znamenalo náročnější a častější prohlídky apod.

Možná blbá poznámka (nebo rýpnutí) k vozidlům. Co kdyby na I=130 jezdily i 754? (no je to asi k ničemu, když z 99,9% tahá Béčka)

Tak jen vzpomínku na mládí. V polovině 80tých let když honili zpoždění, tak zkopce Holoubkov - Rokycany běžně jezdili jakoby na horní rychlostník. Místo 95 jeli 105, někteří jedinci až 110. Stejně tak Rokycany - Plzeň a opačně snaživci zvládali za 16min (nezastavující v Ro). Je zřejmé, že některé propady rychlosti (Ejpovice, Chrást plzeňské zhlaví-přejezd II/233, Bukovec u papírny) prostě ignorovali a jeli na I=130. Dost nepříjemné to bylo při výjezdu z posledního jmenovaného oblouku, kde se 25m pod tratí zrcadlí Berounka a při pomyšlení, že se to vysype a lidi se utopí...
Samozřejmě při nápravovém tlaku o 4tuny menším, než u elektrických mašin je to vpohodě. Dneska nikdo nepřekročí rychlostníky a spíše jede s Esem o 3-4km/h pomaleji je jízdní doba (zastavující v Ro) přesně 17:30 (myšleno před stavbou - dnes v rozestavěných Ro je po celé stanici 50km/h).

Jen připomínám, že rekord R459 (Mnichovák) Plzeň - Praha Smíchov byl 1:14 stejně jako např. Balt-Orient na HBrod - Brno.

Těším se, až se tam po dlouhé době projedu. Býval tu na trati zastoupen i IC - Egrensis a Karlštejn, ten první vozíval Ampz a Bmz, ten druhý vozy DB. A předtím byl Karlštejn dokonce veden v kategorii EC do Dortmundu. Ale kde že loňské sněhy jsou... Buď jak buď, stejně se těším.

Cestující: Netýkají, no. A protože ČD tam plánují nasazovat maximálně humanizované vozy, tak asi ještě dlouho nebudou. Leda by se vypsalo výběrové řízení a vtrhnul tam jiný dopravce s novými vozidly. Nasazení 680 v dohledné době asi taky není reálné, i když zrovna pro tuto trať by byly vhodné, mnohem vhodnější než pro trať do Ostravy - a to jak svými vlastnostmi, tak kapacitou.