..: Ojeté vozy pro dálkové spoje Českých drah nebudou :..

Prototyp Bmeer ČD (Bimz DB), foto: ČD Česká republika — Nákup stovky ojetých osobních vozů pro dálkovou dopravu Českých drah, o němž jsme vás poprvé informovali již před více než dvěma lety, je zřejmě u konce. Nadějně se vyvíjející akce však nekončí vyhlášením vítězného dodavatele ojetých vozů, ale naopak zrušením celého výběrového řízení. Potíže provázejí tento záměr již od samotného počátku. Původně se České dráhy pokoušely o přímý nákup stovky ojetých vozů od německých DB, tam ale jednání ztroskotala jednak na rozdílných cenových názorech jednotlivých dopravců, tak i na údajných problémech právního rázu. České dráhy se proto rozhodly vypsat výběrové řízení na nákup těchto vozů. Nyní však informovaly formou oznámení ve věstníku o vyloučení všech účastníků tohoto výběrového řízení. Dle dřívějších slov tiskového mluvčího Českých drah v něm byly podány celkem dvě nabídky.

Kdo se do tendru přihlásil dráhy neuvedly. „Kromě zákonných požadavků, které vedly k vyloučení obou nabídek, ani jedna nesplnila požadavky Českých drah. V jednom případě šlo o nabídku vozů, které neodpovídaly požadovaným parametrům, v druhém případě nabídková cena podstatným způsobem překročila očekávání společnosti,“ konstatoval v dnešním ranním tiskovém prohlášení Petr Šťáhlavský. Neúspěch tohoto projektu vyvolává otázku, jak budou České dráhy dál řešit nedostatek moderních vozidel v dálkové dopravě. Prohlášení nebylo konkrétní ani v tom, jestli se vyhlásí jiný tendr, který by umožňil rozšíření počtu vozů pro dálkovou dopravu. „S ohledem na tyto skutečnosti se v současné době společnost zaměří na modernizaci současného vozidlového parku a zvýšení jeho komfortu. Hlavní úsilí v modernizaci nyní směřuje do zlepšení kvality regionální, příměstské a meziměstské dopravy ve vnitrostátní dopravě v ČR,“ komentoval další postup Šťáhlavský.

Avizovaná modernizace vozového parku dálkové dopravy tímto dostala poslední ránu. Bistrovozy ARmpee ani měsíc po začátku platnosti tohoto jízdního řádu stále nejsou nasazeny do provozu, natož vůbec dodány od výrobce ŽOS Vrútky, „ojetiny“ nebudou a i když jsou v plánu projekty na modernizaci různých řad pro expresní vlaky, reálný počet vozů tím nebude navýšen.

Mezi čtenáři našeho magazínu proběhly i dvě ankety. Na dotaz, jestli souhlasíme s nákupem ojetých vozů řady Bimz od DB, 45 % zcela kladně a 38 % kladně. Na druhou otázku, jestli se setkají v provozu lokomotiva Škoda 109E a repasované vozy, odpověděl 59 %, že obojí a 30 % naopak nevěřilo realizaci tendru na vozy.

Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách


JiříK. | 1.2.2010 (11:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 16      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP Hawkey  mail  
02.02.2010 (16:50)  
nosorožec: tak já to vztahoval k osobní dopravě. U nákladu je to jak říkáš, ale zase to má za důsledek podélné rázy při brždění. V Rusku zkoušejí nějaký systém řízení brzdy na vozech pomocí elektromagentických ventilů aby se přávě předešlo rázům v soupravě. Tuším že podobný systém je i na RailJetu.
02.02.2010 (16:40)  
to Hawkey: se spřáhly mj. souvisí i problematika výkonu nutného k rozjezdu a brždění soupravy - týká se však především nákladních vlaků, které nejsou spojeny nadoraz, ale mají ve spojení určitou vůli. Taková souprava se pak rozjíždí a brzdí postupně, což znamená úsporu energie. Zejména to platí u posunu, kdy jsou jednotlivé vozy odbržděné.
02.02.2010 (15:56)  
Nic nebrání SA aby vyrazili na koleje
A co existence vhodné trasy? Máte pocit, že by udělal díru do světa spojem, který jede z Prahy do Ostravy pět hodin?
dopisovatel nebo člen ŽP Hawkey  mail  
02.02.2010 (15:44)  
SzKT: Není to o tom, že by koupil pěkné vlaky, ale musí je mít homologované, musí mít smlouvu o závazku veřejné služby s kraji (což do roku 2019 mít nejspíš nebude) a spoustu dalších věcí.

Ano vlaky musí být způsobilé provozu na síti SŽDC, která má svá specifika, stejně jako je mají všechny státy, což je dáno historickým vývojem železnice, někde jsou ty odlišnosti větší jinde menší. Dále musí mít dopravce licenci od MD a nakonec si u SŽDC musí zajistit trasu. To je jediné co je opravdu třeba, pokud by chtěl někdo vyrazit na koleje. Chtěla firma Railtrans, když chtěli jezdit jejich RTE expresy nějaké smlouvy s kraji? Nic nebrání SA aby vyrazili na koleje, pokud by na koleje skutečně chtěli, už by tam byli...

Martin Š. Jak se tady řešilo co pořídit nového, určitě bych byl pro vozy bežné stavby. A k tomu spojování/rozpojování apod. může mi někdo vysvětlit logiku samočiných spřáhel už když se s nimi přišlo do našeho "šroubovko-nárazníkového ráje". Jasný u klopidla to chápu, tam to ani jinak nejde, ale např. u toho Ešuse by byla vhodnější klasické spřáhlové ústrojí (nevím jestli mi to příjde, ale u toho Ešusu narozdíl od žabotlamu by nebyl takový problém tam klasické spřáhlové ústrojí udělat), popř. k klasickému spřáhlovému ústrojí (pod šroubovkou) samočinné spřáhlo pro spojování těchto jednotek (což by asi u 471ček problém byl), jak to např. mají ve Španělsku.

Osobně si myslím, že toto není zcela tak pravda. Co se spřahovacích a nařážecích ustrojí týká každé řešení má své ideální uplatnění.
Poloautomatická spřáhla: ideální řešení pro elektrické a motorové vozy a jednotky, kdy se v provozu uvažuje s častým spojováním a rozpojováním jednotek či vozů. V poloautomatickém spřáhle je možné přenášet tažné síly, je možné propojit elekrické obvody, silové, NN či data a vzduchové potrubí. Takovéto spřáhlo většinou plní i funkci nárazníku.

Pevné spřáhla: ideální řešení pro mezivozové propojení vozů v soupravě (metro, RailJet, 471, Pendolino), kdy se nepředpokládá, že toto spojení bude v provozu rozpojováno. Vzduch, elektrika se může převádět bud spřáhlem nebo mimo.

Šroubovka a nárazníky: Toto je klasika, jednoduché a funkční, ale velmi omezené možnosti rozvoje. Idelání řešení tam, kde se předpokládá rozpojování a spojování, ale není tak časté jaké jako u poloautomatického spřáhla. Nevýhoda tohoto řešení je, že vše tímto přeneseme jen tažné síly, vzduchové potrubí, datové spojení či elektrika se přenáší pomocí dalších komponentů (hadice, kabelové propojky atd.)

Osobně si myslím, že ideální použití všech tří typů spřáhel (ne ovšem současně) můžeme vidět např. na 471 krajní spřáhla jsou poloautomatická, mezi vozy pevné spřáhlo, nebo u nebo na Rail Jetu, kdy mezivozové spojení je realizováno pevným spřáhlem, krajní vozy mají šroubovku, kdy se snáž vymění lokomotiva. Samozřejmě, šlo by vše řešit poloautomatickým nebo plně automatickým spřáhlem jako tomu je třeba v Rusku a Finsku s SA3 ale pak je tu otázka zda se to vyplatí..
02.02.2010 (15:42)  
Jinak myslím, že když se neuvažuje s provozem po VRT ani o naklápění, tak na skutečně dálkovou dopravu jsou nějaké Xmz (RIC 200) dost vhodné, případně s řídícími vozy. Railjet moc nechápu, jestli těch 30km/h navíc stojí za to... Na rychlíky, co u nás poměrně často zastavují, by asi bylo vhodného něco z Elefanta (ať už jedno, nebo dvoupodlažního) - abych zůstal u Škodovky - výhodou nízkopolažnost. Ale řekl bych, že by se v budoucnu u nás našly i tratě pro naklápěcí jednotky, ale po zkušenostech s pendolinem to asi u nás nemá bohužel moc velkou šanci.
02.02.2010 (15:33)  
Obávám se, že diskuze co by bylo na dálkovou dopravu vhodné koupit je na hodně dlouho akademická...z tiskové zprávy ČD to ostatně vyplývá. Soustředění na regionální dopravu. Moc to nechápu, jak už to padlo, se mi také zdá, že půl hodiny v něčem děsném, se snese lépe než dálková cesta. Zajímalo by mě, proč ČD k tomuto dospěly. Jsou nějaké příklady z jiných zemí, kdy dopravci taky postupovali ve zlepšování od regionální dopravy? Vypadá to, že se skutečně v příští dekádě v dálkové dopravě u nás (kromě humanizací a najbrta) ničeho moc nedočkáme... :-( Zajímalo by mě, kolik zákazníků ještě bude ochotno v roce 2020 ještě Béčky apod. jezdit.... Každopádně dobrá zpráva pro výrobce pneumatik (jak pro auta, tak busy).
registrovaný uživatel Snickers  mail  
02.02.2010 (15:25)  
Martin Š. : automatické spřáhlo tam z toho důvodu, aby se jednotky daly rychle rozpojit a spojit. Např. u souprav, kde část vlaku jede od určité stanice jinam, což se stává u těhto jednotek docela často. Naopak zase spojování jednotek se zvládne bez obsluhy a cestující si ani nevšimne že do cílové stanice vlak dorazil delší. Naco klasická spřáhla, když se stejně tyto jednotky s ničim jinym nespojují?
registrovaný uživatel Martin Š.  mail  
02.02.2010 (13:58)  
Jak se tady řešilo co pořídit nového, určitě bych byl pro vozy bežné stavby. A k tomu spojování/rozpojování apod. může mi někdo vysvětlit logiku samočiných spřáhel už když se s nimi přišlo do našeho "šroubovko-nárazníkového ráje". Jasný u klopidla to chápu, tam to ani jinak nejde, ale např. u toho Ešuse by byla vhodnější klasické spřáhlové ústrojí (nevím jestli mi to příjde, ale u toho Ešusu narozdíl od žabotlamu by nebyl takový problém tam klasické spřáhlové ústrojí udělat), popř. k klasickému spřáhlovému ústrojí (pod šroubovkou) samočinné spřáhlo pro spojování těchto jednotek (což by asi u 471ček problém byl), jak to např. mají ve Španělsku.
02.02.2010 (12:45)  
SzKT: Já si taky myslím, že žlutý pán v něčem přehání, a proto si myslím, že je nutné, aby ukázal, zda to, co nabízí reálné je nebo není. Taky je mijasné, že ty vlaky musí mít homologované atd. To nevím, jak funguje, ale dle mého rozumu to, co jezdí třeba v Rakousku, by mohlo jezdit i tady (Wiesel přece jezdí do Znojma, Břeclavi). A co se týče "modré mafie", tak ta "oranžová" mi přijde horší, ale to je věc názoru. Ale určitě je dobře, že se v tom někdo šťourá.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
02.02.2010 (12:34)  
vtrunda: Abych řekl pravdu, řeči "žlutého pána" mi přijdou stejně dryáčnické jako marketing ČD, zvlášť, když je nad slunce jasnější, že to jeho vlaky budou zákonitě stejná kauza´, jako tento článek. Prostě nic nebude: modrá mafie na různých místech je až příliš silná, než aby to bylo možné. Není to o tom, že by koupil pěkné vlaky, ale musí je mít homologované, musí mít smlouvu o závazku veřejné služby s kraji (což do roku 2019 mít nejspíš nebude) a spoustu dalších věcí.
Nicméně jeho funkce v systému je velmi užitečná a s povděkem ji kvituju. On je totiž jediný, kdo na ČD aspoň intenzivně "štěká". Na rozdíl od ostatních zemí EU u nás to šotouši zjevně nebudou, kdo bude organizovat odpor ke stávající "kvalitě" železniční dopravy (jako např. v Norsku, kde se kvůli zérii zpoždění v řádu minut cestující sjednotili na bojkotu dráhy), takže aspoň ten Jančura. Jen by mohl trochu přitvrdit: taková stížnost k EK by nemusela být marná a existují další možné právní kroky. Sice se nic nezmění, ale je nejvyšší čas, aby se v tomhle prohnilém systému začal konečně někdo "vrtat"!!
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 16      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko