Česká republika — Nákup stovky ojetých osobních vozů pro dálkovou dopravu Českých drah, o němž jsme vás poprvé informovali již před více než dvěma lety, je zřejmě u konce. Nadějně se vyvíjející akce však nekončí vyhlášením vítězného dodavatele ojetých vozů, ale naopak zrušením celého výběrového řízení. Potíže provázejí tento záměr již od samotného počátku. Původně se České dráhy pokoušely o přímý nákup stovky ojetých vozů od německých DB, tam ale jednání ztroskotala jednak na rozdílných cenových názorech jednotlivých dopravců, tak i na údajných problémech právního rázu. České dráhy se proto rozhodly vypsat výběrové řízení na nákup těchto vozů. Nyní však informovaly formou oznámení ve věstníku o vyloučení všech účastníků tohoto výběrového řízení. Dle dřívějších slov tiskového mluvčího Českých drah v něm byly podány celkem dvě nabídky.
Kdo se do tendru přihlásil dráhy neuvedly. „Kromě zákonných požadavků, které vedly k vyloučení obou nabídek, ani jedna nesplnila požadavky Českých drah. V jednom případě šlo o nabídku vozů, které neodpovídaly požadovaným parametrům, v druhém případě nabídková cena podstatným způsobem překročila očekávání společnosti,“ konstatoval v dnešním ranním tiskovém prohlášení Petr Šťáhlavský. Neúspěch tohoto projektu vyvolává otázku, jak budou České dráhy dál řešit nedostatek moderních vozidel v dálkové dopravě. Prohlášení nebylo konkrétní ani v tom, jestli se vyhlásí jiný tendr, který by umožňil rozšíření počtu vozů pro dálkovou dopravu. „S ohledem na tyto skutečnosti se v současné době společnost zaměří na modernizaci současného vozidlového parku a zvýšení jeho komfortu. Hlavní úsilí v modernizaci nyní směřuje do zlepšení kvality regionální, příměstské a meziměstské dopravy ve vnitrostátní dopravě v ČR,“ komentoval další postup Šťáhlavský.
Avizovaná modernizace vozového parku dálkové dopravy tímto dostala poslední ránu. Bistrovozy ARmpee ani měsíc po začátku platnosti tohoto jízdního řádu stále nejsou nasazeny do provozu, natož vůbec dodány od výrobce ŽOS Vrútky, „ojetiny“ nebudou a i když jsou v plánu projekty na modernizaci různých řad pro expresní vlaky, reálný počet vozů tím nebude navýšen.
Mezi čtenáři našeho magazínu proběhly i dvě ankety. Na dotaz, jestli souhlasíme s nákupem ojetých vozů řady Bimz od DB, 45 % zcela kladně a 38 % kladně. Na druhou otázku, jestli se setkají v provozu lokomotiva Škoda 109E a repasované vozy, odpověděl 59 %, že obojí a 30 % naopak nevěřilo realizaci tendru na vozy.
A co existence vhodné trasy? Máte pocit, že by udělal díru do světa spojem, který jede z Prahy do Ostravy pět hodin?
Ano vlaky musí být způsobilé provozu na síti SŽDC, která má svá specifika, stejně jako je mají všechny státy, což je dáno historickým vývojem železnice, někde jsou ty odlišnosti větší jinde menší. Dále musí mít dopravce licenci od MD a nakonec si u SŽDC musí zajistit trasu. To je jediné co je opravdu třeba, pokud by chtěl někdo vyrazit na koleje. Chtěla firma Railtrans, když chtěli jezdit jejich RTE expresy nějaké smlouvy s kraji? Nic nebrání SA aby vyrazili na koleje, pokud by na koleje skutečně chtěli, už by tam byli...
Martin Š. Jak se tady řešilo co pořídit nového, určitě bych byl pro vozy bežné stavby. A k tomu spojování/rozpojování apod. může mi někdo vysvětlit logiku samočiných spřáhel už když se s nimi přišlo do našeho "šroubovko-nárazníkového ráje". Jasný u klopidla to chápu, tam to ani jinak nejde, ale např. u toho Ešuse by byla vhodnější klasické spřáhlové ústrojí (nevím jestli mi to příjde, ale u toho Ešusu narozdíl od žabotlamu by nebyl takový problém tam klasické spřáhlové ústrojí udělat), popř. k klasickému spřáhlovému ústrojí (pod šroubovkou) samočinné spřáhlo pro spojování těchto jednotek (což by asi u 471ček problém byl), jak to např. mají ve Španělsku.
Osobně si myslím, že toto není zcela tak pravda. Co se spřahovacích a nařážecích ustrojí týká každé řešení má své ideální uplatnění.
Poloautomatická spřáhla: ideální řešení pro elektrické a motorové vozy a jednotky, kdy se v provozu uvažuje s častým spojováním a rozpojováním jednotek či vozů. V poloautomatickém spřáhle je možné přenášet tažné síly, je možné propojit elekrické obvody, silové, NN či data a vzduchové potrubí. Takovéto spřáhlo většinou plní i funkci nárazníku.
Pevné spřáhla: ideální řešení pro mezivozové propojení vozů v soupravě (metro, RailJet, 471, Pendolino), kdy se nepředpokládá, že toto spojení bude v provozu rozpojováno. Vzduch, elektrika se může převádět bud spřáhlem nebo mimo.
Šroubovka a nárazníky: Toto je klasika, jednoduché a funkční, ale velmi omezené možnosti rozvoje. Idelání řešení tam, kde se předpokládá rozpojování a spojování, ale není tak časté jaké jako u poloautomatického spřáhla. Nevýhoda tohoto řešení je, že vše tímto přeneseme jen tažné síly, vzduchové potrubí, datové spojení či elektrika se přenáší pomocí dalších komponentů (hadice, kabelové propojky atd.)
Osobně si myslím, že ideální použití všech tří typů spřáhel (ne ovšem současně) můžeme vidět např. na 471 krajní spřáhla jsou poloautomatická, mezi vozy pevné spřáhlo, nebo u nebo na Rail Jetu, kdy mezivozové spojení je realizováno pevným spřáhlem, krajní vozy mají šroubovku, kdy se snáž vymění lokomotiva. Samozřejmě, šlo by vše řešit poloautomatickým nebo plně automatickým spřáhlem jako tomu je třeba v Rusku a Finsku s SA3 ale pak je tu otázka zda se to vyplatí..
Nicméně jeho funkce v systému je velmi užitečná a s povděkem ji kvituju. On je totiž jediný, kdo na ČD aspoň intenzivně "štěká". Na rozdíl od ostatních zemí EU u nás to šotouši zjevně nebudou, kdo bude organizovat odpor ke stávající "kvalitě" železniční dopravy (jako např. v Norsku, kde se kvůli zérii zpoždění v řádu minut cestující sjednotili na bojkotu dráhy), takže aspoň ten Jančura. Jen by mohl trochu přitvrdit: taková stížnost k EK by nemusela být marná a existují další možné právní kroky. Sice se nic nezmění, ale je nejvyšší čas, aby se v tomhle prohnilém systému začal konečně někdo "vrtat"!!
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.