Řím/Amsterdam/Moskva — Prosinec přinesl příznivcům rychlé kolejové dopravy hned tři dobré zprávy. S 13. prosincem a novým jízdním řádem v Itálii začal pravidelný provoz na dvou nových vysokorychlostních tratích. V Nizozemsku ve stejný den začal pravidelný provoz rychlovlaků Thalys PBKA na HSL-Zuid a navazující belgické HSL 4. V Rusku pak 18. prosince v pravidelném provozu poprvé vyjel rychlovlak Sapsan. Naopak zprovoznění letos z většiny dokončené LGV Perpignan–Figueres zatím zůstavá v nedohlednu.

Itálie

Stavebně náročný úsek Bologna – Florencie vedoucí přes Apeniny je 79 km dlouhý a 93 % procent trasy je vedeno v tunelech (mezi dva nejdeší patří 18,7 km dlouhý tunel Vaglia a 15,3 km dlouhý tunel Fiorenzuola) a zkrátí jízdní dobu mezi oběma města na 37 minut. Maximální rychlost je 300 km/h, při testovacích jízdách zde jednotka ETR 500 dosáhla rychlosti 362 km/h. Díky nové trati zvládá expresní spoj trasu 600 km trasu Řím - Milano za 3 hodiny.

Druhým nově otevřeným úsekem je Novara - Milano na trati Milano – Turín. Nová jízdní doba na 125 km dlouhé trati je teď 50 minut. Trasu Řím – Turín pak rychlovlak Frecciarossa zvládá za 4 hodiny a 10 minut (se zastávkami ve Florencii, Boloni a Milanu).

Nizozemsko, Belgie

Nizozemský HSL–Zuid a belgická HSL–4 dohromady tvoří 185 km dlouhé rychlé spojení Antverp a Amsterdamu procházející přes Rotterdam. Pravidelný provoz na úseku Anverpy – nizozemská hranice byl zahájen již v červnu (slovo "již" není úplně na místě, protože původně plánované datum pro celou trasu byl rok 2007), na úseku Rotterdam – Amsterdam pak v září. Vzhledem k problémům s dodávkou rychlovlaků V250 od italského výrobce AnsaldoBreda však začaly jezdit jen rychlíkové soupravy s lokomotivami Bombardier Traxx s maximální rychlostí 160 km/h, které trasu zvládají za 41 minut. S novým jízdním řádem však na celé trati začaly jezdit i opravdové rychlovlaky, čtyřsystémové jednotky Thalys PBKA, které celou trasu Antverpy – Amsterdam zvládají za 1 hodinu a 12 minut (oproti 2 hodinam konvenčního rychlíku po staré trati). Vzhledem k problémům s ETCS však Thalys může jezdit na úseku Rotterdam – Amsterdam jen 160 km/h, budoucí jízdní doba tedy bude ještě lepší. Problémy mají být vyřešeny do poloviny roku 2010 (a umožnit tak plnou rychlost 300 km/h), rychlovlaky V250 by pak měly být v pravidleném provozu nejdříve koncem roku 2010.

Rusko

V pátek 18. prosince začal na trase Moskva - Petrohrad jezdit rychlovlak Sapsan (Siemens Velaro RUS). Své schopnosti (maximálni rychlost 330 km/h) však na 640 km dlouhé trati zatím nevyužívá naplno, když pouhých 50 km jede maximální povolenou rychlostí 250 km/h, dalších 200 km pak 200 km/h. Přesto se díky nasazení této jednotky zkrátila jízdní doba na 3 hodiny a 45 minut z předchozích rekordních 4 hodin 30 minut. Do současnosti tuto trasu obsluhovaly výhradně plzeňské lokomotivy Škoda 66E s maximální rychlostí 200 km/h. Jedna z těchto lokomotiv při testovaní výše zmíněného úseku dosáhla v roce 2006 rychlosti 262 km/h, Sapsan na stejném úseku pak dosáhl v roce 2009 rychlosti 290 km/h.

Španělsko, Francie

Naopak konsorcium TP Ferro (skládající se ze španělské stavební společnosti Dragados a francouzské Eiffage) se dostalo do finančních problémů. Konsorcium dokončilo sice svůj 45 km úsek, zahrnující i hraniční tunel dlouhý 8,3 km, v únoru 2009, ale napojení na španělskou normálněrozchodnou vysokorychlostní síť chybí a ještě několik let chybět bude. Proto španělská vláda rozhodla prodloužit koncesi TP Ferra o 3 roky (tedy na výsledných 53 let) a poskytnout společnosti výhodné půjčky ve výši desítek milionů eur až do roku 2012, kdy má být spojení do Barcelony hotovo (podle jiných odhadů bude v provozu až v roce 2013 či 2014). Probíhá také výstavba dočasné stanice nedaleko Figueras, která má být dokončena již v létě 2010, aby umožnila alespoň částečné zprovoznění úseku konsorcia. Trvalá stanice bude ve Figueras otevřena až s novou tratí do Barcelony.

Zdroje: Wikipedia, Railway Gazette International, Technet.cz