..: Tři nová vysokorychlostní spojení v Evropě :..

Siemens Velaro RUS, foto: Messe Berlin Řím/Amsterdam/Moskva — Prosinec přinesl příznivcům rychlé kolejové dopravy hned tři dobré zprávy. S 13. prosincem a novým jízdním řádem v Itálii začal pravidelný provoz na dvou nových vysokorychlostních tratích. V Nizozemsku ve stejný den začal pravidelný provoz rychlovlaků Thalys PBKA na HSL-Zuid a navazující belgické HSL 4. V Rusku pak 18. prosince v pravidelném provozu poprvé vyjel rychlovlak Sapsan. Naopak zprovoznění letos z většiny dokončené LGV Perpignan–Figueres zatím zůstavá v nedohlednu.

Itálie

Logo Frecciarosa Stavebně náročný úsek Bologna – Florencie vedoucí přes Apeniny je 79 km dlouhý a 93 % procent trasy je vedeno v tunelech (mezi dva nejdeší patří 18,7 km dlouhý tunel Vaglia a 15,3 km dlouhý tunel Fiorenzuola) a zkrátí jízdní dobu mezi oběma města na 37 minut. Maximální rychlost je 300 km/h, při testovacích jízdách zde jednotka ETR 500 dosáhla rychlosti 362 km/h. Díky nové trati zvládá expresní spoj trasu 600 km trasu Řím - Milano za 3 hodiny.

Druhým nově otevřeným úsekem je Novara - Milano na trati Milano – Turín. Nová jízdní doba na 125 km dlouhé trati je teď 50 minut. Trasu Řím – Turín pak rychlovlak Frecciarossa zvládá za 4 hodiny a 10 minut (se zastávkami ve Florencii, Boloni a Milanu).

Nizozemsko, Belgie

Rychlovlak V250 na InnoTrans 2008 Nizozemský HSL–Zuid a belgická HSL–4 dohromady tvoří 185 km dlouhé rychlé spojení Antverp a Amsterdamu procházející přes Rotterdam. Pravidelný provoz na úseku Anverpy – nizozemská hranice byl zahájen již v červnu (slovo "již" není úplně na místě, protože původně plánované datum pro celou trasu byl rok 2007), na úseku Rotterdam – Amsterdam pak v září. Vzhledem k problémům s dodávkou rychlovlaků V250 od italského výrobce AnsaldoBreda však začaly jezdit jen rychlíkové soupravy s lokomotivami Bombardier Traxx s maximální rychlostí 160 km/h, které trasu zvládají za 41 minut. S novým jízdním řádem však na celé trati začaly jezdit i opravdové rychlovlaky, čtyřsystémové jednotky Thalys PBKA, které celou trasu Antverpy – Amsterdam zvládají za 1 hodinu a 12 minut (oproti 2 hodinam konvenčního rychlíku po staré trati). Vzhledem k problémům s ETCS však Thalys může jezdit na úseku Rotterdam – Amsterdam jen 160 km/h, budoucí jízdní doba tedy bude ještě lepší. Problémy mají být vyřešeny do poloviny roku 2010 (a umožnit tak plnou rychlost 300 km/h), rychlovlaky V250 by pak měly být v pravidleném provozu nejdříve koncem roku 2010.

Rusko

Rychlovlak Sapsan na InnoTrans 2008 V pátek 18. prosince začal na trase Moskva - Petrohrad jezdit rychlovlak Sapsan (Siemens Velaro RUS). Své schopnosti (maximálni rychlost 330 km/h) však na 640 km dlouhé trati zatím nevyužívá naplno, když pouhých 50 km jede maximální povolenou rychlostí 250 km/h, dalších 200 km pak 200 km/h. Přesto se díky nasazení této jednotky zkrátila jízdní doba na 3 hodiny a 45 minut z předchozích rekordních 4 hodin 30 minut. Do současnosti tuto trasu obsluhovaly výhradně plzeňské lokomotivy Škoda 66E s maximální rychlostí 200 km/h. Jedna z těchto lokomotiv při testovaní výše zmíněného úseku dosáhla v roce 2006 rychlosti 262 km/h, Sapsan na stejném úseku pak dosáhl v roce 2009 rychlosti 290 km/h.

Španělsko, Francie

Konec koncese TP Ferro nedaleko španělského Figueras, foto: u-bahn (http://www.panoramio.com/user/2284234?with_photo_id=14383464) Naopak konsorcium TP Ferro (skládající se ze španělské stavební společnosti Dragados a francouzské Eiffage) se dostalo do finančních problémů. Konsorcium dokončilo sice svůj 45 km úsek, zahrnující i hraniční tunel dlouhý 8,3 km, v únoru 2009, ale napojení na španělskou normálněrozchodnou vysokorychlostní síť chybí a ještě několik let chybět bude. Proto španělská vláda rozhodla prodloužit koncesi TP Ferra o 3 roky (tedy na výsledných 53 let) a poskytnout společnosti výhodné půjčky ve výši desítek milionů eur až do roku 2012, kdy má být spojení do Barcelony hotovo (podle jiných odhadů bude v provozu až v roce 2013 či 2014). Probíhá také výstavba dočasné stanice nedaleko Figueras, která má být dokončena již v létě 2010, aby umožnila alespoň částečné zprovoznění úseku konsorcia. Trvalá stanice bude ve Figueras otevřena až s novou tratí do Barcelony.

Zdroje: Wikipedia, Railway Gazette International, Technet.cz


jk | 22.12.2009 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa


  1 2      Zpráv na stránku:   
01.01.2010 (2:11)  
Nechci být jízlivý, ale ČS-200 je pár kusů, větší série byla ČS-160 (ale používá se spíš jiný název). ČS-200 vozí, pokud vím, pouze elitní expresy. Jinak, jak jsou na tom jednotky ER-200? Pokud vím, byly tuším čtyři a jedna to schytala od teroristů. Jinak jsem četl, že měly dovolenou vyšší rychlost, že vlaky tažené ČS-200, pravděpodobně kvůli menší hmotnosti a lepší účinnosti brzd. Nevím.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
23.12.2009 (12:41)  
MJ: Jistě, proto jsem také napsal "v tomto směru".
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
22.12.2009 (20:09)  
Koukám na YouTube na některá ta videa Velara RUS v ostrém provozu. Docela síla, holt Rusko! Některé vozy už mají očividně obuté podle zvuku. Na některých místech, kde to valí docela slušně to rachtá po stykové koleji. Geometrie (zvláště ta vertikální některých míst na trati je až dechberoucí). Jsem zvědavý, jak jim to dlouho vydrží spolehlivě jezdit v takových šílených podmínkách. Myslím si, že pokud to budou chtít Rusové v budoucnu s VR dopravou někam dotáhnout, budou se muset v tomto ohledu ještě od Němců nebo Francouzů učit. Pokud to vůbec jde?... Ono je to především o tom, úplně od základu změnit myšlení a pracovní morálku. Ale to bude pro širokou ruskou duši hodně těžké. Nakonec zcela jistě vymyslí nějaké geniální řešení, aby to i u nich fungovalo v souladu s jejich mentalitou a životním stylem.

Je to jak v letectví. Rusové jsou všeobecně lepší přes veškeré technické věci, upozorňuji, že na teoretické úrovni, než zbytek světa. Jenže realizovat u nich pak opakovanou sériovou výrobu při udržení stálé kvality je neřešitelný problém. Jejich letadla jsou sice aerodynamicky dokonalá a snesou tvrdý provoz, jenže každý kus je originál, i když se jedná papírově o ten samý typ. A to to začíná u takových prkotin, jako základní rozměry a dilatační mezery mezi plechy.
22.12.2009 (19:23)  
A ještě doplním, že šlo o TBZ trakčního vedení.
registrovaný uživatel oliva  mail  
22.12.2009 (18:56)  
Luxian:
zde je malý záznam jízdy ČS200-009, která vytvořila rychlostní rekord pro Ruské železnice 2.12.2006, odkaz http://www.youtube.com/watch?v=9qSrfzEg18M&feature=related
22.12.2009 (17:25)  
Luxian:
Minimálně z hlediska pevnosti kastle je to úplně něco jiného.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
22.12.2009 (16:51)  
Vůbec jsem netušil, že Škodovka už vyrobila lokomotivu pro 200 km/h, takže vlastně 109E není v tomto směru nic nového pod sluncem....
22.12.2009 (16:28)  
Kdyby se mohlo mluvit o novém českém rychlovlaku, bylo by to hezké...
22.12.2009 (12:30)  
lbc: Aboslutní rekord by měl být opět opravdu na té ČS 200. Jenže jak je známo, ČS 200 je dvoudílná a dala by se brát jako 2 loko. Možná je těch důvodů víc, ale většinou se opravdu uvádí rekord 124.601.
registrovaný uživatel lbc 
22.12.2009 (8:59)  
Do současnosti tuto trasu obsluhovaly výhradně plzeňské lokomotivy Škoda 66E s maximální rychlostí 200 km/h. Jedna z těchto lokomotiv při testovaní na zmíněném úseku Moskva - Petrohrad dosáhla v roce 2006 rychlosti 262 km/h.

Proč se o tomto úspěchu nikde nepíše? To je přeci rychlostní úspěch - rekord plzeňské lokomotivy v zahraničí. Proč se na atlasu lokomotiv http://www.atlaslokomotiv.net/loko-124.html píše, že poslední vyrobená lokomotiva řady E 469.3 (123) s označením E 469.3030 roku 1973 na trati Bělorečenskaja-Majkop v bývalém SSSR dosáhla rychlosti 224 km/h (rekord lokomotiv ŠKODA).
Podle tohoto článku http://www.zelpage.cz/zpravy/7525 je rychlostní rekord lokomotiv Škoda 262 km/h dosažený jednou z plzeňských lokomotiv Škoda řady E 66 na úseku Moskva - Petrohrad .
Tak jaký je tedy maximální rychlostní rekord plzeňských lokomotiv v zahraničí? Prosím o vysvětlení. Děkuji.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko