Praha — Půlroční úsilí modelářů a spolupracovníků Království železnic (KŽ) přineslo výsledek – ve čtvrtek 14. ledna 2010 byla v dopoledních hodinách představena první část makety připomínající železnici v České republice. Zobrazení Ústeckého kraje obsadilo 54 z celkové rozlohy 1008 m2, kterou bude 87× zmenšené Česko po svém dokončení zabírat. U otevření nechyběla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a zástupci některých sponzorů – předseda představenstva ČD Cargo Josef Bazala a generální ředitel SŽDC Jan Komárek; díky mediálnímu partnerství však mohl otevírání bran nové části království sledovat také náš magazín. Vedle představení prvního zmenšeného kraje byl druhou velkou událostí dne křest knihy s drážní tematikou „Příběhy z dějin našich drah — Kapitoly z historie českých železnic do roku 1918“ autora Pavla Schreiera.
Modelové Ústecko, Mostecko a Děčínsko reprezentuje na 54 m2 plochy 121 metrů kolejí a 139 nejrůznějších staveb, z nichž některé více či méně připomínají své reálné předlohy – stanice Most a autodrom, hnědouhelný povrchový důl v Bílině, děčínský Narex či ústecká Setuza, Velké Březno i s místním pivovarem, Mariánská skála, zřícenina hradu Střekov spolu se zdymadly, přístavy, které samozřejmě stojí na zmenšené řece Labe. Na maketě mosteckého autodromu se konají závody trucků, po blízké tramvajové trati jezdí MHD, v dole probíhá těžba uhlí… jen hora Říp s okolím musela být zmenšena více, než umožňovalo měřítko 1 : 220, a je proto umístěna v samostatné vitríně. Na zbudování této části modelu potřebovali 4 modeláři s 30 externisty přes 18 000 pracovních hodin. I podle tvůrců samotných se hodně zjednodušovalo – „Například v Ústí jsme mohli silnici vést jen po jedné straně Labe. To ovšem znamenalo, že jsme tam pak nemohli postavit ani most, protože by nikam nevedl. Že jsme Ústí připravili o most, to asi Ústečáci ponesou těžce,“ popisuje problémy s projektováním kraje ředitel KŽ Rudolf Pospíšil.
Kromě prezentace miniaturního Ústeckého kraje se slavnostní setkání věnovalo i křtu již zmiňované knihy o historii českých železnic z pera Pavla Schreiera, vydané nakladatelstvím Mladá fronta, a následné autogramiádě. Kniha za pomoci mnoha unikátních ilustrací a fotografií představuje proces zrodu prvních železničních tratí na našem území. Čtenáře seznámí také s významnými postavami, které se na tomto, na svou dobu gigantickém, díle podíleli; autor je však částečně zasvětí i do tajů politiky císařského dvora, jež dráhy přesouvala z rukou státních do soukromých a nazpět.
Ambicí Království železnic je do konce roku 2014 postupně vytvořit maketu představující všechny kraje České republiky. Zda se autorům podaří touto cestou získat prim ve velikosti modelového kolejiště ve střední Evropě, zatím neví ani oni sami. Jisté však je, že ještě letos by měly být představeny další dva kraje – Plzeňský a Karlovarský. O pokračování jejich přípravy pochopitelně budeme informovat.
Další fotografie
Zdroj: Království železnic, ŽelPage; foto: Josef Petrák


Musím především poděkovat za přerovský klub. Velice nás pochvala těší i zavazuje zároveň. K našemu sdružení bych chtěl jen říci, že máme sice 25 členů, ale i s mládeží a dětmi, kterých je 16. Z dospělých se potom na stavbě kolejiště a činnosti sdružení aktivně podílí jen pět lidiček... Rozdíl bude asi v důvodech proč to kdo vlastně dělá. My to děláme pro radost, pro potěchu svou i návštěvníků. Neživí nás to, spíše je to opačně. Platíme členské příspěvky a dáváme svůj čas a um. Nemusíme nikam spěchat a hlavně prvně něco uděláme a až potom to prezentujem. Nezávidím "dělníkům" z Království železnic stavět podle jízdního řádu. Na druhou stranu je na jejich kolejišti velmi mnoho začátečnických chyb, které by se, dle mého, neměly na kolejištích předváděných veřejnosti objevit např. rozmístění stromů, reliéf krajiny (představte si, že začne pršet...), položení svršku a jeho geometrie či sestava provozovaných souprav. Je toho mnohem více, ale tohle je asi stěžejní... Jinak k naší výstavě, k tomu, že máme otevřeno jen čtyři dny, musím říci, že je to z důvodu organizačních. Jednak pokrytí obsluhy kolejiště a také zajištění přístupu ze stanice do neveřejného areálu dílen musí být řádně dojednáno a zajištěno. Vše je třeba domluvit s několika společnostmi. Prostě když dva dělají totéž, není to totéž... Ale proč to vlastně srovnávat? Komu nestačí Anděl může do Liberce, Plzně, Hradce Králové či k nám (nebo úplně jinam) a nebo si může zkusit postavit něco sám, aspoň dioráma, když nemá prostor... Jan Dostál, KŽM Přerov
Přerováci,to je paráda!Tam je na co koukat.
No kdo asi by se s ním pižlal? Kdo je nejzkušenější modelář? A dokonce v TT, takže v HO ten autoportrét by mohly být ouplná lahůdka a zároveň inspirace pro další členy a příznivce mosteckého KŽM ...
Ad LOXX: když mne autorizujete (zadarmiko - zajisté), udělám interview (cíleně - zkušenost s modelem dle skutečnosti), požádám o srovnávací fotky z jejich stáje k exkluzivní presentaci na ŽelPage - proto asi ta autorizace, ale nechtěj ode mne, abych fotil. Sám víš že mám "oko z Kašparovy krávy". Vycházím z toho, že poměrně široká PR informace je na web stránkách, které jsou uvedeny kdesi níže a i v rubrice odkazy.
Timo: Problém je v tom, že zainteresované strany do tohoto projektu, jej předem prezentovali i v odborných médiích jako poměrně seriózní záměr věrohodně ztvárnit kraje ČR. Pokud jejich ambicemi bylo vytvořit vlakodrom téměř bez autentičnosti s reálií měli své dílo prezentovat jinak. Mimochodem jiné komenty jsem zde ani nečekal, jelikož se jedná o odborné železniční stránky a diskuze slouží právě k diskuzy :-)
Děkuji.
Druhá strana těchto diskusí, je že "znalci" by nejraději viděli stanice 10m dlouhé, se štíhlým zhlavím 3m délky atd, a vymodelované i detaily, na které by stejně přes svoji krátkozrakost neviděli, ale hlavně aby jim to vyfotily jejich dlouhozoomy. Bohužel to není ekonimicky a časově reálné.
Některé diskuzní argumenty co se kde nelíbilo bývají však za hranicí zdravého rozumu.
Již jsem měl i nápad osadit na Mariánskou skálu slůně s ošetřovatelem. Nevím, jak nyní, ale pamatuji, kdy tam běžně z místní ZOO chodívali na procházky
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
