..: Pražský magistrát chce místo metra a vlaku na letišti tramvaje :..

Škoda 15T ForCity, foto: Richard Weber Praha — Ambiciózní železniční projekty v okolí Prahy jeden po druhém vymírají. Vedle výrazného seškrtání plánů na ražbu vysokorychlostního tunelu do Berouna se v roce 2009 na vedlejší koleji ocitla také modernizace železničního spojení Praha – Kladno s odbočkou na ruzyňské letiště. Nové vedení hlavního města teď navíc definitivně pohřbilo záměr napojit letiště na prodlouženou linku A pražského metra. Místo toho by cestující na Ruzyni měla vozit tramvaj, míní pražský primátor Bohuslav Svoboda. Od této změny si pražští radní i dopravní podnik slibují především úsporu nákladů a rychlejší dokončení kolejového spojení s letištěm, kam by první tramvaje měly cestující dovézt v letech 2015–2016.

Vizualizace plánované modernizace zastávky Praha-Dejvice, foto: Metroprojekt, a. s. Napojení mezinárodního letiště v Ruzyni na pražskou veřejnou dopravu je dlouhodobým problémem české metropole. Výraznější zlepšení v tomto směru nepřinesla ani přímá autobusová linka AirportExpress, provozovaná Českými drahami z pražského hlavního nádraží, která při třicetiminutovém intervalu často naráží na kapacitní omezení a jejíž jízdní doba mnohdy přesahuje 50 minut. Již od roku 1993 se zde přitom počítalo s vybudováním železniční „rychlodráhy“, která měla spojit pražské Masarykovo nádraží s letištěm v rámci větší modernizace tratě do Kladna. Projekt železnice s maximální rychlostí 80 km/h ovšem ani po patnácti letech příprav nedostal konkrétní podobu, což vedlo k jeho vyškrtnutí ze seznamu priorit ministerstva dopravy v polovině roku 2008. Svůj podíl na tomto rozhodnutí má i radnice Prahy 6, která dlouhodobě trvala na vedení tratě přes Veleslavín a Dejvice pod zemí, případně rovnou prodloužení metra A z Dejvic až po terminály 1 a 2.

Vizualizace plánované zastávky Praha-výstaviště v rámci modernizace tratě Praha-Kladno, foto: Metroprojekt, a. s. Nové vedení hlavního města teď potvrdilo závěr svých předchůdců z roku 2009, že další prodloužení metra A z Motola se městu nevyplatí, a tak společně s pražským dopravním podnikem otevírá novou variantu tramvajové linky, navázané na stávající konečnou Divoká Šárka. Magistrát tento krok zdůvodňuje i nízkou předpokládanou vytížeností metra na letiště. „Kapacita metra na letiště by nebyla využita, lidé by do metra nastoupili na letišti a pak by jeli jen dlouho pod zemí, navíc v oblasti, kde není problém s povrchovou dopravou. Tramvaj se dá navíc lépe časově a intervaliově přizpůsobit potřebám,“ vysvětluje změnu strategie primátor Bohuslav Svoboda. Podle předběžných plánů radních by tramvajová trať na letiště mohla vést nejdříve v roce 2015; dosavadní plány na prodloužení metra do Ruzyně mluvily o roce 2024.

Vizualizace plánované zastávky Letiště (rychlodráha Praha-Kladno), foto: Metroprojekt, a. s. Redukce projektů kolejové dopravy na pražské letiště je překvapivá především v době, kdy Ruzyně odbavuje kolem 12 milionů cestujících ročně a připravuje další expanzi včetně nové přistávací dráhy. Zatímco železniční spojení z Masarykova nádraží by přineslo zkvalitnění dopravy na exponované trase z Kladna, výstavba metra naopak nemusí být nutně podpovrchová, jak dokazují četné příklady ze zahraničí. I na síti samotného pražského metra jsou v současnosti provozované tři nadzemní úseky, stejně jako úseky se sníženou frekvencí spojů. Řešení s prodloužením tramvajové sítě sice slibuje výrazně nižší náklady oproti ostatním drážním variantám, neřeší ale kapacitní problémy stávající autobusové linky 119 a nebude mít ani výraznější dopad na trvání cesty do centra, která si i nadále vyžádá přestup na metro v Dejvicích.

Související odkaz: Projekt rychlodráhy Praha letiště Ruzyně – Kladno

Zdroj: Hospodářské noviny


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.1.2011 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Praha


  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
17.01.2011 (19:36)  
Oto: Tak těch 34 min. za současného stavu je dobrá zpráva. Po úpravách a aspoň částečném zvojkolejnění (třeba s výjimkou té kritické části "Semeringu") to určitě může být pod půl hodiny. Já tu dobu sice úmyslně nadsadil, ale i kdyby ta trať byla upravená, tak jsem počítal s tím, že z letištní haly k vlaku to bude aspoň 5 min., vlak sice pojede v taktu, ale nejvýš něco pod 1/2 h, takže průměrné čerkání na odjezd třeba 15 min., jízda do Hostivic třeba 5 min, cesta od letištního vlaku na přípoj taky cca 5 min. A když se to sečte, tak i při době z Hostivic na hlavák třeba 25 min jsem už skoro u jedné hodiny, se kterou je potřeba počítat (a to uvažuju, že mám jízdenku na vlak už předem přes internet nebo nějak podobně...). Ale mám obavu, že těmi jinými prostředky to nebude o moc lepší. No možná je ten "Semering" i celkem schůdná varianta. Zejména dík tomu, že nevede tak těsně kolem obytné zástavby jako trať v Praze 6, a kdyby se spojka nebo nějaká "zajížďka" na letiště postavila ještě před zahájením stavby nové dráhy (zahloubení tratě a dráha přes ni na mostě)...
17.01.2011 (18:21)  
Pazzy a honzatvs:
musíš si uvědomit, že obhájit před občany Dědiny nezastavující trať v blízkosti chráněného území, která bude mít zastávky na Letišti a pak na Veleslavíně bude téměř nemožné.

pokud bude opravdu expresní, bude po zavedení vlaku nevyužitá a zadarmo ta trať zrovna nebude. Proto myslím, že to musí být "něco mezi", co se posléze dá využít pro zastávkovou místní dopravu, jak jsem popsal níže. Skutečná tramvajová rychlotrať by se pak stala už asi navždy arguementem proti vlaku...

Nezastavující bejt nemusí (napsal jsem to jako možnost, ne nutnost) a vzledem k solidní akceleraci to ani neni třeba, ostatní výhody to nesnižuje. Musí se to pořádně propočítat, jakej má bejt poměr "expresnosti" ku "zastávkovosti". Na kvalifikovanej odhad si osobně moc netroufám...

P6 na to prostě neslyšela. A nevím, zda je reálné, že se to někdy změní.

Samozřejmě vysvětlit občanům jakýhokoliv města jakejkoliv zásah do čehokoliv je problém. :-) Musí se to prostě udělat tak, aby to pro většinu lidí byl přínos a tak jim to taky vysvětlit, to už neni problém vlak vs. tram. :-)

Že tato rychlotramvaj nevyřeší nutnost vícenásobného přestupu.

V tomhle případě by to byla volba "pomalu tramvají do centra" nebo "rychle metrem do centra, ale s přestupem", navíc pokud to bude snadnej přestup hrana-hrana nebo s eskalátorem/výtahem a doplní se návazností spojů, tak by to přece neměl bejt problém.

A hlavně mi řekni, proč je tramvaj tak výrazně levnější než ten vlak, byť třeba jen do Veleslavína?
Jaký je vůbec rozdíl mezi tramvají a moderní elektrickou jednotkou?

Sim a honzatvs to vystihli dobře...
1) Menší průjezdnej profil (=> míň materiálu, míň pozemků...)
2) Menší nápravový tlaky
3) Levnější zabezpečení (kvalitní zabezpečení vlaku/metra může stát fakt hodně, ETCS je cca 4M/km, zabepečení v pražským metru na trase A a C stálo zhruba 10, resp. 20 miliard)
4) Možnost většího stoupání => méně mostů a tunelů
5) Menší spotřeba energie => levnější trakční vedení
6) Levnější vozidla
7) Menší poloměry zatáček (byť za cenu snížené rychlosti, v těch 80km/h už to oproti vlaku asi o moc lepší nebude, akorát tramvaji ty rozjezdy a brždění vaděj míň)
Asi by se toho našlo víc...

Ta tramvaj je o hodně lehčí, má lepší akceleraci, líp se srovná s překážkama a sežere míň energie. 15T stojí myslim asi 65MKč, takže oproti elektrický jednotce je určitě levnější. Navíc řidič tramvaje se shání asi líp jak strojvedoucí a dohromady tak jde snadněji zajistit kratší interval => vyšší kvalita spojení i při snesitelnejch nákladech. Pro městskou dopravu středního počtu lidí (což by tak to letiště mohlo bejt) je tak tramvaj vhodější.

Samozřejmě lehká jednotka de udělat taky, pokud splní normy na crash a tuhost, ale má to smysl znova vynalézat kolo? :-) Vlak bude zase vhodnější pro velký kvanta lidí na větší vzdálenost (tam už váha a akcelerace tolik nehrajou roli).

BTW jsem slyšel názor, že se dopravní podnik chce využití pro porsche a 15 zase nejezdí při víc jak 4cm sněhu.

No "Poršáky" se na letiště ale opravdu nehoděj. A 15T je zatim v podobný situaci jako ČD 380, tudíž bych zatim závěry nedělal.

Kromě hluku je zde problematika úrovňových přejezdů, která město při velké frekvenci skutečně docela rozděluje

Tak to se s povrchovou variantou až tak nevylučuje. V oblasti dejvic a veleslavína se to může jen zahloubit (tj. mimoúrovňové křížení) a pořád to bude mnohem levnější, než tunel. Jedinej problém pak bude ten hluk, ovšem v zahloubení částečně utlumenej.
17.01.2011 (18:02)  
to Pazzy, Sim

Ještě bych dodal tu obrovskou výhodu tramvaje, že v místě, kde by rychlodrážní stavba byla drahá (třeba by vedla skrz náročnou překážku), tak se tramvaj může vytočit na poloměru 30 metrů, může jet někde spolu se silniční dopravou (to by se využilo minimálně u temrinálů) atd, atd. Myslím, že rozdíl je skutečně značný. Pokud by to tedy nebyla "lehká rychlodráha", lišící se od tramvaje prakticky jen názvem, jak tu někdo psal :-)
registrovaný uživatel Sim 
17.01.2011 (17:54)  
Pazzy > hlavni rozdil vidim v "masivnosti" trate a potrebnem zabezpecovacim zarizeni (pricemz u tramvaje se da rict, ze neni potreba zadne, pokud se jedna o dvoukolejny usek s dostatecnou viditelnosti). Zbytek bude podobny.

Takze, pokud se budeme bavit o nadzemnim useku, bude tramvaj(-ova trat) nesrovnatelne levnejsi nez vlak(-ova trat). Jakmile ale zacnem uvazovat o zahrabani pod zem, cenovy rozdil klesne - lepe receno, v obou variantach se navysi o srovnatelne fixni naklady.

Na stranu druhou jsou tu dalsi veci - moznosti stoupani a polomer zatacek. Ten je u tramvaji podstatne mensi, takze vyhnout se nejakemu objektu stoji podstatne mene, bez ohledu na to, zda se bavime o povrchove variante nebo tunelu.
registrovaný uživatel Oto 
17.01.2011 (17:50)  
... o trase přes "pražský Semering", což by se mi, jako fandovi, vélmi líbilo a jako turistická atrakce by taková vyhlídková okružní jízda Prahou taky byla jistě populární, ale kdyby někdo náhodou neměl na případný přestup na vlak hodinu a půl ...

Pokud už za dnešního stavu (tj. bez jakýchkoliv úprav) je jízdní doba Hostivice-Semmering-Hlavák 34 minut včetně zastávek, tak to zas tak špatné není.
17.01.2011 (17:48)  
to Krutas57

2 problémy:

- ta povrchová varianta byla prostě neprůchozí, i když se měřilo na okruhu u Velimi hlučnosti elefanta, se kterými se počítalo...P6 na to prostě neslyšela. A nevím, zda je reálné, že se to někdy změní. Kromě hluku je zde problematika úrovňových přejezdů, která město při velké frekvenci skutečně docela rozděluje - řešení tohoto by ale vyžadovalo samozřejmě mnohem menší rozsah zahloubení, než jaký byl nakonec projektován.

- tramvaj - máte samozřejmě pravdu, ale pokud bude opravdu expresní, bude po zavedení vlaku nevyužitá a zadarmo ta trať zrovna nebude. Proto myslím, že to musí být "něco mezi", co se posléze dá využít pro zastávkovou místní dopravu, jak jsem popsal níže. Skutečná tramvajová rychlotrať by se pak stala už asi navždy arguementem proti vlaku...

Jinak skutečnou vlakovou rychlodráhu na letiště, tedy s minimem zastávek, rychlostí aspoň někde přes 80 a vedenou pod hlavák bych při kvalitní návaznosti a frekvenci spojů jako alternativu k VRT přes letiště i byl ochoten přijmout. Totéž platí i pro Kladno, kde zastávkové vlaky také pojedou podle mého názoru příliš dlouho (smysl by měli případně jako doplněk). Ale problém je, kam se vyšplhala ta cena....
registrovaný uživatel Pazzy 
17.01.2011 (17:31)  
Kruta57 Já s tebou naprosto souhlasim, ALE musíš si uvědomit, že obhájit před občany Dědiny nezastavující trať v blízkosti chráněného území, která bude mít zastávky na Letišti a pak na Veleslavíně bude téměř nemožné. Že tato rychlotramvaj nevyřeší nutnost vícenásobného přestupu.
A hlavně mi řekni, proč je tramvaj tak výrazně levnější než ten vlak, byť třeba jen do Veleslavína?
Jaký je vůbec rozdíl mezi tramvají a moderní elektrickou jednotkou?
BTW jsem slyšel názor, že se dopravní podnik chce využití pro porsche a 15 zase nejezdí při víc jak 4cm sněhu.
17.01.2011 (17:15)  
Čekal sem, že to někdo napíše, ale asi ne, tak vyjímečně přispěju.

Tramvaj nemusí jezdit pomalu a hlučně po starejch žlábkovejch kolejích známejch z centra Prahy. Tramvaj nemusí vymetat každou díru a nemusí zastavovat každejch sto metrů. Tramvaj nemusí bejt rozkodrcaná vysokopodlažní T3.

Tramvaj může jezdit po samostatném tělese s víceméně rovnou dráhou na kolejích S49 a rychlostí 80km/h (tj. stejně jak vlak/metro). Tramvaj může mít zastávky klidně po dvou kilometrech, stejně jako metro a vlak. Navíc má lepší akceleraci. Tramvaj může bejt nízkopodlažní a s prostorem pro bagáž. Tramvaj může jezdit v minimálních intervalech (třeba i minuta, metro min 90s, vlak spíš jednotky minut). Tramvaj může mít dobrou návaznost na metro s pohodlným přestupem. Tramvaj se postaví levnějc a rychlejc.
Stačí chtít...

Ostatně Praha má objednáno 250ks Škodovek 15T ForCity, který sou 100% nízkopodlažní, maj Vmax=80km/h a rozložení sedaček ani v základu nebrání zavazadlům (pár prostorů na kočárky, po pravý straně obecně dost místa kolem sedadel). A objednat variantu přímo pro letiště určitě neni složitý.

TAK V ČEM JE PROBLÉM? Pročpak se vám tramvaj nelíbí?

Vlak se může (a bylo by to dost vhodný tak jako tak) dostavět časem, až se obyvatelům Prahy 6 vysvětlí, že moderní jendotka na novejch kolejích neni ani vůbec schopná vytvořit takovej kravál jako Regíny na těch současnejch "kolejích".

A pokud se vyřešej intervaly a návaznosti, tak ani nejsou potřeba megalomanský řešení typu ústecký tratě přes letiště apod.

Prostě ve fázi #1 se postaví tramvaj, která někde na Červeným vrchu nebo kde bude mít terminál s dobrým přestupem na metro.

Ve fázi #2 a #3 se předělá trať Masaryčka - Ruzyň zhruba podle současnýho plánu (akorát bych si přál nástupiště 220m místo 170m, poněkud zrychlit a samozřejmě vedení povrchem), zruší se Masaryčka, vybuduje stanice Florenc a trať z viaduktu povede k podpovrchovejm nástupištím na hlaváku a dál se napojí na současný vyústění ke Smícháči a Vršovicím. Zavedou se městský linky do Ruzyně, kde bude kvalitní přestup z tramvaje. Po vyřešení návaznosti a snadného přestupu na hlaváku bude letiště slušně připojený nejen do Ústí a Kladna (což by řešily megalomanské projekty), ale všude.

Fáze #4 by znamenala trať Ruzyň - Kladno na 160km/h a zároveň propojku Ruzyň - Letiště s protažením městský linky. V týhle kombinaci by to navíc umožňovalo obrovský snížení počtu aut na Evropský, jak místních bydlících u letiště (tramvaj), tak kladeňáků (vlak).

Ze všech probíranejch variant mi to přijde nejvýhodnější, nejfunkčnější a (a to hlavně) REÁLNÝ jak technicky, tak finančně...
17.01.2011 (16:24)  
Foxx: Vy se tu oháníte selkým rozumem, ale možná by stálo za to si nejdříve text vklidu přečíst. Já o žádné segregaci cestujících nepsal. Já psal o primárním určení, pro jaké cestující ta dráha bude. Podobně u slova hybridní provoz podsouváte rovnou provoz na SŽDC. Ale tady spíše půjde o provoz upravencých vozidel po kolejích tramvaje (třeba splítkou při známém problému kolo-kolejnice), a po Buštěhradce to by zřejmě nebylo již po SŽDC, protože pokud, pak bychom tomu rovnou říkali "rychlodráha" a neřešili to už vůbec jako tramvaj.
17.01.2011 (16:04)  
Semmering je krásný, ale obávám se, že i po modernizaci bude pořád dost pomalý...

Ještě k té VRT. Vycházejme z toho, že rychlodráha na Kladno měla stát zruba stejně jako tunel do Berouna (plus mínus nějaké ty milardy). VRT na letiště přitom vyžaduje tunel jen asi třetinové délky než Berounský, k tomu pak ještě estakádu a tunel na letišti. Takže ono by to možná ani nebylo o tak moc dražší a to včetně toho o kolik dražší by bylo vedení VRT dál na Lovosice přeci jen náročnějším terénem než přes Kbely (tam je ale taky nutný doclela dlouhý tunel) po druhé traně Vltavy... Samozřejmě je to dost díky tomu, kam cenu tzv. rychlodráhy vypumpovaly požadavky Prahy 6...
  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko