..: Mimořádnostmi destabilizovaný nedělní provoz na 3. koridoru :..

nehody_a_mimoradnosti_uni, foto: MG 3. koridor — Jak jsme vás informovali v předchozích aktualitách, nejzatíženější české železniční tepně, 3. mezinárodnímu koridoru v úseku mezi Prahou a Ostravou, se v posledních dnech nevyhýbají problémy. V noci z úterka 18. 1. na středu 19. 1. provoz na východ od Prahy výrazně omezovalo vykolejení nákladního vlaku, do provozu výrazně zasáhlo i vykolejení nákladního vlaku Nex 46723 dopravce ČD Cargo u Prosenic na Přerovsku, kdy pak kvůli poruše výhybky ve vedlejší koleji byl provoz zastaven zcela. Ve srovnání se včerejškem, nedělí 24. ledna 2010, to měl být však pouze začátek.

Poruchy trakčního vedení

V 4:55 došlo mezi Třebovicemi a Rudolticemi v Čechách k poruše trakčního vedení vlivem jízdy nákladního vlaku Rn 53031 dopravce ČD Cargo. Provoz byl sveden do jedné traťové koleje a obnoven v 9:50 ráno. V 6:45 došlo mezi Dětmarovicemi a Bohumínem k poruše trakčního vedení vlivem jízdy vlaku R 409 Vltava – lokomotiva EU 07 polského dopravce PKP InterCity se doslova zamotala do drátů. I zde byl až do pozdních večerních hodin provoz veden pouze po jedné traťové koleji. R 409 Vltava do Moskvy byl z toho důvodu nakonec zhruba o 7 hodin opožděn. K poruše trakčního vedení došlo i mezi stanicemi Ostrava–Svinov a Ostrava hlavní nádraží. Závada byla odstraněna až v nočních hodinách.

Po půlnoci, již v pondělí, došlo navíc ke stržení troleje po průjezdu nákladního vlaku Rn 49043 společnosti ČD Cargo mezi stanicemi Hranice na Moravě a Drahotuše. Ke zprovoznění došlo ráno před 7. hodinou.

Výpadek zabezpečovacího zařízení, lom koleje

V 19:15 došlo v úseku České Třebová — Třebovice v Čechách k lomu koleje. I zde byl provoz až do 20:47 sveden do jedné traťové koleje. V 16:20 došlo k výpadku traťového zabezpečovacího zařízení kolem stanice Český Brod, v úseku Úvaly - Poříčany byla proto až do 22:20 výrazně snížena propustnost tratě. Do tohoto úseku byly pak vedeny i vlaky odkloněné přes Nymburk, po trati přes Lysou nad Labem do Prahy byl veden pouze SC 72 (i na této trati byla v dopoledních hodinách mezi stanicemi Nymburk hl. n. a Poděbrady stržena trolej nákladním vlakem).

Střety s osobou

V nejexponovanější podvečerní době došlo k nejzávažnějším událostem – střetům s osobami. K prvnímu sražení osoby v kolejišti došlo v 16:45 v zastávce Chvaletice mezi stanicemi Řečany nad Labem a Záboří nad Labem. Postiženým vlakem byl R 877. Provoz byl po této události zastaven až do 19:25. Kvůli velmi hustému provozu byly vlaky odstavovány od místa nehody až k Velimi na straně jedné a k Moravanům na straně druhé…

V důsledku této události byly vlaky, Ex 528, R 626 ze stanice Pardubice vedeny do Prahy odklonem přes Nymburk a Sadskou, SC 72 přes Lysou nad Labem, vlak EC 177 byl ze stanice Kolín do stanice Brno hl.n. veden odklonem přes Havlíčkův Brod mimo stanici Pardubice v čele s přípřežní "nákladní" 363.063 (lokomotiva řady 1216 po odklonové trase nesmí být činná). Vlak SC 510 byl mezi Pardubicemi a Prahou nahrazen jinými vlaky, z Prahy byla na obratový SC 515 z toho důvodu nasazena jednotka řady 471 CityElefant, která pak do Pardubic cestující na přestup do kmenového pendolina přivezla. Dále některé vlaky zastavovaly mimořádně za jiné více zpožděné vlaky ve vybraných stanicích.

Zpoždění vlaků byla kvůli této události a kvůli snížené propustnosti v důsledku výše uvedených závad na dopravní cestě značná. Část z nich je uvedena v následujícím přehledu:

  • Směr z Prahy: Postižený R 877 140 minut opožděn, EC 149 100 minut, IC 573 80 minut, R 623 115 minut, Os 2121 110 minut, Ex 523 80 minut, SC 513 90 minut, EC 177 75 minut (veden odklonem přes Vysočinu), R 879 70 minut, Os 2123 60 minut, IC 581 40 minut, IC 575 30 minut, R 865 70 minut.
  • Směr do Prahy: EC 110 180 minut, R 874 140 minut, EC 274 110 minut, Ex 528 100 minut (veden odklonem přes Chlumec nad Cidlinou a Sadskou), SC 510 z Pardubic do Prahy nahrazen jinými vlaky, Os 2124 60 minut, R 626 130 minut (veden odklonem přes Chlumec nad Cidlinou, Sadskou a Prahu-Malešice z důvodu urychlení obratu na R 957 do Hradce Králové), SC 72 76 minut (veden odklonem přes Chlumec nad Cidlinou a Čelákovice), R 1582 85 minut, EC 142 70 minut, Os 2126 80 minut, R 876 70 minut, EC 272 40 minut, R 1584 60 minut, EC 126 50 minut, SC 512 40 minut, R 706 40 minut.

Nedlouho poté došlo k dalšímu střetu. Mezi Suchdolem nad Odrou a Polomí byla přibližně v 21:10 rychlíkem do Brna (R 746) zachycena osoba, a poté navíc odhozena na EC 149 jedoucí v opačném směru. I po této události byl provoz zcela zastaven, a to přibližně do půlnoci.

Ve stanici Hranice na Moravě se mezitím sjely již zpožděné vlaky od Prahy. Vedle sebe tak stála mj. dvě pendolina (na příjezdu 100 minut zpožděný SC 513 a 20 minut zpožděný SC 515), ale též 50 minut zpožděný IC 581 a R 1539. Do stanice se již nevešlo třetí pendolino - SC 517.

Přibližně půl hodiny před půlnocí se podařilo zajistit autobusy náhradní dopravy, nedlouho poté byl dle dostupných údajů alespoň na jedné traťové koleji obnoven provoz. Lze si klást otázkou, zda–li lze takovým situacím nějak předcházet a nebo bylo dosaženo maximum pro minimalizaci problémů. Dopravce – u vlaků osobní dopravy v tomto případě České dráhy – nese přímou zodpovědnost především za zpoždění způsobená poruchou vozidel, pozdními nástupy personálu, případně i včas oznámenými výlukovými pracemi. Tentokrát byla na vině zejména dopravní cesta spolu s vnějšími vlivy.

Zdroje: Mimořádnosti v provozu (České dráhy), Mapa zpoždění (Babitron), ČT 24, doplňkově forum k–report


Martin Jarath Poslat mail autorovi | 25.1.2010 (11:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
29.01.2010 (21:52)  
andy206 : střelím od boku 11057 s náskokem (možná pod jiným číslem), na síti SŽDC v trase Břeclav - Petrovice, protože teď jede 11056 s náskokem z Petrovic do BV, ráno buď Italové do Polska nebo teď Poláci do Itálie ...
registrovaný uživatel andy206  mail  
28.01.2010 (21:20)  
zdravím, dnes sem čekal na Svinově na vlak a na posledním nástupišti projel bez zastavení zajímavý vlak směr Bohumín - cca 14 vozů (většinou lehátkové+lůžkové), tmavě modro-zeleno-bílé barvy, s nápisy Cuccette. Co to bylo za vlak? tipl bych na nějaký italský...ale kam jel? a odkud jel? a zastavoval v Č.R.? Děkuji za vysvětlení, projel Svinovem 10:11, díky
27.01.2010 (16:56)  
Kocurek Jiří: S těma úsporama máte asi pravdu.
Jen jsem se chtěl dozvědet něco víc o použití proudouvých motorů u drah a překvapilo mě kolik je tu příspěvků. Nikde jinde na internetu jsem o tom nic nenašel. díky
registrovaný uživatel knemo 
27.01.2010 (14:36)  
Použití proudového motoru sice odstraní sníh, ale spálí též izolaci ve výměně a tím vyřadí zabezpečovací zařízení z činnosti. Náprava - vše vyměnit. A to je dost náročné, časově i finančně. Takže vlastně ten motor udělá více škody než užitku. Před 20-ti a více lety to moc nevadilo - výhybky většinou neměly kolejové obvody.
27.01.2010 (13:47)  
Elektrický ohřev je hezká věc, ale musí mít patřičný výkon a příkon. Francouzi používají plynový ohřev výhybek, řekl bych, že výhřevnost toho plynu je výhodnější a na ovládání stačí obyčejných 230 V.
27.01.2010 (12:52)  
Kubiczek: píšete "úspor".
Co jsem se díval (zdroj http://www.brigadyr.net/), tak L29 má dolet cca 900 km, vytrvalost cca 2,5 hodiny a nese si 670+360 litrů paliva. Takže v ekonomickém režimu mi vychází spotřeba toho motoru asi 400 litrů za hodinu. Cenu paliva odhaduji cca 25 kč/litr (jenom spotřební daň JET A1 je 10,95 kč/l + DPH).
To máme zaokrouhleno 10 000 kč za hodinu provozu, jen palivo, kde je cena údržby takového motoru a další náklady.
Drezína s frézou by se dostala zhruba na cenu bagru (do 1500 kč/h vč. obsluhy). (ano vím bude pomalejší, kdyby to bylo 10 km/h vs 40 km/h tak je to pořád za polovinu)
Ptám se: opravdu jsou ty uvozovky potřeba?
27.01.2010 (11:47)  
Proudový motor ze stíhačky se dlouho používal v Tanveldě,na ozubnicové trati do Kořenova. Nebyl samohybný,tlačila jej lokomotiva. Jeho tah byl takový,že na rovných čistých kolejích jej neutlačila ani tehdejší T 211,takže drezína určitě také ne. Proud plynů dokázal vrhat štěrk do vzdálenosti desítek metrů,spotřeba kerosinu byla obrovská,tak se s tím přestalo. Stroj tiše rezavěl ve stanici Tanvald,na odstraňování sněhu se používal čtyřnápravový pluh polské výroby,tlačený lokomotivou. Ale většinou byla zvolena pohodlnější a ,,ekonomičtější" varianta:provoz se zastavil až do roztání sněhu a zavedla se náhradní autobusová doprava. Vlakvedoucí doprovázeli autobus a strojvedoucí lopatami házeli sníh,krumpáči kopali led a museli si vybrat dovolenou.
27.01.2010 (10:28)  
O tom motoru mi kdysi vypravoval děda, jezdil z drezínou v ČT. Motor z delfína měl tah necelou 1 tunu, takže montáž na vozejk byla asi bez problémů. Dneska takové stroje z důvodu "úspor" asi nejdou provozovat. Možná by to vyřešilo spoustu problémů.
registrovaný uživatel Kazan  mail  
27.01.2010 (10:07)  
Co jsem viděl, tak ne. Je pravdou, že to s úspěchem sníh odstranilo ještě více jak metr od koleje, ale to množsví sněhu se stačilo vsáknout do rozmrzlé půdy v koleji. Záleželo na tom, zda bylo potřeba sníh odfoukat (při mrazu), nebo roztát (čerstvý sníh). Podle toho pak "pilot" přiškrcoval klapku. Nejezdilo se za extrémních mrazů, protože by s tím nesouhlasila molekulární struktura oceli :-)
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
27.01.2010 (10:00)  
Jo, jo, pamatuju, že jsem takové tryskové zařízení párkrát viděl ve Val. Meziříčí. A používalo se to i na vojenských letištích k odstranění sněhu z ranveje. Tam býval na korbě Pragy V3S namontovaný motor z MiGu-15. Jak se to osvědčovalo na letištích, to nevím, ale slyšel jsem, že u výhybek prý býval někdy problém v tom, že ten horký proud spalin sice sníh z výhybky vyfoukal, ale okolní sníh taky rozpustil, kterýžto po chvíli ve výhybce zmrznul a ji pěkně zablokoval. Nevím, co je na tom pravdy (pamětníci, víte...?). Je to jen z agentury JPP...
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko