Rudin — V jižním Chorvatsku pokračuje vyšetřování pátečního vykolejení expresu, které si vyžádalo 6 obětí a 55 zraněných. Naklápěcí motorová jednotka řady 7123 státního dopravce HŽ v pátek ve 12:08 ve vysoké rychlosti sjela z jednokolejné trati v náročném horském terénu nedaleko obce Rudin v okrese Kaštela, asi 20 km severozápadně od Splitu. První vůz jednotky se vlivem nehody rozlomil. Po příjezdu záchranářů navíc na stejném místě vykolejila rychle jedoucí drezína, která byla původně vyslána na pomoc při záchranných pracích. Zatímco vyšetřovatelé dále zkoumají místo nehody a zajišťují důkazy, přinesla chorvatská státní televize informaci, že pravděpodobnou příčinou neštěstí je neopatrnost při dřívějším postřiku pražců, který měl svršek ochránit před vlivem vysokých teplot.

Původní spekulace: poškození podvozku

Již krátce po nehodě se objevilo několik možných verzí průběhu vykolejení: první zprávy citovaly cestující, podle kterých vjížděl vlak do oblouku příliš rychle. Dosavadní informace ale naznačují, že brzdový systém vlaku byl v pořádku, stejně jako brzdy drezíny, která ve stejném úseku sjela z kolejí o několik minut později. Do případu se s ostrou kritikou na adresu HŽ zapojil i odborník na materiálovou bezpečnost a poradce Fraunhoferova institutu Vatroslav Grubišić, který drahám vyčítá nákup vlaků nevyhovujících parametrů a nedostačující technické prohlídky. Podle jeho slov bylo chybou nakupovat naklápěcí jednotky bez přihlédnutí na specifika chorvatských tratí, na kterých nemohou využít svou maximální rychlost, ale zároveň jsou v obloucích s malým poloměrem jejich podvozky vystaveny působení velkých příčných sil.

Technická vada na soupravě zřejmě ale s největší pravděpodobností nebude příčinou tragédie: podle chorvatské televize proběhlo krátce před nehodou na trati kropení svršku speciální tekutinou, která má dřevěné pražce ve vysokých teplotách uchránit před vznícením a deformacemi. Určité množství ochranné látky se ale dostalo na koleje, kde vlakům znemožnilo účinné brzdění. Strojvedoucí drezíny popisuje jízdu před vykolejením jako klouzání po ledu; nemožnost soupravu ubrzdit ale v televizním rozhovoru zmínil i strojvůdce expresu Ante Lojić. Podle chorvatské policie budou bližší informace o příčinách nehody dostupné patrně až v průběhu dalšího týdne.

V reakci na vlakové neštěstí nabídl chorvatský ministr mořeplavby, dopravy a rozvoje infrastruktury Božidar Kalmeta svou rezignaci, kterou ale premiérka Jadranka Kosor prozatím odmítnula. Právě v době působení Kalmety v úřadu totiž chorvatské dráhy přistoupily k nákupu "pendolin" řady 7123 — akvizice, která má dodnes v zemi své kritiky. Na začátku letošního roku přitom byly u HŽ v provozu pouze první čtyři z objednaných osmi jednotek této řady od Bombardieru. Nákup naklápěcích souprav byl odůvodňován především možností jízdy vyššími rychlostmi na klikatých chorvatských tratích. Jedinou železniční spojnici mezi Záhřebem a Splitem představuje jednokolejná trať s náročnými sklonovými poměry, elektrifikovaná přibližně z jedné čtvrtiny v úseku Zagreb - Ogulin. Naklápěcí dvouvozové jednotky ICN řady 7123 s kapacitou 134 cestujících zde v létě jezdí dvakrát denně jako expresní spoje s povinnou rezervací; trasu z hlavního města do přímořského letoviska na jihu země zvládají přibližně za 5 a půl hodiny průměrnou rychlosti kolem 77 km/h. Cestujícím, kteří vyvázli z těžké nehody, nabídl chorvatský ministr turismu Damir Bajs bezplatnou rekreaci u Jaderského moře.

Zdroj: Javno [1] [2], HRT