Praha — Pokud pravidelně cestujete na pražské hlavní nádraží, jistě jste si všimli změn, ke kterým v poslední době došlo. Starou trať ze směru od Libně nahradilo Nové spojení, bezdomovce v odbavovací hale obchodní centrum, stará asfaltová nástupiště nové bezbariérové perony s informačním systémem dle moderních trendů a mnoho dalšího. Jako běžní cestující jste si ale všimnout nemohli, že každá část rekonstrukce má jiného investora a hlavního dodavatele - jde vlastně o tři samostatné stavby. Právě poslednímu projektu z našeho stručného výčtu se věnovala čtvrteční tisková konference, kterou pořádalo Sdružení MSS Praha hl.n. společně se SŽDC.
Tento projekt obsahoval modernizaci prvních čtyř nástupišť a kompletní rekonstrukci libeňského zhlaví stanice. Zde došlo k napojení nádraží na nové tunely a zrušení hrabovské spojky a vítkovské trati. Zbylé tři perony vznikly až koncem minulého století, a tak jejich rekonstrukce nebyla nutná. Hlavním investorem rekonstrukce západní části stanice byla právě SŽDC. Ústy jejího generálního ředitele Jana Komárka k závěru konference bylo uvedeno, že od příštího grafikonu bude přes hlavní nádraží trasováno něco kolem 898 vlaků za 24 hodin. I tak ale bude několik vlaků nadále ukončováno v jiných stanicích, jako je tomu doposud. Má se jednat především o spoje z tratě 210, které i nadále budou výchozí z Vršovic a rychlíkové spoje od Brna, které budou trasovány na Smíchov.
Náklady modernizace se v rámci tohoto projektu přiblíží částce 1,6 miliardy korun. Částečné finanční krytí stavby i nadále zajistí Evropská unie v rámci Operačního programu Doprava, jehož příspěvek může ve výsledku činit až 85 % veškerých stavebních nákladů. Zbylou část uhradí Státní fond dopravní infrastruktury. Pod hlavičkou sdružení MSS, zhotovitele projektu, se ukrývá několik společností, včetně firem Metrostav, Skanska DS a Eurovia CS, což je nový název někdejší společnosti Stavby silnic a železnic (SSŽ).
Zdroje: ŽelPage, SŽDC, TK MSS Praha hl.n.
Jak vidno, tak zrušení trati přes Vítkov zrovna nebyl nejchytřejší nápad.
Z hlavního do Libně (a dál na Běchovice) by v budoucnu měly jezdit spoje linky S7 ze Řevnic či Radotína.
Objíždění Libně přes Malešice a Vršovice by mělo skončit od nového GVD.
Ještě dotaz: kdy bude zcela napojeno NS na Libeň? Respektive, kdy skončí objížďky přes Vršovice?
Btw., vyhovovalo by mi, kdyby S29 nebo jiné S spojovalo Hl. n. a Libeň... Do Vysočan, zdá se mi, stejně nikdo nejezdí...
Mne by velmi zajímalo, jak se budou umývat skleněné střešní tabule "vlaštovek", jak to je s odstraťováním ptačího trusu s nástupiště.
Informační systém dělených nástupišť funguje, sice někdy drobet kulhavě. Po 2. změně jízdního řádu se objevují zajímavé kuriozity. Například na 9. koleji "jih" stojí EJ do Řevnic s odjezdem v 7.26, na části sever pak Sp 1902 na Smíchov s oznámeným odjezdem v 7.23, reálně odjíždí Sp 1902 tak v 7.30.
EC 174 : obvyklý problém > operátor informačního systému se o tom, že vlak jede po objízdné/odklonové trase prostě nedozví a i když se to dozví, tak to není "šotouš", kterému hned docvakne, že v důsledku odklonu musí jet souprava v opačném zařízení.
Elektronické panely jsou dobrá věc, ale pouze do té doby než na ně začně svítit sluníčko, buď přímo nebo zprostředkovaně nějakým odrazem.
Jiří Průša : s vyježděním nakresleného bych si zase tak hlavu nelámal, za standardního provozu se to vyjezdí, problém bude v případě mimořádností, například nějaký ten sebevrah na Vyšehradě kdy se bude v lepším případě jezdit po jedné koleji. Cestující si ovšem budou muset zvyknout na to, že vlaky z Vršek či Smíchova budou zřejmě mít minimální pobyty.
Zajímavé to bude se soupravami z ONJ. V rámci úspor totiž vlakové čety nastupují na HLN, což při úvraťové jízdě z ONJ celkem nevadí, s ohledem na poměrně dlouhý pobyt, pokud se ovšem bude projíždět, tak to bude o něčem jiném.
Co se hlásí a nehlásí rozhoduje odbor marketingu a oosobní přepravy. V současné době je zpracována studie co se vůbec bude hlásit a co ne.
Nehlásí se změny v řazení. V současné situaci bohužel nemožné. Denně na hlaváku 100 změn řazení. Proto se řazení vypouští (tj. nehlásí se vůbec, když se o tom ví). Bohužel systém neumožňuje řazení generovat, muselo by se hlásit manuálně pomocí operátorky. Tedy by nic jiného nehlásila. Tohle by si podle mně měla pochytat četa a informátoři na peroně.
Sektory: Račte si projít 1-4 reko nástupiště a 5-7 nástupiště a zjistíte, že sektory nesouhlasí, proto zatím nelze hlásit.
Příjezdy a odjezdy: EZOPY (panel příjezdy a odjezdy) jsou na peroně u všech východů, podle mě na peronech (zvláště, že jsou umístěny u východu) stačí.
Rekohaly nad 1. - 4. peronem viz http://www.praha.eu/jnp/cz/obcan/doprava/vlakova_doprava/hlavni_nadrazi_pojme_za_dve_minuty_jeden.html
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.