Červenka - Vyšší rychlostí jezdí cestující spoji SuperCity Pendolino od pátku 27. června mezi stanicemi Hoštejn a Červenka na trati 270. Cestovní rychlost jednotek řady 680 je v tomto úseku od pátečního poledne nově o 20 procent vyšší než doposud, čímž vzniká větší rychlostní odstup oproti soupravám bez nuceného naklápění a pro pendolina znamená další drobné zkrácení jízdní doby v úseku Pardubice - Olomouc. Změna přichází v době komplikované situace na 3. tranzitním koridoru, jehož několik úseků se v těchto dnech potýká s výrazným omezením dopravní kapacity.
Konkrétní zvýšení rychlostí pro Pendolino
Nově zažívají cestující vlaků SC Pendolino průjezd Hoštejnem rychlostí 140 a 130 km/h oproti stávajícím 110, resp. 100 km/h pro klasické soupravy. Reálná dosažitelná cestovní rychlost v oblasti hněvkovských tunelů mezi Hoštejnem a Zábřehem na Moravě tak konečně dosahuje 150 až 160 km/h, čímž se konečně využijí možnosti tohoto traťového úseku. Vjezd do stanice Zábřeh na Moravě je jednotkám CDT 680 nyní povolen rychlostí 140 km/h. Od Zábřehu do Červenky pak platí plná traťová rychlost 160 km/h pro jednotky s naklápěcí skříní. Na klasické soupravy zde má dopad omezující oblouk v ŽST Lukavice na Moravě a oblouk mezi stanicemi Mohelnice - Moravičany, který je pro řadu 680 průjezdný již v plné rychlosti.
Množství rychlostních omezení na trati Praha - Ostrava
Bohužel v současných dnech trpí trať Praha - Ostrava na mnoha místech sníženou rychlost i omezenou dopravní propustnostností. Největší vliv mají pomalé jízdy na provoz v kapacitně vytíženém úseku Hranice na Moravě - Suchdol nad Odrou, zejména z důvodu rozsáhlých povodní. Mimo tento úsek se jedná především o probíhající pracovní činnost poblíž známého Bezpráví, kde probíhají opravné práce na železničním svršku (výměna kolejnic, čištění štěrkového lože a další práce). Z tohoto důvodu se zde ještě o uplynulém víkendu jezdilo jednokolejně v úseku Ústí nad Orlicí - Brandýs nad Orlicí.
Ani probíhajícími stavebními pracemi na koridorovém úseku mezi dopravnami Praha-Libeň a Praha-Běchovice bohužel výčet dopravních omezení nekončí: výrazným snížením traťové rychlosti je postižen i úsek Rudoltice v Čechách - Krasíkov a úsek Červenka - Štěpánov, kde opět jednou intenzivně zapůsobili "sběratelé kovů" a krádežemi částí trolejového vedení způsobili zavedení souvislých pomalých jízd rychlostí 80 km/h. Jedná se o delší úseky, kde je v normálním stavu souvislá rychlost 160 km/h, čímž je vliv na zpoždění vlaků ještě větší.
Zdroj: vlastní pozorování; fotografie © autor
- O kolik bude rychlejěí 680 Mezi prahou a Ostravou (Brnem) oproti klasice s loko +-4MW, vMax 160 km/h?
- Jak to bude když srovnáme 680 s klasikou s výkonem o víc než polovinu vyšším (380, 1216,...)?
- Jak se situace změní, kdyby se povolila na některých vhodných úsecích vMax na 180, či dokonce 200 km/h?
Je zde několik problémů. Záleží, co za lokomotivou bude zapřeženo. Ohledně vyšších rychlostí nikdo neví, v jakém rozsahu mohou být zavedeny. Navíc zrovna tebou zvolené trasy nejsou pro NS moc vhodné. Poslední problém je trošku z jiného pohledu. Pendolino je představováno jako nadvlak, což nevidím jako vhodné. Ohledně rozdílů mezi NS a klasikou jsem ve spojení Praha - Plzeň slyšel toto: klasika cca 60 min, NS cca 45 min.
Jste trefil hřebíček na hlavičku. To by mne taky zajímalo.
Při premierové jízdě RailJetu do Ostravy bylo to zrychlení proti naší klasice úplně někde jinde. To samé platí o zpomalení. Dával jsem sem GPS logy z jízdy Ostrava Přerov. A to měl navíc ve vleku nečiného Tauruse ...
Když jsem porovnával grafy zrychlování Pendolino vs RailJet, byl na tom Railjet lépe.
Opravdu někdo neumí spočítat srovnání jízdních dob dle zadání ad George_Couser (viz. níže) ?
Těch 30% neplatí všude. Stačí obloukové zhlaví (jsou dnes poměrně časté na koridoru) a nárůst rychlosti bývá jen o 20 či 10 km/h oproti klasice (záleží na parametrech oblouku). Podobnými pevnými místy, kde není Pendlino o 30% rychlejší, jsou starší mosty bez průběžného kolejového lože (ty jsou v menším počtu bohužel v úseku ČT-Brno na jihu před Brnem).
No a to by mě zajímalo. Uvádí se, že klopidlo může jet v oblouku až o 30% rychleji. Teď se tady bavíme o tom, kde zůstalo kolik nenarovnaných oblouků, takže by se ty klopidla měly výrazněji projevit... takže by mě zajímalo, až se dokončí komplet štreka z Prahy do OV a do Brna.
- O kolik bude rychlejěí 680 Mezi prahou a Ostravou (Brnem) oproti klasice s loko +-4MW, vMax 160 km/h?
- Jak to bude když srovnáme 680 s klasikou s výkonem o víc než polovinu vyšším (380, 1216,...)?
- Jak se situace změní, kdyby se povolila na některých vhodných úsecích vMax na 180, či dokonce 200 km/h?
Ale to je tenhle případ. Prostě se zvolila koncepce optimalizace + VRT. To je výhled do budoucna. V kratším horizontu se podívej, jak se zlepší parametry tratě oproti součanosti. Dle mého názoru je to značný posun vpřed a také ještě jeden pohled. Co tam bude následujících dvacet let jezdit? Pokud se neobjedná velká hromada 380, tak povětšinou ESA s vmax 120 km/h. Ohledně propadů rychlosti. Jaká rychlosti budou od Borku do stanice Rokycany?
Klopidla by měla jezdit na tratích s řidším provozem, kde není potřeba velký luxus a trochu to pomůže. Vhodným kandidátem by byl tzv. bývalý jižní tah Cheb - Plzeň - České Budějice - Jihlava - Brno. Tam kde je trať velmi zatížená, tam se můžou údržbáři zbláznit, aby byla geometrie koleje v normě. Tam by měly být oblouky dostatečně velkorysé. Jenže ta naše povaha česká...
A k ceně tunelu - samozřejmě, že když spočteš propálenou energii v dnešních cenách, tak se tunel zaplatí za 100let. Jenže cena se bude měnit a bude to třeba 30 let a životnost železnic jak vidíme je 200 let. Takže je to věc, která se měla posoudit. Stejně tak jako snížení rychlosti na kozích drahách (s malým "k") na přejezdech. Když tam dáš světýlka za 5 melounů, tak těch pár litrů nafty na 810 to taky zaplatí za 20 let. A to nemluvím o 2x předražených dálnicích za stovky miliard, které jsou pro daňového poplatníka ztrátové úplně a nikdy se nezaplatí.
Přiznám se, že mě současné řešení tohoto oblouku také překvapilo. Problém tohoto místa vznikl při výstavbě tratě, kdy měla být vedena okolo Žebráku, což se bohužel nestalo. Ono bychom se na to měli dívat v souvislostech. Byla zvolena koncepce, kdy se ušetří na stavebních pracech a rychlost se dožene klopidly. Když se podívám na úsek Rokycany - Beroun, tak v případě použítí klopidel jsou dosahované rychlosti velmi dobré. Je bohužel smutné, že na tuto koncepci se kašle.
Ano, problém propálené energie tu je, ale třeba se také někdo časem začne zabývat problém rekuperace.
Rychlost je tam V=130km/h, Vvyj=140km/h, Vk=160km/h. Jak jsem již psal níže, tak problém byl prvotně ve dvou obloucích v CHKO Litovelské Pomoraví, kde rychlost zvýšit nešlo. Z důvodu těsné blízkosti oblouku Moravičany-Mohelnice se proto i tento oblouk výrazně nenarovnával. Na mapě http://www.mapy.cz/#x=138991616@y=134831616@z=12@mm=TP je vidět dobře ona oblast od Mohelnice až po lokalitu "U přejezdu" včetně hranic CHKO.
a tak asi malesice forever!
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.