Kunčice pod Ondřejníkem - začátek dubna roku 2009 bude v myslích severomoravských železničních fotografů zapsán černým písmem. Úsek trati 323, spojující Frenštát pod Radhoštěm s Kunčicemi pod Ondřejníkem totiž ztratil jednu z dominant, která jej řadila mezi nejkrásnější místa spojená se železnicí v tomto kraji. Dlouhá léta byl blížící se vlak signalizován charakteristickým cinkáním, předcházejícím trhanému spouštění letitých, dřevěných břeven závor. Jak taky jinak, když jejich ovládání měl na starosti personál kunčické stanice, otáčející na druhém konci lankové dráhy klikou. V rámci racionalizace a dílčí modernizace se tak musíme rozloučit s mechanickými závorami, rakouského výrobce Brown-Boveri. Ač nejsem příznivcem stesku po starých časech, zde mě to docela zamrzelo.

Brown-Boveri vs. AŽD

Oficiální vyjádření hovoří jasně: Jednalo se o rekonstrukci 3 přejezdů v km 92,078; 91,843 a 91,544 trati Ostrava - Kojetín. Motivace byla ve zvýšení bezpečnosti provozu - dnes jsou přejezdy ovládány automaticky jízdou vlaku, dříve obsluhovány ručně (tzn. negativní vliv lidského faktoru na bezpečnost), ale hlavně stav původních mechanických zabezpečovacích zařízení byl již špatný, že v zimním období nešly tyto mechanické závory ovládat prakticky vůbec (informace SDC Ostrava). Náklady na rekonstrukci, včetně stavební části byly 19,2 mil. Kč. Není nám nic známo o vazbě této rekonstrukce na projekt elektrifikace trati 323.

Otázkou zůstává, zda byl tento krok bezpodmínečně nutný. Místům, kde se úrovňová křížení nalézají, totiž nevládne prakticky žádný silniční provoz - první silnice je lesní (Brown-Boveri), druhá vede k obytnému domku (pouze kříž) a třetí je prakticky jen pro přesun dobytka z jedné pastviny na druhou (Brown-Boveri.) Zda nově instalované výstražníky AŽD 97-PV skot ocení, ukáže až čas. Víme tedy, že účelem bylo nahradit ruční ovládání. Vzhledem k výše uvedené frekvenci provozu je ale na pováženou, jestli nestačilo pouze sejmout břevna a odstranit lanka? Za zmíněnou cenu byly rekonstruovány i silniční části přejezdů, stejně jako kolejový svršek. Jeden přejezd dostal hned tři světelné výstražníky, každý přejezd má pak samozřejmě svou "boudu." A jak to tam tedy vypadá?

Na prvních dvou snímcích vidíme náhradu prvních mechanických závor. Obrázek třetí ukazuje přejezd, do zbudování nového PZZ vybavený pouze výstražnými kříži. Fotka číslo 4 nahlíží na "kraví přechod" - donedávna jedno z nejkrásnějších míst na trati, kam se daly šraňky zakomponovat. Pětka snad ani nepotřebuje komentář a na šestém snímku lze dohledat, kde byla klika k ovládání závor.

Tato zpráva nemá za účel jakkoli zpochybnit funkci nového zařízení. Jistě byly důvody k jeho zavedení, leč autora žádný konkrétní, s logickým opodstatněním, nenapadá. Vím jen, že k charakteru trati, vedoucí oním krajem, by se více hodil původní stav, s mechanickými závorami. Ostatně posuďte sami, z výše uvedených fotografií…

Zdroj: Vlastní zjištění