Kunčice pod Ondřejníkem - začátek dubna roku 2009 bude v myslích severomoravských železničních fotografů zapsán černým písmem. Úsek trati 323, spojující Frenštát pod Radhoštěm s Kunčicemi pod Ondřejníkem totiž ztratil jednu z dominant, která jej řadila mezi nejkrásnější místa spojená se železnicí v tomto kraji. Dlouhá léta byl blížící se vlak signalizován charakteristickým cinkáním, předcházejícím trhanému spouštění letitých, dřevěných břeven závor. Jak taky jinak, když jejich ovládání měl na starosti personál kunčické stanice, otáčející na druhém konci lankové dráhy klikou. V rámci racionalizace a dílčí modernizace se tak musíme rozloučit s mechanickými závorami, rakouského výrobce Brown-Boveri. Ač nejsem příznivcem stesku po starých časech, zde mě to docela zamrzelo.
Brown-Boveri vs. AŽD
Oficiální vyjádření hovoří jasně: Jednalo se o rekonstrukci 3 přejezdů v km 92,078; 91,843 a 91,544 trati Ostrava - Kojetín. Motivace byla ve zvýšení bezpečnosti provozu - dnes jsou přejezdy ovládány automaticky jízdou vlaku, dříve obsluhovány ručně (tzn. negativní vliv lidského faktoru na bezpečnost), ale hlavně stav původních mechanických zabezpečovacích zařízení byl již špatný, že v zimním období nešly tyto mechanické závory ovládat prakticky vůbec (informace SDC Ostrava). Náklady na rekonstrukci, včetně stavební části byly 19,2 mil. Kč. Není nám nic známo o vazbě této rekonstrukce na projekt elektrifikace trati 323.
Otázkou zůstává, zda byl tento krok bezpodmínečně nutný. Místům, kde se úrovňová křížení nalézají, totiž nevládne prakticky žádný silniční provoz - první silnice je lesní (Brown-Boveri), druhá vede k obytnému domku (pouze kříž) a třetí je prakticky jen pro přesun dobytka z jedné pastviny na druhou (Brown-Boveri.) Zda nově instalované výstražníky AŽD 97-PV skot ocení, ukáže až čas. Víme tedy, že účelem bylo nahradit ruční ovládání. Vzhledem k výše uvedené frekvenci provozu je ale na pováženou, jestli nestačilo pouze sejmout břevna a odstranit lanka? Za zmíněnou cenu byly rekonstruovány i silniční části přejezdů, stejně jako kolejový svršek. Jeden přejezd dostal hned tři světelné výstražníky, každý přejezd má pak samozřejmě svou "boudu." A jak to tam tedy vypadá?
Na prvních dvou snímcích vidíme náhradu prvních mechanických závor. Obrázek třetí ukazuje přejezd, do zbudování nového PZZ vybavený pouze výstražnými kříži. Fotka číslo 4 nahlíží na "kraví přechod" - donedávna jedno z nejkrásnějších míst na trati, kam se daly šraňky zakomponovat. Pětka snad ani nepotřebuje komentář a na šestém snímku lze dohledat, kde byla klika k ovládání závor.
Tato zpráva nemá za účel jakkoli zpochybnit funkci nového zařízení. Jistě byly důvody k jeho zavedení, leč autora žádný konkrétní, s logickým opodstatněním, nenapadá. Vím jen, že k charakteru trati, vedoucí oním krajem, by se více hodil původní stav, s mechanickými závorami. Ostatně posuďte sami, z výše uvedených fotografií…
Zdroj: Vlastní zjištění
Ve vídni byla nejspíš filiálka, možná, že ještě je. A vůbec bych se nedivil, kdyby pro ABB vyráběla i Čína. Nedávno jsem otevřel NB od Della, součástky běžně Made in Taiwan. Takže ty časy, kdy švýcarská firma vyráběla všechno, včetně komponent ve Švýcarsku, už jsou dávno pryč. I známe švýcarské nože se dělají z francouzské oceli.
NolthA : podle plánku stanice je ve stanici "dozorce výhybek", podle staničního řádu tam je pouze podle potřeby. Zajímavý rozpor v dokumentech provozovatele dráhy.
Nezdá se mi, že by dozorce výhybek byl zapojen do "přípravy" vlakové cesty z hlediska stahování závor ... bohužel znění staničního řádu "s mechanickými závorami" už není k dispozici.
Jste si jistej že tuto stavbu provedlo vámi pomlouvaná firma, já si tím jistej nejsem ba naopak jsem přesvědčen že to byla jiná firma, ale kdo chce pomlouvat důvod si vždy najde
zirecek...Pro doplneni k vyzvaneni prejezdu: nove AZD "zvonky" existuji ve vice variantach. Jsou i jedny "tissi" do intravilanu, ktere zvoni mene hlasite....
měl jsem dojem že se vyrábí pouze jedna varianta, ve které je možnost nastavení hlasitosti, určitě by mě zajímala ta tišší verze jak píšete, na různá místa by asi byla vhodná
Jinak mám pocit že obsluhu závor neprováděl výpravčí ale spíše dozorce výhybek (vím jen že ve stanici je někdo další kromě výpravčího).
Možná by i v článku stálo za zmínku že všechny tři nové přejezdy jsou indikačně doplněny do stávájícího kontrolního pracoviště s JOP.
Myslím že instalace nových PZS je krok správným směrem hlavně z důvodů lepší kontroly a archivace stavů přejezdu.
Takže byl tam samostatný pracovník ve funkci "závorář" (jak plyne z této citace) nebo obsluhu závor vykonával výpravčí (jak plyne z poznámky z 07.06.2009 v 18.22) či to dělal dozorce výhybek ?
Jinak u nás (v Dobré u F-M) pořád jsou ty staré závory - to mě taky zajímá jak dlouho ještě u nás vydrží...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.