..: Zátěžové testy prototypu ruské turbínové lokomotivy :..

GT1-001, foto: Ivanov AnatolijRusko – Nejvýkonnější turbínová lokomotiva světa, ruská GT1-001, absolvovala v prosinci ostré zátěžové testy. Účelem bylo nejen stroj vyzkoušet, ale také dokázat, že si poradí se "standardní ruskou zátěží" - vždyť na svých spřáhlech utáhl vlak, čítající 116 vozů o celkové hmotnosti 10 tisíc tun. Lokomotiva je završením čtyřiadvacet let trvajícího výzkumu, jehož účelem bylo zkoumání možností plynových turbín coby pohonné jednotky pro lokomotivy. Prototyp byl představen loni v červenci, při příležitosti otevření centra železničního vývoje a inovací v Moskvě. Pod projektem jsou podepsány RŽD spolu se Samarským vědecko-technickým institutem.


GT1-001, foto: Vivan 755GT1-001 sestává ze dvou nedělitelných částí, přičemž v jedné je umístěna turbína NK-361 na LNG (zkapalněný zemní plyn), ve druhé je zbylá trakční výzbroj. Plynová turbína, konstrukčně podobná s typem pro strategické bombardéry, dosahuje výkonu 8,3 MW a akční rádius 300 tun vážící lokomotivy, jejíž nádrže pojmou 17 tun LNG, činí okolo 750 km. Celkové úspory na provozních nákladech se odhadují na 30% (méně pohybujících se součástí nevyžaduje tolik údržby a náhradních dílů), nejvyšší hluk stroje je 120 dB (tedy jako startující proudové letadlo) a emise dosahují jedné dvacetiny hodnot současných konvenčních dieselových lokomotiv.


GT1-001, foto: AlexandrBezpečnost provozu zajišťuje monitorovací zařízení, které na jednom místě zobrazuje jak aktuální provozní veličiny, tak údaje o lokomotivě. Ve strojovně je instalována kamera pro okamžitou vizuální kontrolu turbíny strojvedoucím. Prototyp byl sestaven ve Voroněžské lokomotivce. Pokud všechny testy dopadnou jak mají, měly by stroje jezdit na Sibiři a Uralu, kde je dostatek zemního plynu a zároveň mizivé procento elektrifikovaných tratí. RŽD proklamuje, že masovým rozšířením těchto strojů by se dalo ušetřit až milion tun nafty ročně.

Zdroje: Railway Gazette, RZD-Partner, Frontier India; foto: Parovoz

Poznámka autora: Pozdě, ale přece. Rusko po velmi dlouhé době ukázalo, že umí vzít za práci a vyvinout něco svého pro své koleje. A je to rovnou lokomotiva s takovýmto pohonem, jež sice nabízí obrovský výkon, ale konečně není vykoupen dopadem na životní prostředí! V globálním aspektu sice nebude mít kdovíjak rozhodující dopad na ropnou krizi a obecně je smutné, že se pokaždé začne něco dít až když nám hoří koudel u zadnice, alespoň z hlediska environmentálního však jde o krok správným směrem. Velkým otazníkem je cena a možnosti rozšíření této technologie. Je třeba podotknout, že ani v nejmenším nejde o první užití turbíny, coby pohonu pro železniční vozidlo. Ve Francii to byla jednotka RTG (SNCF T 2000), která v sedmdesátých letech minulého století používala "očesanou" verzi vrtulníkového Turma od Turbomécy, nicméně poháněnou konvenčním palivem. Od svého vzniku v roce 1972 jezdily tyto soupravy v běžném provozu až do roku 2004. Několik jich bylo odesláno Amtraku do USA. První TGV (TGV-001) také nebylo elektrické, nýbrž s turbínou. Ropná krize však donutila SNCF ke změně strategie k té, kterou vidíme dnes. Dokonce i u nás se experimentovalo v tomto duchu, tentokráte s topným olejem. TL659.0 však, narozdíl od francouzské jednotky RTG, nijak nezasáhla do běžného provozu. Bohužel se nezachoval ani jeden ze dvou prototypů - jeden shořel při testech, druhý pohořel na nekompromisní nenávisti muzejnictví předlistopadového režimu.


Martin Grill Poslat mail autorovi | 17.1.2009 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Rusko


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
17.01.2009 (17:04)  
Domnívám se,že v lokalitách,kde je nasazení zmiňované lokomotivy plánováno,hluk až zas tak nevadí. Jsou to liduprázdné končiny,kde je prakticky jen ta železnice. A naměřená hladina hluku se zřejmě vztahuje k plnému výkonu,a ten se ani v Rusku na nádržích,okolo kterých se soustřeďuje tamní život příliš nevyužívá. Nevím,v jakém stavu a hlavně vývojovém stadiu jsou nyní průběžné tlakové brzdy tažených vozidel u RŽD,ale při ovládání brzd soustav Matrosov a Kazancev(nedávno nejrozšířenější soustavu u RŽD) bylo celkem jedno,je-li na lokomotivě brzdič DAKO BSE či nejprimitivnější varianta starého Westinghouse. Tyto brzdy na zábrzdných vzdálenostech,používaných na sibiřských tratích nebyly(nejsou?) schopny využít toho,co moderní brzdiče dovedou a de facto to ani není potřeba. Ale možná že se pod archaickým vzhledem skrývá moderní zařízení. On strategický raketový systém Topol M také na první pohled nevypadá na to,co dokáže-ale od toho raději dál.
17.01.2009 (17:03)  
Na fotkách je taky zajímavé prohnutí rámu. Je to vidět na prolisech a barevném pruhu na boku u obou článků.
http://www.railfaneurope.net/pix/ru/diesel/GT1/GT1-001_20070731_030.jpg"
registrovaný uživatel qwix 
17.01.2009 (16:22)  
Je to sice len model, ale pre predstavu o ramuse a najma skrekote aky vie robit turbina postaci:
http://www.youtube.com/watch?v=nXSuSgGbrHc&hl=sk
17.01.2009 (14:27)  
Ad Martin Grill:

Já vycházím z toho, co jsem našel. Buď té dobroty a pokus se sám najít to, co tě zajímá. Hledat na všem hnidy umí kdokoli.

A Vy buďte té dobroty a čtete prosím pořádně - já v žádném případě nehledám hnidy na Vašem článku! Také neříkám, že Vámi nalezená data jsou chybná. Vyjadřuji (koneckonců tak jako Vy pod tou čarou) pouze SVŮJ NÁZOR, dle kterého je průměrná spotřeba cca 22,5 kg zemního plynu na 1 kilometr (vypočteno z Vámi uvedených dat) celkem značná a že lokomotivu emitující hluk o hladině až 120 dB bych jako ekologicky šetrnou (Němci pro to mají příznačnější označení "umweltfreundlich") určitě neoznačil...toť vše! ;o)

PS: A co se pojezdu týče, tipuji tuto lokomotivu na uspořádání B0'B0'B0'+B0'B0'B0'. Nasvědčují tomu fotky, uveřejněné pod níže uvedeným linkem a také by tomuto uspořádání odpovídala rozumná nápravová hmotnost 25 t.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
17.01.2009 (13:52)  
Rail_user: Údaje jsou sice pěkné, ale nic neříkají o tom, jak si stojí zemní plyn jako palivo vozidel vůči ropným produktům, případně dalším možnostem. Kromě poznámky u tohoto článku narážím třeba na „1. ekologické taxi“, které jezdí po Praze na CNG.
registrovaný uživatel pawlik 
17.01.2009 (13:45)  
Trainman:
Když už jste si nemohl odpustit vaše nemístné rejpnutí, pak mi jistě vysvětlíte, proč dáváte do souvislosti brzdič a výkon, vy chytrý! Nenaznačoval jsem tím snad nic o tom, že stroj je špatný. Já se jen pozastavuju nad tím, že nový stroj má archaický brzdič stejně jako tomu bylo v dobách, kdy na čs. lokomotivách byly ovladače OBE-1, což exportní stroje neměly. Jak napsal Hawkey, asi to bude mít své příčiny v legislativě.
registrovaný uživatel kraak 
17.01.2009 (13:44)  
dopisovatel nebo člen ŽP Payus  mail  
17.01.2009 (13:32)  
Pěkný a hlavně zajímavý článek ;-)
Vypadá jako elefant, nacpat mezi motory vagóny pro lidi a poslat to na 030 nebo na Ostružnou :D (bane...už bysme na pitstopech nepotkávali zvěř a to už by nebylo ono)
17.01.2009 (12:38)  
neviem, ale zdá sa mi, že twnto stroj urobí viac roboty ako zastaralé TE 10 (čo je v podstate "mutácia" Sergeja 781, poťažne Ragulina - dvojička) a to za menej nákladov a šternejšie k ekológii i keď pripustím že v podaní made in Russia
A dizajn - na ruské pomery slušný...

inak podľa info má táto mašinka elektrický prenos výkonu
http://www.railfaneurope.net/pix/ru/diesel/GT1/pix.html
17.01.2009 (11:11)  
Hmmm, zajímavý stroj, který designem určitě nezapře tu východní "dlabanou ingotovitost"...holt balšaja těchnika! Jenom nějak nevěřím, že se to ujme, i když v Rusku je možný všechno... ;o)

A k těm "environmentálním aspektům" (čert ví, proč je to dneska tak moderní slovní spojení): Je asi pravda, že provozem lokomotivy s plynovou turbínou ušetří ropu, ale z výše uvedených dat vyplývá spotřeba něco přes 20 kg zemního plynu na kilometr! Nevím, třeba se na to dívám nějak špatně, ale připadá mi to hodně! A mimo to bývá zvykem, hodnotit i hluk jako vliv na životní prostředí - a 120 dB je...no...prostě dost...mimochodem, nepíší někde, v jaké vzdálenosti od lokomotivy toto numero naměřili?! Ono 120 dB dokáže i řvoucí batole, pokud ho posloucháte ve vzdálenosti 5 cm od zdroje hluku, zatímco v článku zmíněné startující proudové letadlo vykazuje tuto hladinu akustického tlaku ve vzdálenosti asi 10 m... ;o)
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko