Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Velim - Na zkušebním železničním okruhu VÚŽ Velim nedaleko Prahy se testuje prototyp rychlovlaku AGV, jež je nástupcem francouzských souprav TGV. V běžném provozu bude jezdit až 360 km/h, výjimečně však může vyvinout rychlost i přes 500 km/h.
Výrobcem těchto rychlovlaků je společnost Alstom. Vlak budoucnosti s nezvyklými aerodynamickými tvary bude po okruhu jezdit do září, a to s maximální rychlostí omezenou na 200 km/h.
Jednotka se skládá ze 7 vozů, sedačkami pro cestující jsou však vybaveny zatím pouze dva. Zbytek obsadila pojízdná "laboratoř". Předmětem měření je například hluk, proudění vzduchu, napětí v různých komponentech, účinnost a zahřívání brzd nebo chování vlaku v obloucích.
Cena jedné soupravy se pohybuje zhruba kolem 726 milionů korun. První AGV by se měly objevit v komerčním provozu počátkem roku 2011.
Vysokorychlostní tratě budované pro rychlostí nad 300 km/h nyní zažívají nebývalý rozvoj. Podle nejnovějších studií mohou rychlovlaky konkurovat letecké dopravě, a to především na krátkých a středně dlouhých trasách. Vrchním limitem pro jejich časovou i energetickou výhodnost je vzdálenost mezi výchozí a koncovou stanicí do 1000 km.
K velmocím v tomto odvětví železniční dopravy patří především západní státy jako Francie, Německo nebo Španělsko. V budoucnu by mohla jedna větev evropské sítě VRT železnic vést také přes Česko. Více informací o jejich rozšíření do Česka vám přineseme v připravovaném článku.
Adys 
| 25.6.2008 (19:00)
| 25.6.2008 (19:00)Související zprávy
03.07.2008 (16:45)
28.06.2008 (1:12)
Uznávám, ty hrubé propočty vypadají poměrně realisticky. Odvolávám své hrubé odhady. :-)
27.06.2008 (19:12)
jonáš : Ovšem je to výkon elektrickej, na kterej musíte vytvořit zhruba trojnásobek výkonu tepelnýho( ať už z uhlí, ropy nebo jádra), takže jako ekvivalent k tomu boeingu to můžete klidně počítat...
No opomenul si vetrne elektrarny, prilivove ele., solarni ele. tim se snizuje ekologickoenergeticke naroky na zeleznici ;)
No opomenul si vetrne elektrarny, prilivove ele., solarni ele. tim se snizuje ekologickoenergeticke naroky na zeleznici ;)
27.06.2008 (18:59)
TGV Atlantique - LOKO+10vozů+LOKO, prázdná hmotnost 444 t, normální ložená hmotnost 485 t.
Udělá při 485 t 300 km/h za 6min 30sec a potřebuje vzdálenost 16250 m
Udělá při 485 t 300 km/h za 6min 30sec a potřebuje vzdálenost 16250 m
27.06.2008 (18:52)
Malá nápověda, brzdící charakteristiky TGV Duplex na rovině a při normálním naložení :-)
- z 300 km/h: 3350 m
- z 270 km/h: 2650 m
- z 160 km/h: 900 m
AGV bude mít tyto parametry lepší, protože musí být schopno zabrzdit na obdobné dráze jako TGV (300) ale ze 360 km/h.
- z 300 km/h: 3350 m
- z 270 km/h: 2650 m
- z 160 km/h: 900 m
AGV bude mít tyto parametry lepší, protože musí být schopno zabrzdit na obdobné dráze jako TGV (300) ale ze 360 km/h.
27.06.2008 (17:02)
Aha, dyť to tam píšou http://www.zelpage.cz/zpravy/4417 -- jsem akorát myslel že AGV má 1MW na mezivozovej podvozek, ne na dvojkolí. Což by dávalo těch 6 MW na sedmivozovou soupravu.
27.06.2008 (16:58)
No já počítal taky vyšší, v literatuře se udává 0,0005 a tak, ale zase zanedbávaj ložiska. Stručně, nemá cenu koncipovat jednotku na max využití špičkovýho výkonu, protože by to do stoupání hned zpomalovalo a rozjíždělo se na maximálku exponenciálně věčnost. Těch 50% je tak hranice technický rozumnosti.
Jak vlastně do tý rekordní sestavy nacpali těch 20 MW? Počítám že zkombinovali dvě loko klasický TGV plus ty poháněný podvozky pro AGV, ale furt mi to nevychází. Nebo to byly dvě krátký spřažený soupravy?
Jak vlastně do tý rekordní sestavy nacpali těch 20 MW? Počítám že zkombinovali dvě loko klasický TGV plus ty poháněný podvozky pro AGV, ale furt mi to nevychází. Nebo to byly dvě krátký spřažený soupravy?
27.06.2008 (16:48)
jonáš: počítal jsem TGV duplex, 8.8 MW, 380 tun.
cx=0.4 sice maji i mizerne designovana auta, ale ty nejsou dlouha 200 metru a na delce zalezi, alespon pokud jde o aerodynamiku ;)
Konkretne u te rekordni soupravy soucin cx a plochy vychazi kolem 6.1, u TGV duplex jsem pocital s 7.3. Jinak valive odpory jsem pocital radsi vyssi + taky nemuzeme zanedbat odpory zavisle linearne na rychlosti (rozhodne ne pri 300 km/h :) ).
V kazdem pripade, myslim ze jsme vyvratili ze by jednotky TGV potrebovaly v prumeru 80-90 nebo dokonce 100 procent vykonu (to ze jede obcas do kopce je irelevantni, protoze taky logicky musi jet z kopce).
Jo a rozjizdeni bude urcite chvilku trvat, ale brzdit to urcite zvladne i daleko rychleji (pokud pouzije nejen EDB + podpora odporu :) ).
cx=0.4 sice maji i mizerne designovana auta, ale ty nejsou dlouha 200 metru a na delce zalezi, alespon pokud jde o aerodynamiku ;)
Konkretne u te rekordni soupravy soucin cx a plochy vychazi kolem 6.1, u TGV duplex jsem pocital s 7.3. Jinak valive odpory jsem pocital radsi vyssi + taky nemuzeme zanedbat odpory zavisle linearne na rychlosti (rozhodne ne pri 300 km/h :) ).
V kazdem pripade, myslim ze jsme vyvratili ze by jednotky TGV potrebovaly v prumeru 80-90 nebo dokonce 100 procent vykonu (to ze jede obcas do kopce je irelevantni, protoze taky logicky musi jet z kopce).
Jo a rozjizdeni bude urcite chvilku trvat, ale brzdit to urcite zvladne i daleko rychleji (pokud pouzije nejen EDB + podpora odporu :) ).
27.06.2008 (16:26)
Your mileage may vary ;-)
Tak čistym odhadem, protože vzorečky jsou známý, ty nemusíte vypisovat. Pro Cx kolem 0,40 (to maj i mizerně designovaný auta) a čelní plochu kolem 10 m^2 to při 100 m/s vychází cca 24 kN odporový síly a 2,4 MW výkonu. Valivé tření pro cf 0,001 kola o průměru cca 1 m a 300 t včetně živé hmotnosti dává při stejné rychlosti dalších 0,6 MW. Tedy 50% zátěž na rovině, protože pouhých 10 promile stoupání u 300 t jednotky znamená další 3 MW a kapacita výkonu je vyčerpána (sám Alstom udává pro 7 vozovou výkon 6 MW).
Zajímavější je to energeticky, ta rozjetá mrcha má cca 1500 MWs, čili po rovině se bude rozjíždět (nebo brzdit) minimálně 6..8 minut. Vsázim svých padesát halířů :-)
Tak čistym odhadem, protože vzorečky jsou známý, ty nemusíte vypisovat. Pro Cx kolem 0,40 (to maj i mizerně designovaný auta) a čelní plochu kolem 10 m^2 to při 100 m/s vychází cca 24 kN odporový síly a 2,4 MW výkonu. Valivé tření pro cf 0,001 kola o průměru cca 1 m a 300 t včetně živé hmotnosti dává při stejné rychlosti dalších 0,6 MW. Tedy 50% zátěž na rovině, protože pouhých 10 promile stoupání u 300 t jednotky znamená další 3 MW a kapacita výkonu je vyčerpána (sám Alstom udává pro 7 vozovou výkon 6 MW).
Zajímavější je to energeticky, ta rozjetá mrcha má cca 1500 MWs, čili po rovině se bude rozjíždět (nebo brzdit) minimálně 6..8 minut. Vsázim svých padesát halířů :-)
27.06.2008 (15:36)
Rail-2005: díky za info. Takže pokud počítám s touto hodnotou a tím, že aerodynamický koeficient nebude o standartního TGV víc jak 20 procent vyšší, vychází mi to na rychlost 300 km/h zhruba na 4.4 MW (na vodorovné trati, bez oblouků), což je přesně 50 procent výkonu.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Logowanie
© 2001 - 2024 ŽelPage
- administratorzy
:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko