..: Na přejezdech chybují řidiči, zabránit tomu má i nový film :..

přejezd Praha — V České republice existuje přes 8 tisíc železničních přejezdů. Ty se jen v minulém roce staly dějištěm dvou stovek havárií, které si dohromady vyžádaly na 200 lidských životů – z toho 33 přímo na místě nehody. Konstatování dopravní policie je jednoznačné: vina leží výhradně na straně řidičů. Řidiči, cyklisté, ale i chodci hazardují a porušují dopravní předpisy. Na přejezdech s výstražnými světly či závorami přitom přejezdové zabezpečovací zařízení (PZZ) neselhalo ani v jediném případě. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Policie České republiky (PČR), Ministerstvo dopravy (MDČR), Profesni společenství autoškol a další partneři se proto spojili v rámci dalšího z preventivních projektů – v Moravskoslezském kraji natočili a do autoškol v celé republice budou distribuovat instruktážní film o rizicích porušování předpisů, týkajících se jízdy přes přejezdy. K dispozici je video také na internetu.

SŽDC jako státní organizace vykonává správu nad drážní infrastrukturou v ČR. Je odpovědná za její provozuschopnost, provozování, rozvoj a modernizaci. Od roku 2004 za finanční podpory Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) investuje každoročně přes 150 milionů korun na opravy a zvyšování bezpečnosti přejezdů cestou instalace či modernizace PZZ; investice do úrovňových přejezdů na modernizovaných tratích však jdou nad rámec těchto oprav. Síť SŽDC se přitom vyznačuje pátou nejvyšší hustotou přejezdů v Evropě – zhruba jeden přejezd na každý kilometr tratě. Tuto hodnotu předčí pouze Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Nizozemí. Kromě rekonstrukcí jsou v menší míře přejezdy také rušeny a nahrazovány podjezdy nebo nadjezdy – jen v roce 2009 jich bylo odstraněno bezmála třicet, ačkoliv na počtu dopravních nehod v ČR se tento pokles zatím výrazněji neprojevil. Naproti tomu v Německu bylo v rozmezí let 2007 až 2009 zrušeno přes 1200 přejezdů, přičemž nehodovost klesla na polovinu.

Nehoda na trati 182, foto: Drážní inspekceI když jsou investice do PZZ nemalé, statistika jasně ukazuje, že řidiči ve velké míře chybují a hazardují paradoxně právě na těch nejlépe chráněných přejezdech. Podle ředitele dopravní služby PČR plk. Leoše Tržila patří mezi nejčastější chyby řidičů nevěnování se řízení vozidla, nerespektování dopravního značení, zejména výstražného kříže, nepřiměřená rychlost či porušování zákazu předjíždění na přejezdech.

V rámci nové legislativy, platné od počátku tohoto roku, policie podrobně vyhodnocuje všechny dopravní nehody, u nichž došlo k úmrtí. Dopravní experti mají za úkol vypracovat zprávu s preventivními opatřeními pro dané místo nehody. Má to smysl. “V prvních 7 dnech (roku 2010) bylo 7 mrtvých na železničních přejezdech,” varoval na pondělní tiskové konferenci Jiří Jany z Profesního společenství autoškol. Marcel Klega z odboru automatizace a elektrotechniky SŽDC k tomu ve své prezentaci dodává, že nesvítí–li na přejezdu s výstražnými světly žádný světelný signál nebo je–li přejezd značen pouze výstražnými kříži, řidič je povinen jet maximální rychlostí 30 km/h a pohledem se přesvědčit, že se neblíží drážní vozidlo.

Varováním pro nové a připomenutím pro stávající řidiče se nyní stává nově natočený instruktážní film, který demonstruje následky nejčastějších dopravních přestupků. Kromě toho představí také druhy PZZ, shrne dopravní předpisy týkající se přejezdů a demonstruje následky srážky vozidla s vlakem. Využije přitom snímky a videozáběry ze skutečných nehod i simulace jednotlivých incidentů. Promítán bude v autoškolách, na preventivních akcích sekce BESIP Ministerstva dopravy i v preventivním vlaku Českých drah. Ke zhlédnutí by měl být také během konání mezinárodní preventivní kampaně 22. června 2010. Pro nekomerční použití bude volně šířen prostřednictvím webových stránek SŽDC.

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, Drážní inspekce ČR


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 19.1.2010 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty Nehody a mimořádnosti

More from Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
05.02.2010 (21:26)  
Ažetďák: Díky, vím co se stane s polovodičem, když se to přežene s proudem/napětím, avšak taky vím, co se stane relátku, když se "ucvaká k smrti"...

Nikdo se tu nebavil o počítači doma a taky tu nikdo nezpochybňoval "zpětné trakční proudy". Smyslem bylo říct pouze to, že návrh "PC" (a je jedno jestli to je smartphone a nebo superpočítač) je postaven tak, že dokáže odolat všem vnějším vlivům, kterým může být vystaven (výrobní chyba a nebo nekvalitní "consumer" bazmek se nepočítá), ale u drážní elektroniky to vypadá, že se prostě s naprosto každou situací nepočítá a proto to vypadá tak, jak popisuješ. A věz tomu, že takové napětí procesoru musí být přesné v některých případech až v tisícinách voltu. Jinými slovy tím chci říct, že chyba není v technologii, ale v návrhu a nic proti AŽD, ale pochybuju, že mají polovodiče tak "skvěle uchopené", jako výrobci od nás na západ, kde se od relátek ustupuje přece jenom delší dobu...

Co se týče té stopětky, tak já se nepletu a Wikipedia nelže. Ona totiž není jenom jedna stopětka a jediná, která posilovač měla, byla 105 GL (ostatní 105 SP, 105 L a 105 S ho neměly). Maximální rychlost všech modelů byla stejná. Viz. třeba tady http://105-136.wz.cz/.
Registered user Honza  mail  
03.02.2010 (15:49)  
Ážetďák: bylo to násilné vniknutí do releové skříně! Až to vylovim pošlu to do letecké pošty, abyste si to mohli také shlédnout.
31.01.2010 (14:17)  
To M. Š:
Po kompjůtru, který máš doma se ti neprocházejí zpětné trakční proudy, jenže nadšeným propagátorům elektroniky za každou cenu toto jaksi nedochází. Problém je v tom, že když uhoří klasický kontakt, tak se v 99,9% obvod přeruší, systém spadne do poruchy a dál se nic neděje. Elektronický kontakt se prorazí, takže zůstane trvale ,,spojený" a cizí napětí může v systému vesele řádit dál. A Wikipedia také není vševědoucí, takže v mém případě se buď dal do 105kové kastle roku výroby 82 omylem posilovač, nebo do 120kové kastle 105kový motor a šítek vzadu se přehodil dodatečně. Prostě jsem měl oranžovou stopětku s posilovačem, měl jsem ji do r. 1993 a nikdy mne nezradila.
31.01.2010 (14:11)  
To Suchar:
O žádných nevím. Ty snad ano? Vím jen tolik, že dokud byl autoblok na relé, tak se jezdilo bouřka nebouřka.
31.01.2010 (14:10)  
To Honza:
To by ale znamenalo urvání plomby a otevření skříně speciálním klíčem a v takovémto případě není blbuvzdorné nic, naopak je tu riziko, že elektronika se zlodějům bude zdát atraktivnější, než relátka.
Registered user Suchar 
30.01.2010 (7:54)  
Tolik prstů na jedné ruce nikdo nemá, aby spočítal počet problémů s relé. Spíše je panáček vidět nechce :-)
29.01.2010 (12:25)  
Vousáč: Samozřejmě máš pravdu, mě jenom popudil ten konfrontační styl kolegy Rail-2005, zákon prostě není dokonalý, existuje X jeho výkladů a taky se dá rozhodovat v jeho duchu (viz. třeba krize v ČT), takže lidé co staví zákon absolutně nad všechno mi lezou krkem. Stačí se podívat, kolik škody zvládl za minulý rok učinit jeden člověk na dobrém jménu České republiky a zasloužil by si provaz, místo toho má hodně velké šance stát se premiérem. Ale to je jedno, politika sem nepatří...

Ážetďák: No tak pokud Wikipedia nelže, tak posilovač se začal montovat až později s modelem M, starší stopětky byly bez a měly těch 130kmh-1 Vmax. Každopádně těch 400 000 je úctyhodné číslo, to se musí nechat...

To beru, že se relátko postaví na hlavu těžko, já jsem to myslel tak, že o jeho chybě se dozvíme pouze to, že se stala. Souhlasím s tím, že to není dokonalé, ale to budoucna pokud chceme AVV a dálkově ovládané tratě je asi co nejlepší diagnostika na místě, nebo ne? Co se týče těch vypálených desek, tak bych hledal chybu trošku někde jinde než u samotné elektroniky. Pohybuji se v IT a pokud nezdechne zdroj a nebo neodejde disk (kterýžto se dá vyměnit i za chodu), tak se jaksi nic nepálí, respektive si nepamatuju, že bych se setkal se spáleným procesorem, paměťmi, základní deskou, atd - pokud to teda nebylo vnějším vlivem a nebo nekvalitním zdrojem a tak mi není jasné, kde je u té nádražní elektroniky chyba, že se je tak nespolehlivá.
Registered user Honza  mail  
27.01.2010 (14:54)  
Ážetďák:
Né VÚD ne, byla to klasika aŽD 71 a tam si informace o volnosti/ obsazenosti přibližovacího úseku bere z autobloku, tak stačí trvale napájet všechna relátka, která při obsazení odpadnou a pozitiva bude pořád
27.01.2010 (10:13)  
To M. Š: Relátko si hlavu postaví dost těžko. Za celou dobu provozu releových systémů u nás, počínaje Smíchovem a Kamenným Malíkovem by se dal počet selhání relé snadno sečíst na prstech jedné ruky, zatímco vyhořelá deska elektroniky je něco zcela běžného. Takže nějaké logování událostí nebylo u relátek nutné, signalizoval se jen klid, výstraha, anulace, porucha žárovky a výpadek napájení, nic víc nebylo třeba. Dnes je to o tom, že, aby stádo managorů mohlo zdůrazňovat svou nezbytnost, musí být každý kus křoví u kolejí vybaven terminálem, odesílajícím 24 hodin denně snůšku informací, pro provoz sice naprosto irelevantních, ale pro stádo pitomců nahoře nepostradatelných.
27.01.2010 (10:06)  
To M. Š:
Také jsem kdysi vlastnil Š 105. Max. rychlost 155 km/h a posilovač byl jako nadstandartní výbava. Měl jsem ji 12 let, najezdila bez pár drobných 400.000 km a a vždy bez problémů.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko