Nevíte někdo, když se něco podobného stane v ČR, třeba ten případ v Brně, zajezdí si ještě vůbec někdy ten co to způsobil nebo má doživotní zákaz. Jednou jsem byl s kamarádem v Brně(nevím přesně 2003-2005) a ten ukazoval na posunovací lokomotivu 714 na posunu a říkal, že to je ten, co mu ujel brejlák. Já mu nevěřil. Je to pravda nevíte někdo? Žádnou fotku té 714 nemám,fíru si nepamatuju jak vypadal a nikomu nechci uškodit.

Bovlk: Ne že bych tomu nějak rozumněl, ale myslím, že to znamená najetí lokomotivy do vagónu, kterej se se rozjede a pokračuje setrvačností dál.

Ad Miroslav Zikmund:do roku 1993,kdy jsem řídil lokomotivu řady 754 naposled neměla tato vazbu ARR na přímočinnou brzdu,ale na brzdu samočinnou.Tlak na výstupu z rozvaděče blokoval plusový poměrný tah tlakovým spínačem.Ale možná že to v DKV Brno měli nějak upravené,nebo se za těch pět let rekonstruovaly všechny,to opravdu nevím.V Jihozápadní dráze se o této nehodě moc nemluvilo,ani ve škole strojvedoucích.

Co je posun trhnutím?

Co takhle počkat, až brejlovci dojde nafta? Pokud neměl zrovna plnou...

Tak jsem dorazil domů a dohledal podklady a ten černý týden nebyly jen tři nehody, ale dokonce 5: 21.4.1998 - vykolejení cistern v Modřichích u Brna; 22.4.1998 - jízda rychlíku proti nákladnímu vlaku u Mimoně; 25.4.1998 - Samovolný pohyb vagónů na trati Nezamyslice-Morkovice; 28.4.1998 - čelní srážka MOs14852 a Sv nsl. 14857 u obce Střítež.
"...Třicetikilometrovou rychlostí dojel vlak do 38 km vzdálené Skalice nad Svitavou, kde byl v cca 5:30 odkloněn na slepou kolej a vykolejen. Celá jízda byla kontrolována a tím, že měl vlak tzv. "zelenou", nemohlo dojít ke srážce s jinou soupravou a ani nebyly ohroženy železniční přejezdy. POdle tiskového mluvčího GŘ nese vinu strojvedoucí, který stroj opustil a nechal spuštěné motory a zařazenou tzv. "automatiku", která vlak rozjela na zmíněných 30 km/h. Nešlo o systémovou chybu, ale o selhání lidského faktrou." (Železničář 17/98)
"...Navzdory některým prohlášením, že by bývalo stačilo postavit vlaku na "stůj", nebyla podle Alexandra Mráze z GI ČD jiná možnost, než vlak zastavit násilným způsobem. ´Nebylo jiné řešení, než ve Skalici nad Svitavou postavit výhybky na odstavnou kolej a vlak vykolejit,´ uvedl Mráz. Vlak tak železničáři zastavili až po 38 km a téměř hodině jízdy." (obzor 18/98)
"...Dne 24.4.1998 ve 4:14 ujela ze žst. Brno hl. n. na širou trať bez obsazení strojvedoucím souprava složená z hnacího vozidla a 6 osobních vozů, ujela vzdálenost 38 km a dojela do žst. Skalice nad Svitavou, kde narazila do kusé koleje č. 4a, kam byla její cesta postavena. Vykolejilo hnací vozidlo řady 754. Příčina a odpovědnost za vznik nehodové události se zjišťuje." (Železničář 18/98)
Tolik několik citací z archivních novin ;-)

Ujetí brejlovce v Brně se odehrálo, jak je níže popsáno, strojvedoucí jel na ARR z odstavného nádraží cestou posunu, čili rychlostí 30, souprava stála u peronu, lokomotiva byla zajištěna zabrzděním přímočinnou brzdou ovládanou brzdičem DAKO BP.
Při jízdě cestou posunu nemusí míst strojvedoucí zapnut VZ.
Cestující nastoupila do ještě zhaslé soupravy a když se souprava rozjela, prý měla "strach" strhnout záchrannou brzdu.
Podle zdrojů z DKV Brno k rozjetí došlo proto, že bzdič se vlivem vibrací způsobených činností spalovacího motoru samovolně odbrzdil > únava jedné pružiny (příklad šetření na údržbě), takže ovládací rukojeť měla relativně volný chod, proto vlivem vybrací povolila. Z hlediska strojvedoucího byla chyba v ponechání ovladače ARR v poloze posun při nastavení rychlosti.

Já jsem přesvědčen, že zastavit jedoucí soupravu bylo možné i bez násilného vykolejení, způsobem poněkud zvláštním - doslovným namazáním kolejí tak, aby se lokomotiva dostala do skluzu, takže buď by zaúčinkovaly skluzové ochrany nebo by se lokomotiva vlivem skluzu v podstatě zastavila.

stoupa : naskakovat "na" nebo seskakovat "z" jedoucích vozidel mohou pouze zaměstnanci ve funkci posunovač, rychlost vozidel nesmí překročit rychlost chůze = 4-5 km/h, dále nesmí být nepříznivé povětrnostní podmínky (zejména déšť, sněžení, mlha, námraza).

Já si myslím že ta slečna vedla toho Brejlovce přes Bluetooth. Jenom novináři to zamlčeli.

K zajímavé události, která se naštěstí obešla bez následků na zdraví a životech, došlo předposlední dubnový víkend roku 1998 v Brně. Osobní vlak se vydal na 38 kilometrovou cestu z Brna hl.n. do Skalice n.Svitavou, kde byl násilně vykolejen. Strojvedoucí si po příjezdu z odstavného nádraží odskočil na kávu a lokomotiva 754.074 se díky souhře několika náhod a (pravděpodobně) nedbalé obsluze při odstavování rozjela a při dodržování nastavené rychlosti 40 km/h vydala směrem na Českou Třebovou. Jediná cestující, která ve vlaku spala, si údajně ničeho zvláštního nevšimla, až na závěrečné navedení soupravy na výkolejku ve Skalici n.Svitavou.

AD Brno šlo o ř754 (jiný brejlovec nemá ARR) a problém byl že v ARR byla navolena rychlost 30Km/hod a zárověn VZ v poloze posun tak že brejlovec jel pořád 30Km/hod bez ohledu na návěsti a klesání a kopce.Zastavení bylo až ve Skalici nad Svitavou přes výkolejku(dál to nešlo dělal se koridor a dál byla jedna kolej). V soupravě byla jedna cestující,která tam spíše být neměla,ale to stejně jako proč se brejlovec vydal na trať nebylo oficiálně zdůvodněno.
P.S.ARR Automatická regulace rychlosti,VZ vlakový zabezpečovač.