Praha - Podíl železnice v přepravě zboží patří v Česku k nejvyšším v celé Evropě. ČR se se svou jednou pětinou zařadila těsně za železniční velmoci jako Švýcarsko s Rakouskem. "Ve většině zemí západní Evropy je tento podíl od nuly do 15 %," prohlásil tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Dle jeho názoru je železnice oproti silnici v dnešním globalizovaném světě diskriminována hned z několika aspektů. Mezi ně prý patří vysoká cena za užití dopravní cesty. "Železniční dopravci mají ve srovnání se silničními nerovné podmínky při platbách za užití dopravní cesty", řekl Kubala.
Dle statistiky jsou největším českým nákladním dopravcem právě ČD, konkrétně dceřinná společnost ČD Cargo. Jejich podíl je odhadován až na 95 % a jde o pátou největší nákladní železniční společnost v Evropě. Na druhém místě se drží severomoravská OKD Doprava s 2,24 %. Třetí v tabulce je Viamont s 1,29 %, kterému šlape na paty Unipetrol Doprava a její 1,19% podíl.
Situace u sousedů
Mezi země s nejkonkurenčnějším prostředím v nákladní železniční dopravě v bývalém východním bloku patří náš severovýchodní soused Polsko. Státní PKP Cargo přepravilo v letech 2005 a 2006 pouze 82 % ze všeho zboží odeslaného po železnici. Zbytek si rozdělili menší soukromí dopravci, jejichž žebříček vede CTL Rails s 5,6 %, hezké druhé místo obsazuje PCC Rail s 2,65 %. Polští soukromníci patří také mezi velké zákazníky ČD Cargo a Cargo Slovakia, od kterých si pronajímají elektrické lokomotivy řad 181/2/3 a 140.
Na rozdíl od Polska se na Slovensku daří státním drahám udržovat monopol. Společnost Cargo Slovakia, která vznikla v roce 2005 oddělením od tehdejších ŽSR, ovládá 97% trhu. Za jediného významnějšího soukromníka bychom mohli považovat BRKS s pouhým 1,48 %. Podíl zboží přepravného jinými dopravci nepřesáhl svou kvantitou 0,4 % trhu.
Zdroj: ČT 24, Železniční magazín 9/2007
V mojem svete jsou lide prilis chudi na to, aby si mohli kupovat drahe veci. Proto nema cenu letat Praha-Brno (ted v roce 2007) a nema cenu drzet lokalky kvuli trem plus trem 810 za den. Je OBROVSKOU skodou, ze CD (MD) porusuji zakon a nehodlaji zverejnit ceny (cti: dotace, pripadne "investice":-), ktere tyhle lokalky drzi pri zivote
Takovou "lokalkou" (a nejsou to vylozene podnikove vlecky) kde by to urcite smysl melo je urcite Otrokovice-Zlin. Jinak neni duvod drzet vlak, kdyz to auto zvladne lepe. Ty dva systemy se maji doplnovat, rekneme synergicky. Drzeni vetsiny lokalek a delani prekladist tam ale tenhle princip z valne casti popira.
Drzeni tech lokalek je proste na urovni leteckeho spojeni Brno-Praha. Dokaze zit jen a pouze z dotaci, zakaznici to neuzivi. A to navzdory tomu, ze tu a tam by se jiste nasel nekdo, kdo by to letel. Jenze tu a tam (nebo mala firma) je proste malo
Michal Janko - s modelem souhlasim a libi se mi az na jednu vec - ja bych tu sit prekladist udelal ridsi. V okresnich mestech jen tam, kde to ma smysl (jsou to zeleznicni centra). Kromeriz je okresnim mestem, kde to smysl nema zadny. "Kromerizskym" prekladistem by byl Prerov nebo Olomouc. Pokud jde o Domazlice, tak jen v pripade, ze by tam vlak mel "konecnou". Ta mene husta sit prekladist ma i nasledujici duvod - kdyz bude nakladni vlak stat co 20 kilometru, aby nekdo "nastoupil a vystoupil", tak to zbytecne protahuje celkovou dobu prepravy. Opravdu neni nutne, aby ten vlak stal vsude, kam neco veze, protoze na to mame ta auta. Kdyz Posta veze dopisy z Prahy u Brna a ma tam "neco" do Rosic, tak tam kuvli tomu asi zajizdet nebude...
Takze model dobry (vyborny), ale kazde okresni mesto ne. Kdyz vyjdu ze stavajiho stavu, tak napriklad na "Morave" neco jako: Havl.Brod, Trebova, Brno, Breclav, Olomouc/Prerov/Otrokovice, "Ostrava", Vsetin. Nepokryte zustavaji Jeseniky (spatna silnicni i zeleznicni infrastruktura) a Znojmo (katastrofalni zeleznicni, relativne dobra silnicni)
To s tim zhroucenim ekonomiky snad nebylo na mne, protoze ja o nem mluvil v trochu jinych souvislostech.
EDIT - Jeste moznost Hranice. Ale kdo vi jak to tam s nima bude...
Líbí se mi tvá myšlenka.
-- v každém +/- okresním městě kontejnerové překladiště (v ČR tedy celkem asi 80 překladišť, jedno od druhého vzdálené průměrně 30 km)
-- profil tratí postupně upravit na double-stacking (na každý vagón se tak vejdou 2 kontejnery)
-- plná liberalizace železničního trhu (faktické oddělení SŽDC od ČD)
-- rekonstrukce páteřních tras mezi jednotlivými překladišti na rychlost nejméně 100 km/h, hlavní koridory na 200 km/h
-- privatizace ČD Cargo
-- vytvoření státem garantované spediční železničně/silniční společnosti, která by expedovala i do míst, kde by se to zprvu kvůli nízké frekvenci vlaků nevyplatilo
Vysvětlení: Překládání standardizovaných kontejnerů je čisté, rychlé a levné. I malá firma si může dovolit zaplatit třeba jen část kontejneru. Z překladišť by většinou menší nákladní auta rozvážela zboží přímo na místo určení.
Princip sněhové koule, příklad: Z Domažlic do Kroměříže dnes jezdí 50 kamionů denně, protože není možnost levně a rychle poslat zboží po železnici. Jakmile bude každé 4 hodiny odjíždět nákladní vlak Domažlice--Plzeň--Praha, tam se zboží přeloží na přípojný nákladní vlak Praha--Brno a v Brně na vlak Brno--Kroměříž--Přerov--Ostrava, začnou toho firmy využívat, protože to bude spolehlivé (jeden porouchaný vlak dvoukolejný koridor neucpe), rychlé (tenhle příklad nějakých 9 hodin i s velkými rezervami) a levné (< úspory z rozsahu).
Jakmile by se dostala železničně/silniční spedice do trvalého zisku, mohla by být privatizována.
Nu, zkuste si tenhle model nabourat!
Jo, než někdo napíše, jak se přes noc zhroutí celá ekonomika ČR, podotýkám: Realizace téhle koncepce by trvala nějakých 20 let. Firmy by nikdo k využívání železnice nenutil (pouze by se zdražilo mýtné na dálnicích na nějakých 15 Kč/km).
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.