Blansko – Cestující čekající na zastávkách na Blanensku trápí nepříjemné pískání brzd vlaků. I když se vlak blíží do stanice na minutu přesně, cestující hned poté ohluší nepříjemný zvuk skřípějících brzd. „To je k zbláznění, vždycky mám pocit, že vyletím z kůže,“ stěžuje si Radana Pantůčková, která jezdí vlakem mezi Blanskem a Brnem denně. „Je to strašný, vždycky si zacpávám uši. Naštěstí to nedělají všechny vlaky,“ potvrzuje další z cestujících Jitka Šebelová.
Železničáři o problému s brzděním vědí, ale tvrdí, že mu nemohou zabránit. „Brzdění je samozřejmě tření dvou materiálů o sebe, což ještě v návaznosti na klimatické podmínky vydává určité zvuky,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČD Aleš Ondrůj. Nepříjemné skřípění podle něj způsobují čelisťové brzdy. Ty jsou koncipovány tak, že litinový špalek tlačí na obvod kola a brzdí jej. „Pokud je tam kotoučová brzda, kterou většinou nové vlaky mají, brzdění je bezhlučné. Tam je jiná technologie a jiný materiál. Postupně sice modernizujeme vozový park, ale i u některých nových vlakových souprav se dál používají klasické čelisťové,“ upřesňuje Ondrůj. To je i případ elektrických jednotek řady 560, turnusovaných na osobních vlacích v okolí Brna. Jejich brzdy patří k vůbec nejhlučnějším v celém vozovém parku ČD.
Přestože pro cestující je zvuk brzdících vlaků velmi nepříjemný, o svoje zdraví se obávat zřejmě nemusejí. Na sluch působí negativně hlavně svojí vysokou frekvencí, ne intenzitou. Má tedy dopad spíše na psychiku, než na lidské ucho. Navíc jde o relativně krátký impuls. Čas totiž hraje při posuzování škodlivosti hluku významnou roli. „Jde-li o nárazový hluk, tedy krátký, byť intenzívní hluk několikrát denně, tam bych se osobně domníval, že pokud se nejedná o extrémně citlivého jedince, k poškození sluchu by nemělo dojít. V krátkém intervalu by to muselo být mnohem víc než sto decibelů,“ říká Ivan Koláčný ze Zdravotního ústavu v Brně. Podle něj by se cestující měli chránit alespoň tak, že poodejdou od vlaku dál, nebo si zacpou uši.
Ne každému však zvuk brzdící vlakové soupravy tolik vadí. „Je to hodně nepříjemný zvuk, já ale jezdím vlakem skoro pořád a už mi to ani nepřijde,“ usmívá se Jan Klimeš. „Je to něco, co k té železnici do určité míry patří a patřit bude,“ uzavírá Ondrůj.
zdroj: Brněnský deník
Občas se lze v překladech s termínem česlisťová brzda setkat, používá se též termín "kleštinová". Nicméně je to řečeno opravdu nepřesně, všiml jsem si toho při již při editaci této newsy a přemýšlel, zda nahradit nebo ne. Vzhledem k tomu, že šlo o citaci, jsem nakonec terminologii zachoval a jen celé souvětí poněkud zpřehlednil.
Originální znění k nahlédnutí zde: http://brnensky.denik.cz/blanensko/Brzdici_vlaky_skripaji.html
1) je to pískání nepříjemné? Ano (vezměme v potaz,že vlakem jezdí i jiní lidé než železniční fandové).
2) chceme, aby lidé jezdili vlakem? Zřejmě ano. Je tedy v zájmu toho, aby lidé jezdili vlakem, aby jim nebyl protivný zvuk vlaku právě přijíždějícího.
3) je to technicky řešitelné? Asi ano, protože ne všechny vlaky pískají při brždění.
4) potenciální cestující veřejnost je tupý náklad nebo platící zákazníci? A o tom to asi bude... Ale to bychom se dostali až k základům marketingu...
Vlakům zase vadí lidé, kteří pod ně skáčou, čmárají po nich a vymlacují jim okna kladivy, či jinými nástavci na ohon...
Čelisťové brzdy – CO TO JE NA KOLEJOVÉM VOZIDLE? Neznám.
Předpis V15/I "Předpis pro provoz a obsluhu brzdových zařízení železničních kolejových vozidel", který bezesporu zavazuje i tiskového mluvčího (byť pro jeho funkci není znalost předepsána, ale vzhledem k povaze vykonávané pracovní činnosti je alespoň informativní znalost používané terminologie nezbytně nutná) rozeznává pouze špalíkovou, kotoučovou, dynamickou (elektrodynamickou), elektropneumatickou a magnetickou kolejnicovou brzdu, resp. ruční brzdu.
Kotoučovou brzdu představují "čelisti" opatřené brzdovými destičkami, které se přitisknou k brzdovému kotouči.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.