A jen doplním, že ty dráty vzadu jsou linka 400 kV označená V452, jdoucí mezi rozvodnou Bezděčín (u Jablonce) a rozvodnou Neznášov (u Jaroměře).
Viz zde: https://mapy.cz/s/2UUQk a zde: http://oenergetice.cz/elektrina/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-3-dil-vedeni-400-kv/
Tak, já ministrem být můžu :-)

Ty mraky dole jsou spise cumulus congestus. Z cb vždycky padají srazky, což nevidíme. Na cb vypadá jenom ten u levého kraje.

Spíš bych to viděl na závan autokoberce.

Jo, vidíš, dík. Ještě, že jsem řešil s informátorem, na co že si to tam mám počkat. Ale bude to závlaha autokonektor.

To je ale Mantinel, :-).

Jardo, to je MATISA, nikoliv Mantisa :)

Šedé šmouhy nahoře v oblohové modři -
Cirrus (řasa) - Ci: vzájemně oddělené obláčky v podobě bílých jemných vláken nebo bílých plošek nebo úzkých pruhů. Tyto oblaky mají vláknitý vzhled a hedvábný lesk, popř. obojí. Ci je oblak ledový a nevypadávají z něho srážky.

Bílé šlehačkové hrady pod tím -

Cumulus congestus je oblak vznikající především v létě při vzestupných proudech a vysokému inventivnímu charakteru počasí.

Jeho dalším stadiem je cumulonimbus (bouřkový oblak). V létě se tyto oblaky vyskytují v závislosti na vysoké teplotě a dusném počasí. Z cumulu congestu převážně nevypadávají srážky. Jeho rysy jsou velmi tmavá základna oblaku a květákový vrchol, který je při pozorování v reálném čase pouhým okem v pohybu. Cumuly se rozpínají a v závislosti na atmosférickém proudění a taky na invenci můžou a taky zpravidla přejdou do stádia cumulonimbus.

Cumulonimbus (dešťová kupa) - Cb: Mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor, nebo obrovských věží. Aspoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá nebo žebrovitá, a téměř vždy zploštělá. Tato část se často rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusí s oblakem souviset. Cb je smíšeným oblakem, který vzniká působením intenzivní konvekce nejčastěji na studených frontách, podstatně méně často na teplých frontách. Na Cb jsou vázány bouřky, silné přeháňky, přívalové srážky i krupobití.

Vrch Kozlov (606 m n.m, vlevo) a Tábor (678 m n.m., vpravo), součásti Ještědsko-kozákovského hřbetu.
Tábor je vrch nacházející se 3 km jižně od Lomnice nad Popelkou na území města Lomnice nad Popelkou (katastrální území Chlum pod Táborem) v okrese Semily. Původně byl tento vrch nazýván Chlum, dnešní pojmenování vzniklo podle zdejších táborů lidu v husitské době. Tábor je vyhledávaným poutním místem. Na vrcholu se nalézá barokní kostel Proměnění Páně vystavěný v roce 1704 s Křížovou cestou a Tichánkova rozhledna.
Je to nesouměrný krátký strukturní hřbet směru východ–západ, budovaný ve vrcholové části permskými bazaltandezity (melafyry), na svazích karbonskými a permskými slepenci, arkózami, pískovci a jílovci. Směrem k severu se sklánějí mírnější svahy (7–15°), kryté rozptýlenou balvanovou sutí. Při úpatí příkřejších (až 35°) a vyšších jižních svahů jsou asymetrické strukturní bazaltandezitové hřbety. V sedle mezi Táborem a sousedním vrcholem Ředicí pramení řeka Cidlina. Vrch je převážně zalesněn smrkovými a dubovými porosty.

Neaspiruji na pozici ministra, proto mám info z inernetu, citované doslova, neozdrojované, a coby.

Jo a dole je podbíječka Matisa B 241, nesoucí jméno „Maruška“.