Dotace od EU na odsíření Turoszówa Poláci dostat mohou, ale záměrně to odsířit nechtějí. Pro ně je to zdroj surovin a chtějí, aby tam kromě zaměstnanců pokud možno nikdo nebyl. Proto , žádné spoje turistické informace atd.

To by ,ale mělo být v rámci EU trestné, bohužel není.

Já to asi nevyjádřil přesně. Turów samozřejmě odsiřuje, ale díky zmíněné výjimce méně než tepelné elektrárny v ostatních unijních zemích, aspoň tedy prozatím.

A aktuálně se dostavuje další blok elektrárny v Turowě.

Detaily neznám jak je to s odsiřováním, ale vápenec se tam vozí poměrně v hojné míře - viz tento vlak na foto je s vápencem (EDIT: koukám že podle úseku jede opačně, tak asi prázdné od vápna). Většinou je to právě vozy Falns. Občas tam lze zachytit cibule ala naše rajky. Ale proti wapům velmi vzácně.

https://imgur.com/yWlJDst

Ještě EDIT: úsek je podle mě obráceně - opravdu by to měl být vlak do Turowa.

Rabín: S tou bezvýznamností bych to možná neviděl tak jednoznačně, uhlí tam leží ještě dost a Poláci si to dobře uvědomují. Spokojeně si tam díky dojednané eurovýjimce z nutnosti drahého odsiřování tepelných elektráren vyrábějí levnou elektřinu a starosti s exhalacemi a sekundárními dopady těžby nechávají sousedům. Když se jim konečně podaří z nás vyrazit ten zdánlivě bezvýznamný kus Chrastavska, plný lignitu, budou v tom jistě rádi pokračovat mnohem déle.
Ještě k té demontáži: S těmi rychlejšími rudoarmějci máte samozřejmě pravdu, zajímavé ale je, že seriózně se tvářící zdroje o tom decentně mlčí a zmiňují jen polské deelektrizační zásluhy. Přitom k tomu měly silný důvod vlastně obě strany.

Myslím tento kostel, ale rozhledny jsou i jinde https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz#/media/File:Altstadtbr%C3%BCcke_und_Peterskirche_in_G%C3%B6rlitz.jpg

Stačí vylézt na Peterskirche (kostel svatého Petra a Pavla) v Görlitz a uvidíte ze Zhořelce všechno jako na dlani až po Ještěd v Liberci. Za pěkného počasí samozřejmě. Němcům toto území bylo zabaveno a tak se mohou jen dívat jak ho Poláci rabují na uhlí, Lignit a další suroviny. Ještě by Poláci potřebovali přesvědčit Čechy , aby zbourali zámek ve Frýdlantu a těžili okolo suroviny také, místo stížností na devastaci životního prostředí. Tady již by měl přijít zdraví rozum a začít s nějakou rekultivací včetně dopravní obslužnosti.

NIcKON: budiž podotknuto, že v demontáži elektrické infrastruktury dolnoslezských tratí Poláky o několik délek předběhla Rudá armáda...
Marcel Štancl: ten přímý vlak Warszawa - Bogatynia dokonce vozil také lůžkový vůz.
Všeobecně: ten cíp nemá z hlediska celé země valný smysl jak pro Němce, tak pro Poláky. Platilo to před rokem 1990 a bohužel to platí i nyní. Proto to tam vypadá tak, jak to vypadá, jak z hlediska životního prostředí, tak třeba dostupnosti veřejnou dopravou...

Upřímně řečeno, turistika po Bogatynii a okolí je záležitost pro velké znalce - ve střední Evropě by se asi jen těžko hledalo příšernější místo. A to říkám jako vyznavač Dolního Slezska.
Připomeňme také, že ona doba, která si vážila podle vás lidí víc než peněz (a zřejmě díky tomu umožňovala vězňům prodávat své zdraví a životy za domnělou svobodu při práci v dole, což bylo asi humánnější, než elektrárnu a doly udělat natolik bezpečné a atraktivní, aby tam lidi pracovali dobrovolně), nejenže lidem z okolí na dlouho dopředu vzala chuť dobrovolně jezdit do této oblasti, před válkou vyhlášené malebnou krajinou a spoustou lázní, ale také další přeshraniční spojení Žitava - Frýdlant, přerušené lignitovým dolem Turów.

Za dob totality dostávali vězni milost když podepsali šachtu nebo elektrárnu v Bogatyni. Proto jezdil přímý rychlík Warszawa - Wegliniec - Zgorzelec - Zawidow - Bogatynia. V dnešní době mají cenu peníze, člověk nikoliv a proto je zastavena osobní doprava Zgorzelec - Zawidow - Bogatynia. Díky tomu je v provozu jen nákladní doprava do Zawidowa a není napojení do Čech, tím pádem můžeme na turistiku zapomenout.

Pěkný obrázek z moc zajímavých míst s ještě zajímavější historií, železniční i obecnou, která, ke své škodě, zatím většina okolních Evropanů ignoruje. Třeba už fakt, že s elektrizací se v této oblasti začalo už před první (!) světovou válkou a v roce 1928 se jezdilo pod dráty soustavou 15 kV, 16 2/3 Hz ze Zhořelce až do Vratislavi, včetně mnoha odboček, vedoucích mj. do Kořenova a Meziměstí (některé z nich byly elektrizovány později, až do zatáčku druhé světové války). Takto rozsáhlá plošná elektrizace patřila mezi první na světě (postavila se zároveň i elektrárna Mittelsteine nedaleko Broumova), nemalé investice se ale přesto vyplatily. Kromě uhlí, dřeva a textilu se totiž po sklonově náročných horských tratích už tehdy vozily spousty turistů.
Když Dolní Slezsko připadlo po válce Polákům, ti dráty rychle demontovali. S náročnou reelektrizací, tentokrát na 3 kV ss, začali až o dvacet let později, přičemž za dalších dvacet let natáhli dráty mezi Vratislaví a Lubání, s rozsáhlým využítím zbytků původní infrastruktury, zejména dosud stojících sloupů TV. Do Zhořelce však dráty už nedorazily.
To se povedlo až o dalších více než 30 let později, právě v těchto dnech se dokončuje elektrizace 27km odbočky Węgliniec - Zgorzelec ze současně budované elektrizované propojky Drážďany - Vratislav, vedené přes Slezskou Boleslav a Lehnici (a nikoliv jižněji přes Lubáň, Jelení Horu a Valbřich jako dříve). Ta však do Zhořelce vjíždí od severovýchodu a nikoliv jihovýchodu, jako původní trať od Lubáně. Její reelektrizaace se v nejbližší době neplánuje. Na mnoha místech jsou však dosud patrné stopy původní elektrizace, zejména stále hojně stojící sloupy TV a měnírny.