..: Photo Gallery - Photo details 375.634 :..
 

375.634


375.634Informace o fotografii:
 - Section: Rátka - Tállya
 - Datum: 10.3.1982
 - By: kilian  Send mail
 - Comm.: Mrazivé březnové ráno v
kraji tokajského vína a
osobní vlak do
Hidásneméti,kam dnes již
nedojede..
 - Zobrazeno: 3451x
 - Detailní EXIF informace »
 - Rating od autorů:   
 10
 - Rating od uživatelů:
 8

   
 
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit
 

09.11.2011 (15:29)  
K tomuhle není co dodat - snad jen nááádheráááá
07.11.2011 (16:01)  
O vnetilovém rozvodu Lentz se lze něco dočíst zde:
http://lokomotivy.webzdarma.cz/524_1a.htm
text je označen barevnými šipkami.
07.11.2011 (15:30)  
NIcKON: pozor, ventilovky byla jiná řada - ČSD 431.0, dodávané na Slovensko v době 2. světové války z rakouské lokomotivky Floridsdorf; další u nás zůstaly jako trofejní po válce. Z nich se na Slovensku dochovala 431.014 ve Vrútkách (dříve na pomníku pseudopancéřového vlaku ve Zvolenu), další se zachovaly v Rakousku (tam pův. řada 378, později 93.14). Dojezdily na jižním Slovensku rovněž kolem roku 1970. Skutečnou ČSD 431.0 jsem nenašel, tak aspoň model:
http://magazin.modely.biz/view.php?cisloclanku=2008050012
Na této fotce lok. MÁV 375 je vedle komína krásně vidět v plné činnosti samostatně vyvedený výfuk páry od kompresoru - to bylo rovněž typické pro maďarské parní lokomotivy a dodávalo jim to nezaměnitelný "odfrkávaný" zvuk...
07.11.2011 (14:59)  
A říkalo se jim ventilovky, podle ventilového (namísto šoupátkového) rozvodu. Dokázal by někdo shrnout, v čem byly jeho hlavní výhody?
07.11.2011 (14:17)  
Krásná,působivá fotka...a jak píše autor,byla to už opravdu labutí píseň těchto zajímavých tendrovek,které jezdily i u ČSD pod označením 331.0.Byly k vidění zejména na Slovensku a v provozu se udržely poměrně dlouho-poslední z nich dojezdily v roce 1970.
06.11.2011 (18:57)  
Kilian: ohledně konce páry je to tak jak píšete. Znělka na maďarských nádražích je opravdu už hodně letitá, já jsem byl poprvé v Maďarsku vlakem coby odrostlejší teenager v roce 1974 a právě tato znělka je už od té doby pro mne to nejtypičtější pro maďarská nádraží. Domívám se, že se používá i na budapešťských nádražích a jak jsem si všiml, řada maďarských "šotoušů" ji má nahranou v mobilu např. jako příchod SMS :)
06.11.2011 (13:40)  
Rabín: Poté kraj ovládla "internacionální pomoc" v podobě trhu RVHP a našich M 152.0 - "populární" BzMot a v současné době ,jak píšete.již se ani do Hidásneméti (PPS na Slovač.) lokálkou nedostanete. Jedna z mála věcí,která ale na MáV přetrvává již roky je - znělka nádražních rozhlasů,která svým charakteristickým zvukem provází cestující ,dle mého odhadu a pozorování,již více jak 30 let. A na všech nádražích je stejná. Teď jedině nevím snad Budapest je vyjímka,ale to možná někdo upřesní.I ty vozy (mimo samozřejmě modernizovaných)mají stále stejnou charakteristickou vůni a vzhled.
Pára v té době (1982) opravdu pěla v Maďarsku svoji "labutí" píseň,ale přesto jesště bylo možno zahlédnout v čele těžkých osobních vlaků (12 "klas" nebylo vyjímkou) a některých rychlíků ,např.do Sátorajújhély známé "vitézy" ř.424 a na lokálkách ř.324 a 375. A co jsem tak pozoroval,tak kvalita uhlí v topírnách ve "figurách" rozhodně nepřipomínala ná dobře známou "sokolovskou hnědku" či jiné více či méně nehořlavé odrůdy "kvalitního" uhlí našich revírů. Ale holt "pokrok" nezastavíš,a tak i na MáV již o pár let později nebylo po pravidelném provozu ani vidu a slechu (napsat památky by nebylo asi nejtrefnější,četných wassekránů a jiných parních symbolů se v Maďarsku dochovalo dost.)
06.11.2011 (12:30)  
Byl jsem v tom kraji o dva roky později (v červenci 1984) a už tam jezdily "rumuny" M 43. Dnes už ani to :(
06.11.2011 (8:31)  
Tak tohle je famozní :)

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Registered Photograph or Member of ŽelPage, - Gallery or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2021 ŽelPage - Webmaster - Frequently Asked Questions


Info
informacni okenko