Topič: Nenapadlo by mě přemýšlet nad fotkou čtyřkoláka v pravidelné službě tak jako Ty...asi mám nějaký jiný myšlení.Pokud takto působí i moje fotky...šeď a humus...pak bude lepší je přestat dávat.
S politikou to nemá co dělat...sám jsem si se soudruhy svoje užil.
Ale projeď se někdy vlakem jako obyčejnej smrtelník...když tak vychvaluješ,jak je to dnes všechno úžasný.Třeba tady u nás v Brně....a nejlépe panťákem směr Letovice nebo Křenovice,to je celkem jedno.Pokud Tě někdo neokrade už při čekání na vlak,přijede pro Tebe posprejovaná,zubožená (přestože teprve rok po dílnách)souprava...a mezi těmi sprejerskými ničemnými výtvory je ředidlem omytý čtvereček na okně,kde se skví nápis "Zóna bezpečí".
Divíš se?já taky to jsme za nenáviděných komunistů neznali.Sám moc nechápu význam toho slova.Možná tam máš větší šanci na přežití,když do vlaku vtrhne banda zlodějů,ničitelů nebo něco na ten způsob...nevím.Ale silně o tom pochybuju.
Za nenáviděných komančů jsem jezdil fotit např. do Tvého kraje,nebo taky třeba do Německa.Pro přesuny jsem vždycky využíval noční vlaky a světe div se...nebyla tam tabulka "Zóna bezpečí",přesto mě níkdo nekradl,nezavraždil(v tašce min.2 foťáky,peníze ,doklady atd.)a na do cíle cesty jsem dorazil vyspanej a bez úhony.Dnes?
Nebo jiný příklad...stojím s lokomotivou na odstavným,dáváme dohromady soupravu a najednou poprask...na čtyřech vozech (ze šesti) někdo přes noc uřezal topné spojky.To je ještě ta lepší varianta...ta horší spočívá v tom,že zbývající vozy jsou znečištěny bezdomovci.
Podobných příkladů bych našel tucet...ale k čemu by to bylo?
Tady už asi úplně k ničemu...a teď mínusy,hurá do toho!

ale znalosti máš, to se musí nechat.

topiči zkus se trochu zamyslet než budeš poučovat:o))))HaWe to určitě nemyslel kvůli té lokomotivě ale kvůli atmosféře...

HaWe: To by, prosím pěkně, v r.1935 vzniknout nemohla. Lokomotiva 434.2224 "vznikla" přestavbou 434.0110 (původně 170.220) až v r.1937, do té doby doby to byl nulkový čtyřkolák, který se od toho na fotce vyobrazeného dvojkového výrazně liší.

@Astartoth: Jsem také potenciální obyvatel stejného světa, o kterém mluvíš a také si nemyslím, že by mu současná doba byla nějak přátelská, ale ta 70. a 80. léta byla opravdu úplně nejhorší. V Česku nezůstalo ušetřeno snad žádné historické centrum, všude se musel zjevit nějaký agresivní symbol nové doby, obvykle za cenu zničení technicky zdravých a často velmi cenných původních budov, nebo celých ulic. Zatímco v malebných německých městech vyrůstaly funkcionalistické obludy obvykle v místech, kde řádily americké bomby, tak tady se stejně ničivou silou řádil socialistický dynamit...

Tak nevím proč by měla fotka připomínat minulý režim. Vysokou trávu tam nevidím, je ohořelá, což byl v době parního provozu normální jev. A nezapomínejme , je to černobílé. Mohla být takto focena třeba v roce 1935.Jinak mohu posloužit "parádními" zákoutími z dnešní doby, ale myslím, že to snad každý vidí také. Prostě nůžky se rozevírají a ne vše se třpytí.

Souhlasim s tim, ze z fotky dycha doba. Pro mne ale vic 20. a 30. let (odhledneme od typu lokomotivy).
Zase i v te normalisaci tou dobou stalo jeste mnoho architektonickych a urbanistickych pokladu, ktere se zborily az "za svobody" :( A nejedna se jen o industrial, i kdyz ten zejmena. Civilnich staveb se taky zbouralo dost.
Nekdo by mohl namitnout, ze za totace vic, ale to na Zapade tou dobou taky. 60. a 70. leta byla vrcholem utopickeho modernismu, ktery se zhledl v dobyvani kosmu a rozmachu vedy a rozhodla se stary, poeticky a utulny svet 19. a 1. pol. 20. stoleti zrusit a poprit.
NASTESTI za totace porad neco nebylo, tu beton, onde pracovni sily, tak zlociny komunismu spocivaly v tom, co se neudelalo, nez co se udelalo. Po revoluci byla udelana velika chyba, ze se nevyuzilo unikatni zakonservovanosti stareho sveta a nezablokovala se urbanisticka modernisace.
Mi by nevadilo zit ve svete "living history" jako ve skansenu, i kdyz dostanu spoustu minusovych bodu.

Fotka je samosebou skvostna.

Autorovi, stoupovi a topičovi: Spolu s Michalem Vieweghem si povzdechněme: Byly to krásné doby, ale doufejme, že se už nikdy nevrátí :)

Pro Autora i Topiče:

Za OT se Autorovi neomlouvejme, neb pouze takováto krásná scenerie z roku mého maturitního mohla vyvolat bezprostřední vzpomínku... S tou kopírkou jste měli kliku, my jsme museli "nahospodařovat" kopírák.
(Anebo když v pondělí, 19.11.89, za mnou dámy přišly, ať starším soudruhům domluvím, by přestali tělem bránit vstupu do kopírny (a že v projekřní organizaci nebyla malá). Chtěly kopírovat letáky. Vysmál jsem se jim a poslal je na TNS s polskou tiskárnou. Tím jsem se toho nezbavil. Neb děrná páska tiskárnu řídící se stále trhala a kdože ji uměl naděrovat? Jedině radiodálnopisec v.v.)

A proto sláva čtyřkolákům, které naše koleje brázdily a krásně přitom vypadaly. A semo tamo při jízdě historice i ta hvězda, mrška, ve skladu omylem se zapoměla ...

Stoupa: No tak já tedy přidám úplný OT. Snad autor promine.
V r.1988 má tehdejší manželka pracovala jako vedoucí podatelny v Českém svazu žen. Nedostala se tam proto, že by byla soudružka, ale proto, že manželka mého kamaráda šla na mateřskou a doporučila ji jako svoji spolehlivou nástupkyni. Podatelna jako jediná v celém Svazu ježibab měla kopírku. Soudruzi nevěřili ani soudružkám a tak její provoz podléhal přísnému režimu. Válec z kopírky se musel po šichtě vyndat a strčit do trezoru, který se zapečetil. Klíče od něj měly dvě další soudružky a druhý den ráno se musela pečeť porušit, trezor obřadně odemknout a válec strčit do kopírky. Počty pořízených kopií se evidovaly jmenovitě na soudružky na základě předkládaných žádanek, které podepisovaly vedoucí jednotlivých oddělení. Evidovaly se i zkažené kopie.
Ovšem i soudružky byly ženami, i když u některých se to poznalo jen podle koncovky -ová v jejich příjmení.
Kupovaly si podpultový západoněmecký módní časopis Burda a nechávaly si v něm obsažené střihy na šaty kopírovat v podatelně. Zřejmě proto, aby pak mohly svým švadlenám ukazovat, jak a co nemají šít, protože to je z kapitalistické ciziny, která je prolezlá konzumem.
V rámci kopírování těchto střihů mívaly na žádankách o desítky kopií víc než bylo třeba a tak zůstávalo dost přebytečného "materiálu" k tomu, aby se v podatelně ČSŽ kopírovaly tiskoviny Jazzové sekce, Revolver Revue, Škvoreckým vydávané knihy a další tiskoviny pro kamarády.
Absurdita doby povýšená na absolutno.