Pokud mě paměť neklame, tak nikoliv. Studénky měly, podobně jako budyšíny, pod střechou tlakové větrání a i když to ještě nemusí znamenat stejný tvar střechy, v tomto případě to tak bylo. Plošší střechy měly až pozdější vozy typu Z.

Jen velice laicky dotaz - nemely Bautzeny klenutejsi, vyssi strechu, zatimco ceske ji mely plossi, podobnou dnesnim vozum?

Aby toho nebylo málo, tak ještě začátkem devadesátých letech dojížděla poslední béčka z Rábu (Györ) :)

Jednoznačně a celkem na první pohled se dají/daly budyšíny od studének poznat podle tvaru a rozmístění oken - studénky je mají "hranatější" (vím že to není moc šťastný výraz - jde o to, že rohy tvoří oblouky o podstatně menším poloměru) a blíž k sobě. A okna záchodů mají charakteristický tvar - horní polovina v kovovém rámu, spodní v gumě. Novější mají na jedné straně dotyčné okno rovnou vynechané. Studénky mají výše umístěná koncová světla a jiné podvozky (trochu kompaktnější). Nejvýraznějším rozdílem je ale větrací otvor na bočnici u studének.

No a pak ještě byly v letech 1987-88 bautzenské vozy o délce 26,4 m, řada Amee, Bmee, BDmee(r), ale to už byla trochu jiná kapitola
K tomu přidám ještě velkoprostorové Bymee a máme ten výčet vagónů z Bautzen úplný :-)

Díky vespolek za výklad. Byl jsem si tím dost jistý, už v době, kdy jezdily. Docela by mě zajímalo, kde jsem k tomu přesvědčení přišel; jestli se někdy ukáže, že mě spletly ty červené sedačky, budu se muset hluboce stydět.

Lapil: pod vozy ad 2) máte asi na mysli oddílové vozy s teplovzdušným topením, tj. 2. třída dnešní B249, tj. čísla 51 54 20-41 s vyššími pořadovými čísly, dále 1. třída A149, tj. A 51 54 19-41... a příp. dělené AB349 s čísly 51 54 39-41... Tyto všechny vozy se vyráběly rovněž v Bautzenu cca v letech 1980-83. Ve Studénce se vyráběly pouze vozy velkoprostorové, a to několik sérií v letech 1971-75 (ty dnes už asi všechny vyřazené) a pak znovu s podvozky GP200 cca v letech 1987-92, v několika sériích s hladkou nebo vlnitou střechou, se sedadly koženkovými a později plyšovými, s příčnými a později podélnými zavazadlovými policemi, z větší části dosud v provozu v různě modernizovaných podobách. Jediné "kupátkové" vozy ze Studénky byly vlečné vozy k M 296.1 pro Vindobonu, a to řady Aam (10 kusů) a Bam (5 kusů) z roku 1969, dnes už vyřazené...
Ty poslední bautzenské vozy délky 24,5 m měly jištění oken také, ale trochu jiného provedení než ty studénecké Bai-ky.
No a pak ještě byly v letech 1987-88 bautzenské vozy o délce 26,4 m, řada Amee, Bmee, BDmee(r), ale to už byla trochu jiná kapitola.

Nevím, nechci se pouštět na tenký led. Tak moc si ty vagóny zase nepamatuju, je to už pár let a mně bylo tehdy asi 10, ale řekl bych, že se jenalo o nějakou poslední sérii bautzenů v režimu 140/160 RIC.

Studénecké vagóny měly ta okna jak říkáte - s jištěním a s mechanismem umožňujícím jejich částečné otevření.

Vycházím z teze, že ve Studénce v 70. a 80. letech nepokračovala výroba rychlíkových vozů klasické stavby.

Nejezdily pak na západním expresu Bmee? (pravda, tam by prostor pro nohy asi citelně scházel).

743 010-1: že bych žil v bludu?
Označení dohromady nedám, ale podle mě jezdily dvě sorty rychlíkových kupátkových vagónů.
1/ Budyšínské: zelená sedadla, hlavová opěrka zvlášť. V kupé "bílé" stěny. Ve variantách 1. třída a dělený bylo o okno/kupé méně. V našlapaných vlacích se ta znalost hodila, když si člověk nechtěl otlačit kolena o spolucestující.
2/ Studénecké: viz http://www.zelpage.cz/zpravy/9018?lang=en&id=9018&lang=en&size=50. Možná(!!!) o okno méně, nějak si nevybavuju, že by byl problém s prostorem pro nohy. Podle mě byly výrazně novější. Možná jich bylo koncem 80. let vyrobeno jen pár (několik málo desítek?) jako doplnění počtu a možná náhradu zrušených; fakt je, že to byla tak trochu vzácnost, celkem spolehlivě je člověk potkal na mezinárodních rychlících (Západní expres do Paříže; Linz; Berlín).
Mám za to, že rozdíl byl i v (ne)zajištění oken proti otevření (Studénka: vrubované; dámy to dost často nezvládaly a musely žádat o pomoc), ale když jsem se to teď chystal popsat, zjistil jsem, že bych nejspíš vnesl zmatek.

Lapil: vozy UIC Y ze Studénky byly určeny hlavně pro osobní vlaky, měly velkoprostorové uspořádání a lišily (a dodnes liší) se od bautzenů počtem oken.
Vozy Bp vyskytující se na rychlících měly střechu s prolisy.

K fotce: z náhledu vypadá kyklop jako nějaká britská motorová lokomotiva (nejspíš asi Class 47 v klasickém nátěru British Rail). S britskými stroji má společný i ten neučesaný brutalistický design (i když 47 jsou přece jen trochu konzervativnější). A v neposlední řadě i výkonovou kategorii (BR 47 = 2750 hp).

Ať se kyklop líbí nebo ne, je to zajímavá mašina hodná pozornosti už jen z technického hlediska.

Vagóny z Bautzen... To poznáte nebo víte? Jde mi o to, že tou dobou (tedy jako v pravidelném provozu) jezdily i vozy ze Studénky. Možná o něco novější, ale určitě zvenčí stejně univerzálně zelené. Rozdíl vevnitř byl jasně patrný ale zvenčí jsem je nikdy nerozlišil. Nějaké detaily asi patrné byly, ale takhle z dálky a ze šikma...