Btmo mají 2 alternátory nikoli dynamo. Dlouhé Balmy jezdí na "mosteckém rychlíku" i dnes, pouze je veden jako SP a končí v Lounech a tahá je veselá kráva.

M 474 003 & spol :
Vozy Btmo byly zakouopeny a dodány speciálně pro trať 210 zejména kvůli ostrým obloukům a měly ty "atypické" nárazníky. S ohledem na "nízkou" rychlost je například výkon dynama regulován tak, aby dosahoval maximálního výkonu už při rychlosti 30 km/h.
Kvůli vozům Btmo mohla na 210 pouze hnací vozidla se "širokými" nárazníky, proto všechny vršovické a libeňské barče a později i T 466.0 dostaly široké nárazníky. Zda je z "preventivních" důvodů měl i dobříšský hektor si už nepamatuji.
Pokud se v závěsu vozila nějaká motorové souprava s "úzkými" nárazníky (M 262.0 + Balm-k) tak tam se nesměly nárazníky dotýkat, takže kuple musela být drobet volnější.
S M 296.1 se jezdilo s jedním nebo dvěma krátkými vršovickými Balmy (kapacita 2 x 68 míst při hmotnosti vozu 23 tuny), zatímco "velké" Baimy měly hmotnost 34 tyny při kapacitě 88 míst. Těch Baimů neměla Praha dostatek, byly na Moravě (Brno) a Slovensku (Zvolen), kde se s nimi jezdilo s M 286.0,1. Zato na mostecých rychlících se jezdilo M 296.1 s dlouými Balmy dom. stanioce Most. Nejsem si zcela jistý, ale Baimy jezdily i z Margecan do Červené Skaly s M 286.0.

(Systém dislokace přívěsných motorových vozů dost postrádal v 70. letech minulého století logiku).

Pokud projel rychlík, tak nejel přes Klínec. Vozy Y by opravdu teoreticky mohly v ostrých obloucích brzdit ale opravdu jenom teoreticky, na ONJ jsou také ostré oblouky. Mně spíš fascinuje vlastnost vozů Y při mírném přibrzdění kmitání předního podvozku, om se zabrzdí, přisune se ke středu vozu, tím se jakoby zkrátí brzdové táhlo a vůz se odbrzdí a to se neustále opakuje, třeba při průjezdu myčkou.

Martin Keppert, Tomáš Kraus) Legenda "vozy Y nesmí na Pacifik" se traduje už od konce 70. let. Má skutečně původ v obavách ze zaklesnutí nárazníků. Z toho důvodu mají Bmto ty nestvůrně široké nárazníky (račte si příležitostně povšimnout) oproti stejně dlouhým (26,8 m) patrovým vozům u PKP, DB, CFR. Na Pacifiku sice běžně jezdily M 296.1 (853, délka 24,5 m), ale nikdy nevozily příslušné přívěsy (Baim/Btn, rovněž 24,5 m), vždy tahaly "krátké Balm" (Bix apod.), max. kolem roku 2000 také po jistou dobu v letní sezoně 1x Bmto. Údajné kritické místo (ostré protioblouky bez mezipřímé) se má nacházet kdesi u zastávky Klínec.

Bmto mají větší talíře nárazníků. Nicméně celá záležitost "klasik" na pacifiku spadá spíš pod § 1 (nikdy se to tak nedělalo), protože při mimořádnostech sem tam nějaký rychlík po pacifiku projel a žádné zaklesnutí nárazníků se nestalo. Nejsem odborník na brzdy železničních vozů, ale něco mi říká, že problém bude spíš tady než v nárazníkách. Klasiky se v ostrých obloucích přibržďují, Bmto ne (dáno konstrukcí mechanické části brzdy). Pokud kecám, nechť mě někdo opraví :o)

M 474 003: Ano, už si vzpomínám, přesně tohle zdůvodnění jsem slyšel. Vozy Bmto mají nárazníky trochu jinak konstruované než vozy typu Y, takže to asi mělo i fyzikální podstatu.

Chary: Přechodnost není jen o nápravovém tlaku; roli hrají i další faktory, jako je nejmenší možný radius pojížděného oblouku - to je podle mě i gros toho, proč se, dle místních, nenasazují "dlouhé" podvozkové vozy. Ale to, že na fotce takové vozy jsou, je s podivem. Asi zásah vyšší moci ;)

Vozy Y tam nemohly, protože se údajně v obloucích zaklesávaly do sebe nárazníky. Btmo je ještě o 20 cm delší než vozy X a nějakou divnou geometrickou souhrou u nich k zaklesávání nárazníků nedochází. Takže asi to najednou přestalo hrozit.

Tomáši Krausi,
měl jsem za to, že klasické vozy tam nemají vůbec přechodnost - resp. Béčko ani podobný vůz jsem tam nikdy neviděl, staré hydry tam jezdily vždy bez Btn, tj. kromě motorákových přívěšáků jsem tam viděl jen patra (teď mě ale napadá že asi nebudou kratší než Béčka).

Nechť mě laskavě někdo znalejší opraví, ale já vždy měl za to, že přechodnost je daná především nápravovým tlakem, laicky řečeno, kolik ty koleje unesou, a zrovna patro (Bmto) bych řekl, že je z osobních vozů tak nějak nejtěžší, ne? Takže jestli někam může patro, který má mj. i nejméně příznivý profil, tak pak tam může všechno. Nemluvě o tom, že i plně narvaný Bmto bude o chlup lehčí než ta bardota, co to tam táhne.

Nebo to je jinak?

Radiat: typickej ultrašotouš