Tuhle debatu jsem čekal už při náhledu na fotografii. Vozy Bam měly normální spřahla i nárazníky, kdyby měly vylehčené měly by řadu Balm. Jinak se konaly pokusy s náhradou naftového kotle kotlem koksovým a taky nevedly k úspěchu. Není možné tehdejší naftové topení si představovat jako současný naftový agregát s rotačním hořákem a elektronikou, byla to naftová kamna s teplovodním okruhem, nic se tam netočilo. Naftová kamna snad někdo zažil, nafta pro topné účely stála 0,90.
Jinak to nemění nic na tom, že se mi tyhle soupravy nelíbily, parní lokomotiva, zelený služební vůz a červané vozy to k sobě moc nešlo, dnes se to provozuje na JHMD. Je škoda že tyhle vozy nemohly jezdit s motorovými. Ještě v roce 1980 okolo Trnavy jezdily M286 a 3 vozy Bai 8mi dveřové doplněné uhelnými kamny taky souprava pěst na oko.

Sim, JTB: Hmotnost byla pouze jedním z aspektů, který rozhodl o přeřazení z motorové na parní vozbu. Ne však problém hlavní. Přirovnání Btn k Bdt podle hmotnosti není zrovna správné. Tyto vozy mají sice stejného výrobce, avšak konstrukce je zcela odlišná.

Vozy Bam byli primárně určeny pro vlaky s vozy M284.0 a 1 které však rychle dosloužili, proto měli být určeny pro vozbu s motorovými vozy M262.0. Hmotnost také sehrála částečně svoji roli, ale problém který tyto vozy přeřadil z motorové vozby k vozbě parní spočíval přeci jen v nečem jiném a sice v naftovém topení. Toto bylo značně poruchové. Topilo kdy nemělo a netopilo kdy mělo, několik vozů rovněž díky tomuto zachvátil požár. Proto byly přeřazeny k vozbě parou, kde byl problém vyřešen díky centrálnímu vytápění.

Jen snad na závěr. Vozy lehké stavby, jak již psal JTB jsou snadno rozeznatelné podle nápisu "Vůz smí být zařazen jen na konci vlaku" na čelech.

Sim: nejsem sice zrovna odborník, ale řekl bych, že máš trochu zkreslené představy. Nejde o původní určení vozu, nýbrž o dimenzování toho, co se nazývá tažným a narážecím ústrojím, tedy konstrukce šroubovky, táhel, nárazníků, atd. Myslím, že v případě řazení těchto vozů do delších souprav je omezení celkové hmotnosti, resp. tažné síly, ale z hlavy bohužel tuhle hodnotu dohromady nedám. Snad doplní někdo další.

Převedeno do praxe: lehkou šrobovku mají například vozy řad Btax (010), Btx (020/021), proto mají ono nařízení o "přepravě na konci vlaku". Naopak vozy řady Btn (053) mohou být řazeny i do normálních rychlíkových souprav (pomineme-li topení), protože mají skříň a její dimenzování přesně podle tzv. "vozů typu Y", což bylo obecné označení pro typ skříně rychlíkových vozů do délky 24,5 m.

S ohledem na výše zmíněné bych si tipl, že tebou zmíněný vůz bude mít klasickou konstrukci, a tedy se na něj omezení nevztahuje. Ostatně, pokud se pamatuju, tak Bam má prázdnou hmotnost cca. 32 tun, tedy jen o málo méně než třeba 053 nebo Bdt279/Bdt/Bp (všechny shodně 34 tun).

Mam dotaz ktery nesouvisi s urovni fotky, ale s jevem na fotce zachycenem... pokud se nepletu, tak polomaceny vuz je rada Calm/Bam z roku 1949 a byl vyroben jako pripojny k motorovemu vozu M284.1 ... je pomerne znamou veci, ze tyhle vozy toho s motory moc nenajezdily a vetsinu svych vykonu odjezdily ve vlacich s parou na cele. Byly tezsi nez bylo vhodne, ale oproti beznym ctyrnapravovym osobnim vozum byly odlehceny - a to je to, co mi vrta hlavu. Pripojne vozy lehke stavby nesmi byt razeny doprostred soupravy tak, jak je to zde na snimku.

Takze otazka zni: Jedna se o vozy lehke stavby a takoveto razeni je (bylo) v pravidelnem provozu zakazane? Nebo to jsou vozy "normalni" - pak zase nechapu, kde byly odlehceny, aby to na provoz nemelo vliv; jinak receno, proc nebyly takhle odlehceny i bezne vozy.

Pokud mi to nekdo dokaze vysvetlit, budu rad - klidne pomoci privatni zpravy.

Tenhle úhel nepostrádá dynamiku a hlavně dělá z těch parních lokomotiv "mohutná monstra" jak je známe z reálu.

Smekám!! :) nádherně zachycené.