Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
184.504-9 | |
![]() | Informace o fotografii: - Místo focení: vlečka SD Kolejová doprava, Provoz Tušimice, Doly nástup Tušimice - Datum: 17.10.2012 - Autor: Strnda - Pozn.: vlečkový vlak se zátěží míří do ele. Prunéřov - Zobrazeno: 6766x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 5 - Rating od uživatelů: 6 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
Pánové děkuji, "podpořili jste mé obavy" o ztrátě příležitosti. Jen doplním - Re 6/6 (Re 620) , že..... (http://de.wikipedia.org/wiki/SBB_Re_6/6)
Ale pochopme, že pro dráhy a MD bylo po 1989 jistě důležitější, např. logisticky zvlánout stěhování od Prašné brány na nábřeží, než se zabývat lahůdkami, které pro ně tehdy Škodovka v Plzni vyvíjela...
Ale pochopme, že pro dráhy a MD bylo po 1989 jistě důležitější, např. logisticky zvlánout stěhování od Prašné brány na nábřeží, než se zabývat lahůdkami, které pro ně tehdy Škodovka v Plzni vyvíjela...
Jiří Bajer: uplatňují se obě konstrukce, s dělenou i nedělenou skříní. A to i u těch historických - Rabínem už zmíněná, velmi počtná, meziválečná, řada E 626 má skříň nedělenou.
13.01.2013 (20:13)
Rabín: A nebyly (či nejsou) ty italské třípodvozkové lokomotivy konstruovány s dělenou skříní? To má totiž poměrně zásadní vliv na jízdní vlastnosti, o údržbě pak nemluvě...
13.01.2013 (19:59)
V Rusku používají třípodvozkové šestikoláky na střídavině v počtu cca 1200 kusů, vyráběných od konce 80. let dodnes.
V Itálií mají (měli) těchto třípodvozkových lokomotiv hodně a zkušenosti s nimi už od 20. let (řada E.626, u nás po válce 3 kusy jako E 666.0). Údajně s nimi byly i u nás výborné zkušenosti a prý byla jen škoda, že byly vyřazeny dřív než se mohly rozjet někam dál než jenom z Vršovic do Libně (zpětná úprava z 1,5 kV na 3 kV by byla velmi jednoduchá). A vzhledem k tomu, že Italové na ně navázali dalšími řadami, které vyráběli až do 80. let, tak to nejspíš opravdu nebylo nic špatného.
p. Bajer: Jsem z Nymburka, tak vím, že byla později majetkem Správkarenské:-) a ta ji pronajímala drahám. Je to opravdu škoda, prý k té nerealizaci hodně napomohl chaos v ČSSR. Škoda jí.
13.01.2013 (19:13)
Davson: 169 nebyla bohužel nikdy majetkem drah, což k tomu podle mne přispělo. A plán instalovat do skříně 169 (85E) na zkoušku pohony ze 109E to bohužel celé pohřbil, mašina už je snad i sešrotovaná (ale tímhle si jistý nejsem). 169 byl jinak rovněž unikátní stroj, to určitě. Akorát to prý byla pojízdná rušička VZ :(
p. Bajer: Je to škoda že jen 4 kusy, ale můžeme být rádi, že jsou stále v provozu a v perfektním stavu, což třeba u 169tky hodně zamrzí, že byla k vidění jen chviličku v provozu...
13.01.2013 (19:05)
stoupa: Na 93E jsem kdysi jel, jelikož se z ní vycházelo při vývoji 94E - asynchronní nákladní lokomotiva pro polské soukromé přepravce (nerealizováno). Mechanicky to byla 93E, akorát byly provedeny drobné změny na podvozcích (motory a převodovky, sjednoceny stavěče zdrží atp.) a pochopitelně upravena strojovna.
Co do jízdních vlastností je tahle mašina naprosto fantastická - ani při značném překročení maximální rychlosti se "nehne", což způsobuje zejména dokonalé příčné vypružení (nerealizované na rozdíl od předchůdkyň jako dlouhý závěs, ale pomocí skutečných pružin, obepínajících pouzdro s otočným čepem). A velká vzdálenost mezi krajními podvozky tomu rovněž napomáhá. Na okruhu s ní prý jezdili kolem 200 km/h a ani při těchto rychlostech nevykazovala 93E neklidný chod. Škoda jen, že zůstalo u pouze čtyř prototypů... :(
Co do jízdních vlastností je tahle mašina naprosto fantastická - ani při značném překročení maximální rychlosti se "nehne", což způsobuje zejména dokonalé příčné vypružení (nerealizované na rozdíl od předchůdkyň jako dlouhý závěs, ale pomocí skutečných pružin, obepínajících pouzdro s otočným čepem). A velká vzdálenost mezi krajními podvozky tomu rovněž napomáhá. Na okruhu s ní prý jezdili kolem 200 km/h a ani při těchto rychlostech nevykazovala 93E neklidný chod. Škoda jen, že zůstalo u pouze čtyř prototypů... :(
Pro Davson>
Dík. Tudle historii bych znal. Dokonce mi v ní chybí i "Bulharské" úvahy - co se pojezdu týče. Očekávalo se, že stroj by mohl na směrově i sklonově náročných tratích "slušně řádit". Nějak mi šly mimo reálné provozní zkušenosti a srovnání. Tam míří můj dotaz.
Dík. Tudle historii bych znal. Dokonce mi v ní chybí i "Bulharské" úvahy - co se pojezdu týče. Očekávalo se, že stroj by mohl na směrově i sklonově náročných tratích "slušně řádit". Nějak mi šly mimo reálné provozní zkušenosti a srovnání. Tam míří můj dotaz.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- akreditovaný fotograf alebo člen ŽP,
- správca galérie alebo admin ŽP
Pridať komentár
Prihlásenie
© 2001 - 2026 ŽelPage
- správcovia - otázky a odpovede
Info
informacni okenko












