..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Lapil":

  1 ... 76 77 78 79 80 ... 91      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
BS 80Jůůůů... Pojďte, pane, budeme si hrát...17.02.15 - 15:38
814.027-9S nadšeným úžasem zírám na tu ostínovanou trávu vlevo.
Ale mám pocit - nebylo by lepší "objektiv" trochu zvednout nahoru? To už by zase nefungoval ten domek, co? A couvat nebylo kam a stejně by vlak už byl pidi... Až mě napadá taková kacířská myšlenka, že by obrázku víc slušelo, kdyby tam ten vlak vůbec nebyl.
13.02.15 - 10:13
810.424-2Tak jsem to za uživatele trochu vylepšil. Koneckonců fotka se mi líbí. Hned tak někam bych si ji nepověsil, protože z ní tak trochu táhne studeno, ale co můžete čekat od únorové fotky, že :-).13.02.15 - 9:57
377.0504Snad to bude pro někoho zajímavé:
U dlouhých nosníků a vysokých sloupů není pro dimenzování ani tak rozhodující pevnost materiálu. Většinou rozhoduje něco, čemu se říká štíhlost a následně vzpěrná pevnost; vlastně jde o to, že když se opřete o tenkou hůlku, tak se nerozmáčkne, ale ohne a zlomí. A proto jsou nahoře ty rozpěry, aby se horní pás vodorovně nevlnil.
Podobných mostů kdysi pár spadlo, než tuším pánové Euler (ten s tím číslem) a Gauss (ten s tou křivkou :-)) dali dohromady tu matematiku, se kterou se to dá spočítat tak, aby to nepadalo a zároveň nebylo zbytečně tlusté čili těžké a drahé.
Vlastně proto, že příliš štíhlé konstrukce nefungují, máme všichni představu, jak by třeba zrovna mosty měly vypadat a strojaři označují stavařskou ocel za stavařské bláto, protože stavět z drahé festovní oceli je - právě kvůli štíhlosti - prostě zbytečné. Pokusíte-li se opřít (ne zavěsit!) o opravdu tenkou větvičku nebo nějakou stejně tenkou ocelovou tyč, uhne vám pod rukama ta i ona, přestože když jednu a druhou použijete jako závěs, je ta nejobyčejnější stavařská ocelová zhruba 20x pevnější, než dřevěná.
11.02.15 - 17:27
754.042-0Zdravíčko vespolek. Neořezaná verze mi škubla očima jako málo široká. Nezkoumal jsem, čím to, klidně to může být nějaký "moderní" širokoúhlý formát nastojato čili prostě nezvyklý poměr stran.
Předpokládám, že jsem se dopustil hned několika neodborných výrazů, ale snad je mi rozuměno.
09.02.15 - 22:36
1216.235-2Popravdě - jel jsem tím už 4x, vždycky hodinku, a nějak jsem si ještě nezvykl. Snad nějaká klaustrofobie v sedačkách sice prostorných, ale člověka poněkud obalujících, a možná taky naprosto chybějící pocit rychlosti? Kupodivu celkem dobře jsem se cítil s Rakušany (2x večer z práce) než v české verzi (2x dost protivná dopolední jízda).
Ale je pravda, že já si zvykám vždycky dlouho.
02.02.15 - 17:04
380.015-8Hm, tak to je zas jedna pro mě. Asi by to chtělo na monitoru tmavé pozadí místo mého bílého, ale s tím už autor fakt nic nenadělá :-).02.02.15 - 16:47
612+612Vrtá mi hlavou - ten most je tak nízko nad hladinou normálně, nebo je to nějaká skoro až povodeň? Zkoušel jsem fotky na googlemapách (most přes řeku přímo ve Schwandorfu?) a nedospěl jsem k závěru, který by mě uspokojil; leda snad že ještě před mostem je jez, takže hladina pod mostem je níž, než ji vidíme...
Což není nic proti fotce, líbí se mi :-)
26.01.15 - 11:21
434.2186Není to tak úplně odbočka, ale legrační kombinace zastávek je i Valy u Přelouče/Přelouč zastávka: dvě zastávky na různých tratích, nicméně pár desítek metrů od sebe. Obě tratě vedou nějaké 3km z Přelouče vedle sebe a těsně před zastávkami se rozcházejí.
A možná populárnější je dvojice Mutějovice/Mutějovice zastávka. Pravda, ty zastávky jsou od sebe nějaké 4km, ale pořád je to rychlejší pěšky než vlakem, protože vlakem to koštuje přes dvě hodiny neboli 40km se dvěma přestupy (Lužná u Rakovníka; Rakovník).
23.01.15 - 9:11
242.285-5No vida, to mě ani nenapadlo, že takových případů mohlo být klidně víc. A přitom stavby, na kterých nejmodernější technologie musela ustoupit aktuálním požadavkům, nejsou až tak vyjímečné. Typicky v rozvojových zemích může být parta nosičů efektivnější než jeřáb, ale třeba i taková brněnská přehrada, stavěná za krize v 30. letech, měla zadání "zaměstnat lidi" a byla postavena prakticky ručně; údajně v dobách největší mechanizace tam běžely dvě míchačky na beton; odhaduju, že nějaké průmyslové, přeci jen hráz vyžaduje nějakou kvalitu, kterou s lopatou v kalfasu sebepoctivější chlap nedokáže.21.01.15 - 11:19