| Fotka | Zpráva | Datum |
| 749.039-4 | Ještě jsem si vzpomenul, že když jsem v r. 1981 začínal jezdit (jako pom. strojvedoucího v turnusu na nákladech Jihlava-Znojmo), tak jsme měli právě 039 pravidelně na jeden pár Pn vlaků do Znojma. Ona celá léta, co si pamatuji jezdila v turnuse na osobních a rychlících Jihlava - Brno, Znojmo a tohle byla taková výjimka. | 19.04.19 - 9:07 |
| 749.039-4 | Hodně dobrý. Bývalá jihlavská se možná po delší době objevila na trati, kde ji kdysi bylo možno běžně spatřit. | 16.04.19 - 22:46 |
| 751.001 - 9 | Jakub Svoboda, Windity: Děkuji za vysvětlení. | 04.02.19 - 13:19 |
| 751.001 - 9 | DannyfromCZ: přesně tak. Jinak, zajímavá sestava. Může autor, nebo někdo vysvětlit? A ještě gratulace k prvotině. | 03.02.19 - 22:02 |
| 131.082-0 + 131.081-2 | Lapil: V Plavči je skutečně trať 130, ale měla by to být Polská, z Tarnów do Plavče. Ten odkaz u Plavče ale funguje nějak divně a při kliknutí na trať 130 se skutečně otevře trať Bratislava - Štúrovo. Ale při kliknutí na trať 185 nebo 188 už u stanice Plaveč odkaz na trať 130 funguje dobře a otevře tu trať do Polska (Tarnów). | 08.01.19 - 21:52 |
| 33 kW versus 1472 kW | Obě škodovky jsou doslova krasavice. | 01.01.19 - 16:20 |
| 852.001-7 + 853.012-3 | Jack Jag: Z přehřátí brzd určitě nemusela být obava. To nejhorší klesání 26 ‰ je jen 9 km z Rapotic do Zastávky u Brna, to znamená asi 9 min. jízdní doby. V dalších úsecích se brzdí tím stylem, že se trochu přibrzdí, rychlost mírně klesne a odbrzdíme. Takto se to v podstatě pořád opakuje. Větší obavu bych měl, aby vydržela dostatečná zásoba vzduchu. | 22.12.18 - 14:48 |
| 852.001-7 + 853.012-3 | Když už jsme u toho brzdění, tak si dovolím napsat jednu historku, ovšem pravdivou, kterou mi vyprávěl asi před 9 lety jeden bývalý kolega strojvedoucí, ale tehdy už ve funkci kontrolora vozby. Jednalo se také o jednoho bývalého kolegu strojvedoucího. Kdysi vezl rychlík z Jihlavy do Brna. V Rapoticích mu zdechla mašina a on se mu podařil husarský kousek a dojel setrvačností až do Brna. Docela určitě to byl nějaký brněnský "brejlák". Štěstí bylo, že se to stalo až v těch Rapoticích, protože v úseku Kralice - Rapotice je stoupání až 25 ‰. Rychlíky v tom úseku už projíždějí a tak to bylo možno takto provést. Z Rapotic do Brna je to 32 km a jízdní doby jsou asi kolem 30 - 32 min. Celé je to z kopce, až na dvě vyjímky. Tou je asi 3 km úsek mezi Tetčicemi a Střelicemi, kde je to po rovině a mírně do stoupání. Další je z Brna - Horních Heršpic do Brna hl.n., kde je to rovněž po rovině a mírně do stoupání (3 km). Pokud má vlak dostatečnou rychlost, tak se to dá přejet. Oříškem tady bylo právě brzdění, respektive, aby vydržel dostatečný tlak vzduchu v hlavní jímce. Opakovaným brzděním a odbrzďováním se vzduch spotřebovává. Nejhorší úsek je z Rapotic do Zastávky u Brna, kde je klesání až 26 ‰. Jemu se to podařilo sjet tzv. na jeden zoubek, kdy je nastaven určitý brzdící účinek a nemusel často brzdit a odbrzďovat a vlak si udržoval přibližně konstantní rychlost. Dalším důležitým faktorem byla pravděpodobně těsná souprava. Do Brna přijel nejspíš s pár minutami zpoždění, ale pořád to bylo lepší řešení, než aby se čekalo na pomocnou lokomotivu. Za takový výkon všechna čest. | 21.12.18 - 10:03 |
| 852.001-7 + 853.012-3 | NIcKON: Nic se nemusí vypínat ani přepínat. V podstatě, pokud je napájecím potrubím propojen celý vlak, tak jsou propojeny všechny hlavní jímky všech hnacích vozidel. | 20.12.18 - 19:52 |
| 852.001-7 + 853.012-3 | NIcKON: Pokud by zdechla čelní hydra a předpokládám, že je myšleno, že ta druhá je na postrku, tak pokud by ty vozy měly žluté (napájecí potrubí - hydry je mají), tak by tímto potrubím mohla být napájena hlavní jímka čelní zdechlé hydry a z hlediska brzdění by neměl být problém. Ovšem otázka je jak dlouho by vydržely baterie (když neběží motor a nejsou dobíjeny) na ovládání všech řídících okruhů. Ale na dojetí do nějaké vhodné stanice by to mělo být dostačující. | 20.12.18 - 15:42 |