Komentáře uživatele "Chary":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 754.016-4 | achich achich, už chápu důvod toho těsného řezu. ten sloup, kdyby tam byl celý, no to by bylo něco... nebylo by z čeho dodat?? | 02.08.06 - 3:31 |
| 749.011-3 | je to krapet sytější než potřeba, a určitě bych to trošku doostřil, jinak moc pěkný moment ;-) | 02.08.06 - 3:27 |
| 754.016-4 | úhel pohledu zajímavý, ale fakt je to těsné, možná by se mohlo přidat, je-li to z čeho brát | 01.08.06 - 14:39 |
| 240.063-8 | no z hodně fotek se dá docela dost vykouzlit, a tady tomu fakt chybí už jen ten ořez zespodu | 31.07.06 - 19:33 |
| 754.044-6 | Co se kalibrace týče, ideálně by samozřejmě měly být rozpoznatelné všechny odstíny, čili 6 v černé a 6 v bílé. Pokud se slévají bílé, tak je monitor příliš zesvětlený, pokud se slévají černé, je příliš tmavý. Pokud se slévají jak stíny tak jasy, tak daný monitor má příliš strmou křivku, nedokáže s dostatečnou jemností zobrazit krajní části spektra. Ideálního stavu lze dosáhnout jen na dobrém kusu, takovém, jehož křivka umožní jak temné stíny, tak jasy, těsně na hraně. Pokud někdo skutečně pozná všech 12 odstínů, tak je to hodně dobré. Já poznám 6 bílých a 5 černých. Mohl bych si to ještě zesvětlit beze ztráty v jasech, ale pak by mě už moc pálily oči z bílé ;-) navíc rozdíl mezi černočenou a skoročernou není tak podstatný, jako rozdíl mezi bílou a velmi-jemně-zaprášenou (viz. dále). Prakticky - pokud poznám rozdíl mezi bílou a skorobílou, poznám, kde je a kde není výpal. Což ale zase není až tak snadné, protože výpal se nemusí jevit nějakému programu signalizujícím výpaly, a přesto to bude vypadat vypáleně. Je tu totiž taková věc, kterou já osobně zvu "výpal v jedné složce RGB", což je velmi časté např. u unifiků - unifik je sice "tak nějak žlutý" (nebo slonový), ale divně - jedna složka barevného prostoru RGB se vypálí (termín výpal znamená mezní hodnotu, čili 0 nebo 255 na stupnici 0-255 pro 8 bitů na kanál) a unifik není uplně košer. Dále je tu "výpal v kontextu" - spíše tmavší fotka s jasy, které sice nejsou na hraně, ale celkově to působí vypáleně. Např. u obrub brýlí lokomotiv řady 750-3-4 se bílá snese klidně vypálená, zatímco u bílošedých spodních částí osobních vozů už ne. Tzv. vypalené stíny, čili ztráta kresby v temných partiích, není tak podstatná, pokud to opět nepůsobí nepřirozeně. Je-li v podvozku nějaký náznak kresby (kola, dynama, skříně zařízení...), tak s ohledem na možnosti násvitu a i samotného podvozku může klidně být i velká část temných stínů uplně černá a přesto to nebude tak do očí bijící, jako vypálené světlé odstíny. Zřejmě v tom bude hrát svou roli i citlivost lidského oka na rozdíly mezi "bílými a černými odstíny" (spíš poznáme adekvátní rozdíl v jasech než stínech) a do jisté míry i s tím související psychologie barev. Ovšem to už je další téma, nabízející prostor ke studijím a polemikám. | 30.07.06 - 2:46 |
| 751.144-7 | Také se přikláním k ořezu na výšku. Tohle si po tom přímo volá. | 29.07.06 - 23:06 |
| 240.063-8 | Vlevo už je to ujde, i když by to ještě chlup sneslo, vpravo by to chtělo ještě (asi půlku toho zábradlí od tyče do kraje fotky - aby ze zábradlí zůstalo jakési rovnoměrné T), určitě zespodu, a nakonec jemně doostřit. Myslím, že z té středovky nakonec může být i pěkná fotka ;-) | 29.07.06 - 22:51 |
| 240.063-8 | vidím snahu, ale chce to ještě. přidáním sloupu by tento neměl být říznutý krajem fotky, a stále je to dost na střed. ještě vlevo přidat, ještě vpravo seříznout, a trošinku i zespodu, takhle jsou ty mašiny fakt skoro na uplném středu snímku. teď už míň než předtím, ale stále dost | 29.07.06 - 11:38 |
| 363.078-7 | kozel: počet paprsků je vždy stejný, to je dáno počtem lamel clony. Jediné, co můžeš jakš takš ovlivnit, je velikost středu světelného zdroje a délku paprsků. | 29.07.06 - 11:10 |
| 754.044-6 | docela zašumené, opět jemně teplejší než nezbytně nutno, a tohle se i kácí. mašina je krásně rovně, v oblouku, a hrana střechy vlevo od čela vlaku se kácí | 29.07.06 - 0:10 |










