..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "stoupa":

  1 ... 288 289 290 291 292 ... 381      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
Kamenice 19792 Lupen a Jos. Petrák a ty, které správné "ČSD písmo" zajímá:

Muj dotaz na písmo je naprosto pragmatický. Pokud o tom možeme jít do detailu:

Zkusím "z rodinných zdrojů" zjistit "dobový název" druhu písma. Od profi grafičky "v.v.", které je 82 jar, písmo malovala a knihy graficky upravovala ještě ručně, avšak co je počítač neví. (Máme i dobové vzorníky písma).
Umí, troufne si někdo, na základě tato získané odborné informace definovat soudobý název druhu písma, repektivě mu přiřadit optimální font, nejlépe z běžné nabídky produktů MS, jako je Word? (Nemám na mysli speciální grafické programy pro grafiky - umělce).

Pokud si takto my, modeláři - amatéři, vyhovíme, věřím, že Přerováci budou jedni z prvních, kdo své modelověkolejišťové nápisy budou chtít ještě více přiblížit reálu. Příklad "Konstantinovy lázně" se dle mého od reálu mnou vzpomenuté doby minulé odchluje svým způsobem více, než cedule na "přerovském" depu. Ten font sám o sobě je skoro OK, rozestupy mezi písmeny jsou větší. To, že "je to čisté", je taky OK - tehdy bylo ještě řemeslo řemeslem. A ČSD nepochybně měly to, co se dneska vznosně nazývá "Grafický manuál"

(Snad to neskončí tak planě, jako když jsem na mnoha frontách sondoval přepis barvy "Kaisergelb" do RAL.)
03.02.10 - 13:35
Kamenice 1979Pro LUPEN:

Prosím Vás, coby grafika:

Jaké je formální, dnešním běžným kompům srozumitelné označení druhu písma (fontu), které ČSD řekněme v letech 1957 až 1980 běžně používaly pro tisk vyhlášek, nápisů popřípadě i názvů stanic, označení nástupišť a pod.? Tedy v období před tím, než nastoupily nápisy modré. Díky
03.02.10 - 10:22
52.8080-550, nebo 52?:

Je to 52, bez ohledu na číslo. Porovnáte-li si pohledem parní stroj, propracovanost pojezdu pak nejní pochyb, že reko zahrnulo i pojezd a nejen kotel. Reko kotle dostávaly v NDR obě řady, tedy 50 i 52. Parní stroj se spíše asi neměnil, pouze se u 52 případně upravoval. Dle německých zdrojů měly pro absenci (? jiné řešení?) vyrovnávačů tlaku ve válcích obzvláště blbé vlatnosti při jízdě výběhem.

"Počítačové číslo" - kontrolní číslice (domorodý název "Selbstkontrollnummer") zaveden i u parní trakce u DB 1968, u DR 1972.

Howgh
01.02.10 - 10:38
52.8080-5Teda pánové, kdyby mi někdo v 70. či 80. letech řekl, že po téhle krásné trati se bude někdy prohánět BR 50 z NDR nota-bene s Reko-kotlem, Mitropa hospodou na kolečkách a s krátkými NDR Reko klasami, tak bych mu zřejmě dopotučil, aby zbytek svých dnů trávil pod dozorem statného ošetřovatele.

Ta Flügelrad (míněno obecně) Dampf turistika má něci do sebe! A tomuhle vláčku to na trati Česko-Německé Spojovací Dráhy sluši. Dík za hezkou podívanou.
29.01.10 - 14:34
749.011-3... tenhle pohled se neomrzí; jen škoda, že je tam tak mladý stroj. V dušičce mi stále vázne vzpomínka plíživá na 524.1 .... :-)29.01.10 - 13:59
T 435.0140Drahý Mišáku Trainmaniakovitý, Ten sloup vn mne teda dostal. Už toho nech, neb jen bůh smí být tak dokonalý. Vzpomeň, jak dopadli pro svou pýchu Babylonští...

Ovšem jakožto pamětník Tě musím pokárat, pokud jde o Vláďu Iljiče Uljanova von Lenin:
1) Buďto je obyvatelstvo obce absolutně uvědomělé, což nepředpokládám,
2) Nebo je mistní aktivista strany málo obezřetný, nechat Vláďu takle nízko, hned vedle škarpy. Vždyť státník či ikona má viset!
3) Umíš si představit (implicitní podnět pro patinu), jak by chudák Vláďa vypadal, kdyby byť i jen jednou šli kolem večer chlapi z hospody?!

Takže shrnuji: Vláďa ano, ale pověste ho vejš, ať se houpá.
29.01.10 - 11:24
477.043 + 477.013Pro Drahoš Švestka:

Zdravím Drahoši! Nadhodil jsi zajímavé téma na povídání.

Nějak Ti nemám jedno jednoznačný názor na "krásu" kteréhokoliv z oněch tří provedení. Neb mne rozpolcuje poznání s věkem i jiných aspektů. Tak si třeba shrňme:

1) Původní provedení - nedobré rozložení hmnotnosti (s úbytkem / spotřebou vody se měnící) považuji za závažnou vadu na užitné "kráse" stroje. Přitom obdobné zkušenosti byly k dispozici díky "Bábě s nůší" od Škodů - 475.0, takže se jako technik trochu divím, že k tomu ČKD sáhlo a ČSD zprvu přijalo. Tohle se dalo řešit na papíře a ne formou průzkumu bojem.

2) Kapotáž nástaveb kotle byla zřejmě myšlena pouze esteticky, neb v té době byly známy studie, že proudnicové opláštění se na úsporách paliva projevuje zprvidla až od v=120 km/h výše. S touto kapotáží mi však stroj připadá esteticky nejvyváženější až když v poslední serii dostal opláštění van.

3) Stroj s dodatčně dosazenými vanami má šmrnc. U K.u.K a ČSD však tendrovky měly vany zpravidla opláštěné. Bez opláštění je však zajisté lepší přístup k péči o pojezd, armatury pod kotlem atd. Tedy z provozního hlediska asi to pravé ořechové.

4) Bezkonkurenčně nejlepší provedení byla plechová hračka se setrvačníkem na bázi 477.0 na samém sklonku 50. let. Fotodokumentačně, leč nereprodukovateně je dochována, kterak ji poprve okukuji a osahávám jsa ve věku méně jednoho roku. V provozu vydržela kratší dobu než originály. Prokazatelně nedožila dobu početí mé školní docházky, jistě i proto, že tou dobou byla kvalitativně předstižena stroji BR 81 a BR E 44 v provedení PIKO.
29.01.10 - 10:55
477.043 + 477.0132 Zlámalík:

ono to původní řešení nebyla "low-cost" verze. Prototypy měly vodojem jen vzadu. Ale rozložení hmotnosti nebylo příznivé, tak "se dovymyslely" boční vany, v dalčích seriích již z výroby. Od čísla tuším 40 přibyla z výroby zajisté pophledná kapotáž.
28.01.10 - 15:49
477.043 + 477.013:-) ... a od 23. ledna nám vláček krásně popojel ... :-)

Chary by u mne za 5, tohle za 5+.
28.01.10 - 15:34
99.5906-5Na té trati bylo zaujímací m.j. to, že v 80. letech byl obnoven provoz (tzn. znovu položeny koleje s houfem samovratných výhybek a dokonce vratnou smyčkou, aby se nemuselo přepřehat) mezi tehdy tak zvanou "Harzquerbahn" a "Selketalbahn" (na ní leží Alexisbad). Tahalo se tam uhlí na podvalnících do nějaké teplárny. Dráhá má metrový rozchod a mezi Wernigerode a Nordhausenem hustota provozu mohla soupeřit s leckterou hlavní jednokolejnou tratí.28.01.10 - 10:10